vzdělávání

V soutěži Ceny za správnou praxi v rámci kampaně Zdravé pracoviště bylo vyhlášeno šest vítězů a jedenáct oceněných iniciativ, čímž bylo vyznamenáno jejich úsilí o zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) v digitálním věku v celé Evropě. Vzhledem k tomu, že se digitální technologie a nové způsoby práce, jako je umělá inteligence (AI), chytrá digitální zařízení, technologie pro práci na dálku a digitální platformy, neustále vyvíjejí, zúčastněné organizace se nejen vypořádaly s riziky a výzvami, ale také využily nové příležitosti, které digitalizace nabízí.

Téměř po deseti letech přicházíme s další verzí oborového portálu BOZPinfo.cz, který nově strukturuje široký obsah problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) do tematických okruhů. Nabízí sofistikované vyhledávací funkce a celkové rozšíření, které poskytuje komplexní pohled na prevenci pracovních rizik, požární ochranu, prevenci závažných havárií a nově i ochranu obyvatelstva a krizové řízení. Přestože jsme se k 1. 1. 2025 sloučili s Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, v. v. i., BOZP se stále věnujeme, i když pod názvem RILSA (Výzkumný institut práce a sociálních věcí, v. v. i.).

Ergonomie je pro zaměstnavatele důležitá, protože pomáhá předcházet zdravotním problémům zaměstnanců, jako jsou bolesti zad, krční páteře nebo syndrom karpálního tunelu, čímž snižuje nemocnost a absenci. Dobře navržené pracovní prostředí zvyšuje produktivitu, protože zaměstnanci pracují efektivněji a s menší únavou. Ergonomická opatření zároveň snižují riziko pracovních úrazů a nemocí z povolání, což šetří náklady spojené s léčbou, odškodněním a právními důsledky. Investice do ergonomie také zvyšuje pracovní spokojenost, loajalitu a motivaci zaměstnanců, což pozitivně ovlivňuje celkovou atmosféru na pracovišti i výkonnost firmy. Jako příklady ergonomických opatření lze uvést: nákup nastavitelných kancelářských židlí a stolů, správné umístění monitoru a klávesnice, protiskluzové podlahy na pracovišti, přestávky a cvičení na protažení při dlouhém sezení nebo práci vestoje, nástroje navržené pro snadné a bezpečné uchopení atd.  V rámci květnové kampaně se tedy zaměstnavatelé a zaměstnanci v podobě desater a infografik dozví celou řadu ergonomických tipů a postupů jak pro ergonomické zásady, a tak pro manipulaci s břemeny, která představuje jeden ze zásadních rizikových faktorů. Věnují se práci vstoje a vsedě, uspořádání kancelářského pracovního místa či manipulaci s různými typy břemen. K dispozici budou také ergonomické checklisty, které slouží jako nástroj pro systematické hodnocení a identifikaci potenciálních rizik pro zdraví zaměstnanců v jejich pracovního prostředí či při pracovních činnostech. Více informací na stránkách bozpinfo.cz

Objevte chytré podcasty v aplikaci Update! Do 15 minut v nich shrneme to nejpodstatnější ze světa práva, daní, účetnictví, bezpečnosti práce a personalistiky – jasně, stručně a srozumitelně. Doporučujeme k poslechu: Změny v povinném podílu osob zdravotně postižených od roku 2025 (Barbora Suchá, ST Legal) Přísnější požadavky na vedoucí zaměstnance než na kontrolní orgány? (Barbora Suchá, ST Legal) Prevence úrazů ve stavebnictví (Jiří Vala) Poslouchejte kdykoli a na jakémkoli zařízení – počítači, mobilu i tabletu. Aplikace si zapamatuje vaše oblíbené epizody i místo, kde jste skončili. >>> Vyzkoušet na 14 dní zdarma

Učitelé hrají klíčovou roli ve vzdělávání a výchově mladé generace. Jejich práce však není bez rizik a je spojena s řadou výzev a nebezpečí, které mohou ovlivnit nejen jejich profesionální, ale také osobní život. Odvětví vzdělávání je definováno jako vysoce riziková oblast, pokud jde o využívání umělé inteligence [1]. Často přehlížený dopad technologií založených na umělé inteligenci na učitele vyžaduje analýzu vlivu digitalizace na bezpečnost, ochranu zdraví a dobré pracovní podmínky učitelů. Technologie založené na umělé inteligenci tak mohou snížit pracovní zátěž učitelů, zjednodušit plánování zdrojů a zlepšit přesnost hodnocení. Nesou s sebou však také rizika, jako je kognitivní přetížení a ztráta dovedností. [2]

Dovednosti a znalosti tvoří lidský kapitál, na kterých závisí jednotlivé ekonomiky a společnosti. Schopnost globálních společností využít růstový potenciál nových technologií je v současnosti omezován nedostatkem dovedností na trhu práce. Je tak zapotřebí rozvíjet všechny druhy dovedností, abychom jako lidstvo přežili ve 21. století. Práce budoucnosti se budou pravděpodobně velmi lišit od současné podoby práce, takže je důležité dát lidem dovednosti, a to například prostřednictvím celoživotního vzdělávání.

V posledních letech lze pozorovat dramatické změny ve světě práce. Změny a transformace, včetně zvýšené složitosti podnikání, technologického pokroku, gigové ekonomiky a vyvíjejících se platforem a procesů jsou rovněž i výzvy pro nové schopnosti profesionálů v oblasti BOZP. Požadavky a tlak na profesionála v oblasti BOZP bude stále vzrůstat, a to jak ze strany organizací, tak společností. Dnešní profesionálové v oblasti BOZP tak potřebují k ovlivňování a řízení změn v organizacích širší škálu dovedností, znalostí a chování. To je nyní důležitější než kdy dříve, protože ekonomiky se zotavují z globální pandemie.

O novinkách v oblasti BOZP se můžeme pravidelně dočítat nejen v tomto časopise, ale také se je dozvídat na nejrůznějších vzdělávacích akcích, seminářích či diskusních fórech. Ačkoli bylo těchto informací v poslední době poměrně dost, přesto se některé zajímavé novinky do všeobecného povědomí doposud příliš nedostaly. Lépe řečeno je patrně zaregistrovali pouze ti „bezpečáci“, kteří se o tu či onu oblast zajímají detailněji. Hloubavému čtenáři se nejspíš v tento moment vloudí na mysl všetečná otázka, co že to mám vlastně na mysli? Má odpověď bude ale poněkud šalamounská: kvalifikace – školy – šatny. Pokud Vás takto laděná odpověď neuspokojila, v což i doufám, pak se začtěte do následujících řádek. V tomto článku se věnuji prvnímu z uvedených témat, a to kvalifikaci.

Článek se věnuje problematice inovací a předpokládaného vývoje v procesu virtuální reality v oblasti vzdělávání na úseku BOZP.

Školení samo o sobě není cílem, cílem je kompetentní zaměstnanec. Školení je tak pouze prostředkem k dosažení tohoto cíle. Cílem jsou tedy zaměstnanci, kteří v rámci školení získávají nejenom pouhé informace, ale i praktické dovednosti potřebné k řešení bezpečnostních a zdravotních rizik, kterým jsou při práci vystaveni. Nestačí tedy jen, aby „zaměstnanci seděli na školení“, zaměstnanec musí získat dovednosti potřebné k zajištění bezpečnosti sebe a ostatních zaměstnanců.

Blíží se léto a s ním i čas studentských brigád. Díky pozitivní situaci na trhu práce je výběr opravdu velký. Pracovní servery jich nabízejí okolo 2-3 tisíc. Pod pojmem brigáda si představíme krátkodobou práci většinou na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Ty mohou mladí lidé nejdříve uzavřít v 15 letech, po ukončení povinné školní docházky.

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) od doby svého vzniku v roce 1994 přispívá k cíli učinit z Evropy bezpečnější, zdravější a produktivnější místo pro...

Úvod Dnes si již málokterý ze stávajících pracovníků státní správy zvláště na Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) anebo na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen...

Výchova, vzdělávání, osvěta a propagace, reklama, reflexe. To jsou prostředky, kterými lze změnit zvyklosti a chování lidí. Samotná představa o tom, že s jejich pomocí bude dosaženo úspěchu také v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nestačí. Naplnění představy o tzv. celoživotním vzdělávání v BOZP a o jeho systémovosti je nesporně nelehkým, a hlavně dlouhodobým úkolem.

Práce je vykonávána zejména uvnitř objektů mateřských škol, případně uvnitř jiných objektů, které učitel s dětmi navštěvuje. Dále je práce vykonávaná na venkovních prostranstvích, zejména v areálu mateřské školy (školní zahradě) a dalších pracovištích, které učitel s dětmi navštěvuje (dětská hřiště, kulturní akce, městské parky, zoologická zahrada apod.). Nejvhodnější přípravu pro tuto pozici poskytuje magisterský studijní program v oboru předškolní a mimoškolní pedagogika. Jinou alternativu představuje vyšší odborné vzdělání v oboru předškolní a mimoškolní pedagogika, magisterský studijní program v oboru speciální pedagogika, střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru předškolní a mimoškolní pedagogika a bakalářský studijní program v oboru předškolní a mimoškolní pedagogika.