Výsledky průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER-2)

Úvod

Druhý evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER-2), průzkum Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), může poskytnout tvůrcům politik srovnatelné informace z jednotlivých zemí, které jsou důležité pro vytvoření a uplatňování nových politik v oblasti BOZP a zaměstnavatelům přispět k efektivnějšímu řízení bezpečnosti a ochrany zdraví a chránit tak zaměstnance před riziky spojené s prací.

Výsledky průzkumu ESENER-2

Rámcová směrnice EU o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (směrnice 89/391/EHS) a její jednotlivé směrnice upravují požadavky na BOZP v Evropské unii. Jelikož se jedná o směrnici EU, může se provádění těchto ustanovení v jednotlivých členských zemích lišit, a to například podle odvětví, kategorie pracovníků a velikosti podniku.

V roce 2014 bylo dotazováno celkem 49 320 podniků v 36 zemích (v 28 členských státech EU a také v Albánii, na Islandu, v Černé Hoře, bývalé jugoslávské republice Makedonii, Srbsku, Turecku, Norsku a Švýcarsku).

Průzkum ESENER zkoumá čtyři oblasti BOZP:

• obecný přístup podniku k řízení BOZP,
• jak se přistupuje k "nově vznikající" oblasti psycho­sociálních rizik,
• hlavní hnací síly a překážky pro řízení BOZP,
• jak se v praxi pracovníci podílejí na řízení BOZP.

V oblasti demografického vývoje byl potvrzen současný stav, kdy 21 % podniků v zemích EU-28 uvádí, že jejich pracovní sílu z více než jedné čtvrtiny tvoří zaměstnanci starší 55 let, přičemž nejvyšší podíl těchto zaměstnanců uvádějí Švédsko (36 %), Lotyšsko (32 %) a Estonsko (30 %).

Dalším zajímavým výstupem je, že 13 % podniků v zemích EU-28 uvádí, že jejich zaměstnanci pravidelně pracují z domova. Nejvyšší podíl těchto zaměstnanců vykazují Nizozemsko (26 %) a Dánsko (24 %).

Řízení BOZP

Vzhledem ke složitějším pracovním procesům a změnám pracovních podmínek, dochází ke vzniku nových nebo měnících se druhů nebezpečí, což vyžaduje nový a systematický přístup k BOZP.

Zdravotní a bezpečnostní rizika

Riziko pracovního úrazu při práci se stroji nebo ručním nářadím je nejčastěji uváděným rizikovým faktorem v odvětví stavebnictví, nakládání s odpady, zásobování vodou a elektřinou (82 % podniků v odvětví v zemích EU-28), zemědělství, lesnictví a rybářství (78 %) a výroby (77 %).

Stavebnictví, nakládání s odpady a zásobování vodou a elektřinou jsou rovněž na předních místech, pokud jde o riziko poškození zdraví při zvedání nebo přemisťování těžkých břemen (71 %), zvýšené riziko uklouznutí, zakopnutí a pádů (63 %) a hluku (61 %).

Jednání s problémovými zákazníky, pacienty, žáky, atd. je nejčastějším psychosociálním rizikovým faktorem v oblasti vzdělávání, zdravotní a sociální péče (75 %) a v odvětví obchodu, dopravy, stravování/ubytování a rekreačních činností (62 %).

Únavné nebo bolestivé polohy, včetně dlouhého sezení, jsou nejvýznamnějšími rizikovými faktory v odvětví veřejné správy (76 %) a informačních činností, peněžnictví, nemovitostí a dalších technických a vědeckých služeb nebo poskytování osobních služeb (64 %). Stejně jako opakované pohyby rukou nebo paží je často uvádějí podniky ve všech odvětvích, což může vést k závěru, že fyzické rizikové faktory pro poruchy pohybového aparátu (MSD) jsou běžné napříč všemi činnostmi.

Opakované pohyby rukou nebo paží jsou až druhým nejčastěji uváděným rizikovým faktorem, a to konkrétně v odvětví výroby (58 %) a obchodu, dopravy, stravování/ubytování a rekreační činnosti (49 %).

Hodnocení rizik

Bez ohledu na to, jak přesné je vaše hodnocení rizik a jak dobré jsou vaše opatření k řízení rizik, musí vrcholové vedení svým zaměstnancům ukázat, že skutečně věří v BOZP a že je skutečně odhodláno dodržovat své BOZP plány v organizaci.

Kultura BOZP je jedním z klíčových faktorů, pokud jde o určení účinnosti bezpečnostního systému. Znamená to, že zásady a cíle týkající se zdraví a bezpečnosti jsou považovány za klíčové hodnoty společnosti a jejich začlenění do každodenních činností a rozhodnutí.

Pozitivní kultura bezpečnosti znamená, že dáváte důvěryhodný příklad chování a hodnot, které prosazujete. Denní proaktivní dohled je stejně důležitý jako viditelný závazek k vysoké prioritě bezpečnosti v rámci organizace. Je samozřejmé, že musíte sami respektovat pravidla. Vaši pracovníci uvidí vaše kroky a na tomto základě posuzují, jaké chování je přijatelné a které není.

10 "platinových" pravidel pro lepší řízení BOZP:

• nezapomeňte, že pracujete s lidmi (nejsou stroje),
• poslouchejte a promluvte si svými lidmi (dělejte to často, hodnoťte a rozvíjejte jejich dovednosti),
• opravte věci co nejdříve, informujte je o pokroku,
• ujistěte se, že vaše "papírování" je účelné (udržujte aktuální, smysluplné),
• zlepšete kompetence v oblasti BOZP (zejména na úrovni vedení),
• povzbuzujte a podporujte zaměstnance při hlášení nedostatků, námětů a mimořádných událostí,
• odstraňte nedostatky na pracovišti,
• měřte a sledujte rizika, kterým jsou zaměstnanci vystaveni,
• zkontrolujte, že to, co děláte, funguje efektivně,
• uvolněte přiměřené zdroje (finanční a potřebný čas k realizaci).

Budování a zavádění účinné BOZP zahrnuje nejen manažery, ale i zaměstnance. Jako manažer určitě neznáte všechna řešení pro všechny zdravotní a bezpečnostní problémy. Zaměstnanci a jejich zástupci mají podrobné znalosti a zkušenosti o tom, jak je práce vykonávána a jak je ovlivňuje. Z tohoto důvodu mají pracoviště, kde zaměstnanci přispívají k bezpečnosti a ochraně zdraví, často nižší míru pracovního rizika a nehodovosti.

Z průzkumu ESENER-2 vyplývá, že 76 % podniků v zemích EU-28 provádí hodnocení rizik pravidelně a většina z nich uvádí, že je mají zdokumentované (92 %). Většina dotazovaných podniků v zemích EU-28, které provádějí pravidelné hodnocení rizik, je považují za užitečný způsob řízení BOZP (90 %). Uvedené bylo zjištěno jak v různých odvětvích činnosti, tak v podnicích různé velikosti (od 69 % mezi mikropodniky s 5 až 9 pracovníky, až po 96 % mezi podniky s více než 250 pracovníky).

Podíváme-li se na jednotlivé země, hodnoty se pohybují od 94 % všech podniků v Itálii a Slovinsku, až po 37 % v Lucembursku. V případě členění podle odvětví, odpovídají nejvyšší podíly těm nejrizikovějším, jako jsou výroba (85 %), zemědělství, lesnictví a rybářství (84 %) a stavebnictví, nakládání s odpady, zásobování vodou a elektřinou (83 %).

Existují rovněž značné rozdíly, pokud jde o podíl podniků, v nichž hodnocení rizik provádí zejména vlastní zaměstnanci. V čele je Dánsko (76 % všech podniků) a následují Spojené království (68 %) a Švédsko (66 %). Nejnižší podíl byl zjištěn ve Slovinsku (7 %), Chorvatsku (9 %) a Španělsku (11 %).

Hodnocení rizik na pracovišti nejčastěji pokrývají následující aspekty:

• bezpečnost strojů, vybavení a zařízení (84 %),
• pracovní pozice/polohy, fyzické pracovní nároky a opakované pohyby (75 %).

Podniky, které provádějí hodnocení rizik a uvádějí, že mají zaměstnance pracující z domova, pouze 29 % zmiňuje, že hodnocení rizik se vztahují i na domácí pracoviště.

Obecné řízení BOZP v podniku

V 61 % podniků o otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pravidelně jedná vrcholový management a tento podíl stoupá s velikostí podniku. Průzkum uvádí, že z pohledu zemí bylo zaznamenáno, že se o nich hovoří častěji v České republice (81 %), Spojeném království (79 %) a Rumunsku (75 %), zatímco nižší podíly vykazují Černá Hora (25 %), Estonsko (32 %), Island a Slovinsko (35 %).

Mezi důvody, které podniky motivují k řízení BOZP, se jako nejčastější důvod uvádí plnění zákonné povinnosti (85 % podniků v zemích EU-28). Zapojení managementu do BOZP představuje klíčový faktor pro provádění opatření k řešení problémů BOZP.

Průzkum dále uvádí, že při využívání služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví jsou nejčastěji využívány pracovně-lékařské služby (68 %), specialisté na BOZP obecně (63 %) a odborníci na prevenci úrazů (52 %). Podíváme-li se na psychosociální rizika, pouze 16 % podniků v zemích EU-28 uvádí, že využívají služeb psychologa. Existují významné rozdíly mezi zeměmi, například ve Finsku a Švédsku zhruba 60 % podniků uvádí, že využívají psychologa, a to buď interního, nebo externě najímaného.

Psychosociální rizika a jejich řízení

Významné změny, ke kterým dochází ve světě práce, vedou ke vznikajícím psychosociálním rizikům, která, mimo jiné, sou­visejí se způsobem rozvržení, organizace a řízení práce.

53 % dotazovaných podniků v zemích EU-28 uvádí, že má dostatečné informace o způsobech začlenění psychosociálních rizik do hodnocení rizik. Tento podíl se více liší v závislosti na velikosti podniku, než na odvětví. Například nejvyšší hodnoty vykazuje Slovinsko (75 %) a Itálie (74 %), na rozdíl od Malty (35 %) a Slovenska (40 %).

Jednání s problémovými zákazníky, pacienty, žáky, atd. (58 %) a časová tíseň (43 %) jsou uváděné jako dva nejčastější psychosociální rizikové faktory v podnicích v zemích EU-28. Oba rizikové faktory se nejčastěji vyskytují v podnicích v oblasti vzdělávání, zdravotní a sociální péče a veřejné správy, nejméně potom v zemědělství, lesnictví a rybářství a také ve výrobě. Oba rizikové faktory se zvyšují s velikostí podniku, avšak nejvýznamněji časová tíseň.

Řízení psychosociálních rizik

Psychosociální rizikové faktory jsou považovány za náročnější na řízení, než jiné rizikové faktory, přičemž pětina podniků, které uvedly, že musí jednat s problémovými zákazníky nebo že zažívají časovou tíseň, uvádí, že jim chybí informace nebo odpovídající nástroje, aby se s tímto rizikem mohly odpovídajícím způsobem vypořádat.

Asi 33 % podniků s více než 20 pracovníky v zemích EU-28 uvádí, že má akční plán na prevenci pracovníhostresu. Tento údaj roste s velikostí podniku a je častější v oblasti vzdělávání a zdravotní a sociální péče. Jsou významné rozdíly mezi zeměmi (nejvyšší podíl je ve Spojeném království (57 %), Rumunsku (52 %), Švédsku a Dánsku (51 %), oproti České republice (8 %), Chorvatsku a Estonsku (9 %).

Dvě nejčastěji uváděná opatření v zemích EU-28 byla reorganizace práce s cílem snížit pracovní nároky a pracovní tlak (38 %) a důvěrné poradenství pro zaměstnance (36 %).

Hnací síly a překážky

Mezi důvody, které podniky motivují k řízení BOZP, je jako nejčastější důvod uváděno plnění zákonné povinnosti, a to u 85 % podniků v zemích EU-28. Druhou nejvýznamnější hnací silou pro přijetí opatření v oblasti BOZP je naplňování očekávání ze strany zaměstnanců nebo jejich zástupců (79 %), a ta je nejvyšší u podniků v oblasti vzdělávání a zdravotní a sociální péče.

Průzkum dále ukazuje, že hlavními problémy při řešení bezpečnosti a ochrany zdraví jsou složité zákonné povinnosti (40 % podniků v zemích EU-28), následované "papírováním" (29 %).

Průzkum ESENER-2 rovněž ukazuje, že neochota otevřeně mluvit o těchto otázkách je nejspíš hlavní překážkou pro řešení psychosociálních rizik (30 % podniků v zemích EU-28). Druhou nejvýznamnější překážku představuje nedostatek povědomí zaměstnanců (26 %).

Účast zaměstnanců

Konzultace

Podíváme-li se na podniky, které uvádějí, že v období tří let před tímto průzkumem zavedly opatření na prevenci psychosociálních rizik, pak 63 % podniků v zemích EU-28 uvádí, že při zavádění těchto opatření sehráli zásadní úlohu zaměstnanci (údaje se liší podle zemí, od 77 % podniků v Dánsku a Rakousku až po 43 % na Slovensku).

Průzkum ESENER-2 dále ukazuje, že 81 % podniků v zemích EU-28 uvádí, že své zaměstnance zapojují do vytváření opatření reagujících na hodnocení rizik, a to bez významných rozdílů mezi odvětvími.

O otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci "pravidelně" diskutují zástupci zaměstnanců a management v 56 % podnikův zemích EU-28, které mají nějakou podobu zastoupení zaměstnanců. Mezi nejmenšími podniky je častěji uváděna spíše ad-hoc reakce, jelikož 41 % z nich uvádí, že k takovým diskuzím dochází "pouze ve chvíli, kdy se objeví konkrétní problémy".

Prevence a šetření pracovních úrazů

Výše uvedené údaje je možné využít v rámci prevence a šetření pracovních úrazů na pracovištích. Prevence v oblasti bezpečnosti práce a šetření pracovních úrazů jsou nástroji v boji proti pracovním úrazům. Organizace by tak "v tomto boji" měly používat jak proaktivní, tak reaktivní měření, a to s cílem předcházení pracovním úrazům a zabránění jejich opakování.

Mezi proaktivní měření patří například hodnocení souladu s požadavky právních předpisů a jinými požadavky, využití bezpečnostních prohlídek nebo kontrol na pracovišti, využití zdravotních vyšetření, atd. Mezi reaktivní měření patří například monitorování poškození zdraví, monitorování výskytu a míry vzniků incidentů a poškození zdraví (tj. pracovních úrazů), atd.

Jaké jsou vlastně kořenové příčiny tohoto zranění?

K naleznutí odpovědi si můžeme položit následující otázky:

• byl zaměstnanec nezodpovědný, nedbal o svou bezpečnost?
• když ano, proč?
• byl zaměstnanec seznámen s riziky?
• byly stanovené bezpečné postupy?
• byly dodržovány stanovené bezpečné postupy?
• když ne, proč?
• bylo ochranné zařízení funkční (kontroly, revize a opravy)?
• byl zaměstnanec srozumitelně proškolen?
• nepoužíval zaměstnanec ochranné brýle, protože byl zvolen nevhodný typ pro daného zaměstnance a danou práci?
• přiděluje se ve společnosti pouze jeden typ a jedna velikost nebo se berou v úvahu fyzické odlišnosti zaměstnanců?
• a další otázky.

V praxi se můžeme setkat, že zaměstnanci byl přidělen osobní ochranný pracovní prostředek a byl seznámen s návodem na používání, avšak v mnohých případech však pouze formálně.

Při šetření pracovních úrazů dotazujte se na těchto pět oblastí:

• úkol - zvažujte samotné pracovní postupy - byly dodrženy, byl postup správně definován?
• materiál - zvažujte použité zařízení, materiály - bylo nebezpečí pro zaměstnance identifikováno?
• pracovní prostředí - bylo pracoviště dostatečně osvětleno, nebylo příliš hlučné?
• zaměstnanci - byli dostatečně a správně školeni, nehrál roli stres?
• řízení - hrál svou roli systém řízení, komunikace, kontroly?

Vždy zjistěte kořenovou příčinu pracovního úrazu (například: pád z nestabilního, poškozeného žebříku):

• nebezpečné jednání, chování (výstup po poškozeném, nestabilním žebříku),
• nebezpečné podmínky (poškozený žebřík).

Otázky:

• proč nebylo poškození zjištěno v rámci pravidelných kontrol?
• jsou vůbec nastaveny a dokumentovány pravidelné kontroly?
• proč bylo dovoleno poškozené zařízení používat?
• věděl zaměstnanec, že poškozené zařízení nemůže používat a musí poškození nahlásit stanovené osobě?
• byl zaměstnanec řádně proškolen?
• jakým způsobem probíhá dohled? (trpěný způsob)

Analýza úrazu:

• zjevné příčiny - co se dělalo, co se nedělalo, jaké nebezpečné podmínky existovaly,
• kořenové příčiny - proč to dělali, proč to nedělali, proč nebezpečná podmínka existovala, proč nebyla odstraněna, byla to chyba zaměstnance, co způsobilo toto chování.

Postoj zaměstnanců: pracoviště je nebezpečné, špatně organizované

Postoj zaměstnavatelů: zaměstnanec je nepozorný, nedbá o svou bezpečnost

Základní příčinou pracovního úrazu je:

• způsob řízení,
• pracovní prostředí,
• zařízení,
• lidský faktor.

Závěr

Výsledky druhého evropského průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER-2), přináší zajímavá zjištění v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to v rámci jednotlivých členských států Evropské unie. Uvedená zjištění můžou být využita při dalším formování a směřování strategie České republiky a zaměstnavatelů v České republice v oblasti BOZP.

POUŽITÁ LITERATURA

1. Druhý evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER-2), Shrnutí, Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), 2015, http://osha.europa.eu, ISBN 978-92-9240-704-9
2. Health and safety at work is everybody´s busines, Practical guidance for employers, 2016, European Commission, Directorate-General for Employment, Social Affairs and Inclusion, ISBN 978-92-79-64587-7