Třetí část série přesouvá pozornost od českého regulatorního a judikatorního rámce k zahraniční zkušenosti. Představuje šest současných evropských modelů prevence a u každého rozlišuje zahraniční východisko od možnosti jeho využití v českých podmínkách.
Evropské modely prevence pracovních úrazů v zemědělství a možnosti jejich přenosu do České republiky
Mgr. Bc.
Lucie
Kyselová
Zahraniční zkušenost: současné evropské preventivní přístupy
SafeHabitus – evropský systémový model propojení znalostí, aktérů a preventivní politiky
Jedním z nejkomplexnějších současných evropských přístupů k prevenci pracovních úrazů a poškození zdraví v zemědělství je projekt SafeHabitus – Strengthening systému znalostí a inovací v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví v zemědělství, realizovaný v rámci programu Horizon Europe v období 2023–2026. Projekt vychází z premisy, že vysokou úrazovost v zemědělství nelze dostatečně vysvětlit pouze individuálním pochybením pracovníků, nedostatkem školení nebo nedodržováním bezpečnostních předpisů. Rizikové chování vzniká ve složitém prostředí ovlivňovaném technologií, ekonomickou situací farmy, organizací práce, dostupností pracovní síly, pracovními návyky, sociálními normami, veřejnou politikou a kvalitou poradenského systému. Cílem projektu proto není vytvoření další izolované bezpečnostní kampaně, ale posílení celého evropského systému znalostí a inovací v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví v zemědělství – systému znalostí a inovací v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví v zemědělství (FHS KIS).
SafeHabitus pracuje s výrazně participativním pojetím prevence. Propojuje zemědělce, zaměstnance, zemědělské poradce, výzkumné instituce, profesní organizace, zdravotní a bezpečnostní odborníky i orgány veřejné správy. Místo jednostranného předávání znalostí od odborníka k pracovníkovi vytváří prostředí, v němž jsou preventivní opatření spoluvytvářena jejich budoucími uživateli. Vedle analýzy úrazových dat projekt využívá například případové studie, participativní vývoj nástrojů hodnocení rizik nebo digitální vyprávění příběhů, při němž zkušenosti osob, které prodělaly pracovní úraz, slouží jako nástroj vzdělávání a změny bezpečnostní kultury (European Commission, 2023–2026).
Zásadní přínos tohoto modelu spočívá v odklonu od představy, že informace sama o sobě automaticky vede k bezpečnému chování. Pokud například pracovníci opakovaně používají stroj s nedostatečně chráněnou nebezpečnou částí, nestačí zjistit, zda byli proškoleni. Je nutné analyzovat technickou konstrukci zařízení, jeho stáří, náklady na nápravu, pracovní režim, časový tlak, dostupnost vhodného náhradního řešení i toleranci podobného chování v daném pracovním kolektivu. Prevence se tak přesouvá od pouhého hledání individuálního pochybení k odstraňování systémových příčin rizika.
Pro české prostředí je tento přístup vysoce přenositelný. Česká republika již disponuje institucemi, které by mohly zákla
Máte předplatné? Přihlaste se
Tento dokument je jen pro předplatitele
Zaregistrujte se a získejte přístup k obsahu na 14 dní zdarma
Díky registraci získáte přístup k:
- Informacím z oblasti BOZP, PO a pracovního práva
- Databázi otázek a odpovědí
- Kartám BOZP
- Předpisům, judikatuře a komentářím
- AI analýze
Chcete vědět víc o předplatném ?