Novela zákona č. 309/2006 Sb. Nové požadavky a praktické dopady pro oblast BOZP od roku 2026

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (dále též „BOZP“) tvoří klíčový pilíř moderního pracovního prostředí. Zajištění důstojných, bezpečných a zdraví neohrožujících pracovních podmínek je nejen právní povinností zaměstnavatelů, ale také zásadním faktorem dlouhodobé udržitelnosti podnikání, produktivity práce i dobré firemní kultury. V rámci všech členských států Evropské unie je stále více cítit akcent na nezbytnost pracovněprávní vztahy budoucna nastavit tak, aby v centru pozornosti stál stále člověk, a to přes velký rozvoj inovačního potenciálu evropských podniků, ať již jde o automatizaci výroby, využívání umělé inteligence, virtuální či sdílené reality, spolupráci zaměstnanců s roboty, nebo například využívání inovativních prostředků individuální pracovní ochrany. Každý členský stát se snaží ve světle výše uvedeného zkvalitňovat svou legislativu a před skokem do éry digitalizované práce odstranit alespoň ty největší nešvary, které se jim v oblasti pracovních podmínek objevují. Nejinak lze popsat situaci v České republice, kdy v uplynulých dvou letech byla zpracována poměrně komplexní novela zásadní pro pracovní podmínky zaměstnanců.

Cílem tohoto o článku je poskytnout komplexní přehled o změnách, které novela zavádí, analyzovat jejich dopady na zaměstnavatele i zaměstnance a nabídnout prvotní náhled do nové právní úpravy pro odborníky z oblasti personalistiky, řízení firem a BOZP. Článek vychází z podoby materiálů, které byly zaslány do Senátu ČR.

Kontext a cíle novely zákona č. 309/2006 Sb.

Zákon č. 309/2006 Sb., jenž byl naposledy komplexně novelizován v roce 2016, vyžadoval aktualizaci z řady důvodu.

Zatímco novela z roku 2016 zakotvila pro oblast koordinace BOZP na staveništi jednoznačné povinnosti koordinátora BOZP na staveništích, a to včetně sankcí, současný návrh reaguje na jejich práva (oprávnění). Z vyhodnocení rozhodovací praxe soudů a v rámci odborných diskusí se sociálními partnery bylo potvrzeno, že odborně způsobilá osoba v oblasti koordinace opatření BOZP na staveništích je zpravidla schopna řádně splnit své zákonné povinnosti, nicméně častým nešvarem praxe je nedostatečná součinnost ostatních dotčených subjektů ve stavebnictví a na staveništi, kdy přes snahu koordinátora například o nápravu zjištěného nežádoucího stavu staveniště, případně nedodržování stanovených opatření v Plánu BOZP, neměl příliš efektivních nástrojů, jak vynutit součinnost těch, kteří mají povinnost v konkrétní záležitosti Plán BOZP a jeho opatření implementovat. Jak vyplývá i ze závěrečné zprávy RIA, v roce 2022 došlo k 14 smrtelným pracovním úrazům ve stavebnictví v důsledku pádu z výšky – tyto případy tvořily přibližně 60 % všech smrtelných úrazů v oboru. To jasně ukazuje na nutnost revize systému prevence a řízení rizik na staveništích. Situace v následujících vykazovaných letech má obdobné statistiky.

Současně s ohledem na závazky úřadující vlády ve vztahu k problematice rostoucí administrativní zátěže zaměstnavatelů byla provedena revize zákona též z tohoto hlediska, a to i u odborně způsobilých osob (OZO), aby došlo k odstranění překážek digitalizace jejich agend.

Při přípravě návrhu byly vedeny též diskuse o kvalitě poskytovaného vzdělávání pro odborně způsobilé osoby a o průběhu prováděných zkoušek. S ohledem na závěry diskusí, kdy poměrně často i z hlediska kontrolní činnosti MPSV na úseku akreditovaných osob vznikají pochybnosti o etickém nastavení vnitřních procesů těchto subjektů bylo přistoupeno k dílčím úpravám dané problematiky tak, aby se dalo některým excesům lépe předcházet.

Novela tedy sleduje hned několik hlavních cílů, a to:

• Posílení preventivních nástrojů v BOZP, zejména na rizikových pracovištích (staveniště),
• Zefektivnění a digitalizace dokumentace BOZP a administrace výkonu odborně způsobilých osob,
• Precizace a rozšíření pravomocí koordinátora BOZP jako klíčového subjektu při řízení BOZP na staveništi,
• Zvýšení odborné úrovně zkušebního systému, včetně stanovení etického rámce pro akreditace a zkoušky,
• Harmonizace pojmů a právních vazeb s právem EU (např. CLP nařízení č. 1272/2008).

Novela si tak neklade za cíl vytvořit nový rámec BOZP, ale aktualizovat, zpřesnit a zefektivnit již existující systém, přičemž důraz klade především na vysoce riziková odvětví a situace s větším počtem zainteresovaných subjektů.

Terminologická harmonizace s evropskou legislativou

Jednou z dílčích, avšak významných úprav je sjednocení právní terminologie s evropským právem. V § 3 odst. 2 písm. h) a § 7 odst. 4 písm. f) se nahrazuje pojem „přípravky“ pojmem „směsi“, a to v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (CLP nařízení). Stejná změna se promítá i do § 8 odst. 1.

Tato změna není jen terminologická — má význam pro klasifikaci a správné značení chemických látek na pracovišti, čímž se předejde nedorozuměním při používání bezpečnostních listů a označování obalů.

Nová definice kontrolovaného pásma (§ 7 odst. 3)

Do zákona je doplněna přesnější definice tzv. „kontrolovaného pásma“:

„Kontrolovaným pásmem je zřetelně a viditelně označený prostor, stavebně oddělený od pracovního prostředí, je-li to možné, kde se provádějí činnosti, které na základě vyhodnocení rizika představují riziko pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců, a který je zajištěný proti vstupu nepovolané osoby.“

Tato formulace reaguje na požadavek inspekce práce i bezpečnostních expertů na jasnější pravidla vymezení prostor se zvýšeným rizikem, zejména při manipulaci s chemikáliemi, technologickými celky nebo při pracích ve výškách.

Zpřísnění opatření při překročení přípustných rizik (§ 7 odst. 2)

Zaměstnavatel bude nově výslovně povinen:

• zjistit příčinu překročení nejvyšších přípustných hodnot rizikových faktorů,
• přijmout opatření k jejich odstranění,
• pokud to není možné, vyřadit zdroj z provozu nebo přerušit práci.

Tato úprava bude mít značný dopad zejména ve výrobních provozech, kde se vyskytují biologičtí činitelé nebo chemické látky, u nichž není možné zajistit bezpečné limity jiným způsobem než odstavením technologie.

Digitalizace povinností odborně způsobilých osob (§ 10 odst. 4)

Novela výrazně zmodernizovala formu vedení dokumentace OZO i koordinátorů BOZP. Nově budou povinni:

• vést chronologický seznam smluv (v listinné či elektronické podobě),
• opatřovat zpracované dokumenty svým jménem a číslem osvědčení,
• uchovávat dokumentaci po dobu 5 let.

Cílem je snížení administrativní zátěže, vyšší přehlednost výkonu odborné činnosti a možnost rychlé kontroly ze strany dozorových orgánů.

Změny v kvalifikačních požadavcích (§ 10 a § 20)

Zavádí se možnost splnit požadavky na odbornou způsobilost i prostřednictvím vysokoškolského vzdělání v oblasti BOZP [§ 10 odst. 2 písm. b)]. Zásadní změna se však týká systému akreditací:

• nově je vyžadováno předložení etického kodexu zkušební komise (§ 20 odst. 2),
• ministerstvo může nebo musí akreditaci pozastavit nebo zrušit, pokud:
  • nejsou zkoušky aktualizovány podle aktuální legislativy,
  • odborný garant není určen po dobu 60 dní,
  • je porušen etický rámec nebo došlo k formálním nedostatkům.

Tato ustanovení mají za cíl zvýšit kvalitu zkoušek a zajistit, že odborně způsobilé osoby budou držet krok s vývojem práva i technologií.

Rozšíření pravomocí koordinátora BOZP (§ 14 a § 15)

Novela výrazně posiluje úlohu koordinátora BOZP na staveništi. Klíčové změny:

• Koordinátor stanovuje závazná opatření pro zhotovitele a kontroluje jejich plnění (§ 14 odst. 5).
• Koordinuje činnost a informovanost všech zhotovitelů, včetně osob pracujících mimo pracovní poměr (§ 14 odst. 6).
• Má povinnost průběžně seznamovat zhotovitele s plánem BOZP a jeho aktualizacemi (§ 14 odst. 7).
• Získává výslovné právo nařídit přerušení práce v případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví (§ 15 odst. 6).

Tato ustanovení výrazně zvyšují autoritu koordinátora a dávají mu nástroje k reálnému ovlivnění bezpečnosti na staveništi.

Změny v plánu BOZP (§ 15)

Plán BOZP bude nově:

• zpracováván výhradně koordinátorem (§ 15 odst. 2),
• obsahovat konkrétní pracovní postupy s ohledem na rizika, jejich trvání a posloupnost,
• aktualizován podle skutečného stavu stavby.

Nově bude plán povinný i pro záchranné a likvidační práce (v omezeném rozsahu), pokud představují závažné riziko (§ 15 odst. 3). Tato změna reaguje na zkušenosti s mimořádnými událostmi (např. požáry, havárie technické infrastruktury), kde BOZP nebývala dostatečně pokryta.

Nové povinnosti zaměstnavatelů a zhotovitelů (§ 16)

Zhotovitelé budou povinni:

• plnit opatření stanovená koordinátorem,
• vyžadovat plnění těchto opatření od osob pracujících na jejich zakázce,
• na pokyn koordinátora přerušit práci [§ 16 písm. c) až d)].

Tím se zajišťuje přímá vázanost všech účastníků na staveništi na opatření koordinátora, což přináší vyšší vymahatelnost stanovených pravidel.

Novela zákona č. 309/2006 Sb. není pouze formální úpravou legislativního textu, ale představuje zásadní zásah do praxe řízení bezpečnosti práce, zejména v oblasti výstavby, technických provozů a řízení dodavatelských vztahů. Lze předpokládat konkrétní dopady pro jednotlivé skupiny subjektů.

Dopady na zaměstnavatele

1. Zvýšené požadavky na řízení BOZP v dodavatelských vztazích

Zaměstnavatelé, kteří působí jako zhotovitelé nebo zadavatelé staveb, budou muset:

• aktivně spolupracovat s koordinátorem BOZP, a to i v roli investora,
• respektovat jeho pokyny jako závazné, včetně povinnosti přerušení prací,
• přesně plnit plán BOZP a koordinovat jej s vlastním provozním plánem.

To bude mít dopad zejména na firmy s rozsáhlejšími subdodavatelskými řetězci – novela přenáší odpovědnost za naplnění opatření i na subdodavatele prostřednictvím smluvního mechanismu (§ 16).

b. Administrativní zjednodušení a digitalizace

Na druhé straně novela přináší:

• možnost elektronického vedení dokumentace (např. záznamy o provedených kontrolách, plány BOZP, smlouvy),
• větší přehlednost kontrolních pravomocí, které budou moci být efektivněji vykonávány díky elektronickým podkladům.

Tím se zaměstnavatelům snižují náklady na tisk a archivaci, ale zároveň se zvyšují nároky na systémovou správu BOZP dokumentace. Využití možností digitalizace je však vždy na úvaze a možnostech konkrétního zaměstnavatele nebo odborně způsobilé osoby.

c. Nové limity v případě rizikových faktorů

Zaměstnavatelé budou muset důsledně:

• měřit a evidovat hodnoty rizikových faktorů (např. hluk, prach, vibrace),
• okamžitě reagovat na překročení limitních hodnot, včetně přerušení provozu.

Z pohledu compliance to znamená, že zaměstnavatel, který neučiní potřebná opatření, může nést odpovědnost nejen z hlediska pracovního práva, ale i v rovině trestní (např. obecné ohrožení z nedbalosti).

Dopady na zaměstnance

1. Vyšší úroveň ochrany zdraví

Zaměstnanci budou těžit zejména z:

• jasnější struktury odpovědností na staveništi,
• větší autority koordinátora, který může bez prodlení přerušit nebezpečné práce,
• vyšší úrovně odbornosti BOZP poradců a školitelů, což se promítne do kvalitnější přípravy i prevence.

b. Transparentnější informovanost

Zákon nově ukládá povinnost:

• průběžně seznamovat zaměstnance se změnami v plánu BOZP,
• předkládat informace o rizicích a opatřeních v digitální formě, což usnadňuje přístup i porozumění.

To podporuje aktivní roli zaměstnanců při ochraně zdraví a zvyšuje jejich možnost včas upozornit na nedostatky.

Dopady na odborně způsobilé osoby a koordinátory BOZP

1. Nové nároky na kvalifikaci a zkoušky

Zásadní změnou je:

• přesnější vymezení kvalifikačních standardů (zejména nutnost souladu se zákonem a aktuálním právním stavem),
• možnost uznání vysokoškolského vzdělání jako splnění požadavků (§ 10 odst. 2 písm. b)),
• důraz na etický kodex zkušebních komisí.

V praxi to bude znamenat zvýšení profesionalizace služeb BOZP, ale i riziko ztráty oprávnění pro osoby, které standardy nedodrží

b. Přímá odpovědnost za správnost dokumentace

Nově bude mít každý OZO a koordinátor povinnost:

• podepisovat dokumenty jménem a číslem osvědčení,
• uchovávat evidenci výkonu činnosti,
• být kdykoliv připraven doložit oprávněnost zásahů a doporučení.

Lze mít za to, že dojde ke zvýšení odpovědnosti a dohledatelnosti práce odborníků, což může být výhodou pro pečlivé a systematické osoby, ale překážkou pro ty, kteří pracovali formálně nebo neprůkazně.

Výzvy a přínosy spojené s implementací novely

Změny, které novela zákona č. 309/2006 Sb. přináší, lze z pohledu praxe vnímat jako příležitost ke zvýšení úrovně prevence rizik a zároveň jako výzvu v oblasti organizační, administrativní i personální. Může pro dotčené subjekty představovat jisté výzvy při implementaci do praktického užívání.

1. Zvýšené nároky na malé a střední podniky

Malé a střední podniky (MSP), zejména ve stavebnictví, se mohou potýkat s několika překážkami:

• Nedostatek interních odborníků BOZP, kteří by mohli naplnit nové kvalifikační a koordinační požadavky.
• Finanční zátěž při zajištění koordinátora BOZP a souvisejících služeb, zejména při menších zakázkách.
• Nízká úroveň digitalizace, která ztěžuje přechod na elektronické vedení dokumentace.

Řešení těchto problematických momentů by mohlo být spatřováno například ve využívání sdílených služeb (např. externí koordinátor pro více zakázek), popřípadě ve školení interních zaměstnanců pro získání odborné způsobilosti.

b. Zajištění kvalifikovaných odborníků

Zvýšené nároky na akreditace, zkoušky a způsobilost mohou vést ke:

• zúžení trhu odborně způsobilých osob, ale s přímým dopadem na zvýšení kvality těchto odborníků, nebo
• zvýšení nákladů na externí poradenství, tedy větší snaze zaměstnavatelů mít BOZP zajištěnou interně.

Lze mít za to, že zaměstnavatelé budou nuceni věnovat problematice zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího výkonu práce mnohem větší pozornost, více se zamýšlet nad kvalitou poradenství a spolupracujících odborníků. Tato změna v uvažování se však pozitivně promítne do pracovních podmínek při výkonu práce a sekundárně pozitivně ovlivní kulturu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

c. Potřeba systémové digitalizace

Digitalizace dokumentace znamená:

• nutnost zavedení softwarových nástrojů pro evidenci BOZP dokumentace (např. plán BOZP, opatření, smlouvy),
• školení pracovníků v oblasti práce s digitálními záznamy,
• potřebu zajistit ochranu osobních a citlivých údajů v souladu s GDPR.

Větší zaměstnavatelé jsou již nyní schopni BOZP začlenit do stávajících podnikových informačních systémů (ERP), menší mohou využít komerční cloudová řešení nebo formáty s nízkými náklady (PDF s časovým razítkem apod.). Jak je akcentováno i ze strany Evropské unie, digitalizace pracovních procesů je neodvratitelná, nicméně nástroje a tempo jaké bude jednotlivým zaměstnavatelům nejlépe vyhovovat bude značně individuální, když lze konstatovat, že samotná zákonná úpravy již nadále nebude tvořit překážku v jejich kreativních řešeních.

Očekávané přínosy

1. Zvýšení úrovně bezpečnosti a snížení úrazovosti

Díky přímým zásahům koordinátora, větší kontrole nad riziky a důslednější prevenci se očekává:

• snížení počtu závažných a smrtelných úrazů na staveništích,
• vyšší připravenost na krizové situace (vč. záchranných prací),
• zvýšení důvěry zaměstnanců ve systém BOZP v ČR.

 b. Profesionalizace a zvyšování standardů BOZP

Zákon podporuje rozvoj kvalifikované odborné komunity v oblasti BOZP, etického rámce zkušebních komisí a akreditovaných subjektů, i tržní soutěže mezi odborníky na základě kvality, nikoliv jen ceny.

Dlouhodobým efektem by podle Hodnocení dopadu regulace návrhu zákona mělo být snížení výskytu nekvalitních nebo formálních služeb v oblasti BOZP.

Díky přesnější evidenci, digitalizaci a jasně stanoveným kompetencím zaměstnavatelé snáze doloží splnění zákonných povinností, dozorové orgány budou moci efektivněji kontrolovat, a sníží se právní rizika při inspekcích nebo soudních sporech.

Závěrem

Novela zákona č. 309/2006 Sb., účinná od ledna 2026, představuje důležitý krok k modernizaci a vyšší efektivitě systému BOZP v České republice. Přináší pozitivní změny jak pro zaměstnavatele, tak zaměstnance – podmínkou úspěšné implementace však bude kvalitní příprava všech zainteresovaných stran, zejména v oblasti vzdělávání, digitalizace a mezioborové spolupráce.

Ve světle připravovaných změn by měli zaměstnavatelé analyzovat svůj stávající systém BOZP a identifikovat oblasti nutné modernizace a zvážit zavedení systému digitalizace dokumentace BOZP – od výběru nástroje po školení uživatelů až po podpisování a sdílení informací o BOZP se zaměstnanci.