stavebnictví

Poslanecká sněmovna postoupila dne 24. 6. 2025 návrh zákona Senátu jako tisk 156. Lze předpokládat, že s účinností od 1. ledna 2026 rozsáhlá novela zákona č. 309/2006 Sb. , která přináší řadu významných změn v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, značně zasáhne do pracovního života řady zaměstnanců. Tento návrh reaguje na vývoj aplikační praxe, technologický pokrok i potřebu zvýšení efektivity systému BOZP na rizikových pracovištích, především ve stavebnictví. Novela přináší významné změny, které reagují na nedostatky a nejednotné postupy dosavadní aplikační praxe, na požadavky odborné veřejnosti i zaměstnavatelských svazů, jež byli aktivními participanti na přípravě podoby novely, na technologický pokrok, když odstraňuje bariéry pro ještě zásadnější rozvoj digitalizace na úseku BOZP a též na nezbytnost přesnější harmonizace národních předpisů s právem Evropské unie.

Bezpečnost práce na staveništi je základním kamenem úspěchu každé stavby. Přestože ve stavebnictví je zaváděno nespočet bezpečnostních opatření, patří toto odvětví stále mezi vysoce rizikové. Školení v oblasti bezpečnosti práce je nezbytné pro snížení počtu úrazů, zlepšení dodržování předpisů a zajištění bezpečného pracovního prostředí. Tradiční metody školení, jako je výuka ve třídě a demonstrace na místě, mají svá omezení, pokud jde o zapojení, udržení si znalostí a uplatnění v reálném světě. Technologie virtuální reality se stala možnou součástí řešení tohoto problému díky své schopnosti školit pracovníky v realistických simulacích staveniště bez přítomnosti vystavení se nebezpečí. Proč a jaké výhody má tedy uplatnění virtuální reality ve stavebnictví?

V praxi se vyskytují poměrně často dotazy týkající se odškodnění úrazů vzniklých při cestě do zaměstnání nebo ze zaměstnání (dále jen „cesta do zaměstnání“). Proto se na tuto – na první pohled jednoduchou záležitost podíváme ze všech možných úhlů pohledu, jak nám umožňuje první úprava. Takže vydejme se na cestu do zaměstnání a zároveň prozkoumat právní úpravu, co nám o ní říká zákoník práce .

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Stavebnictví zaměstnává v Evropské unii přibližně 18 milionů lidí. Na staveništích se vyskytují pracovní činnosti, které zahrnují rizika z mnoha odvětví. Každý rok jsou tak tisíce pracovníků ve stavebnictví vystaveny bezpečnostním a zdravotním rizikům, které ohrožují jejich zdraví a život. Práce ve stavebnictví je fyzicky i psychicky velmi náročná. Práce ve výškách stále patří k nejrizikovějším činnostem na staveništích a k činnostem s nejvyšším počtem (téměř 65 %) smrtelných pracovních úrazů. Ve stavebnictví je rovněž mnoho pracovníků ohroženo problémy spojenými s duševním zdravím. Vzdělávání zaměstnavatelů, zaměstnanců a dalších zainteresovaných v této oblasti může sloužit jako významný preventivní nástroj.

Poslední tři desetiletí přinesla významný pokrok v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví. Počet smrtelných pracovních úrazů v Evropské unii mezi lety 1994 a 2018 klesl přibližně o 70 %. I když k tomuto poklesu nepochybně přispěly faktory jako deindustrializace a lepší lékařská péče, významnou roli sehrál také zavedený systém BOZP v EU. Navzdory tomuto pokroku došlo v roce 2018 v EU-27 stále k více než 3 300 smrtelným úrazům a 3,1 milionu nesmrtelných úrazů a více než 200 000 pracovníků ročně zemře na nemoci související s prací. Udržování a zlepšování standardů ochrany pracovníků je proto trvalou výzvou a nutností.

Smyslem tohoto příspěvku je například rozšířit okruh poznání školitelům, dále i odborně způsobilým osobám k zajišťování úkolů v prevenci rizik o informace, které souvisí s možným vznikem pracovních úrazů při chůzi na pracovištích. Dále i zdůraznit důslednost vyhodnocení rizik spojená s chůzí na pracovištích. Uvedu také i několik vybraných pracovních úrazů, které se k dané problematice vztahují, resp. se u zaměstnavatelů velmi často opakují, ale také upozorním i na možnou příčinu pracovních úrazů, které souvisí například s nadcházejícím zimním obdobím. Zaměřím-li se na odvětví, pak se jedná například o zpracovatelský průmysl, slévárenství, strojírenství, dále logistická centra a skladovací provozy, zemědělství, stavebnictví, ale i o řadu dalších odvětví. Jaká zranění převažují. Jedná se zejména o poranění kotníků, kolene, obličeje, hlavy, dále zlomeniny rukou a nohou, naražení žeber a ramene, poranění zad a páteře. Z celkového počtu evidovaných pracovních úrazů (cca 36.000/rok) vedené v informačním systému SÚIP, pak je podíl této oblasti cca 17%, což již není, dle mého názoru, zanedbatelný údaj.

Účelem nové úpravy je poskytnout alespoň částečnou jistotu z hlediska odměny za práci pro případ, kdy bez ohledu na důvod zaměstnavatel v pozici poddodavatele není schopen či ochoten uhradit zaměstnanci dlužnou odměnu za práci.

Organizace nemohou být v současném světě práce udržitelné, aniž by se zavázaly chránit bezpečnost, zdraví a pohodu pracovníků. Globalizace má za následek stále složitější síť dodavatelských řetězců, což může mít přímý dopad na bezpečnost a ochranu zdraví, a to například v rámci podpory oběhového hospodářství nebo uzavírání smluv s ohledem na udržitelnost. Organizace by měly zahrnout udržitelnost do svých rozhodnutí a procesů a stát se tak odpovědnými nejen za své vlastní činnosti, ale také za všechny dodavatele a subdodavatele.

Je nutné problematiku pracovních úrazů (PÚ), kde příčinou jsou pády z výšky, uklouznutí, zakopnutí a seskakování prezentovat? Dle mého názoru určitě ano, a to proto, že i v tomto případě jsou evidovány v informačním systému o pracovních úrazech nejen pracovní úrazy ostatní, závažné, ale i smrtelné (cca 8 % ze všech smrtelných PÚ), viz tabulky.

Práce je vykonávána v náročném venkovním terénu, kde jsou prováděny stavební práce. Obvykle se jedná o prostředí se ztíženými pracovními podmínkami (prach, vlhko, teplo, chlad, hluk, vibrace). Strojník obsluhy stavebních strojů řídí, obsluhuje a udržuje stavební pracovní stroje a zařízení. Práce je dle potřeby vykonávaná za každého počasí a může být vykonávána i v noci. Nejvhodnější kvalifikací k výkonu povolání je střední vzdělání s výučním listem v oboru strojník, práce při obsluze strojů.

Stavebnictví je odvětvím s vysokým počtem pracovních úrazů, zvláště pak úrazů závažných, tj. vyžadujících hospitalizaci delší než 5 dnů, a smrtelných. K nejvyššímu počtu smrtelných a závažných pracovních úrazů každoročně dochází při pracích ve výškách, kde je zdrojem úrazu pád z výšky, nebo do hloubky, dále pak propadnutí střešní krytinou nebo sesutí z volného okraje. Smrtelné pracovní úrazy při pádu z výšky se již několik let pohybují kolem 65 % všech smrtelných pracovních úrazů ve stavebnictví.

Charakteristickým místem výkonu práce jsou zejména staveniště a  venkovní pracoviště pozemních a  dopravních staveb. Běžně se dlaždič  – asfaltér pohybuje i  v technologických prostorech uvnitř budov, včetně objektů v  soukromém vlastnictví. Práce při pokládce dlažby nebo asfaltování povrchů dopravních staveb je z povahy věci vykonávána od jara do podzimu během všech možných ztížených klimatických podmínek jako jsou např. teplo, chlad, déšť. Ostatní práce ve vnitřních prostorách staveb provádí celoročně. Při výkonu práce používá dlaždič různé nástroje a  nářadí, například řezačky na dlažbu, profilovací brusné frézy, štípačky a lámačky, hranové a povrchové hladiče betonu, nivelační a laserové vyměřovací přístroje, nosiče dlažby a gumové palice. Asfaltér může používat při výkonu své práce nejrůznější stroje, přístroje a nářadí, např. pojízdné stroje na pokládku asfaltu – finišery, ručně vedené nebo pojízdné vibrační válce a desky pro hutnění, distributory asfaltu se šnekovými podavači, stroje k opravě výtluků  asfaltových vozovkách, nahřívače a recyklátory asfaltu, tavící kotlíky na asfalt s hořákovou sestavou, zálivkové konve na asfalt, ruční lopaty, hrábě a košťata. Pro dopravu na místo výkonu práce využívá dlaždič – asfaltér osobní motorová vozidla a lehká užitková vozidla. Nejvhodnější přípravu pro tuto pracovní pozici poskytuje střední vzdělání s výučním listem v oboru dlaždič-cestář, dlaždičské práce (kód oboru KKOV 3651E), případně také obor dlaždičské práce (kód oboru RVP 36-51-E/01). Další vzdělávání zahrnuje profesní kvalifikace Dlaždič prefabrikovaných dlažeb, Dělník pro dlaždičské práce a Asfaltér.

Práce je vykonávána v náročném venkovním terénu, kde jsou prováděny stavební, trhací nebo geologické práce. Obvykle se jedná o prostředí se ztíženými pracovními podmínkami (prach, vlhko, teplo, chlad, hluk). Při práci může docházet k zaujímání podmíněně přijatelných pracovních poloh a ke zvýšené fyzické zátěži spojené s manipulací s těžkými břemeny, fyzicky náročnou prací.Nejvhodnější kvalifikací k výkonu povolání je střední vzdělání s výučním listem v oboru strojník, práce při obsluze strojů.

Stavební průmysl má významný negativní dopad na zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Je jedním z nejnebezpečnějších průmyslových odvětví v Evropské unii. Stavební práce probíhají v mnoha různých pracovních prostředích a pracovních podmínkách, což má vliv na množství vyskytujících se pracovních rizik. Mezi hlavní bezpečnostní rizika na staveništích patří práce ve výškách a ve výkopech.

Charakteristickým místem výkonu práce jsou zejména staveniště a venkovní pracoviště novostaveb i stávajících staveb. Práce může být vykonávána i ve vnitřních prostorách budov při zdění nosných i nenosných příček a zdí vnitřních konstrukcí z pórobetonových tvárnic a cihel včetně povrchových úprav, osazování prefabrikátů montovaných vodorovných konstrukcí, překladů a schodišť a provádění omítek a jejich opravy. Práce je z povahy věci vykonávána v úrovni podlahy, ale často také ve výškách, a to na dočasných stavebních konstrukcí, pomocných lešení i žebřících. Práce je často vykonávána v prostředí se ztíženými pracovními podmínkami (prach, vlhko, teplo, chlad, nepříznivé povětrnostní podmínky). K nejčastěji používaným pracovním pomůckám patří ruční nářadí (ruční pila, kladiva, zednické lžíce, zednické naběračky, špachtle, škrabáky, štětky, hladítka), elektrické ruční nářadí (elektrické míchadlo, přímá pila, úhlová bruska, vrtačka), stavební kolečko, jednoduchá pracovní a ochranná lešení, příp. osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu z výšky. Nejvhodnější přípravu pro tuto profesi poskytuje střední vzdělání s výučním listem v oboru zedník, případně i nižší střední odborné vzdělání s výučním listem v oboru zednické práce nebo nižší střední odborné vzdělání s výučním listem v oboru stavební práce.