Riziko vdechování prachu oxidu křemičitého – Chcete-li ušetřit, vsaďte na bezpečné staveniště

Výzkumný institut práce a sociálních věcí, v.v.i.

Vydáno: 2 minuty čtení

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Mezi povolání, které jsou vystaveny respirabilnímu křemičitému prachu (RCS), patří práce v kamenolomech, břidlicových lomech, slévárnách, hrnčířstvích, kamenictvích a stavebnictví, zejména při řezání nebo lámání kamene, betonu či cihel. Vdechováním RCS se mohou vyvinout plicní onemocnění, jako je silikóza, chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) nebo rakovina. Křemík představuje po azbestu jedno z největších rizik pro pracovníky na stavbách. K expozici křemičitému prachu dochází nejen na staveništích, ale i v mnoha dalších odvětvích. Oxid křemičitý je hlavní složkou stavebních materiálů, jako jsou cihly, obklady, sádrokarton, malta, kámen, asfalt a beton. Dlouhodobá a nadměrná expozice RCS může vést k rakovině plic. U osob, které již trpí silikózou, je riziko vzniku rakoviny plic vyšší. Opatření přijatá k minimalizaci rizik vzniku silikózy mají význam i ke snížení rizika vzniku rakoviny plic.

Chronická obstrukční plicní nemoc

CHOCHP označuje skupinu plicních onemocnění, která způsobují problémy s dýchaním. Dlouhodobá expozice RCS může vést k rozvoji CHOCHP. CHOPN lze léčit, ale úplné uzdravení je bohužel většinou nemožné.

Silikóza

Silikóza je nevratné, invalidizující plicní onemocnění způsobené vdechováním RCS. Dochází ke ztuhnutí nebo zjizvení (fibroze) plicní tkáně, což má za následek ztrátu plicní funkce. Obvykle se vyvine po nejméně 10 letech expozice RCS. Postihnutí jedinci často trpí vážnou dušností, což může ztížit nebo znemožnit chůzi na krátké vzdálenosti nebo vystupování do schodů. K silikóze se může přidat také CHOCHP, navíc se zvyšuje i riziko rakoviny plic.

Povinnost zaměstnavatele

  • Zaměstnavatel má povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrození jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. 
  • Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění musí vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění.

Novinky

  • Novinky

Vylepšený elektronický nástroj pro nebezpečné látky

EU‑OSHA oznámila spuštění vylepšené verze elektronického nástroje pro hodnocení rizik nebezpečných látek, který má usnadnit identifikaci a řízení chemických rizik na pracovištích napříč různými odvětvími. 
17. 2. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky

Nová pravidla pro hodnocení chemických látek v EU vstoupila v platnost

Od 1. ledna 2026 platí v EU nový rámec „jedna látka, jedno posouzení“, který má zjednodušit a zefektivnit posuzování chemických látek napříč evropskou legislativou. Týká se široké škály výrobků – od hraček přes potraviny až po pesticidy či biocidy. Cílem je rychlejší identifikace rizik, méně duplicitní práce mezi agenturami a vyšší ochrana lidí i životního prostředí. Hodnocení budou nově provádět ty instituce, které mají nejlepší odborné kapacity, což má zajistit jednotnější a transparentnější postupy. Klíčovým prvkem balíčku je společná datová platforma o chemických látkách, která vznikne během tří let. Bude veřejně přístupná a nabídne centralizovaný přehled údajů shromážděných z různých oblastí unijní legislativy. Úřadům tak umožní lépe sdílet a znovu využívat data při rozhodování. Součástí je i nový monitorovací rámec, který má včas zachytit vznikající chemická rizika pomocí indikátorů a systémů včasného varování. Balíček tvoří tři právní předpisy: nařízení o společné datové platformě a monitorování rizik, nařízení o rozdělení technických úkolů mezi agenturami EU, směrnice o posílení role Evropské agentury pro chemické látky (ECHA). Nová pravidla navazují na Strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek a podporují cíl EU dosáhnout nulového znečištění.  
13. 2. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky

Změny v radiační ochraně

Ve Sbírce zákonů byla publikována vyhláška č. 13/2026 Sb, kterou se mění vyhláška č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje. Cílem novely je legislativně-technická úprava stávající právní úpravy oblasti radiační ochrany, kterou se rozumí systém technických a organizačních opatření k omezení ozáření fyzické osoby a k ochraně životního prostředí před účinky ionizujícího záření, a v závěrečných ustanoveních i oblasti zabezpečení radionuklidového zdroje, která navazuje na zkušenosti načerpané při aplikaci této vyhlášky v rámci kontrolní činnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a z úpravy některých institutů v rámci radiační ochrany, které zavedl novelizovaný atomový zákon.
11. 2. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky

Pracovní úrazovost v ČR v roce 2024

Analytická zpráva o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2024 přináší komplexní pohled na vývoj a strukturu pracovních úrazů v daném roce. Zpráva vychází z dat Státního úřadu inspekce práce a Českého báňského úřadu, která jsou získávána na základě povinného hlášení zaměstnavatelů o pracovních úrazech. Zahrnuta jsou jak data o úrazech způsobujících pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny nebo smrt, tak údaje o úrazech evidovaných podle zákona o státní báňské správě. Celou studii, vč. přílohy, naleznete v Ročních souhrnných zprávách Státního úřadu inspekce práce.
9. 2. 2026 / 2 minuty čtení
Více aktualit