Riziko vdechování prachu oxidu křemičitého – Chcete-li ušetřit, vsaďte na bezpečné staveniště

Vydáno: 2 minuty čtení

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Mezi povolání, které jsou vystaveny respirabilnímu křemičitému prachu (RCS), patří práce v kamenolomech, břidlicových lomech, slévárnách, hrnčířstvích, kamenictvích a stavebnictví, zejména při řezání nebo lámání kamene, betonu či cihel. Vdechováním RCS se mohou vyvinout plicní onemocnění, jako je silikóza, chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) nebo rakovina. Křemík představuje po azbestu jedno z největších rizik pro pracovníky na stavbách. K expozici křemičitému prachu dochází nejen na staveništích, ale i v mnoha dalších odvětvích. Oxid křemičitý je hlavní složkou stavebních materiálů, jako jsou cihly, obklady, sádrokarton, malta, kámen, asfalt a beton. Dlouhodobá a nadměrná expozice RCS může vést k rakovině plic. U osob, které již trpí silikózou, je riziko vzniku rakoviny plic vyšší. Opatření přijatá k minimalizaci rizik vzniku silikózy mají význam i ke snížení rizika vzniku rakoviny plic.

Chronická obstrukční plicní nemoc

CHOCHP označuje skupinu plicních onemocnění, která způsobují problémy s dýchaním. Dlouhodobá expozice RCS může vést k rozvoji CHOCHP. CHOPN lze léčit, ale úplné uzdravení je bohužel většinou nemožné.

Silikóza

Silikóza je nevratné, invalidizující plicní onemocnění způsobené vdechováním RCS. Dochází ke ztuhnutí nebo zjizvení (fibroze) plicní tkáně, což má za následek ztrátu plicní funkce. Obvykle se vyvine po nejméně 10 letech expozice RCS. Postihnutí jedinci často trpí vážnou dušností, což může ztížit nebo znemožnit chůzi na krátké vzdálenosti nebo vystupování do schodů. K silikóze se může přidat také CHOCHP, navíc se zvyšuje i riziko rakoviny plic.

Povinnost zaměstnavatele

  • Zaměstnavatel má povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrození jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. 
  • Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění musí vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění.

Novinky

  • Novinky
Dne 1. ledna 2026 nabyl účinnosti nový zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, podle něhož jsou zaměstnavatelé povinni platit zaměstnancům, kteří u nich vykonávají rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek, povinný příspěvek na jejich penzijní připojištění se státním příspěvkem (dále jen „penzijní připojištění“) nebo na doplňkové penzijní spoření. Cílem nového zákona je přispět k tomu, aby tito zaměstnanci na svých produktech III. penzijního pilíře nashromáždili dodatečné peněžní prostředky, z nichž by mohli financovat své životní potřeby v letech před dosažením důchodového věku. 
7. 1. 2026 / 9 minut čtení
  • Novinky
Jednou ze základních povinností zaměstnavatele je zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovišti. Zákoník práce ale tuto povinnost neomezuje pouze na zaměstnavatele a jejich zaměstnance. Povinnost totiž dopadá na všechny osoby, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na pracovišti. Zejména na velkých pracovištích to může pro zaměstnavatele představovat značný problém. Nedávný judikát Nejvyššího soudu nám tak ukazuje, jaké následky může mít pro zaměstnavatele nedůsledná kontrola příchozích osob na pracoviště. Chytrý podcast - Vůči komu je zaměstnavatel povinen zajišťovat bezpečnost práce?
6. 1. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
1. ledna 2026 nabylo účinnosti nové nařízení vlády č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech. Toto nařízení nahrazuje dosavadní nařízení vlády č. 201/2010 Sb. a přináší zásadní změny ve způsobu evidence a hlášení pracovních úrazů. Hlavním impulsem nové právní úpravy je digitalizace procesu, zavedení výhladně elektronického ohlašování a zasílání záznamů o úrazech prostřednictvím Portálu Státního úřadu inspekce práce.   Zásadní změny oproti předchozí právní úpravě: Povinná elektronizace – jednotný elektronický formulář; bez vzorů v příloze, pouze seznam povinných náležitostí Rozšířené položky (např. kódování druhu zranění, CZ-NACE aj.) Sjednocená, jednotná lhůta 15 pracovních dnů pro vyšetření okolností a sepsání/zaslání záznamu (pro všechny typy) Výslovně definované druhy/kategorie v § 2; povinnost evidovat druh úrazu v knize úrazů Přísnější požadavky na dodržení postupů a interní řízení (delegace, podpisy, přístupová práva) Digitalizace snižuje chybovost a dlouhodobě šetří čas Manuál SÚIP + seznam náležitostí e-formuláře Portál je dostupný jednoduše přes www.suip.cz, případně na tomto odkazu: https://www.mpsv.cz/app/suip-portal/. Hlášení pracovních úrazů je zpřístupněno od 1. 1. 2026.
5. 1. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Ministerstvo zdravotnictví vydává pro orgány ochrany veřejného zdraví ve Věstníku č. 21/2025 Metodický návod k zajištění jednotného postupu při zařazování prací do kategorií ve věci zajištění jednotného postupu při zařazování prací do kategorií, a to od předložení žádosti/oznámení o zařazení prací do kategorií, včetně posouzení rozhodných podkladů a případného vydání rozhodnutí o tomto zařazení. Zařazení práce do kategorie vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže faktory, jenž ze zdravotního hlediska rozhodují o kvalitě pracovních podmínek. Při zařazování prací do kategorií je vždy nutné vycházet z konkrétních pracovních podmínek konkrétních pracovišť, včetně zohlednění charakteristické směny (např. sezónní práce, práce s azbestem). Orgán ochrany veřejného zdraví je oprávněn podle kompetencí podle § 82 odst. 2 písm. c) zákona č. 258/2000 Sb. rozhodovat na žádost zaměstnavatele nebo z moci úřední ve věcech kategorizace prací a podle § 82 odst. 2 písm. n) zákona č. 258/2000 Sb. mu náleží stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek, neupraveného právním předpisem, a práci s tímto faktorem zařadit do příslušné kategorie (pro stanovení přípustného expoziční limitu je vydán samostatný metodický návod). Při zařazování prací do kategorií se bere v úvahu vzájemné ovlivňování účinků jednotlivých faktorů, pokud je toto ovlivňování na podkladě současných vědeckých poznatků známé. Výsledná kategorie se stanoví podle nejméně příznivě hodnoceného faktoru (například máme-li práci, při níž se vyskytuje lokální svalová zátěž v kategorii třetí a vibrace v kategorii čtvrté, pak výsledná kategorie práce bude čtvrtá). Věstník Ministerstva zdravotnictví č. 21/2025
23. 12. 2025 / 1 minuta čtení