Riziko vdechování prachu oxidu křemičitého – Chcete-li ušetřit, vsaďte na bezpečné staveniště

Vydáno: 2 minuty čtení

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Mezi povolání, které jsou vystaveny respirabilnímu křemičitému prachu (RCS), patří práce v kamenolomech, břidlicových lomech, slévárnách, hrnčířstvích, kamenictvích a stavebnictví, zejména při řezání nebo lámání kamene, betonu či cihel. Vdechováním RCS se mohou vyvinout plicní onemocnění, jako je silikóza, chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) nebo rakovina. Křemík představuje po azbestu jedno z největších rizik pro pracovníky na stavbách. K expozici křemičitému prachu dochází nejen na staveništích, ale i v mnoha dalších odvětvích. Oxid křemičitý je hlavní složkou stavebních materiálů, jako jsou cihly, obklady, sádrokarton, malta, kámen, asfalt a beton. Dlouhodobá a nadměrná expozice RCS může vést k rakovině plic. U osob, které již trpí silikózou, je riziko vzniku rakoviny plic vyšší. Opatření přijatá k minimalizaci rizik vzniku silikózy mají význam i ke snížení rizika vzniku rakoviny plic.

Chronická obstrukční plicní nemoc

CHOCHP označuje skupinu plicních onemocnění, která způsobují problémy s dýchaním. Dlouhodobá expozice RCS může vést k rozvoji CHOCHP. CHOPN lze léčit, ale úplné uzdravení je bohužel většinou nemožné.

Silikóza

Silikóza je nevratné, invalidizující plicní onemocnění způsobené vdechováním RCS. Dochází ke ztuhnutí nebo zjizvení (fibroze) plicní tkáně, což má za následek ztrátu plicní funkce. Obvykle se vyvine po nejméně 10 letech expozice RCS. Postihnutí jedinci často trpí vážnou dušností, což může ztížit nebo znemožnit chůzi na krátké vzdálenosti nebo vystupování do schodů. K silikóze se může přidat také CHOCHP, navíc se zvyšuje i riziko rakoviny plic.

Povinnost zaměstnavatele

  • Zaměstnavatel má povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrození jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. 
  • Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění musí vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění.

Novinky

  • Novinky
Zveme vás na webinář na téma Psychosociální rizika, který se uskuteční dne 23. 9. Přednášet bude Mgr. Lucie Kyselová, která vás provede aktuálními poznatky i praktickými doporučeními z této oblasti. Nezmeškejte příležitost dozvědět se více o důležitém tématu, které se dotýká každodenního pracovního i osobního života.
20. 5. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
  Byla spuštěna nová sekce „Budoucí vývoj a krize související se změnou klimatu“, která přináší pohled na to, jak může klimatická změna ovlivnit svět práce v následujících desetiletích. Nová prognostická studie se zaměřuje na to, jak by změna klimatu a související opatření mohly v příštích 25 letech nepřímo ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků. Neřeší pouze bezprostřední rizika, jako je tepelný stres, ale analyzuje také dlouhodobé změny pracovních podmínek a možné narušení pracovního prostředí. Současně upozorňuje na nutnost přizpůsobení politik a praxe těmto budoucím výzvám. Studie navazuje na předchozí výzkum agentury EU-OSHA v oblasti změny klimatu a BOZP a přináší scénáře vývoje světa práce v Evropě až do roku 2050. Co v sekci najdete K tématu jsou k dispozici následující publikace: metodická zpráva a její shrnutí informační dokument o trendech souvisejících s klimatem a jejich dopadu na BOZP scénáře vývoje BOZP v Evropě do roku 2050 dokument „Od vize k činům“, který shrnuje dopady na jednotlivé aktéry a navrhuje další kroky Navštivte novou sekci a zjistěte, jak se může oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyvíjet v kontextu klimatických změn.
19. 5. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Newsletter květen Expozice diisokyanátům představuje na řadě pracovišť v České republice významné riziko, zejména tam, kde se zpracovávají polyuretanové materiály. Ty jsou široce využívány při výrobě produktů, jako jsou...
19. 5. 2026 / 4 minuty čtení
  • Novinky
Stornovat JMH je možné pouze do konce lhůty stanovené zákonem pro jeho podání, tj. zpravidla do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který se hlášení podává. Například za duben 2026 do 20. května 2026 a za květen 2026 do 22. června 2026 (posun lhůty pro podání z důvodu víkendu). Toto pravidlo je platné obecně. Jak má zaměstnavatel postupovat? Storno lze provádět pouze v rámci zákonné lhůty pro podání JMH a po jejím uplynutí již nelze storno využít a veškeré opravy lze řešit pouze podáním opravného hlášení za příslušný měsíc. Možnost podat storno v rámci zákonné lhůty pro podání JMH je pouze klientskou službou a vychází z toho, že zaměstnavatel má po provedení storno beztak povinnost JMH v zákonné lhůtě podat. Pro podání JMH za měsíce leden až březen 2026 zákon stanovuje do 30. června 2026, a proto nelze na podání za uvedené měsíce storno použít. Od 1. května 2026 je spuštěna kontrola, která tuto skutečnost ověřuje. Pokud potřebujete opravit údaje v již podaném JMH, využijte opravné hlášení. Bližší informace naleznete v dokumentu Pravidla podání JMHZ a související procesy.
14. 5. 2026 / 1 minuta čtení