Riziko pádů z výšky a do hloubky – Chcete-li ušetřit, vsaďte na bezpečné staveniště

Řidič nákladní dopravy řídí silniční nákladní vozidla nebo jízdní soupravy, přepravuje různé druhy nákladů při krátkých a dálkových trasách na komunikacích všech tříd, včetně dálnic a měst, a zodpovídá za bezpečnost jejich přepravy, uložení a doručení, v souladu s příslušným řidičským oprávněním a silničními předpisy a normami.

Zveme vás na praktický webinář věnovaný aktuálním změnám v oblasti pracovního práva a zaměstnanosti. Dozvíte se o klíčových novelách zákonů, jejich dopadech do praxe a získáte aktuální přehled soudních rozhodnutí. Součástí bude i prostor pro zodpovězení vašich dotazů. Připravte se na užitečné informace, které vám usnadní orientaci ve stále se měnícím právním prostředí. Přihlášení a více informací.

S ohledem na předpokládaný vývoj počasí přinášíme několik základních informací k pracovním podmínkám při zátěži chladem. Právní úprava zátěže chladem se nachází v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, především § 6 a § 7. V minulém roce vyšla jeho novela (č. 20/2025 Sb.), ta se však zátěže chladem nedotkla. Podle § 6 zaměstnanec může být exponován zátěži chladem jen tehdy, vykonává-li práci odpovídající energetickému výdeji 106 W.m-2 a vyššímu na nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší, než je minimální teplota upravená v tabulce, nebo vykonává-li práci na venkovním pracovišti s korigovanou teplotou vzduchu 4 °C a nižší, nebo v případě zdolávání mimořádných událostí.  Pokud na pracovišti teplota poklesne pod 10 °C, zaměstnavatel musí zaměstnance vybavit pracovním oděvem s potřebnými tepelně izolačními vlastnostmi [postupuje se podle norem ČSN EN ISO 9920 Ergonomie tepelného prostředí - hodnocení tepelné izolace oděvu a odporu oděvu při odpařování a ČSN EN ISO 11079 Ergonomie tepelného prostředí - Stanovení a interpretace stresu z chladu pomocí potřebné izolace oděvu (IREQ) a místních účinků chladu]. Při teplotě 4 °C a nižší musí být zaměstnanec vybaven také rukavicemi a pracovní obuví chránící před chladem, a pokud takovou práci vykonává po dobu delší než 2 hodiny za směnu, má právo na bezpečnostní přestávku nejméně 10 minut v ohřívárně. Ohřívárna se vybavuje zařízením pro prohřívání rukou a podle § 44 musí být vytápěna nejméně na 22 °C a musí být vybavena sedacím nábytkem, stolem a věšáky na pracovní oděv. Ohřívárnou může být i místnost pro odpočinek podle § 55 odst. 3. Práce při teplotě od 13 do 4 °C nesmí přesáhnout 3 hodiny, při teplotě od 4,1 do -10 °C 2 hodiny, při teplotě vzduchu od -10,1 do -20 °C 1 hodinu a od -20,1 do -30 °C 30 minut. Práce při teplotě nižší než -30 °C mohou být vykonávány pouze výjimečně (např. naléhavé opravy, mimořádné události), nechráněná kůže nesmí být exponována po dobu delší než 10 minut; ochrana zdraví zaměstnanců se pro tyto účely zajišťuje střídáním zaměstnanců nebo jinou organizací práce podle konkrétních podmínek práce. Vstupy na pracoviště, na němž se vykonává trvalá práce (tzn. po dobu 4 hodiny za směnu a delší) musí být v zimním a přechodném období, kdy je teplota venkovního vzduchu nižší než minimální teplota, zabezpečeny proti vnikání venkovního vzduchu. Podle § 8 nařízení vlády k ochraně zdraví před účinky zátěže teplem nebo chladem se poskytuje zaměstnanci ochranný nápoj. Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje teplý, v množství alespoň půl litru za osmihodinovou směnu, a sice na: nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší než 4 °C, nebo venkovním pracovišti, na němž je korigovaná teplota vzduchu nižší než 4 °C. Při nepříznivé klimatické situaci je zaměstnavatel povinen zajistit přerušení prací, například na stavbách. Za nepříznivou situaci se považuje mimo jiné teplota prostředí nižší než -10 °C. Při -10 °C musí být přerušeny práce ve výškách (nařízení vlády č. 362/2005 Sb.), při teplotě -15 °C a nižší kácení stromů (nařízení vlády č. 339/2017 Sb.).

Dne 1. ledna 2026 nabyl účinnosti nový zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, podle něhož jsou zaměstnavatelé povinni platit zaměstnancům, kteří u nich vykonávají rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek, povinný příspěvek na jejich penzijní připojištění se státním příspěvkem (dále jen „penzijní připojištění“) nebo na doplňkové penzijní spoření. Cílem nového zákona je přispět k tomu, aby tito zaměstnanci na svých produktech III. penzijního pilíře nashromáždili dodatečné peněžní prostředky, z nichž by mohli financovat své životní potřeby v letech před dosažením důchodového věku.