Pandemie, globální výzva pro resilientní systémy BOZP

Stresory jako jsou nejistota, strach, izolace a měnící se pracovní zátěž se v období pandemie u mnoha zaměstnanců zhoršily. Existuje však mnoho věcí, které lze udělat pro vybudování odolnosti zaměstnanců a pro podporu silné organizační kultury.

ISO 45003 také pomůže splnit požadavky ISO 45001, prvního mezinárodního standardu pro systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který je základem odolné organizace se silnou, zdravou a spokojenou pracovní silou.

Jak vybudovat odolnou pracovní sílu?

Pandemie COVID-19 otřásla pracovištěm jako žádná jiná událost, stejně tak jako se všemi jejími účastníky.

Výbor ISO vyvinul ISO/PAS 45005, Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Obecné pokyny pro bezpečnou práci během pandemie COVID-19, jako bezplatnou, veřejně dostupnou specifikaci, navrženou pro pomoc zaměstnavatelům a zaměstnancům.

Tento standard, který byl zveřejněn v prosinci 2020, je k dispozici na stránkách ISO organizace pro čtení zdarma a poskytuje pokyny pro organizace, jak řídit rizika vyplývající z COVID-19 za účelem ochrany zdraví, bezpečnosti a dobrých životních podmínek souvisejících s prací.

Dokument je použitelný pro organizace všech velikostí a odvětví, včetně organizací které:

• fungují po celou dobu pandemie,
• obnovují nebo plánují obnovení provozu po úplném nebo částečném uzavření,
• jsou znovu obsazující pracoviště, která byla zcela nebo částečně uzavřena,
• jsou nové a plánují fungovat poprvé.

Tento dokument rovněž poskytuje pokyny týkající se ochrany pracovníků všech typů (např. zaměstnanců, pracovníků externích poskytovatelů, dodavatelů, samostatně výdělečně činných osob, agenturních pracovníků, starších pracovníků, pracovníků se zdravotným postižením a záchranářů) a dalších relevantních zúčastněných stran (např. návštěvníků pracoviště, včetně veřejnosti).

Po zveřejnění „Obecných pokynů pro bezpečnou práci během pandemie COVID-19“ v decembri 2020 bylo záměrem pracovní skupiny TC283/WG5 přepsat ISO/PAS 45005 jako obecnější standard „Bezpečná práce v pandemii“. Namísto toho bylo přijato rozhodnutí vytvořit novou normu ISO 45006 - Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - prevence a řízení infekčních nemocí - Obecné pokyny pro organizace, která bude navazovat na tuto normu.

Předběžný návrh normy byl vytvořen na konci roku 2020 a byl rozeslán členům pracovní skupiny k vyjadrení. Norma poskytuje pokyny k řízení rizik ze všech typů infekčních nemocí, které mohou mít vliv na práci a zaměstnance.

Výbor ISO/TC 283 je zodpovědný za neustálý vývoj norem ISO pro řízení BOZP, včetně podporních norem a dalších pokynů. [4] až [8]

Aktuální projekty výboru:

• ISO 45002 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Obecné pokyny pro implementaci ISO 45001:2018.
• Poskytuje pokyny k implementaci normy ISO 45001 pro organizace všech typů. Návrh mezinárodního standardu (DIS) má vyjít ke konzultaci v září 2021. Zveřejněn v roce 2022.
• ISO 45004 Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Pokyny pro hodnocení výkonnosti
• Účelem je poskytnout vodítko pro hodnocení a zlepšování výkonnosti BOZP pro jakoukoli organizaci. Tato norma je ve fázi Working Draft (WD) a publikace má být vydána přibližně v roce 2024.

3. Měření a monitorování výkonnosti BOZP

Měření a monitorování výkonnosti BOZP je klíčový krok v řízení procesů. Je základem pro neustálé zlepšování. Není-li měření a monitorování prováděno správně, účinnost systému řízení BOZP je ohrozena. Vedení organizace pak nemá žádné relevantní údaje o kvalitě řízení BOZP.

Organizace mohou považovat měření a monitorování výkonnosti BOZP za příliš složitou oblast. Některé organizace se snaží, aby jejich měření výkonnosti BOZP nebylo založeno pouze na statistikách o úrazech a poškozeních zdraví, jelikož nízká úrazovost, dokonce i po dlouhou dobu, nezaručuje, že rizika jsou řízena správným způsobem . Toto je obzvláště pravdivé konstatování v případě organizací, u kterých je nízká pravděpodobnost úrazů, ale je zde riziko výskytu závažných nebezpečí a rizik s fatálními následky. Zde je třeba si uvědomit, že neexistuje pouze jedno jednoduché spolehlivé měření, ale vždy se musí jednat o soubor měření .

Problémy spojené s využitím statistických dat:

• důraz na statistiku o počtu pracovních úrazů a poškození zdraví, zvláště se spojením na systém odměn, může způsobit jejich nevěrohodnost (nenahlášení úrazů),
• zda příslušná událost skončí zraněním je často záležitostí náhody a nemusí tak odrážet, zda nebezpečí je pod kontrolou organizace (nízká úrazová četnost může být pouze z důvodu štěstí nebo menšího počtu exponovaných zaměstnanců, než správního řízení BOZP),
• úrazová četnost často neodráží potencionální závažnost události, ale pouze následky (například stejné selhání adekvátní ochrany zařízení může skončit pořezáním prstu nebo amputací),
• rovněž zaměstnanci mohou zůstat doma z důvodů, které neodrážejí skutečnou závažnost události (nedůvodní prodlužování pracovní neschopnosti),
• není přímý vztah mezi statistickými údaji o pracovní úrazovosti, jako jsou poklouznutí, zakopnutí a pády a závažnými nebezpečími, jako je únik hořlavé nebo toxické látky,
• nízká úrazová četnost může vést k sebeuspokojení,
• nízká úrazová četnost vede k tomu, že je málo dat, které lze využít v rámci prevence, tzn. musí být selhání (úraz, poškození zdraví), abychom měli potřebná data,
• statistika odráží výsledky, ne příčiny .

Z důvodu nevýhod spojených s používáním statistik o pracovních úrazech, jako prostředku měření výkonnosti BOZP organizace, některé z nich hledají více proaktivní měření výkonnosti. Většinou se jedná o kvantitativní data, jako je počet školení nebo počet kontrol na pracovištích. Základním účelem měření a monitorování výkonnosti BOZP je poskytnutí informace o současném stavu v této oblasti u dané organizace. Měření poskytne informace o tom, jak systém funguje v praxi, identifikuje oblasti, které potřebují zlepšit, poskytuje základ pro neustálé zlepšování, poskytuje zpětnou vazbu a motivaci. Efektivní měření výkonnosti BOZP poskytuje jak údaj o úrovni výkonnosti, tak proč je ta úroveň taková.

Měření výkonnosti by mělo odpovídat na následující otázky:

• Kde jsme nyní vzhledem k cílům?
• Kde jsme nyní s řízením nebezpečí a rizik?
• Jak jsme na tom v porovnání s ostatními?
• Proč jsme tam, kde jsme?
• Zlepšujeme se nebe zhoršujeme v čase?
• Je náš systém řízení efektivní? (dělá správné věci)
• Je náš systém spolehlivý? (dělá správné věci stále)
• Je systém odpovídající nebezpečím a rizikům?
• Je systém účinný na všech pracovištích organizace?
• Je zavedena kultura, která podporuje bezpečnost a ochranu zdraví?

Informace z hodnocení pomáhají v rozhodnutí:

• o tom, kde jste, relativně oproti tomu, kde chcete být,
• o potřebném a rozumném pokroku za těchto okolností,
• o tom, jak toho pokroku může být dosaženo vzhledem k určitým omezením (zdroje, čas),
• o způsobu, jakým může být dosaženo pokroku,
• o prioritách a efektivním využívání zdrojů,
• o činnostech vytvářejících nebezpečí, které se liší v povahě a míře.

Otázky pro měření skrytého nebezpečí:

• Jaká jsou nebezpečí spojená s našimi činnostmi?
• Jaká je významnost nebezpečí? (vysoká/nízká)
• Jaká je povaha a významnost nebezpečí, jak se liší v rozdílných částech organizace?
• Jak povaha a významnost nebezpečí se liší v čase?
• Jsme úspěšní v eliminování nebo snížení nebezpečí?
• Jaký dopad přináší změny v organizaci na povahu a význam nebezpečí?

Reaktivní monitorování

Selhání v řízení rizik musí být také měřeno, k poskytnutí příležitosti kontroly výkonnosti, poučení se ze selhání a zlepšení systému. Reaktivní monitorování zahrnuje systém k identifikování a hlášení:

• úrazů a poškození zdraví,
• jiné ztráty, jako poškození majetku,
• incidenty, včetně potenciálu způsobit zranění a poškození zdraví (skoronehody),
• nebezpečí a selhání,
• slabých míst u zavedených standardů nebo systému.

Reaktivní monitorování by mělo odpovědět na následující otázky:

• Objevují se selhání? (zranění, poškození zdraví, incidenty)
• Kde se objevují?
• Jaká je povaha (podstata) těchto selhání?
• Jak jsou závažné?
• Jaké jsou potencionální následky?
• Jaké jsou důvody?
• Jaké jsou náklady?
• Jaká zlepšení v systému řízení BOZP jsou požadována?
• Jak všechny výše uvedené body kolísají v čase?
• Zlepšujeme se nebo zhoršujeme?

Klíčové ukazatele výkonnosti BOZP

Klíčové ukazatele výkonnosti (KPI – Key performance indicators) se používají k měření úspěšnosti činnosti organizace. Tyto ukazatele lze rozdělit do dvou skupin, a to na „hlavní ukazatele“ (leading indicators) a „sekundární ukazatele“ (lagging indicators).

Oblast BOZP se zabývá velkým počtem rizik, která je zapotřebí účinně a efektivně řídit. Klíčové ukazatele výkonnosti by měly poskytovat kvantitativní (nebo semikvantitativní) údaje, které odrážejí otázky bezpečnosti a zdraví a činnosti v organizaci, jako jsou informace o stávajících a vznikajících rizicích, expozicích a nebezpečích. Údaje by také měly informovat vedoucí zaměstnance v oblasti bezpečnosti o úspěchu nebo selhání preventivních opatření zaměřených na zmírnění a kontrolu nebezpečí na pracovišti.

Hlavní ukazatele mohou hrát zásadní roli při prevenci úrazů a poškození zdraví zaměstnanců a při posilování dalších výsledků v oblasti BOZP. Hlavní ukazatele jsou proaktivní a preventivní opatření, která mohou osvětlit účinnost činností v oblasti BOZP a odhalit potenciální problémy.

Mnoho zaměstnavatelů je převážně obeznámeno se sekundárními ukazateli. Tyto ukazatele měří výskyt a frekvenci událostí, ke kterým došlo v minulosti, jako je počet nebo míra zranění, nemocí a úmrtí. Zatímco sekundární indikátory mohou upozornit na selhání v oblasti BOZP nebo na existenci nebezpečí, hlavní indikátory jsou důležité, protože mohou říci, zda jsou činnosti organizace v oblasti BOZP účinné při prevenci incidentů. V oblasti BOZP se tak většinou využívá hlavních ukazatelů k podpoře změn a sekundárních ukazatelů k měření účinnosti.

Jaké jsou vlastnosti dobrého KPI?

Dobrý KPI by měl být SMART:

• konkrétní – SPECIFIC (musí být jasné, co přesně KPI měří, tj. cíl by měl být specifický, konkrétní, jednoznačně definovaný),
• měřitelný – MEASURABLE (jednoznačné prokázání, že cíle bylo dosaženo),
• dosažitelný – ACHIEVABLE (každý KPI se musí zaměřovat na realistický a proveditelný cíl; nic není více odrazující než snaha o výsledek, kterého nikdy nebude dosaženo),
• relevantní – RELEVANT (KPI musí poskytnout přehled o bezpečnosti organizace),
• časově sledovatelný – TIME SPECIFIC (KPI má význam pouze tehdy, pokud známe jasný termín dokončení a jeho plnění by mělo být v čase sledovatelné).

Hlavní ukazatele výkonosti BOZP

Hlavní ukazatele výkonnosti jsou opatření týkající se podmínek a činností zaměřených na prevenci nehod. Hlavní ukazatele proto mají prediktivní hodnotu a lze je použít ke zlepšení systémů řízení BOZP.

Mezi důležité hlavní ukazatele výkonnosti BOZP například patří:

• počet inspekcí na pracovišti,
• četnost pozorovaného ne-bezpečného chování,
• počet provedených auditů BOZP,
• procento návrhů nebo stížností na BOZP, ke kterým byla včas poskytnuta zpětná vazba,
• prevalence určitých zdravotních problémů (např. z výsledků zdravotního dohledu).

Sekundární ukazatele výkonnosti BOZP

Sekundární ukazatele výkonnosti měří incidenty ve společnosti formou statistik minulých nehod.

Nejdůležitější sekundární ukazatele výkonnosti BOZP jsou například:

• pracovní úrazy,
• ztracené dny výroby z důvodu pracovní neschopnosti,
• incidenty nebo skoronehody,
• stížnosti na práci, která se provádí v nebezpečných nebo nezdravých podmínkách.

Zatímco tyto „běžné“ sekundární ukazatele se zaměřují na to, co se zhoršilo v oblasti bezpečnosti ve společnosti, mnoho bezpečnostních profesionálů a vedoucích společností dává přednost pozitivní zpětné vazbě a místo toho se rozhodnou zaměřit na to, co proběhlo dobře.

Mezi pozitivní sekundární ukazatele výkonnosti například patří:

• procento realizovaných / produktivních pracovních dnů,
• počet pracovních dnů od poslední nehody,
• spokojenost zaměstnanců.

Omezení klíčových ukazatelů výkonnosti BOZP

I když klíčové ukazatele výkonnosti mohou organizacím poskytnout objektivní a cenné informace, může být prospěšné mít na paměti několik faktorů, které omezují použitelnost KPI:

• nedostatečné vykazování, které je obzvláště časté tam, kde chybí pozitivní kultura BOZP,
• pozitivní události se obvykle neměří a nezaznamenávají,
• výsledné měření, například incidentů, neodráží příčiny této události,
• zaměření se na KPI může vést k zanedbávání důležitých problémů, které nejsou měřeny.

[9], [10], [11]

4. Pracovní úrazovost a kontroly SÚIP v České republice v roce 2020

V roce 2020 došlo celkem k 105 smrtelným PÚ, 818 závažným PÚ a 33 699 ostatním PÚ (evidovaných v IS SÚIP).

V rámci srovnání s předchozím rokem 2019, kdy hodnoty byly 92 smrtelných PÚ, 988 závažných PÚ a 40 786 ostatních PÚ, byl v roce 2020 patrný nárůst u smrtelných PÚ. Ze 105 smrtelných PÚ se jednalo o 22 případů ve spojitosti s dopravní nehodou.

Tabulka: Přehled PÚ v letech 2018 až 2020

 

Rok	Druhy PÚ			Celkový počet
	Smrtelné	Závažné	Ostatní
2018	103	1 130	42 555	43 788
2019	92	988	40 786	41 866
2020	105	818	33 699	34 622

Stavebnictví bylo opětovně odvětvím s vysokým počtem PÚ, zvláště pak úrazů vyžadujících hospitalizaci delší než 5 dnů a úrazů smrtelných. Na staveništích se setkáváme s pracovními činnostmi, které obsahují rizika z mnoha odvětví a ke zvýšené úrazovosti přispívá i rozdílná zkušenost a kvalita zhotovitelů staveb a osob samostatně výdělečně činných („OSVČ“).

K nejvyššímu počtu smrtelných PÚ a úrazů vyžadujících hospitalizaci delší než 5 dnů stále dochází při pracích ve výškách, kde je zdrojem úrazu pád z výšky nebo do hloubky, a dále pak propadnutí střešní krytinou nebo sesutí z volného okraje.

V případě PÚ za rok 2020 se nejedná o konečné hodnoty PÚ v ČR. Ty budou následně uvedeny ve Zprávě o PÚ v ČR v roce 2020 včetně PÚ u subjektů podléhajících výkonu vrchního dozoru Českého báňského úřadu („ČBÚ“). Tato zpráva bude dostupná na internetových stránkách SÚIP.

V roce 2020 bylo provedeno 601 kontrol příčin a okolností PÚ. Z uvedeného počtu má největší zastoupení kontrola příčin a okolností závažných PÚ (533), dále pak smrtelných PÚ (48) a nakonec i ostatních PÚ (20). Při těchto kontrolách bylo zjištěno celkem 928 porušení.

Mezi nejčastější patřily:

• chybně nebo nedostatečně vyhodnocená rizika pro pracovní činnosti (nevyhledání a nevyhodnocení rizik v rámci pracovních a technologických postupů),
• neseznámení zaměstnanců s příslušnými riziky ohrožujícími život a zdraví na pracovišti a chybějící nebo neúplné školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP včetně návodů výrobců pro obsluhu daných zařízení,
• nevhodný stav používaných technických zařízení (údržba, revize, kontroly),
• používání nebezpečných pracovních postupů tolerovaných zaměstnavatelem.

Za závažná porušení právních předpisů, která byla zjištěna při provádění kontrol příčin a okolností PÚ, bylo orgány inspekce práce v roce 2020 uloženo celkem 52 pokut v celkové výši 3 536 000 Kč.

Bezpečnost práce ve stavebnictví

Kontroly SÚIP ve stavebnictví byly v roce 2020 zaměřeny zejména na:

• zda se při práci více zhotovitelů na jednom staveništi tyto subjekty vzájemně informují o rizicích vyplývajících z jejich činnosti a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, v případech, kdy není ustanoven koordinátor BOZP na staveništi,
• zda zaměstnavatel vede dokumentaci o úrazech a vyhotovuje o nich záznamy,
• zda zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům bezplatně podle vlastního seznamu OOPP na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce,
• zda zaměstnavatel chrání zaměstnance proti pádu z výšky kolektivním zajištěním (ochranné zábradlí, ochranné ohrazení, záchytné lešení, záchytné sítě),
• zda v případě, že zaměstnanci nejsou chráněni proti pádu kolektivním zajištěním, mají zaměstnavatelem přiděleny OOPP proti pádu, které jsou pro danou činnost vhodné, je určeno místo ukotvení a OOPP jsou pravidelně kontrolovány,
• zda stavba, pracoviště nebo zařízení staveniště je zabezpečeno proti vstupu nepovolaných fyzických osob,
• zda technické konstrukce, kterými jsou zaměstnanci chráněni proti pádu, propadnutí střešní krytinou nebo sklouznutí ze střechy, odpovídají svým provedením bezpečnostním požadavkům,
• zda je předepsaným (vhodným) způsobem zajištěn prostor pod a okolo přepravovaného břemene a pod prací ve výškách,
• zda výkopové práce a stěny výkopů jsou bezpečně zajištěny a jsou provedeny bezpečné výstupy a sestupy,
• zda zaměstnavatel seznámil obsluhu stavebních strojů s místními provozními a pracovními podmínkami majícími vliv na bezpečnost práce a obsluha stroj ovládá v souladu s návodem výrobce,
• zda je provoz staveništních rozvaděčů a pohyblivých přípojů prováděn v souladu s bezpečnostními předpisy.

U menších subjektů a OSVČ, které přebírají staveniště od hlavních zhotovitelů nebo velkých stavebních společností, nejsou úkoly v prevenci rizik dostatečně plněny. Tyto subjekty nemají zaveden systém vyhledávání rizik a vnitřních kontrol BOZP na staveništi.

Nejvíce nedostatků bylo zjištěno u pracovních činností spojených s prací ve výšce, zajištění staveniště, v přijímání opatření zaměstnavatelů k předcházení rizikům a také v provádění pravidelné údržby a kontroly strojů, technických zařízení a nářadí.

Nejčastější příčinou vzniku PÚ byl v roce 2020 pád z výšky, a to zejména propadnutí nebo skĺznutí ze střešní plochy. Na tyto práce se zvýšenou mírou rizika jsou hlavními zhotoviteli a zhotoviteli stavebních prací smluvně najímáni SVČ nebo drobné podnikající právnické subjekty, kteří svou vlastní bezpečnost často velmi zanedbávají a svou činností na staveništích ohrožují i ​​ostatní zhotovitele.

Podnikající fyzické osoby, které vykonávají nebezpečné práce, jako jsou práce ve výškách při montáži a demontáži dočasných stavebních konstrukcí, práce tesařské, klempířské a pokrývačské, berou jakoukoli práci bez ohledu na rizika, kterým jsou vystaveni . Nebezpečí vnímají jako zbytečně zdržující faktor.

Na úroveň zajištění BOZP zhotovitele, mají vliv podmínky stanovené zadavatelem, které se odráží v termínech na provedení prací, cenou zakázky a dalšími vlivy odrážejícími se v nedostatku kvalifikovaných pracovníků i za cenu nedodržení samotných technologických postupů stavby .

Většině případů zjištěných porušení BOZP při kontrolách na stavbách bylo možno předejít především důslednější kontrolou pracovišť a stavenišť vedoucími a odpovědnými pracovníky jednotlivých zhotovitelů, především jejich spoluprací s odborně způsobilými osobami působícími v oblasti prevence rizik a koordinátory BOZP na staveništích. [12], [13]

5. Závěr

Organizace by měly zavést spolehlivé a odolné systémy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které by v případě budoucích zdravotních krizí, jako jsou například pandemie, minimalizovaly rizika pro zaměstnance. Je třeba předvídat, připravovat se a reagovat na krize. Kríze jako je COVID-19, ke kterým dochází bez varování, testují schopnost a odolnost systémů BOZP v organizaci.

POUŽITÁ LITERATURA:

[1] ILO volání pro rezidentní zdravotnické systémy a zdravotní systémy pro budoucí emergence, Mezinárodní organizace práce (ILO), 2021, Dostupné z: https://www.ilo.org/global/about-the-ilo/newsroom/news/WCMS_783121/lang--en/index .

[2] Building resilient health and safety systems: SHP meets Professor Erik Hollnagel, EHS CONGRESS 2020, Dostupné z: https://www.shponline.co.uk/culture-and-behaviours/building-resilient-health-and-safety-systems-shp-meets .

[3] Anticipate, prepare and response to crises – Invest now in resilient occupational safety and health systems, ILO, 2021, Dostupné z: https://www.ilo.org/global/topics/safety-and-health-at-work/resources-library/publications/WCMS .

[4] Mental health [online]. Princeton univerzity [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://wordnetweb.princeton.edu/perl/webwn?s=mental+health&sub=Search+WordNet .

[5] Duševní zdraví na pracovišti, První mezinárodní standard na světě, který byl právě publikován, ISO, 2021, Dostupné z: https://www.iso.org/news/ref2677.html .

[6] Naden, C. How to budova a resilient workforce, ISO, 2021, Dostupné z: https://www.iso.org/news/ref2663.html .

[7] Preventing infectious disease hazards with ISO 45006, IRCA, 2021, Dostupné z: https://www.quality.org/knowledge/preventing-infectious-disease-hazards-iso-45006 .

[8] ISO/TC283, ISO – International Standard Organization, Dostupné z: https://committee.iso.org/sites/tc283/home/projects/ongoing/ongoing-1.html .

[9] Na cestě k měření zdravotnictví a zdravotnictví, publikováno prostřednictvím zdravotnictví a bezpečnosti, 2001.

[10] Using Leading Indicators to Improve Safety and Health Outcomes, OSHA – Oficiální Safety and Health Administration, Dostupné z: https://www.osha.gov/leading-indicators .

[11] HSE Key Performance Indikace need to be Tracked, Dostupné z: https://hsseworld.com/hse-key-performance-indicators-need-to-be-tracked /.

[12] Roční souhrnná zpráva o výsledcích kontrolních akcí za rok 2020, SÚIP, Dostupné z: http://www.suip.cz/_files/suip-81fe4ae011de0ad3a45b22c7ce249b8b/suip_rocni-souhrnna-zprava-o-vysledcich-kontrolnich-akci-za-rok-2020.pdf .

[13] Zpráva o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2019, SÚIP, Dostupné z: http://www.suip.cz/_files/suip-cabff4ad23b98d09f0e5eb8f426040f7/suip_zprava-o-pracovni-urazovosti-pdf .