Odvětví ubytování, stravování a pohostinství lze charakterizovat jako relativně nebezpečné odvětví, a to z důvodu vysokého počtu nehod. Většina těchto nehod naštěstí nemá smrtelné následky. Nejběžnější zdravotní následky se týkají vysokého výskytu muskuloskeletálních poruch (MSD), kožních a respiračních problémů, řezných a tržných ran a popálenin a opaření. Dále se jedná o pracovní stres a „syndrom vyhoření“, nejčastější projevy poškození zdraví spojeného s vystavením psychosociálním rizikovým faktorům, a to zejména u starších pracovníků. [1]
BOZP v odvětví ubytování, stravování a pohostinství
Ing.
Jiří
Vala
Ph.D.
Nebezpečí a rizika v odvětví ubytování, stravování a pohostinství
Mezi hlavní rizika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v odvětví ubytování, stravování a pohostinství patří
opakované pohyby rukou nebo paží, riziko nehod se stroji, vystavení teplu, chladu a průvanu a konečně riziko uklouznutí, zakopnutí a pádu.
Pracovníci v tomto odvětví jsou rovněž vystaveni psychosociálním rizikům, včetně neustálého kontaktu se zákazníky a klienty a vysokého pracovního vytížení a časového tlaku
(stresu).Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER)
Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) je rozsáhlý průzkum, který zjišťuje, jak jsou řízena rizika BOZP na evropských pracovištích. Na jaře a v létě roku 2019 se průzkumu zúčastnilo 45 420 podniků s minimálně pěti zaměstnanci ze všech odvětví činnosti a z 33 zemí (členských států EU, jakož i Islandu, Severní Makedonie, Norska, Srbska, Švýcarska a Spojeného království).
V rámci třetího Evropského průzkumu (ESENER 2019) byli respondenti dotazováni na způsob řízení rizik BOZP na jejich pracovišti, přičemž v centru zájmu stála psychosociální rizika, tj. stres při práci, násilí a obtěžování.
Co tedy především znepokojuje evropská pracoviště?
Evropská pracoviště jsou
nejvíce znepokojena muskuloskeletálními poruchami
a psychosociálními riziky,
přičemž psychosociální rizikové faktory jsou nejčastěji uváděny v odvětvích služeb. Členění podle zemí poskytuje zajímavé informace, kdy „časová tíseň“
je hlavním rizikovým faktorem ve Finsku, Švédsku (74 % v obou zemích) a Dánsku (73 %) a představuje druhý nejzávažnější rizikový faktor v Nizozemsku (64 %). V České republice je to 38 % [3].Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) uvádí, že
je zapotřebí provést další analýzu, aby se zjistilo, zda je tato vysoká míra obav způsobena rozsahem rizika nebo mírou povědomí o daných rizicích na pracovištích v těchto zemích.
Z průzkumu dále vyplývá, že čím menší je pracoviště, tím pravděpodobnější je, že uvede nulové rizikové faktory, zejména psychosociální.
To neznamená, že zde rizikové faktory neexistují
, jde jen o hodnocení ze strany respondenta. Je pravděpodobné, že v mnoha případech si jednoduše není vědom toho, co představuje riziko pro bezpečnost a zdraví pracovníků. Tento problém je obzvláště znepokojivý na nejmenších pracovištích.V členění podle zemí je podíl pracovišť, která neuvedla žádné psychosociální rizikové faktory, nejvyšší v Itálii (50 %), na Slovensku (44 %), v Litvě (37 %) a v Bulharsku (36 %). Na druhé straně a v souladu s výše uvedenými zjištěními o „časové tísni“ je u pracovišť v Dánsku (9 %), Švédsku (10 %) a Finsku (12 %) méně pravděpodobné, že neuvedou žádné psychosociální rizikové faktory. Opět by to mohlo být způsobeno vyšší prevalencí rizika nebo
vyšším povědomím o psychosociálních rizicích v severských zemích.
Z toho plyne, že „osvěta, osvěta a zase osvěta“ může být klíčem k prevenci!V průzkumu ESENER 2019 byl na pracovištích, která uvádějí přítomnost psychosociálních rizik, položen dotaz, zda považují za obtížnější je řídit než jiná rizika v oblasti BOZP.
Země, které uvádějí, že řízení těchto druhů rizik je obtížnější, jsou zároveň zeměmi, které se nejvíce angažují v jejich řešení.
Jsou to tytéž země, v nichž respondenti obvykle uvádějí vyšší přítomnost psychosociálních rizik a opatření a postupů k jejich řešení.Podle zjištění, která odpovídají výsledkům průzkumu z roku 2014,
tři čtvrtiny (75 %)
dotazovaných pracovišť v EU27_2020 pro průzkum ESENER 2019 uvedly, že provádějí hodnocení rizik pravidelně.
Zjištění ESENER týkající se hodnocení rizik, i když neobsahují zprávy o kvalitě, naznačují preventivní kulturu na evropských pracovištích.Stejně jako v minulosti existují značné rozdíly, pokud jde o podíl pracovišť, na kterých hodnocení rizik provádějí zejména vlastní zaměstnanci. Pořadí zemí se významným způsobem mění, přičemž
v čele je Švédsko
(85 % pracovišť, nárůst oproti 66 % v roce 2014) a následuje Dánsko
(80 %, nárůst ze 76 %). Na druhé straně nejnižší podíl byl zjištěn ve Slovinsku
(10 %), Španělsku (10 %) a Maďarsku (14 %). V České republice je to 30 % [4].Pokud jde o
důvody, které pracoviště motivují k řízení BOZP
, jako nejčastější důvod uvádí plnění zákonné povinnosti téměř devět z deseti pracovišť v EU27_2020, což představuje oproti 85 % v roce 2014 mírný nárůst.Pracoviště, která
neprovádějí pravidelná hodnocení rizik, to odůvodňují zejména tím, že „rizika a nebezpečí jsou již známá“ (83 % pracovišť) a že „neexistují žádné zásadní problémy“ (80 %),
stejně jako v případě průzkumu z roku 2014. [2]Zjištění z Evropského průzkumu ESENER 2019 v odvětví ubytování, stravování a pohostinství
Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER 2019), provedený agenturou EU-OSHA Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, se touto problematikou zabýval podrobněji a zkoumal, jak evropské organizace působící v odvětví ubytování, stravování a pohostinství řídí rizika v oblasti BOZP.
Odvětví ubytování, stravování a pohostinství je pro hospodářství EU velmi důležité.
98 % podniků v tomto odvětví jsou rodinné mikropodniky.
Rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je v tomto odvětví celá řada, a to:•
od pohybů rukou nebo paží s vysokou četností,
•
uklouznutí, zakopnutí a pádů,
•
přes rizika úrazů při práci se stroji, až
•
po psychosociální rizika související s jednáním se zákazníky či krátkými lhůtami. [5]
Dále se jedná o ergonomická rizika, rizika spojená s teplotou na pracovišti a látkami znečišťujícími pracovní prostředí a nebezpečnými chemickými látkami a směsmi (NCHLaS).
Podle výsledků průzkumu ESENER 2019 pro EU-27 jsou pracovníci v odvětví ubytování, stravování a pohostinství zvláště
vystaveni čtyřem hlavním rizikům
, a to:•
opakovaným pohybům rukou nebo paží (71 %),
•
riziku nehod se stroji (60 %),
•
vystavení teplu, chladu a průvanu (51 %), a
•
riziku uklouznutí, zakopnutí a pádu (48 %). [6]
Dále jsou to rizika související se zvedáním těžkých břemen (43 %),
expozicí chemickým a biologickým látkám ve formě kapalin, výparů a prachů
(42 %) nebo únavných a bolestivých poloh při práci (32 %). Další rizika BOZP související s dlouhodobým sezením (21 %), hlasitým hlukem (16 %) a rizikem nehod s vozidly při práci (13 %) jsou pro toto odvětví mnohem méně relevantní
.Mezi jednotlivými povoláními jsou velké rozdíly ve vztahu ke stávajícím rizikům BOZP. Například
při úklidových činnostech
(tj. úklid hotelových pokojů) jsou MSD (problémy s karpálním tunelem, onemocnění horních a dolních končetin a bederní onemocnění) velmi významné, a to z důvodu vysoké přítomnosti neustálých opakujících se pohybů při jejich práci.Kuchaři jsou naopak vystaveni rizikům, jako jsou pořezání, nehody způsobené uklouznutím a pádem
, problémy při zvedání těžkých břemen a vystavení silným teplotním změnám během pracovní směny (přesun od sporáku při velmi vysokých teplotách do lednic, kde se skladují potraviny).Kuchaři jsou rovněž vystaveni chemickým látkám ve výparech z vaření
, jako jsou polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), heterocyklické aminy a aldehydy. Takové expozice mohou být spojeny s rýmou, respiračními poruchami a zhoršenou funkcí plic [6, 7].Srovnání mezi výsledky poskytnutými ESENER 2014 a ESENER 2019 ukazuje pozoruhodný
nárůst hlášené přítomnosti opakujících se pohybů rukou a paží
v roce 2019 ve srovnání s rokem 2014 (71 % odpovědí, ve srovnání s 57 %). Naproti tomu stojí za to zdůraznit zjevný pokles výskytu rizik spojených s uklouznutím, zakopnutím a pádem (48 % v roce 2019 oproti 54 % v roce 2014). Ostatní rizika, jako je špatná komunikace a spolupráce v rámci organizace a strach ze ztráty zaměstnání, jsou přitom mnohem méně přítomna (15 % a 11 %).Srovnání se všemi sektory ukazuje, že
pracovníci v odvětví ubytování, stravování a pohostinství jsou zvláště vystaveni přítomnosti obtížných zákazníků
(66 % oproti 55 % u všech ostatních sektorů) a přítomnosti dlouhé a nepravidelné pracovní doby (36 % oproti 21 % u všech ostatních sektorů).Důležité: Velká zařízení jsou na tyto typy rizik citlivější v tom smyslu, že jsou schopna identifikovat přítomnost psychosociálních rizik ve větší míře než menší zařízení.
Pouze 15 % podniků v odvětví ubytování, stravování a pohostinství uvádí, že psychosociální rizika je obtížnější řešit než jiná rizika
, zatímco 18 % uvádí, že je snazší a pro 63 % je stejně obtížné řešit než jiná rizika.Zajímavé je, že toto vnímání obtížnosti je nejmenší ve srovnání se všemi ostatními sektory (a zejména nižší ve srovnání s ostatními terciárními sektory, jako je zdravotnictví a sociální péče, školství nebo veřejná správa).
Důležité: Mnoho zaměstnavatelů v odvětví ubytování, stravování a pohostinství, zejména v menších podnicích, si stále neuvědomuje důležitost pohody zaměstnanců a má tendenci podceňovat stávající psychosociální rizika v tomto odvětví, která mohou mít velký dopad na duševní zdraví zaměstnanců.
V odvětví ubytování, stravování a pohostinství je vysoká přítomnost MSD (zranění zad a další podvrtnutí a natažení). Tyto MSD vznikají z fyzické pracovní zátěže a nucených poloh (dlouhodobé stání, neustálé pohyby, ruční manipulace a zvedání těžkých anebo objemných předmětů, práce v nevhodných polohách atd.), jakož i z
častého výskytu uklouznutí, zakopnutí a pádů, z důvodu přítomnosti mokrých nebo jinak nebezpečných podlah
.Mezi další běžné zdravotní následky zjištěné u pracovníků v odvětví ubytování, stravování a pohostinství patří
kožní a dýchací problémy
(v důsledku vystavení mýdlu a horké vodě, chemikáliím v detergentech a jiných čisticích a leštících materiálech), řezné rány a tržné rány
(obzvláště časté u pracovníků v restauracích a myček nádobí, kteří manipulují nebo čistí ostré nože a krájecí stroje) a popáleniny a opaření
(běžné u kuchařů, myček nádobí a dalších pracovníků v kuchyni a prádelnách).Hodnocení rizik na pracovišti v odvětví ubytování, stravování a pohostinství
Z průzkumu ESENER 2019 vyplývá, že přibližně
71 % zařízení v odvětví ubytování, stravování a pohostinství v EU-27 pravidelně provádí hodnocení rizik na pracovišti
. V souvislosti s tím někteří dotazovaní odborníci uvádějí, že v některých případech jsou hodnocení rizik prováděna na základě zákonné povinnosti, tedy naplnění zákona,
ale stává se, že následně nejsou v praxi uplatňována.V některých případech se tedy jedná pouze o „papír“, který je zapotřebí předložit při návštěvě inspekce BOZP
, vyplněný externími službami BOZP, bez řádného přizpůsobení skutečné situaci na pracovišti, přičemž zaměstnavatelé nemají dostatek informací o jeho obsahu. Podle jednoho z dotázaných odborníků není neobvyklé, že hodnocení rizik jsou připravována „schematicky“ a obsahují obecnosti a nejsou specifická pro pracoviště. Státní úřad inspekce práce, každoročně, v rámci své kontrolní činnosti, zjišťuje uvedené skutečnosti rovněž i u organizací v České republice, tj. formální hodnocení rizik, pouze pro splnění požadavků zákona.
Podíl zařízení v odvětví ubytování, stravování a pohostinství, která pravidelně provádějí hodnocení rizik na pracovišti, se zvyšuje s velikostí zařízení, takže větší zařízení pravděpodobně budou tento typ hodnocení provádět pravidelně.
Důvody, proč se pravidelně neprovádí hodnocení rizik
Nejrozsáhlejším důvodem neprovádění takových hodnocení je, že
„rizika jsou již známa“
(argument zvolilo 89 % podniků), následuje skutečnost, že „neidentifikují zásadní problémy“
(75 %). Mezi další poskytnuté odpovědi, i když mnohem méně relevantní
, patří nedostatek nezbytných odborných znalostí pro provádění těchto posouzení rizik (25 %) a skutečnost, že související postupy jsou vnímány jako příliš zatěžující (19 %).Hlavní hnací síly a překážky pro řízení BOZP
Z průzkumu vyplývá, že dvěma nejčastěji zmiňovanými hnacími silami pro řešení BOZP v provozovnách v odvětví ubytování, stravování a pohostinství je
plnění stávajících zákonných povinností a přání vyhnout se pokutám ze strany orgánů inspekce práce
(90 % a 88 % odpovědí).Jiné důvody jsou zmiňovány méně často, včetně udržení reputace organizace, splnění očekávání zaměstnanců nebo jejich zástupců, a nakonec udržení nebo zvýšení produktivity (85 %, 83 % a 75 % odpovědí).
Zařízení v odvětví ubytování, stravování a pohostinství se rovněž potýkají s řadou obtíží při řešení otázek zdraví a bezpečnosti. V tomto ohledu a podle výsledků pocházejících z ESENER 2019 jsou
nejdůležitějšími obtížemi složitost stávajících právních povinností
(jako hlavní problém ji označilo 48 % provozoven), po níž následuje nedostatek času a personálu na řešení těchto problémů a „problémy s papírováním“ (43 %, resp. 41 % provozoven).Mezi další méně
relevantní
potíže patří nedostatečná informovanost zaměstnanců, nedostatek peněz a zdrojů a nedostatek odborných znalostí a odborné podpory v tomto tématu (21 %, 20 % a 16 %). [6]Bezpečnostní a zdravotní rizika v odvětví ubytování, stravování a pohostinství
Mezi bezpečnostní a zdravotní rizika v tomto odvětví patří:
•
zranění způsobená přenášením nebo manipulací s břemeny,
•
uklouznutí a pády,
•
zranění způsobená používáním ručně ovládaných strojů a zařízení,
•
zranění způsobená padajícími předměty,
•
vystavení nebo kontaktu se škodlivými látkami,
•
pořezání od nožů a ostrých předmětů,
•
popáleniny.
Uklouznutí, zakopnutí a pád na mokré nebo znečištěné podlaze
Lidé pracující v kuchyních a podávající jídlo mají větší pravděpodobnost zranění uklouznutím a zakopnutím než čímkoli jiným. K naprosté většině úrazů uklouznutím dochází na podlahách, které jsou mokré nebo kontaminované, ať už zbytky jídla, kuchyňským olejem nebo jiným rozlitým materiálem.
Příklad z praxe: 16letá dívka utrpěla vážné popáleniny
Šestnáctiletá dívka byla zaměstnána v provozovně rychlého občerstvení. Při smažení hranolek uklouzla po vodě vytékající ze stroje na výrobu ledu, přičemž instinktivně natáhla ruku, aby „přerušila pád“. Bohužel se její ruka dostala do fritézy s vařícím olejem. Dívka utrpěla vážné popáleniny na levé ruce a předloktí.
Přestože firemní politikou bylo stanoveno uklízet rozlité látky, běžnou praxí bylo zakrýt rozlité látky pouze papírovou lepenkou, což samo o sobě může představovat riziko zakopnutí.
Poruchy a poškození pohybového aparátu (MSD)
V odvětví ubytování, stravování a pohostinství existuje mnoho úkolů, které bez řádné kontroly mohou způsobit bolesti zad nebo poranění horních končetin, které mohou postihnout ruce, zápěstí, ramena a krk.
Zvedání a nošení těžkých předmětů nebo tlačení a tahání může být hlavním zdrojem bolesti zad, zatímco násilné nebo opakující se činnosti a špatné držení těla jsou spojeny s poraněním horních končetin.
Nebezpečné látky v odvětví ubytování, stravování a pohostinství
V odvětví ubytování, stravování a pohostinství mnoho látek představuje riziko pro zdraví zaměstnance. Čištění, dezinfekce a manipulace s potravinami a biologickým odpadem může vést k alergickým reakcím a kožním onemocněním, jako je dermatitida.
Nebezpečné chemické látky a směsi nebývají častým zdrojem pracovních úrazů, každoročně mají podíl na vzniku pracovního úrazu s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny pouze ve 3 % všech případů. Na druhé straně bývají velmi závažné.
Nejčastějším úrazem je poleptání NCHLaS při manipulaci, kdy bývají zasaženy zejména oči nebo celý obličej.
„Nevědomost zaměstnanců“ o správném, a hlavně bezpečném pracovním postupu s NCHLaS je jedním z častých nedostatků zjišťovaných při kontrolách šetření příčin a okolností pracovních úrazů spojených s NCHLaS.
Dalším často zjišťovaným nebezpečným pracovním postupem je přelévání NCHLaS látek do menších neznačených nádob, často od potravin, kdy hrozí záměna a následné požití dané látky. [9, 10]Příklad z praxe:
Zaměstnanec nalil bělidlo do prázdné lahvičky s rozprašovačem. Došlo k reakci s neznámými zbytky v láhvi, což způsobilo, že bělidlo vystříklo z láhve do očí dalšího zaměstnance. [8]
Důležité: Nebezpečné látky smějí být skladovány jen na místech k tomu určených v předepsaném množství a v bezpečných obalech; na obalech musí být vyznačen jejich obsah a bezpečnostní označení.
Poznatky z kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce v roce 2022
Kontrolovaná oblast
Odměňování zaměstnanců, dodržování minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy stanovené podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce
Zjištění z kontrol:
Z kontrolní činnosti inspekce práce vyplývá, že jsou zaměstnavatelé zejména podnikající v oblasti gastronomie, pohostinství a ubytování, kteří
zaměstnávají zaměstnance zejména na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
proto, aby nemusel zařadit práci zaměstnance podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti a vyplácet mu tak zaručenou mzdu, neboť tato povinnost se na odměnu z dohody nevztahuje.K tomuto postupu zřejmě vede zaměstnavatele i nepoměrně méně povinností vůči těmto zaměstnancům i v jiných oblastech
, než je minimální a zaručená mzda. Rovněž při absenci povinnosti vést evidenci pracovní doby u tohoto druhu pracovněprávního vztahu je však reálné zjištění rozsahu výkonu práce zaměstnancem v rámci tohoto vztahu velmi ztížené.Porušování právních předpisů v oblasti odměňování
bylo ze zkušeností z kontrolní činnosti inspekce práce zjišťováno u zaměstnavatelů v oborech dle CZ-NACE velkoobchod (304 kontrol), maloobchod (240 kontrol), stravování a pohostinství
(198 kontrol), potravinářská výroba, pozemní doprava (167 kontrol).Kontrolovaná oblast
Kontroly nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců
Zjištění z kontrol:
V roce 2022 byly nejčastěji nelegálně pracující osoby zjišťovány u zaměstnavatelů v oborech dle CZ-NACE: stavebnictví (u 131 subjektů), velkoobchod, maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel (u 100 subjektů), zpracovatelský průmysl (u 98 subjektů),
ubytování, stravování a pohostinství
(u 83 subjektů) a profesní, vědecké a technické činnosti (39 u subjektů).Kontrolovaná oblast
Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi (NCHLaS)
I v roce 2022 probíhaly kontroly zaměstnavatelů, kteří na svých pracovištích nakládají s NCHLaS, a to z důvodu opakujících se pracovních úrazů souvisejících s těmito látkami. Kontrolovaná oblast: Vyhodnocení rizik
Zjištění z kontrol:
Vyhodnocení rizik je základním kamenem pro řízení rizik v každém subjektu.
Identifikace a hodnocení rizik jsou velmi komplexní činnosti. Do hodnocení rizik by mělo být zapojeno co nejvíce vstupních informací, a to od:•
podnětů zaměstnanců,
•
přes zhodnocení vedoucím zaměstnancem, až
•
po připomínky odborně způsobilých osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik.
Důležité: Je zapotřebí rovněž zhodnotit všechny pracovní činnosti, a to nejen ty běžné, každodenní, ale zejména ty jednorázové při údržbě nebo haváriích.
Z kontrol vyplývá, že povinnosti a úkoly byly v kontrolovaných dokumentech stanoveny velmi obecně, nebylo reagováno na konkrétní podmínky práce a zejména
opatření k prevenci rizik nebyla ve skutečnosti realizována, vyžadována a kontrolována.
Dalším důležitým zdrojem informací pro identifikaci rizik při práci s nebezpečnými chemickými látkami a směsi jsou
bezpečnostní listy
, které někteří zaměstnavatelé naprosto ignorovali anebo na druhou stranu je považovali za hotové vyhodnocení rizik, od kterého se nesmí odchýlit.
Důležité: Bezpečnostní list je zapotřebí brát jako „zdroj informací“, který pomůže vyhodnotit zaměstnavateli rizika každé konkrétní pracovní činnosti související s nebezpečnou chemickou látkou a směsí.
Konkrétně se v článku 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (nařízení REACH) uvádí, že „Zaměstnavatelé umožní pracovníkům a jejich zástupcům
přístup k informacím
poskytnutým v souladu s články 31 a 32 ohledně látek nebo směsí, které pracovníci používají nebo jejichž účinkům mohou být během své práce vystaveni“.Největším problémem v oblasti vyhodnocování rizik se jevila skutečnost, že
mnozí zaměstnavatelé (i OZO k zajišťování úkolů v prevenci rizik) bezmyšlenkovitě přejímali softwarové programy zpracovaných rizik a opatření
a ve skutečnosti tak měli ve svém registru rizik i taková rizika, která se v dané firmě nevyskytovala, a naopak neměli zejména rizika spojená s NCHLaS dostatečně vyhodnocena a přijímaná opatření proti jejich působení byla naprosto nedostatečná
(např. u hořlavých látek bylo stanoveno jako opatření poskytnutí první pomoci bez jakékoliv další zmínky o jejich možné reakci s jinými látkami).Z kontrol dále vyplývá, že
chybné a nedostatečné vyhodnocení rizik a vyhledávání nebezpečí se týkalo zejména společného skladování nebezpečných látek
(s hořlavými kapalinami se skladovaly často i žíravé nebo oxidující látky).Kontrolovaná oblast
Způsobilost zaměstnanců nakládajících s NCHLaS
Zjištění z kontrol:
Zdravotně i odborně způsobilý zaměstnanec je základem pro správné nastavení BOZP s NCHLaS. Zaměstnavatel je tak povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Zaměstnanec musí být rovněž pro danou práci a činnost odborně způsobilý.
Důležité: Při ověřování zdravotních způsobilostí zaměstnanců nakládajících s NCHLaS je důležité, aby lékaři, kteří provádějí pracovnělékařské prohlídky, byli obeznámeni nejen s kategorizací práce, ale zejména také s konkrétními NCHLaS, se kterými zaměstnanec přichází do styku.
Kontrolovaná oblast
Školení a informovanost o NCHLaS
Zjištění z kontrol:
Pracovníci, kteří přicházejí do styku s NCHLaS, musí být organizací v potřebném rozsahu seznámeni s účinky těchto látek, se způsoby, jak s nimi zacházet, s ochrannými opatřeními, se zásadami první pomoci, s potřebnými asanačními postupy a s postupy při likvidaci poruch a havárií. Přístup k informacím o nebezpečných vlastnostech daných látek požaduje také Nařízení REACH.
Především u menších zaměstnavatelů bylo při kontrolách zdůrazňováno, že
zaměstnanci musí být v každém případě seznámeni se všemi NCHLaS
, se kterými pracují nebo mohou přijít do styku
, to znamená s bezpečným způsobem nakládání s těmito látkami, s jejich skladováním, informacemi z bezpečnostních listů a správným použitím vhodných OOPP. Nedílnou součástí informování zaměstnanců musí být rovněž informace, jak správně poskytnout první pomoc a jak se zachovat v případě havárie.
Důležité: Zaměstnavatelům bylo při kontrolách doporučováno konkrétnější seznamování zaměstnanců s konkrétními látkami, což se jeví jako poměrně častý nedostatek při kontrole šetření pracovních úrazů spojených s NCHLaS.
Kontrolovaná oblast
Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP)
Zjištění z kontrol:
Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům OOPP, které přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce.
Z kontrol vyplývá, že OOPP byla vedena různě, písemně i elektronicky, a že nevedení evidence vydaných OOPP, kdy
zaměstnavatelé neměli žádný důkaz o poskytnutí daného OOPP konkrétnímu zaměstnanci,
patřilo mezi typické nedostatky.Důležité: Inspektoři při svých kontrolách rovněž zjišťovali, že OOPP byly zaměstnancům přidělovány až po určitém období, nejčastěji až po skončení zkušební doby, což je z hlediska zákoníku práce nepřípustné!
Formálně byly požadavky na OOPP nastaveny poměrně dobře,
avšak realita na pracovišti byla mnohdy zcela jiná
. Docházelo k situacím, kdy zaměstnanci měli OOPP přiděleny, avšak jejich používání nebylo kontrolováno vedoucími zaměstnanci.
Je zapotřebí si uvědomit, že
zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení
o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti,
na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování
, což zahrnuje i používání přidělených OOPP.Při práci s NCHLaS je nejen velmi důležité, aby zaměstnanci byli vybaveni vhodnými a chemicky odolnými OOPP, ale zejména, aby byli prokazatelně seznámeni se správným používáním OOPP, což v mnohých případech může zachránit lidský život.
Důležité: Zaměstnanec musí být s používáním osobního ochranného pracovního prostředku prokazatelně seznámen!
Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které
musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce
a musí splňovat požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 ze dne 9. března 2016 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS).Způsob, podmínky a dobu používání osobního ochranného pracovního prostředku stanoví zaměstnavatel
na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště a s přihlédnutím k vlastnostem tohoto osobního ochranného pracovního prostředku.Osobní ochranný pracovní prostředek se přiděluje zaměstnanci vždy, jestliže u původního skončila jeho výrobcem stanovená životnost, ztratil svoje funkční vlastnosti nebo účinnost proti vyskytujícím se rizikům anebo jeho používání představuje další riziko.
Z kontrol vyplývá, že na pracovištích
docházelo k používání chemicky neodolných rukavic při přelévání nebezpečných látek, nebo k nesprávnému používání ochranných masek.
Kontrolovaná oblast
Pracovní postupy spojené s nakládáním s nebezpečnými látkami
Zjištění z kontrol:
Pracovní postupy spojené s nakládáním s NCHLaS byly zpracovány až na případy, kdy tato práce není hlavní prací zaměstnanců (typicky čištění, dezinfekce a údržba strojů a pracovišť).
Kontrolovaná oblast
Skladování NCHLaS, stav pracoviště, značení
Zjištění z kontrol:
Prostory provozované a zkolaudované jako sklady NCHLaS inspektoři při svých kontrolách nalézali většinou bez závažných nedostatků, což se ovšem nedá říct o skladovacích prostorách NCHLaS u menších zaměstnavatelů, kteří s nimi pracují jen okrajově.
Důležité: Tito zaměstnavatelé většinou neměli dostatečný přehled o aktuální a potřebné legislativě, a často také nerespektovali informace uvedené v bezpečnostních listech.
Docházelo tak ke:
•
skladování v nevhodných nádobách
(často od potravin a nápojů, které nejen, že mohou s danou látkou reagovat, ale hrozí zejména záměna při požití),•
obaly nebyly dostatečně označeny,
•
nádoby s NCHLaS byly umístěny v různých nevhodných prostorách (např. na chodbách, v kancelářích, přímo u strojů),
•
docházelo ke skladování vzájemně reagujících látek.
Nebezpečné látky smějí být skladovány jen na místech k tomu určených v předepsaném množství a v bezpečných obalech; na obalech musí být vyznačen jejich obsah a bezpečnostní označení.
Společně skladovat se smějí jen ty nebezpečné látky (jejich směsi), které spolu nebezpečně nereagují.
V oblasti nakládání s NCHLaS by se proto měli zaměstnavatelé především zaměřit na:
•
vyhledání a vyhodnocení rizik souvisejících s nakládáním s NCHLaS a seznámení zaměstnanců s nimi,
•
způsobilost zaměstnanců nakládajících s NCHLaS,
•
školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP a zejména seznámení zaměstnanců s účinky NCHLaS a se způsoby, jak s nimi zacházet, s ochrannými opatřeními, se zásadami první pomoci, s potřebnými asanačními postupy a s postupy při likvidaci poruch a havárií (zejména přístup k informacím v bezpečnostních listech),
•
OOPP pro práci s NCHLaS na základě vyhodnocených rizik a vlastního seznamu, povinnosti na úseku pracovních úrazů, evidence úrazů, kontrola příčin a vzniku pracovního úrazu, opatření proti opakování pracovního úrazu a jejich realizace,
•
pracovní a technologické postupy spojené s nakládáním s NCHLaS,
•
opatření na ochranu proti výbuchu (prevence rizik, klasifikace prostorů, písemná dokumentace o ochraně před výbuchem,
•
stav pracoviště a značení,
•
bezpečné skladování NCHLaS.
Kontroly bezpečné práce s NCHLaS jsou velmi důležité a přínosné. Při nakládání s těmito látkami může dojít k požárům, výbuchům, akutním otravám, poleptáním nebo popálením.
Velmi důležitou a zároveň opomíjenou oblastí jsou nebezpečné vlastnosti těchto látek, jako je karcinogenita, mutagenita nebo toxicita pro reprodukci.
Je zapotřebí si uvědomit, že zdravotní následky expozice zaměstnanců těmto látkám se mohou projevit až za několik let. Rovněž i pracovní úrazy spojené s NCHLaS, i když jich nebývá mnoho, bývají velmi závažné, obzvlášť v kombinaci s požáry, výbuchy a úniky NCHLaS.Z kontrol orgánů inspekce práce v roce 2022 vyplývá, že mezi nejzásadnější zjištěné nedostatky patřilo zejména:
•
neseznamování zaměstnanců s účinky NCHLaS,
•
nedostatečná chemická odolnost používaných OOPP,
•
neověřování zdravotní způsobilosti zaměstnanců manipulujících s NCHLaS,
•
používání nevhodných a neoznačených nádob pro práci s NCHLaS, nebo
•
používání chemicky neodolných hadic pro přepravu NCHLaS. [10]
Závěr
Odvětví ubytování, stravování a pohostinství lze charakterizovat jako relativně nebezpečné odvětví, a to z důvodu vysokého počtu nehod. Mezi hlavní rizika BOZP přítomná v odvětví ubytování, stravování a pohostinství patří opakované pohyby rukou nebo paží, riziko nehod se stroji, vystavení teplu, chladu a průvanu, a nakonec riziko uklouznutí, zakopnutí a pádu. Pracovníci v tomto odvětví jsou rovněž vystavováni psychosociálním rizikům, včetně neustálého kontaktu se zákazníky a klienty a vysokého pracovního vytížení a časového tlaku (stresu).
Mezi méně často uváděná rizika BOZP patří zvedání těžkých břemen, expozice chemickým a biologickým látkám ve formě kapalin, výparů a prachů, únavné a bolestivé polohy při práci, dlouhodobé sezení, vysoký hluk a riziko nehod s vozidly při práci.
POUŽITÁ LITERATURA:
[1] Accommodation and food service activities – Evidence from the European Survey of Enterprises on New and Emerging Risks (ESENER), Summary, EU-OSHA European Agency for Safety and Health at Work, 2023, Dostupné z: https://osha.europa.eu/sites/default/files/Summary-Accommodation-and-food-beverage-service-activities-ESENER_en_0.pdf.
[2] ESENER 2019 Politická zpráva, EU-OSHA Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2021, Dostupné z: https://osha.europa.eu/cs/publications/esener-2019-policy-brief.
[3] Vznikající rizika a jejich řízení, Psychosociální rizikové faktory v podniku: Časová tíseň, ESENER 2019, Dostupné z: https://visualisation.osha.europa.eu/esener/cs/survey/detailpage-european-bar-chart/2019/emerging-risks-and-their-management/cs/E3Q201_1/activity-sector/14/11.
[4] Řízení BOZP, Hodnocení rizik na pracovišti jsou prováděna většinou interními zaměstnanci nebo externími poskytovateli služeb, ESENER 2019, Dostupné z: https://visualisation.osha.europa.eu/esener/cs/survey/detailpage-european-bar-chart/2019/osh-management/cs/E3Q251/activity-sector/14/11.
[5] Řízení BOZP v odvětví ubytování, stravování a pohostinství, EU-OSHA Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2023, Dostupné z: https://osha.europa.eu/cs/highlights/managing-osh-accommodation-and-food-service-sectors.
[6] Accommodation and food service activities – Evidence from the European Survey of Enterprises on New and Emerging Risks (ESENER), Report, EU-OSHA European Agency for Safety and Health at Work, 2023, Dostupné z: https://osha.europa.eu/sites/default/files/Accommodation-and-food-beverage-service-activities-ESENER_en.pdf.
[7] Svedahl, SR, Svendsen, K, Romundstad, PR, Qvenild, T, Stromholm, T, Aas, O and Hilt, B, Work environment factors and work sustainability in Norwegian cooks, 2016. Available at: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26489942/).
[8] Safety and health risks in HORECA, EU-OSHA European Agency for Safety and Health at Work, 2008, Dostupné z: https://osha.europa.eu/en/publications/e-fact-22-safety-and-health-risks-horeca.
[9] Dangerous substances in HORECA, EU-OSHA European Agency for Safety and Health at Work, 2008, Dostupné z: https://osha.europa.eu/en/publications/e-fact-26-dangerous-substances-horeca.
[10] ROČNÍ SOUHRNNÁ ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH KONTROLNÍCH AKCÍ STÁTNÍHO ÚŘADU INSPEKCE PRÁCE ZA ROK 2022, Dostupné z: https://www.suip.cz/documents/20142/43684/SUIP_souhrnna_zprava_o_vysledcich_kontrolnich_akci_za_rok_2022.pdf/b19709ed-0eba-138c-42dc-12019d9f3d10.