Povinnost k informování zaměstnance o pracovních podmínkách

Vydáno: 14 minut čtení

Článek 31 Listiny základních práv Evropské unie stanoví, že každý pracovník 1) má právo na pracovní podmínky respektující jeho zdraví, bezpečnost a důstojnost a na stanovení maximální přípustné pracovní doby, na denní a týdenní odpočinek a na každoroční placenou dovolenou. Nejde však jen o uvedené právní nároky. O těchto aspektech pracovněprávního vztahu by měli být zaměstnanci zaměstnavatelem informováni. Proto byla schválena a vydána směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20.června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii.

Účelem této směrnice je zlepšit pracovní podmínky tím, že podpoří transparentnější a předvídatelnější zaměstnání, zajistí přizpůsobivost trhu práce a informovanost pracovníků. Směrnice členským státům EU ukládá, aby povinnosti zaměstnavatelů uvedené v příslušných článcích, zapracovaly do vnitrostátních předpisů do 1. srpna 2022.

Podívejme se, jak jsou některé významné povinnosti uvedené v příslušných článcích směrnice obsaženy v současných ustanoveních zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále též „zák. práce“) a jakým směrem by měla probíhat případná novelizace zák. práce a dalších pracovněprávních předpisů, aby ČR vyhověla požadavkům ve směrnici.

Účelem směrnice

je vytvořit legislativní úpravy ke zlepšení pracovních podmínek tím, že podpoří transparentnější a předvídatelnější zaměstnání a zajistí přizpůsobivost trhu práce.

Směrnice stanoví minimální práva, jež se uplatňují na všechny pracovníky v Evropské unii, kteří uzavřeli pracovní smlouvu nebo jsou v pracovněprávním vztahu vymezeném právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v každém členském státě s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora.

Členské státy mohou rozhodnout, že se povinnosti stanovené v této směrnici neuplatní na pracovníky v pracovněprávním vztahu, v němž se předem určená a skutečně odpracovaná pracovní doba rovná v průměru nejvýše třem hodinám týdně během referenčního období čtyř po sobě jdoucích týdnů. Do tohoto průměru tří hodin se počítá doba odpracovaná pro všechny zaměstnavatele tvořící tentýž podnik, skupinu nebo subjekt nebo pro v

Související dokumenty

Související články

Sdílené pracoviště dvou zaměstnavatelů
Pracovní podmínky mladistvých
Bezpečnost a ochrana zdraví ve zdravotnictví
Celoživotní vzdělávání a dovednosti pro 21. století
Práva a povinnosti zaměstnanců na úseku BOZP
Bezpečnost práce u zdvihacích zařízení se stále podceňuje
Příběhy o přidělování a používání OOPP (1. díl)
Bezpečnost práce u sezónních pracovníků v zemědělství
Problémy s kategorizací prací
Nové příležitosti a výzvy pro mikropodniky a malé podniky
Alkohol na pracovišti
Příběhy o přidělování a používání OOPP (2. díl)
Úraz pracovní a úraz mimopracovní
Vliv pracovní doby na bezpečnostní chování zaměstnance
Judikatura NSS v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - 2. část
Kontrolní činnost orgánů inspekce práce v oblasti nebezpečných látek
Zásady tvorby vnitřních předpisů zaměstnavatele v oblasti BOZP
Vyšší náhrady za pracovní úrazy a nemoci z povolání od 1. 6. 2022
Bezpečnost a ochrana zdraví ve školách

Související otázky a odpovědi

Ztráta na výdělku při pracovním úrazu
Lékařská prohlídka zaměstnance
Posouzení příčinné souvislosti s pracovním úrazem
Pracovnělékařská prohlídka mimo pracovní dobu
Zdanění odškodného za pracovní úraz
Návštěva u lékaře a placené volno
Popis pracovní činnosti
Pracovní úraz a mimořádná lékařská prohlídka
Periodická prohlídka - návaznost na další prohlídku
Pozbytí zdravotní způsobilosti a možná řešení
Povinnost absolvovat preventivní lékařské prohlídky
Zdanění náhrad při pracovním úrazu
Pracovní úraz
Odškodnění pracovního úrazu
Pracovnělékařská prohlídka
Lékařské prohlídky - daňová uznatelnost
Smluvní lékař - lékařské prohlídky
Úrazové pojištění u dohody o provedení práce
Testování a očkování v sociálních službách
Odmítnutí testování na přítomnost covid-19