Povinnost k informování zaměstnance o pracovních podmínkách

Vydáno: 14 minut čtení

Článek 31 Listiny základních práv Evropské unie stanoví, že každý pracovník 1) má právo na pracovní podmínky respektující jeho zdraví, bezpečnost a důstojnost a na stanovení maximální přípustné pracovní doby, na denní a týdenní odpočinek a na každoroční placenou dovolenou. Nejde však jen o uvedené právní nároky. O těchto aspektech pracovněprávního vztahu by měli být zaměstnanci zaměstnavatelem informováni. Proto byla schválena a vydána směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20.června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii.

Účelem této směrnice je zlepšit pracovní podmínky tím, že podpoří transparentnější a předvídatelnější zaměstnání, zajistí přizpůsobivost trhu práce a informovanost pracovníků. Směrnice členským státům EU ukládá, aby povinnosti zaměstnavatelů uvedené v příslušných článcích, zapracovaly do vnitrostátních předpisů do 1. srpna 2022.

Podívejme se, jak jsou některé významné povinnosti uvedené v příslušných článcích směrnice obsaženy v současných ustanoveních zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále též „zák. práce“) a jakým směrem by měla probíhat případná novelizace zák. práce a dalších pracovněprávních předpisů, aby ČR vyhověla požadavkům ve směrnici.

Účelem směrnice

je vytvořit legislativní úpravy ke zlepšení pracovních podmínek tím, že podpoří transparentnější a předvídatelnější zaměstnání a zajistí přizpůsobivost trhu práce.

Směrnice stanoví minimální práva, jež se uplatňují na všechny pracovníky v Evropské unii, kteří uzavřeli pracovní smlouvu nebo jsou v pracovněprávním vztahu vymezeném právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v každém členském státě s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora.

Členské státy mohou rozhodnout, že se povinnosti stanovené v této směrnici neuplatní na pracovníky v pracovněprávním vztahu, v němž se předem určená a skutečně odpracovaná pracovní doba rovná v průměru nejvýše třem hodinám týdně během referenčního období čtyř po sobě jdoucích týdnů. Do tohoto průměru tří hodin se počítá doba odpracovaná pro všechny zaměstnavatele tvořící tentýž podnik, skupinu nebo subjekt nebo pro v

Související dokumenty

Související články

Sdílené pracoviště dvou zaměstnavatelů
Pracovní podmínky mladistvých
Druhý ročník soutěže PROFESIONÁL - KOORDINÁTOR BOZP NA STAVENIŠTI má svého vítěze
Nová pojetí systému managementu pohledem normy ISO 45001
Současné trendy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví
Pokuta za nedodržení povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce
Možné přístupy k řešení práce formou home office
Ochranné nápoje
Vybrané poznatky z oblasti zaměstnávání cizinců
BOZP v digitalizovaném světě
Hodnocení osvětlení vnitřních pracovních prostorů
Několik poznámek k ochranným prostředkům
Špatné pracovní podmínky - vznik stresu na pracovišti
Nová rizika a výzvy v oblasti BOZP
Bezpečnost práce při používání zdvihacích zařízení
Manipulace s břemeny
Stres, pandemie a její vliv na bezpečnost práce
Sedmá novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
Zdroje zábavy i poučení o bezpečnosti a ochraně zdraví pro děti a mládež v prostředí internetu

Související otázky a odpovědi

Ztráta na výdělku při pracovním úrazu
Posouzení příčinné souvislosti s pracovním úrazem
Lékařská prohlídka zaměstnance
Pozbytí zdravotní způsobilosti a možná řešení
Povinnost absolvovat preventivní lékařské prohlídky
Zdanění náhrad při pracovním úrazu
Pracovní úraz
Odškodnění pracovního úrazu
Pracovnělékařská prohlídka
Lékařské prohlídky - daňová uznatelnost
Smluvní lékař - lékařské prohlídky
Úrazové pojištění u dohody o provedení práce
Testování a očkování v sociálních službách
Odmítnutí testování na přítomnost covid-19
Zkouška na alkohol v krvi
Vstupní lékařská prohlídka pro administrativního pracovníka - smluvní lékař
Pracovnělékařské prohlídky soudců
Úhrada psychologického vyšetření zaměstnance
Periodická lékařská prohlídka u DPP
Smlouva o výkonu funkce prokuristy - pracovní úraz a nemoc z povolání