Motivační faktory a bariéry pro hodnocení rizik a řešení otázek BOZP

Cílem tohoto průzkumu je pomoci pracovištím v celé Evropě lépe pochopit jejich potřeby z hlediska podpory a odbornosti a také určit faktory, které podporují nebo brání přijímání opatření v oblasti BOZP. Právě specifikace motivačních faktorů a bariér pro hodnocení rizik a řešení otázek BOZP je klíčovou z hlediska aktivního a efektivního řízení otázek BOZP na pracovištích.

1. Hodnocení rizik na pracovišti v EU a ČR

Identifikování nebezpečí a hodnocení úrovně s ním spojeného rizika je z hlediska prevence ochrany zdraví zaměstnanců asi tou nejdůležitější činností ve všech organizacích. Efektivní řízení BOZP na pracovištích je založeno na porozumění přítomným rizikům a způsobům jejich řízení. Bez řádného identifikování nebezpečí a hodnocení rizika není možné účinně zajistit prevenci pracovních rizik na pracovištích.

Již v roce 1996 vydala Evropská komise „Pokyny pro hodnocení rizik při práci“ (Guidance on risk assessment at work). Cílem těchto pokynů bylo a je pomoci členským státům plnit povinnosti týkající se posuzování rizik stanovené v rámcové směrnici Rady č. 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

V těchto pokynech se uvádí: „Účelem provedení posouzení rizik je umožnit zaměstnavateli účinně přijímat opatření nezbytné pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců“.

Tato opatření zahrnují:

• prevenci pracovních rizik,
• poskytování informací zaměstnancům,
• poskytování školení zaměstnancům,
• organizaci a prostředky k provedení nezbytných opatření. [1]

Pojem prevence rizik je v českém právním prostředí pak možné nalézt v ustanovení § 102 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém se uvádí, že „Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik“. [2]

Vlastní hodnocení rizik v EU je prováděno na základě požadavků uvedených v rámcové směrnici Rady č. 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

V článku 6 a 9 uvedené směrnice se uvádí:

V rámci svých povinností přijme zaměstnavatel opatření nezbytná pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců, včetně opatření pro prevenci pracovních rizik, pro informování a školení, a také pro přípravu nezbytné organizace a prostředků.

Zaměstnavatel musí dbát na přizpůsobování těchto opatření s přihlédnutím k měnícím se okolnostem a usilovat o zlepšování současných podmínek.

Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení této směrnice, musí zaměstnavatel s přihlédnutím k povaze činností podniku nebo závodu:

• vyhodnocovat rizika pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců mezi jiným při volbě pracovního zařízení, používaných chemických látek nebo přípravků a při úpravě pracovišť,
• přijímat vhodná opatření, aby zajistil, že pouze zaměstnanci, kteří byli dostatečně poučeni, mají přístup do prostorů s vážným a specifickým nebezpečím.

Zaměstnavatel musí:

• zajistit hodnocení rizik pro bezpečnost a zdraví při práci, včetně těch, která se vztahují na zvlášť ohrožené skupiny zaměstnanců,
• určit ochranná opatření, která musí být přijata, a v případě nutnosti i ochranné prostředky, které musí být použity. [3]

Požadavek na provádění hodnocení rizik na základě této směrnice je v ČR implementován do zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.

Pro zajištění hodnocení rizik, které odpovídá reálným podmínkám na pracovišti, je rovněž důležité, aby zaměstnavatel umožnil zaměstnanci využit jeho právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Konzultace a účast zaměstnanců nebo zástupců zaměstnanců může být klíčová pro úspěch systémů řízení BOZP a měla by být podporována prostřednictvím procesů vytvořených organizací. Účast zaměstnanců napomáhá k zavedení kultury založené na dialogu. Zaměstnanci a jejich zástupci jsou vyzíváni, aby se účastnili rozhodování v oblasti BOZP.

Konzultace znamená oboustrannou komunikaci zahrnující dialog a výměnu. Konzultace zahrnuje včasné poskytování potřebných informací zaměstnancům nebo zástupcům zaměstnanců.

Účast umožní zaměstnancům přispět k rozhodovacím procesům o opatřeních zvýšení výkonnosti BOZP a navržených změn. Zpětná vazba o stavu systému řízení BOZP je závislá na účasti zaměstnanců. Organizace by měla zajistit, že zaměstnanci na všech úrovních jsou podporováni ke hlášení nebezpečných situací a aby následná preventivní opatření mohla být zavedena a nápravná opatření přijata.

Účast zaměstnanců je obousměrným procesem, při kterém zaměstnavatelé a jejich zaměstnanci/zástupci zaměstnanců:

• spolu hovoří,
• vzájemně naslouchají obavám druhých,
• vyhledávají informace a sdílejí stanoviska,
• ve vhodnou dobu diskutují o problémech,
• berou v úvahu, to, co říkají,
• rozhodují společně,
• vzájemně si důvěřují a respektují se.

Zjištění z průzkumu ESENER 3 provedeného v roce 2019

V rámci třetího Evropského průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER 3) byly podniky dotazovány na způsob řízení rizik BOZP na jejich pracovišti. Průzkumu se zúčastnilo 45 420 podniků s minimálně pěti zaměstnanci ze všech odvětví činnosti a z 33 zemí (členských států EU, jakož i Islandu, Severní Makedonie, Norska, Srbska, Švýcarska a Spojeného království).

Jednou z dotazovaných oblastí byla i otázka hodnocení rizik. Provádění pravidelného hodnocení rizik uvádělo přibližně 75 % dotazovaných respondentů. A přibližně čtyři z pěti podniků, které provádějí pravidelné hodnocení rizik, uvádělo zapojení zaměstnanců do navrhování a provádění opatření, která následují po posouzení rizik. Dalším zajímavým zjištěním je, že hodnocení rizik je v současnosti prováděno převážně externími osobami – viz tabulka č. 1.

Tabulka č. 1: Hodnocení rizik na pracovištích v ČR a EU27 [4]

 

Otázka / Odpověď – ANO	ČR	EU27
Provádí se u vás na pracovišti pravidelné hodnocení rizik?	75,4 %	76,6 %
Jsou zaměstnanci obvykle zapojeni do návrhu opatření a jejich uplatňování (navrhování opatření stanovených na základě hodnocení rizik)?	72,8 %	81,0 %
Je hodnocení rizik na pracovišti většinou prováděno interními zaměstnanci?	30,2 %	41,7 %

Pozn.: Otázka č. 2 a 3 položená podnikům, které uvedly, že provádějí pravidelné hodnocení rizik.

Při pohledu na podniky v České republice, které neprovádějí pravidelná hodnocení rizik, jsou hlavními důvody, proč tak nečiní, skutečnost, že nebezpečí a rizika jsou již známa (89,9 %) a že neexistují žádné závažné problémy (85,7 %) - viz tabulka č. 2. Tyto výsledky vyvolávají otázku, zda mají tyto podniky, zejména ty nejmenší, méně problémů nebo si prostě méně uvědomují rizika na pracovišti.

Tabulka č. 2: Důvody, proč se neprovádí pravidelné hodnocení rizik na pracovišti v ČR a EU27 [4]

 

Otázka / Odpověď	ČR	EU27
Existují nějaké konkrétní důvody, proč se u vás neprovádí pravidelné hodnocení rizik na pracovišti?
Nebezpečí a rizika jsou již známa	89,9 %	84,0 %
Nemáme závažné problémy	85,7 %	80,3 %
Procedura je příliš zatěžující	20,8 %	20,9 %
Chybí nám potřební odborníci	22,4 %	31 %

Pozn.: Otázka položená podnikům, které neuvedly, že provádějí pravidelné hodnocení rizik.

Jak již bylo zmíněno, z průzkumu ESENER 3 vyplývá, že přibližně 75 % z dotazovaných podniků v České republice provádí pravidelné hodnocení rizik. Tento průzkum však z hlediska věci nemůže posoudit kvalitu prováděných hodnocení rizik. Jednou z možností, posouzení daného stavu v oblasti hodnocení rizik, je podívat se blíže na zjištění kontrolních orgánů, které jsou v této věci kompetentní.

Dále jsou tak uvedena některá zjištění z kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce v roce 2019 v oblasti hodnocení rizik. Samozřejmě je důležité si uvědomit, že se jedná o nedostatky zjištěné u jednotlivých kontrolovaných subjektů, takže není možné je paušálně vztahovat na všechny podniky v České republice. Přesto tyto údaje nám mohou přiblížit možný stav v oblasti hodnocení rizik a nalézt optimální řešení a nástroje pro zlepšení daného stavu v oblasti hodnocení rizik v České republice.

Vyhodnocení rizik zaměstnavatelem – zjištění z kontrol Státního úřadu inspekce práce [5]

Stavebnictví:

• Povinnost je víceméně plněna pouze formálně.
• Přetrvává problém s používáním tzv. obecných registrů rizik, které jsou zpracovány pro co nejvíce činností, aniž by měly vazbu na konkrétní stavbu.
• Tyto obecné (často zakoupené) registry používají i odborně způsobilé osoby (dále jen OZO), které pro zhotovitele pracují.

Zemědělství a potravinářský průmysl:

• U většiny kontrolovaných subjektů hodnocení rizik provádí OZO a kvalita vyhledávání a hodnocení rizik je v převážné míře závislá od zkušeností hodnotitele.
• Některá hodnocení rizik jsou značně obsáhlá a v praxi málo použitelná.
• Vyhledávání a hodnocení rizik není prováděno soustavně.
• Právnické osoby v mnoha případech neprovádí pravidelné aktualizace rizik, takže se stává, že pro nové technologie a pro nová zařízení nejsou rizika zpracována a žádná opatření přijímána.
• Podstatně horší situace je u většiny podnikajících fyzických osob, které o povinnosti vyhodnocovat rizika a přijímat opatření na ochranu před jejich působením často nevěděly.
• V dokumentacích předkládaných ke kontrole nebyla důsledně podchycena všechna používaná zařízení, technologie a pracovní postupy.
• Dokumentace byla často zpracována obecně a mnohdy zahrnovala zařízení, která se na pracovištích kontrolovaného subjektu vůbec nevyskytovala.
• Zaměstnavatelé také často předkládali dokument s částečně nebo jen obecně pojatou identifikací rizik, která se nedotýkala všech činností zaměstnanci vykonávanými.
• Nejčastěji byla zjištěna scházející rizika, která vyplývala z obsluhy konkrétních zařízení pro řezání a mletí masa, která jsou však častým zdrojem pracovních úrazů.
• V případě firem zabývajících se přípravou teplých jídel a výrobou pekařskou nebylo překvapivě poměrně často identifikováno riziko vyplývající z kontaktu s horkými povrchy s teplotou nad 60 °C.
• Povinnost zpracovat o vyhodnocení existujících rizik a přijatých opatřeních dokumentaci je kontrolovanými osobami stále diskutována, zpochybňován je důvod „popisovat skutečnosti, které jsou samozřejmé a zaměstnancům byly ústně sděleny“.

Zpracovatelský průmysl:

• Převážná část kontrolovaných subjektů (zaměstnavatelů) si je vědoma povinností, které jim ukládá zákoník práce v oblasti prevence rizik.
• Z kontrolní činnosti však vyplývá, že především zaměstnavatelé s menším počtem zaměstnanců sice rizika vyhodnotí, následná opatření však nejsou přijata v celém rozsahu vyhodnocených rizik.
• Vyhledávání rizik pouze pomocí nejrůznějších programů není dostatečné. Dochází pak k tomu, že organizace má vyhodnocená rizika i pro zařízení, která vůbec nevlastní.
• Na druhé straně nemá zdokumentovaná rizika, která daný program nepokrývá. Místně provozní bezpečnostní předpisy, které jsou většinou velice nekonkrétní, slouží zejména jako náhrada za chybějící dokumentaci výrobce.

Elektrická zařízení:

• Kontrolované subjekty často neměly vyhledány a vyhodnoceny elektrická rizika plynoucí z nebezpečí, která se vyskytují při činnostech zaměstnanců (traktoristé, obsluha zemědělských mechanizačních prostředků apod.) v ochranných pásmech nadzemních vedení elektrizační soustavy vysokého napětí.

Zdvihací zařízení:

• Zaměstnavatelé při kontrole předkládali ve většině případů seznamy vyhledaných rizik včetně stanovených opatření k provozu zdvihacích zařízení.
• Bylo však také zjištěno, že vyhledávání rizik včetně stanovených opatření je prováděno formálně, tzn. pouze okopírována obecná rizika.
• Vyhledaná rizika tak nekorespondovala se skutečným stavem na pracovišti např. při provozu pojízdných zdvihacích pracovních plošin a mobilních jeřábů z půjčoven.

Plynová zařízení:

• Dokumentace k vyhledání a hodnocení rizik byla předložena u většiny kontrolovaných subjektů. Ovšem ve velice různé kvalitě.
• Vyhledání, hodnocení a odstraňování rizik při provozu plynového zařízení bylo velmi často prováděno příliš obecně.
• Analýzu rizik často prováděly osoby, které neměly žádné znalosti o plynovém zařízení.
• Při zpracování či aktualizaci dokumentace pro provoz plynových zařízení a k přijetí opatření k minimalizaci stávajících rizik často nedocházelo k zapracování skutečností plynoucích z technického stavu zařízení zjištěného prováděnými revizemi, kontrolami, servisními prohlídkami a dalšími kontrolami.
• Velmi často se již s vytvořenou dokumentací dále nepracuje a je pouze založena do provozní dokumentace.
• OZO, které tuto dokumentaci vypracovávají na základě smluvních vztahů, velmi často neznají dostatečně provoz ani prostředí posuzovaného subjektu.
• Velmi často se tak v dokumentaci objevují rizika nevztahující se na provozované zařízení (např. rizika při sváření plamenem při provozu v restauračních zařízeních, naopak chybí rizika při manipulaci s tlakovými lahvemi jak na propan butan, tak i na ostatní plyny), chybí rizika na provoz plynových kotelen.
• Chybí aktualizace rizik a není zpracován dokument o vzájemné informovanosti o rizicích pro zaměstnance cizích subjektů (u malých firem zaměstnavatelé o této povinnosti ani nevědí, u větších se informování provádí většinou pouze při vstupu do objektů na vrátnicích a je velice obecné).
• Nebyla vyhledaná rizika pro všechny pracoviště a pracovní činnosti, které se u kontrolovaných osob vyskytovala, převážně chyběla rizika pro provoz plynových zařízení.
• O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních zaměstnavatelé v některých případech ani neměli k dispozici písemnou dokumentaci a zaměstnanci tak neměli možnost se kdykoliv s riziky a stanovenými opatřeními seznámit.

Tlaková zařízení:

• Při kontrole dokumentace k vyhledávání, hodnocení a přijímání opatření k minimalizaci rizik bylo zjištěno, že kontrolované subjekty zpravidla zajišťovaly tuto činnost pomocí OZO, kdy tyto osoby používaly různé databáze rizik (software k BOZP apod.).
• V některých případech byla upravena na konkrétní podmínky technologických výrobních zařízení kontrolovaných subjektů, tj. provozovatelů. Dokumentace však nebyla většinou dostatečně vypracována z hlediska rizik při provozu vyhrazeného tlakového zařízení nad rámec opatření stanovených normativy.

Příčiny pracovních úrazů v České republice v roce 2019 [6]

Dalším ukazatelem, který nám může něco napovědět o kvalitě zpracování hodnocení rizik, jsou příčiny pracovních úrazů. Dále jsou uvedeny příčiny pracovních úrazů uváděné v záznamech o pracovních úrazech v roce 2019 v České republice.

Příčiny pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny

V roce 2019 se nejvíce pracovních úrazů stalo v důsledku „Špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika“, a to více než 81 % ze všech úrazů. V roce 2018 tato příčina činila také téměř 79 %. Další významnou příčinou byly „Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy)“. Ostatní kategorie příčin pracovních úrazů jsou v záznamech o pracovních úrazech uváděny v mnohem menší míře.

Příčiny pracovních úrazů s hospitalizací nad 5 dnů

Nejčastější příčinou závažných pracovních úrazů s hospitalizací nad 5 dnů uváděnou zaměstnavateli bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 66 % úrazů. Další častou upřesněnou příčinou bylo „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (7,9 %). Ostatní položky příčin pracovních úrazů s hospitalizací nad 5 dnů jsou v záznamech o pracovních úrazech uváděny v mnohem menší míře.

Příčiny smrtelných pracovních úrazů

U smrtelných pracovních úrazů byla rovněž nejčastější příčina „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ a „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“.

Jak je patrné, tak nejčastější příčinou pracovních úrazů, je „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“.

2. Řešení otázek BOZP na pracovištích v ČR a EU27

K tomu, aby bylo možné pochopit a přijmout účinná opatření v oblasti BOZP je zapotřebí nalézt důvody a hlavní problémy při řešení otázek BOZP. Právě touto oblastí se zabýval i průzkum ESENER 3.

Důvody pro řešení otázek BOZP

K hlavním důvodům, které motivují podniky k řízení BOZP v České republice, je „splnění zákonné povinnosti“ (86,4 %). Druhým nejdůležitějším důvodem pro opatření v oblasti BOZP v ČR je „vyhýbání se pokutám od inspektorátu práce“ (84,3 %). Podíváme-li se na další zásadní důvody pro řešení otázek BOZP, tak v EU27 je to „naplnění očekávání zaměstnanců nebo jejich zástupců (81,8 %). Tento důvod, v případě ČR, byl zmíněn pouze u 50,8 % respondentů!

Tabulka č. 3: Důvody pro řešení otázek BOZP v ČR a EU27 [4]

 

Otázka / Odpověď – ANO	ČR	EU27
Je plnění zákonné povinnosti zásadním důvodem pro řešení otázek BOZP?	86,4 %	89,2 %
Je naplnění očekávání zaměstnanců nebo jejich zástupců zásadním důvodem pro řešení otázek BOZP?	50,8 %	81,8 %
Je zachování nebo zvýšení produktivity zásadním důvodem pro řešení otázek BOZP?	54,0 %	66,7 %
Je uchování dobré pověsti firmy zásadním důvodem pro řešení otázek BOZP?	72,3 %	77,4 %
Je předcházení pokutám a sankcím ze strany oblastního inspektorátu práce zásadním důvodem pro řešení otázek BOZP?	84,3 %	79,4 %

Doporučení Komise 2003/361/ES definuje mikropodniky, malé a střední podniky následovně:

• mikropodnik má méně než 10 zaměstnanců a jeho roční obrat nebo bilanční suma nepřesahují 2 miliony EUR,
• malý podnik má méně než 50 zaměstnanců a jeho roční obrat nebo bilanční suma nepřesahují 10 milionů EUR,
• střední podnik má méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahují 50 milionů EUR nebo bilanční suma nepřesahují 43 milionů EUR.

Tabulka č. 4: Důvody pro řešení otázek BOZP v ČR podle velikosti podniků [4]

 

Počet zaměstnanců	5 - 9	10 - 49	50 - 249	250 a více
Je plnění zákonné povinnosti zásadním důvodem pro řešení otázek BOZP?
ČR	82,1 %	87,6 %	91,9 %	91,5 %
Je naplnění očekávání zaměstnanců nebo jejich zástupců zásadním důvodem pro řešení otázek BOZP?
ČR	46,8 %	50,9 %	59,8 %	59,7 %
Je zachování nebo zvýšení produktivity zásadním důvodem pro řešení otázek BOZP?
ČR	50,4 %	54,6 %	60,8 %	56,3 %
Je uchování dobré pověsti firmy zásadním důvodem pro řešení otázek BOZP?
	68,6 %	73,0 %	78,7 %	79,1 %
Je předcházení pokutám a sankcím ze strany oblastního inspektorátu práce zásadním důvodem pro řešení otázek BOZP?
ČR	82,6 %	84,4 %	87,4 %	89,0 %

Pozn.: Uvedeno pouze první desetinné místo. Nebylo zaokrouhlováno.

V případě důvodů pro řešení otázek BOZP, v jednotlivých dotazovaných oblastech, dochází k procentnímu nárůstu, a to směrem od mikropodniků až po velké podniky. Přesto „plnění zákonné povinnosti“ a „předcházení pokutám a sankcím ze strany oblastního inspektorátu“ jsou stále zásadním důvodem pro řešení otázek BOZP, nehledě na velikost podniku.

Hlavní problémy při řešení otázek BOZP

Složitost zákonných povinností je uváděn jako hlavní problém při řešení BOZP u 42 % v EU27 a 43 % v ČR. Nedostatek času nebo personálu je druhým nejvíce uváděným faktorem.

Tabulka č. 5: Hlavní problémy při řešení otázek BOZP v ČR a EU27 [4]

 

Otázka / Odpověď - ANO	ČR	EU27
Je nedostatek času nebo personálu zásadním problémem při řešení otázek BOZP?	34,0 %	33,4 %
Je nedostatek peněz zásadním problémem při řešení otázek BOZP?	17,5 %	19,2 %
Je nedostatečná informovanost zaměstnanců zásadním problémem při řešení otázek BOZP?	13,9 %	18,9 %
Je nedostatečná informovanost vedení zásadním problémem při řešení otázek BOZP?	14,7 %	12,3 %
Je nedostatek odborníků nebo odborné podpory zásadním problémem při řešení otázek BOZP?	15,1 %	14,2 %
Je administrativa zásadním problémem při řešení otázek BOZP?	23,2 %	31,0 %
Je složitost zákonných povinností zásadním problémem při řešení otázek BOZP?	43,0 %	42,0 %

Tabulka č. 6: Hlavní problémy při řešení otázek BOZP v ČR podle velikosti podniků [4]

 

Počet zaměstnanců	5–9	10–49	50–249	250 a více
Je nedostatek času nebo personálu zásadním problémem při řešení otázek BOZP?
ČR	31,6 %	33,2 %	44,1 %	37,5 %
Je nedostatek peněz zásadním problémem při řešení otázek BOZP?
ČR	15,3 %	17,8 %	22,4 %	17,1 %
Je nedostatečná informovanost zaměstnanců zásadním problémem při řešení otázek BOZP?
ČR	11,1 %	14,3 %	18,3 %	21,0 %
Je nedostatečná informovanost vedení zásadním problémem při řešení otázek BOZP?
ČR	12,2 %	15,6 %	16,6 %	17,3 %
Je nedostatek odborníků nebo odborné podpory zásadním problémem při řešení otázek BOZP?
ČR	11,7 %	16,7 %	16,9 %	17,2 %
Je administrativa zásadním problémem při řešení otázek BOZP?
ČR	26,3 %	22,3 %	19,3 %	17,2 %
Je složitost zákonných povinností zásadním problémem při řešení otázek BOZP?
ČR	47,1 %	40,8 %	43,1 %	33,5 %

Pozn.: Uvedeno pouze první desetinné místo. Nebylo zaokrouhlováno.

Pokud se týká hlavních problémů při řešení otázek BOZP, tak je zajímavým faktem, který je zapotřebí zmínit, že v případě mikropodniků, je složitost zákonných povinností a administrativa zásadnějším problémem při řešení otázek BOZP, než je tomu u větších podniků.

Hodnocení rizik a bezpečný pracovní postup

Jak již bylo zmíněno, „účelem provedení posouzení rizik je umožnit zaměstnavateli účinně přijímat opatření nezbytné pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců“, jako je poskytování informací a školení zaměstnancům.

V zahraničí se často používají „bezpečné pracovní postupy“, které jsou jednoduché a srozumitelné, a jejich prioritním cílem je omezit možnost zranění v průběhu plnění přiděleného úkolu. Nejedná se tedy o formální seznámení s obecnými požadavky, ale jedná se o postupy, které jsou vztaženy k dané činnosti nebo konkrétnímu pracovišti.

V angličtině je pro tyto „bezpečné pracovní postupy“ používán název „Safe Working Procedure“ (SWP) nebo „Safe Operating Procedure“ (SOP). Bezpečné pracovní postupy poskytují informace, které pomohou zaměstnancům bezpečně plnit úkoly. Tyto postupy mohou také pomoci při školení a orientaci nových zaměstnanců v nebezpečích, které jsou spojeny s jejich prací.

Samozřejmě není možné 100 % podchytit těmito pracovními postupy veškerá rizika, jejich cílem je seznámit a upozornit na ta nejzávaznější rizika spojená s danou činností. Návod na používání však zůstane dalším zdrojem informací pro zaměstnance o příslušných rizicích práce.

Bezpečný pracovní postup je nedílnou součástí procesu řízení rizik, neboť popisuje nebezpečí, rizika a související preventivní opatření, která mají být použita k zajištění toho, aby byl úkol/činnost prováděn tak, aby se snížilo riziko zranění zaměstnance. Bezpečný pracovní postup musí vycházet a být koncipován na základě hodnocení rizik na daném pracovišti.

Bezpečný pracovní postup je administrativní opatření určené k řízení rizik. Prvním krokem při vytváření bezpečného pracovního postupu je provedení posouzení daného úkolu/činnosti na pracovišti.

Bezpečné pracovní postupy dokumentují rizika spojená s pracovním úkolem a uvádějí příslušná opatření k řízení rizik do sledu kroků pro bezpečné provádění úkolu nebo činnosti a jsou nejefektivnější, pokud jsou tvořeny po konzultaci se zaměstnanci.

Výhody rozvoje bezpečných provozních postupů:

• považovány za důležitý aspekt dodržování všeobecné povinnosti zaměstnavatele chránit své pracovníky a ostatní pracovníky na pracovišti,
• výsledkem je lepší pochopení rizik,
• snížení rizika nemoci a zranění na pracovišti,
• zvýšení povědomí zaměstnanců o zdraví a bezpečnosti,
• prokázání závazku ke zlepšení bezpečnosti na pracovišti,
• identifikování nebezpečí a rizik pro všechny prováděné úkoly.

Pojem „Bezpečné pracovní postupy“ (SWP) vznikl ve státě Victoria v Austrálii a je používán převážně jako nástroj pro řízení rizik průmyslu v celé Austrálii, zejména v těžebním sektoru. Bezpečný pracovní postup je popis procesu krok za krokem, kdy odchylka může způsobit ztrátu nebo poškození zdraví. Tento dokument o řízení rizik, vytvořený týmy v rámci organizace, popisuje nejbezpečnější a nejefektivnější způsob plnění úkolu. Tento dokument zůstává v systému ochrany zdraví a bezpečnosti, jako šablona nebo průvodce při plnění daného úkolu na místě.

Bezpečné pracovní postupy by měly být:

• stanoveny ve formě logických, postupných kroků, ve snadno čitelném formátu, při využití fotografií nebo diagramů.
• napsané a vytvořené po konzultaci se zaměstnanci a dalších osob zapojených do úkolu/činnosti.
• vytvořeny především pro klíčové pracovní procesy na vašem pracovišti, které představují riziko pro vaše zaměstnance.

Všichni zaměstnanci musí být pravidelně školeni v příslušných bezpečných pracovních postupech, které se vztahují na pracovní úkol/činnost, která má být provedena.

Při přípravě bezpečného pracovního postupu:

• identifikujte úkoly a aktivity na vašem pracovišti, které vyžadují bezpečné pracovní postupy (úkoly a činnosti lze identifikovat prostřednictvím konzultací se zaměstnanci, znalostí a pozorováním požadavků na pracovní místa),
• proveďte hodnocení rizik, aby bylo možné identifikovat nejdůležitější úkoly/činnosti, které mají nejvyšší úroveň rizika, což pomůže při stanovení pořadí priority při vývoji bezpečných pracovních postupů,
• prohlédněte si nejdůležitější úkoly/činnosti, abyste určili, jaká rizika jsou spojena s úkolem/činností (při popisu nebezpečí se ujistěte, že je identifikováno nebezpečí – například, Jaké zranění nebo nemoc může nastat v důsledku nebezpečí? Jak může dojít k riziku a komu se může stát?),
• po identifikaci každého nebezpečí určete, zda existuje další praktický způsob, jak toto riziko eliminovat, pokud to není možné, použít hierarchii kontrol,
• po dokončení bezpečných pracovních postupů vydejte všem svým zaměstnancům návrh kopie ke konzultaci a kontrole (to zajistí, že nebudou žádné mezery a obsah dokumentu bude přesný),
• schválení a vydání bezpečných pracovních postupů pro použití (zajistěte, aby byla kopie vytištěna a umístěna na vhodném místě v pracovním prostoru, kde je postup nebo úloha prováděna).

Všichni pracovníci provádějící úkol na vašem pracovišti musí být poučeni, vyškoleni a informováni o nebezpečích daného úkolu, a o tom, jak dodržovat bezpečné pracovní postupy. Vyžaduje-li se výuka, vzdělávání a odborná příprava, musí být testována, aby bylo zajištěno, že školení bylo účinné.

Je mnoho způsobů jak vytvořit bezpečné pracovní postupy, nicméně pozorování a týmový přístup se prokázal být jako nejvíce spolehlivý. Pozorováním úkolu může pozorující vidět, co je požadováno a rozpoznat nebezpečí a doporučené alternativy.

Postup k vytvoření bezpečných pracovních postupů:

• vyberte toho nejzkušenějšího zaměstnance k pozorování,
• vysvětlete mu účel vašeho pozorování,
• pozorujte úkol a definujte jednotlivé kroky,
• zaznamenejte jednotlivé kroky,
• přezkoumejte tyto kroky s „pozorovaným zaměstnancem“,
• pozorujte úkol podruhé a identifikujte jakékoliv potencionální nebezpečí a zaznamenejte zjištění.

Před zahájením procesu vytváření bezpečných pracovních postupů musíte samozřejmě identifikovat úkoly, které vyžadují bezpečný pracovní postup. Tyto úkoly jsou označovány jako kritické úkoly, protože mohou představovat riziko pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců. [6] až [10]

3. Závěr

Z průzkumu ESENER 3 vyplývá, že přibližně 75 % z dotazovaných podniků v ČR provádí hodnocení rizik, což je poměrně vysoké procento. Je však otázkou, jak kvalitně jsou zpracována tato hodnocení rizik. Při kontrolách Státního úřadu inspekce práce je často zjišťováno, že mnohá hodnocení rizik jsou obecná a nevztahují se ke konkrétním činnostem na pracovišti. Je tak zapotřebí se zaměřit na zdůrazňování potřeby hodnocení rizik, které odpovídá konkrétním podmínkám na pracovišti.

Dále, podíváme-li se na důvody, proč se neprovádí pravidelné hodnocení rizik, pak průzkum uvádí dvě příčiny, a to, že nebezpečí a rizika jsou známá a že nejsou žádné problémy. Zde opět může hrát významnou roli osvěta zaměstnavatelů a zaměstnanců, a zdůrazňování, že hodnocení rizik je živým dokumentem, který se vyvíjí, tak jak se mění podmínky na pracovištích.

Z průzkumu rovněž vyplývá, že zásadním důvodem pro řešení otázek BOZP je plnění zákonné povinnosti a předcházení pokutám a sankcím ze strany oblastního inspektorátu práce a že zásadním problémem při řešení otázek BOZP je administrativa a složitost zákonných povinností, což lze shledávat ve větší míře u podniků s menším počtem zaměstnanců, a indikuje potřebu zacílení se na mikropodniky.

POUŽITÁ LITERATURA:

[1] Guidance on risk assessment at work, European Commission, 1996, Dostupné z: https://osha.europa.eu/cs/legislation/guidelines/guidance-on-risk-assessment-at-work

[2] zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

[3] Směrnice Rady č. 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci

[4] ESENER 2019, Jak evropská pracoviště řídí bezpečnost a ochranu zdraví, Dostupné z: https://visualisation.osha.europa.eu/esener#!/cs/survey/overview/2019

[5] Roční souhrnná zpráva o výsledcích kontrolních akcí za rok 2019, SÚIP, Dostupné z: http://www.suip.cz/_files/suip-ff57ab22e75b0e506741d3b6dace9e9c/suip_rocni-souhrnna-zprava-o-vysledcich-kontrolnich-akci-za-rok-2019.pdf

[6] Zpráva o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2019, Státní úřad inspekce práce, Dostupné z: http://www.suip.cz/_files/suip-cabff4ad23b98d09f0e5eb8f426040f7/suip_zprava-o-pracovni-urazovosti-v-cr-za-rok-2019.pdf

[7] Safe Operating Procedures Guide, Promoting Work Health and Safety in the Workplace, The South Australian Mining and Quarrying Occupational Health and Safety Committee, 2017, ISBN 978-1-925361-64-3

[8] 10 tips to build effective safe work procedure, dostupné z: http://madesafe.ca/2017/06/01/building-effective-safe-work-procedure/

[9] Sample safe work procedures, dostupné z: https://www.worksafe.tas.gov.au/safety/advisors/sample_safe_work_procedures

[10] How to Develop a Safe Operating Procedure, A guide to researching, creating and issuing safe operting procedures in your workplace from start to finish, Portner Press Pty Ltd., 2014, ISBN 978-0-646-52354-5