Sedmá novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 467/2020 Sb., ze dne 16. listopadu 2020, kterým se mění nařízení vlády č. 361/007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů (dále i jen „nařízení vlády č. 361/2007 Sb.“) bylo zmiňovaným právním předpisem (nařízení vlády č. 467/2020 Sb.) ze dne 16. listopadu 2020 právě po sedmé novelizováno. Jedná se o právní předpis, který nabyl účinnosti 24. listopadu 2020.

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. je prováděcím právním předpisem zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů. Bylo zmíněno, že tento prováděcí právní předpis za svou existenci byl již četně novelizován. Pro kompletní informace lze uvést, že odbor ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem již připravuje osmou novelu nařízení vlády, do které bude transponovat tři další směrnice Evropské unie, kdy účinnost se předpokládá v květnu 2021. Obecně lze říci, že následující novela s sebou přinese změny v hygienických limitech některých chemických látek, tedy přípustných expozičních limitech a nejvyšších přípustných koncentracích uvedených v příloze č. 2 části A. Dále bude transpozice promítnuta do změny přílohy č. 7, tedy do seznamu biologických činitelů, jejich zařazení do skupin, značení a požadavky na pracoviště. Prakticky lze konstatovat, že osmou novelou nařízení vlády bude pokračováno v nyní zahájené úpravě v klasifikační tabulce biologických činitelů.

Nyní zpět k předmětné sedmé novele nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Hlavním důvodem novely nařízení vlády je povinnost harmonizovat český právní řád s právem Evropské unie, konkrétně pak transponovat směrnici Komise (EU) 2020/739 ze dne 3. června 2020, kterou se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES, pokud jde o zařazení SARS-CoV-2 na seznam rizikových faktorů pracovního prostředí, tedy biologických činitelů, o nichž je známo, že vyvolávají u člověka nakažlivé nemoci, a kterou se mění směrnice Komise (EU) 2019/1833. Dále směrnice Komise (EU) 2019/1833 ze dne 24. října 2019, kterou se mění přílohy I, III, V a VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES, pokud jde o úpravy čistě technického rázu.

Směrnice Evropského parlamentu, Komise a Rady

Směrnice Komise (EU) 2019/1833 pozměnila přílohy V a VI směrnice 2000/54/ES, kterými se stanoví bezpečnostní opatření a úrovně pro laboratoře, chovná zařízení a průmysl. Aby byly pracovníkům poskytnuty přiměřené úrovně ochrany, byla rovněž zkrácena lhůta pro provedení změn uvedených příloh, pokud jde o vystavení SARS-CoV-2, tedy do listopadu 2020. Pro dosažení souladu se změnami příloh V a VI směrnice 2000/54/ES, pokud souvisejí s biologickým činitelem SARS-CoV-2, bylo nezbytné transponovat také část směrnice (EU) 2019/1833, konkrétně přílohu V a VI uvedené směrnice a v rámci přílohy III také položku Koronavirus z Blízkého východu způsobující respirační syndrom (virus MERS). Došlo mj. k úpravě názvů biologických činitelů čeledi Coronaviridae tak, aby byly v souladu se směrnicí.

Na základě směrnice Komise (EU) 2020/739 se do českého právního řádu zavedla nová položka v klasifikovaném seznamu biologických činitelů, viz příloha č. 7. Jedná se o položku „Koronavirus 2 související s těžkým akutním respiračním syndromem (SARS-CoV-2)“. Koronavirus 2 související s těžkým akutním respiračním syndromem (SARS-CoV-2) je klasifikován do skupiny 3.

Poznámka pro komplexnost řešené otázky. Biologické činitele se člení podle míry rizika infekce na biologické činitele skupiny 1, u nichž není pravděpodobné, že by mohly způsobit onemocnění člověka; skupiny 2, které mohou způsobit onemocnění člověka a mohou být nebezpečím pro zaměstnance, je však nepravděpodobné, že aby se rozšířily do prostředí mimo pracoviště; účinná profylaxe nebo léčba případného onemocnění jsou obvykle dostupné; dále skupiny 3, které mohou způsobit závažné onemocnění člověka a představují závažné nebezpečí pro zaměstnance i nebezpečí z hlediska možnosti rozšíření do prostředí mimo pracoviště; účinná profylaxe nebo léčba případného onemocnění jsou obvykle dostupné a skupiny 4, které způsobují u člověka závažné onemocnění a představují závažné nebezpečí pro zaměstnance i nebezpečí rozšíření do prostředí mimo pracoviště; účinná profylaxe nebo léčba případného onemocnění jsou obvykle nedostupné.

Směrnicí Komise (EU) 2020/739 bylo členským státům, v návaznosti na jejich vyjednávání a závěr těchto vyjednávání, stanoveno v účinnost do 24. listopadu 2020 uloženo modifikovat národní právní předpisy do souladu s výše uvedenými směrnicemi.

Transpoziční úpravy v nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

V souvislosti s transpozicí pouze části směrnice (EU) 2019/1833, na níž navazuje směrnice Komise (EU) 2020/739, a to konkrétně v souvislosti s transpozicí přílohy V a VI směrnice (EU) 2019/1833, bude upravena tabulka č. 1 a tabulka č. 2 přílohy č. 7 části B k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Dále byl rozšířen seznam biologických činitelů o novou položku, a to o Koronavirus z Blízkého východu způsobující respirační syndrom (virus MERS), v rámci přílohy č. 7 části A (Seznam biologických činitelů a jejich zařazení do skupin 2, 3 nebo 4) k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Koronavirus z Blízkého východu způsobující respirační syndrom (virus MERS) je zařazen do skupiny 3. Dále bude v nařízení vlády č. 361/2007 Sb. změněn název biologického činitele „lidský coronavirus“ na „Ostatní Coronaviridae známé jako patogenní“ a název biologického činitele „SARS coronavirus“ na „Koronavirus související s těžkým akutním respiračním syndromem (virus SARS)“, a to tak, aby byly názvy biologických činitelů v souladu se směrnicí (EU) 2019/1833.

Národní úpravy v nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

1. V návaznosti na transpozici směrnic Komise (EU) 2020/739 a 2019/1833 došlo k úpravě Přílohy č. 7 části A k nařízení vlády č. 361/2007 Sb., a to „Seznamu biologických činitelů a jejich zařazení do skupin 2, 3 nebo 4“. Seznam se doplnil o „Koronavirus z Blízkého východu související s těžkým respiračním syndromem (virus MERS)“, „Lidský coronavirus“ se nahradil za „Koronavirus související s těžkým akutním respiračním syndromem (virus SARS)“, zavedla se nová položka „Koronavirus 2 související s těžkým akutním respiračním syndromem (SARS-CoV-2) b)“, a zavedla se nová položka „Ostatní Coronaviridae známé jako patogenní“.
2. Dále byla upravena část B přílohy č. 7, konkrétně tabulky č. 1 a 2, a to opět v důsledku stanovených požadavků na pracoviště v souvislosti s bezpečnostními opatřeními ve směrnici Komise (EU) 2019/1833 a směrnice Komise (EU) 2020/739 a s tím související úpravy požadavků na pracoviště zdravotnického a veterinárního zařízení a požadavků na pracoviště v laboratořích a v místnostech pro laboratorní zvířata a na pracoviště průmyslových procesů. Dále dochází k doplnění vysvětlivek k tabulce č. 2. V návaznosti na transpozici směrnice Komise (EU) 2019/1833 dochází k použití pojmu „kontrolovaný prostor“ ze směrnice do novely nařízení vlády. Nejedná se o zavedení nového pojmu, kterým je například demonstrováno kontrolované pásmo. Výrazem kontrolovaný prostor se nevytváří nový institut, nýbrž jen vzniká jednoznačné označení pro prostor, který si stanoví provozovatel sám v důsledku povinností, které se na něj v souvislosti s transpozicí směrnice 2019/1833 vztahují. Dále je v tabulce č. 2 uvedeným pojmem „Validovaný postup inaktivace pro bezpečnou likvidaci uhynulých zvířat“ myšleno např. zřízení spalovací pece pro likvidaci uhynulých zvířat. Z důvodu aktuální epidemiologické situace ve vztahu k onemocnění COVID-19 a vzhledem k zřizování poskytovali zdravotních služeb dočasných pracovišť vč. lůžkových zařízení pro nemocné s COVID-19 se požadavky stanovené v této části na tyto poskytovatele zdravotních služeb nevztahují.
3. V textové části nařízení vlády, a to v ustanovení § 54 odst. 5 došlo ke zpřesnění definice hygienické smyčky, které nekorelovala s jednoznačnou definicí hygienické smyčky podle evropských právních předpisů. Definice hygienické smyčky je pro potřeby předmětného právního předpisu uplatněna výhradně ve zmiňovaném ustanovení.
4. Poslední a nejdiskutovanější úprava sedmé novely nařízení vlády č. 361/2007 Sb. je v příloze č. 7 části B. Úprava vyžaduje širší úvod zdůvodnění navržení a význam textu.
5. Předkladatel právního předpisu, tedy Ministerstvo zdravotnictví v důvodové zprávě předmětné novely deklaroval i skutečnost, že návrh novely je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie a mezinárodními smlouvami. V rámci legislativního procesu byla zejména řešená část návrhu textu doplňována pod tabulku č. 2 části B přílohy 7 nařízení vlády.
6. Nad požadavky směrnice byl pod tabulku č. 2 části B přílohy 7 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. doplněn dovětek "V případě zaměstnavatelů, kteří jsou poskytovateli zdravotních služeb, pokud se jedná o dočasná pracoviště zřízená pro účely poskytování zdravotní péče pacientům s onemocněním COVID-19, se požadavky podle této části nepoužijí.“

Postup podle navrhovaného dovětku se vztahuje a vztahovat bude výhradně a jen na zařízení nebo jejich části, která vznikla nebo budou vznikat z pokynu usnesení vlády či mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví České republiky, tedy jedná se o nestandardní zdravotnická zařízení, která jen reflektují současná opatření k zamezení šíření onemocnění COVID-19.

V daném případě je nezbytné reflektovat dvě roviny předmětného vyjádření. Zejména je myšleno na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a dále na provoz zdravotnických či sociálních zařízení, která vznikají nebo jsou upravována v souvislosti se současnou epidemiologickou situací.

Všechna předmětná zařízení, a tím tedy i spojená pracoviště reflektují případné zahlcení zdravotnického systému či prevence tohoto zahlcení. Na předmětných pracovištích je ochrana zdraví při práci, a to včetně bezpečnosti zdraví při práci, zajišťována v takové míře, jak ji nastavuje národní právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dále předpisy EU, a to včetně směrnice 2000/54/ES. Namátkou lze uvést používání osobních ochranných pracovních prostředků či antigenní testování zaměstnanců podle Doporučení Komise (EU) 2020/1595 ze dne 28. října 2020 o strategiích testování na COVID-19, včetně použití rychlých testů na antigen.

Předkladatel byl toho názoru a deklaroval, že se jedná o standardní zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zařízeních/na pracovištích vzniklých na omezenou dobu z důvodu bezprecedentního řešení vedoucí k odstranění rizika zahlcení zdravotnického systému.

V celém systému zařízení zdravotní péče jsou prostory speciálně uzpůsobeny pro poskytování péče v návaznosti na šetřenou nebo léčenou diagnózu, popřípadě anamnézu nebo zdravotní stav. Dále v důsledku pandemie a přijímaných protiepidemických opatření vznikají i prostory či části prostor stávajících zdravotnických zařízení nebo ad hoc vznikajících zařízení, která jsou připravována nebo využívána k léčbě osob s COVID-19. Jedná se tedy o zařízení dočasného charakteru. V předmětných zařízeních je úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zajišťována v souladu s obecnými pravidly bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti. V rámci hodnocení rizik provedeného zaměstnavatelem jsou následně podle řízení rizik přijímána taková opatření, která zajišťují dostatečnou ochranu zdraví při práci. Zaměstnavateli je dána povinnost, aby přijímal opatření například technická, organizační nebo individuální (například adekvátní osobní ochranný pracovní prostředek). Zmiňovaná zařízení, na která se bude po omezenou dobu vztahovat předmětný dovětek, vznikají povětšinou z povinností uložených mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví nebo usneseními vlády. Přetransformování lůžkové péče, resp. mimořádná opatření, jsou současnými nástroji cizelujícími protiepidemická opatření k onemocnění COVID-19. Text dodatku je cíleně formulován, aby byl výhradně pro potřeby současného stavu, popřípadě stavu budoucího, nikoli však běžného principu ochrany zdraví při práci. Cílem České republiky je zajištění jednoznačné bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na té nejvyšší úrovni.

Do předmětné úvahy je nezbytné zahrnout i skutečnost, že příloha č. 7 část B v tabulce č. 1 stanovuje požadavky na pracoviště zdravotnického zařízení, jedná se zejména o stavebně-technické úpravy, kterými zejména jsou: vzduch přiváděný na pracoviště a odváděný z něho musí být filtrovaný HEPA filtrem nebo podobně účinným zařízením, udržovat pracoviště v podtlaku oproti okolí, umístit značku pro biologické riziko a odpad dekontaminovat certifikovaným zařízením. V případě, že by dané požadavky uvedené v tabulkách platily od 24. listopadu 2020 také pro zařízení s dočasným epidemickým výskytem SARS-CoV-2, provozovatelé by museli splnit na těchto dočasných zařízeních citované požadavky (při zařazení SARS-CoV-2 do 3. skupiny biologického činitele).

Po ukončení těchto dočasných zařízení v souvislosti se šířením koronaviru SARS-CoV-2 a obnovy běžného způsobu poskytování zdravotní péče budou zařízení poskytovat zdravotní péči takovým způsobem, jak jsou stavebně a organizačně navržena. V daném případě, i zařízení, kde bude poskytována cílená péče a vědomá práce s biologickým činitelem SARS-CoV-2, budou odpovídat podmínkám uvedeným v nařízení vlády č. 361/2007 Sb. a směrnici 2019/1833. Pro české pracovní prostředí a hodnocení rizik, včetně kategorizace práce a přijímání adekvátních opatření, nejsou biologičtí činitelé třetí skupiny novým rizikovým faktorem. Tedy předmětný dovětek není možné chápat jako výjimku ze stanoveného provozu, ale výhradně jako narovnání postupu v důsledku přijímaných krizových opatření. V návaznosti na uvedené jsme toho názoru, že novela nařízení vlády, a to včetně dovětku pod tabulku č. 2 části B přílohy 7 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., je v souladu s právem EU a řešenou směrnicí Komise (EU) 2019/1833.

Přikláním se k tvrzení, že sedmá novele nařízení vlády je s právem EU plně slučitelná, a to včetně dovětku pod tabulkou č. 2 přílohy č. 7. Předmětná úprava výhradně reflektuje současnou epidemiologickou situaci a postup poskytovatelů zdravotnických zařízení určený mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví nebo usneseními vlády České republiky. Navrhovaných úprav se judikatura soudních orgánů EU nedotýká.

Dosah sedmé novely nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Na základě dat z Informačního systému kategorizace prací ČR je nyní počet zaměstnanců vystavených biologickým činitelům čeledi Coronaviridae v kategorii práce 3 exponováno 65 mužů a 47 žen. V jiných kategoriích práce nejsou zařazeni žádní zaměstnanci (v rámci čeledi Coronaviridae). Počet exponovaných zaměstnanců novému koronaviru (SARS-CoV-2) nelze z dat Informačního systému kategorizace prací ČR odhadnout.

Předpokládá se finanční dopad na podnikatelské subjekty u těch zaměstnavatelů, jejichž provoz využívá řešené biologické činitele. Předpokládá se, že technologický proces může doznat z důvodu vyšší ochrany zdraví zaměstnanců změn. U podnikatelských subjektů se bude většinou jednat o jednorázové investice, které by měly přinést pozitivní dopad na zdraví zaměstnanců.

Návrh nařízení vlády nebude mít negativní sociální dopady na pacienty a posuzované osoby, rovněž nebude mít negativní dopad na rodiny a specifické skupiny obyvatel, zejména sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.

Návrh nemá dopady na životní prostředí.

Závěr

Provedené úpravy novely nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, přináší zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s rizikovým faktorem pracovního prostředí biologický činitel, jenž se současně spojen s nynější epidemiologickou situací.