Kam kráčíš BOZP?

Tento letní článek je pojat jako zamyšlení nad tím, co nás v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) čeká v dalších letech. Odborníci z praxe, zejména odborně způsobilé osoby v prevenci rizik, si za poslední rok a kousek prošli velmi nečekaným obdobím, kdy museli vymýšlet zcela nová řešení a koncepty, přehodnocovat původní organizační a technická opatření, přemýšlet jinak, inovativněji a kreativněji nad procesy na pracovištích tak, aby jejich práce byla jejich dobrou vizitkou ve světle celospolečenské změny, kterou pandemie COVID-19 přinesla.

Pandemie ukázala, jak zásadní je BOZP pro ochranu zdraví pracovníků, pro fungování naší společnosti a pro kontinuitu kritických ekonomických a sociálních aktivit. Cesta k oživení a reaktivaci produktivity musí zahrnovat i obnovený celospolečenský závazek udržovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci v popředí a zlepšovat synergie mezi politikami v oblasti BOZP a veřejného zdraví.

Tento článek je věnován těm odborníkům BOZP, kteří kladou důraz na prevenci a připravenost na každou potenciální situaci, těm, kteří přemýšlí nad inovacemi a nad zaváděním nových lepších a účelnějších přístupů do praxe, a ačkoliv je zaměřen v mnohém na celoevropské plány v dané oblasti, ve svém důsledku míří zcela, stejně jako Evropský strategický rámec BOZP na období 2021–2027, do aplikační praxe. Jakkoliv může mít praktik skeptický postoj ke strategickým a nadnárodním dokumentům, nelze jim nyní upřít jejich význam, když pomáhají směrovat snahy států i co do finanční podpory pro určité oblasti.

Skutečnost, že zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), od letošního roku obsahuje mechanismus na podporu praktických prevenčních opatření pro oblast pracovních úrazů, kdy v ustanovení § 320a písm. b) zákoníku práce stanoví, že stát na základě dohody v Radě hospodářské a sociální dohody hradí příspěvek odborovým organizacím a organizacím zaměstnavatelů na opatření v oblasti prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, zároveň s faktem přijetí nového Evropského strategického rámce pro BOZP, vytváří ideální možnost pro využití aktuálních témat této oblasti diskutovaných celoevropsky při řešení české praktické cesty.

Témata pro dalších sedm let byla vytyčena a v české republice vznikly nástroje, jak je zpracovat a vymyslet kvalitní a účelná řešení vedoucí preventivně k ochraně zaměstnanců, k zajištění lepších pracovních podmínek a kvalitnějšího pracovního prostředí. Jakkoliv se nový systém rozjíždí pomalu, již dnes lze konstatovat, že v prvním roce lze očekávat několik zajímavých projektů vedoucích ke zlepšení současného stavu, podporující inovaci a mající potenciál přenositelnosti k plošnějšímu využití výstupů.

Strategický rámec a jeho význam

Nikdo nemůže upřít evropskému rozměru BOZP význam, už jen proto, v jak globalizovaném a propojeném světě žijeme. Služby jsou běžně poskytovány přeshraničně a stejně jako v jiných oblastech i zde evropská role sbližování úprav má svou jednoznačnou výhodu. Právní předpisy Evropské unie v oblasti BOZP jsou zásadní pro ochranu zdraví a bezpečnosti téměř 170 milionů pracovníků v EU¹⁾.

Evropský strategický rámec BOZP na období 2021–2027 vznikl jako důsledek vyhodnocení toho předchozího pro léta 2014–2020 přijatého 6. června 2014, který se zaměřoval na tři hlavní výzvy (zlepšení a zjednodušení stávajících pravidel v souladu s obecným trendem cílů agendy zlepšování právní úpravy, lepší prevence nemocí z povolání a lepší integrace problém stárnutí populace). V závěru vytyčeného období jednotlivé státy poskytly národní zprávy, na jejichž základě došlo k vyhodnocení naplnění tohoto strategického rámce. Toto hodnocení bylo bráno spolu s dalšími faktory jako zásadní při vytváření nového rámce s novými tématy.

Celoevropsky se ukazuje určitá stagnace v pracovní úrazovosti, nedostatečný důraz na prevenci a špatná práce s riziky. To jsou témata, která jsou každoročně zmiňována i v českých Ročních zprávách Státního úřadu inspekce práce. Pro změnu těchto trendů a pro přípravu na nové výzvy byly v rámci diskuse nad novým strategickým rámcem hledány nové nástroje pro řešení starých problémů a možnost jejich využití i u těch, co nás čekají.

Ochrana lidí před riziky pro zdraví a bezpečnost při práci je klíčovým prvkem dosažení trvale důstojných pracovních podmínek. Podíváme-li se zpětně na období předchozího strategického rámce, můžeme konstatovat, že došlo celoevropsky ke snížení zdravotních rizik při práci a zlepšily se standardy BOZP napříč odvětvími. Nesmíme opomíjet skutečnost, že v České republice evropská úprava této oblasti a harmonizační proces v této oblasti pomohl snižovat pracovní úrazovost svého času dokonce skokově. Nyní však i u nás pracovní úrazovost stagnuje a nezbývá než zaměřit se na slabá místa systému.

Nový evropský rámec BOZP na období 2021–2027, který byl oznámen v evropském pilíři akčních plánů sociálních práv, stanoví klíčové priority a opatření nezbytná pro zlepšení zdraví a bezpečnosti pracovníků v nadcházejících letech v kontextu postpandemického světa. Důraz bude kladen na otázky, které Ministerstvo práce a sociálních věcí už určitou dobu vnímá jako velmi aktuální a připravuje i svá vlastní řešení pro praxi tak, aby napomohla snižování administrativní zátěže a přechodu na Práci 4.0. Jedná se o proces digitalizace, ekonomické a demografické výzvy a změnu tradičního pracovního prostředí a standardů, stejně jako důraz na prevenci a osvětu a přípravu na rozvoj zelené ekonomiky. Kromě vlastních aktivit ministerstvo v těchto oblastech předpokládá i bohatou projektovou činnost samotných odborníků skrze institut ve zmiňovaném ustanovení § 320a písm. b) zákoníku práce, která přinese taktéž řešení prevenčního charakteru.

Jak již bylo výše naznačeno, poslední tři desetiletí přinesla v oblasti BOZP významný pokrok, například jde-li o smrtelné pracovní úrazy v EU, podle Eurostat databází poklesly mezi lety 1994 a 2018 přibližně o 70 %, i když k tomuto poklesu nepochybně přispěly faktory, jako je modernizace provozů, lepší organizace práce, technologický pokrok a lepší lékařská péče, významnou roli sehrál také již zmiňovaný harmonizovaný systém EU v oblasti BOZP.

Nutno však zdůraznit, že i přes tento pokrok došlo v EU (ve 27 členských státech) např. v roce 2018 stále k více než 3 300 smrtelným úrazům a více než 200 000 pracovníků každoročně umírá na nemoci z povolání. To přináší nesmírné lidské utrpení, které je výsledkem toho, že člověk ráno vstane a jde do svého zaměstnání. Udržování a zlepšování standardů ochrany pracovníků je proto trvalou výzvou. Nový evropský strategický rámec BOZP pro období 2021-2027 se proto zaměřuje na tři klíčové cíle

 

1. Je nutné předvídat a myslet na prevenci a efektivní řízení rizik v novém světě práce, který přinesl zelené, digitální a demografické změny.
2. Je nezbytné klást zásadní důraz na zlepšení prevence pracovních úrazů a nemocí z povolání.
3. Je naprosto zásadní zvýšit připravenost na případné budoucí zdravotní krize.

Z výše uvedeného výčtu cílů je jednoznačně patrná nezbytnost opatření na všech úrovních, tedy na úrovni EU, na národní, odvětvové a podnikové úrovni. Zde je tedy ten praktický dopad na konkrétní odborníky v praxi. Systém je bude tlačit k vytváření řešení, která budou poplatná těmto vytyčeným cílům. Ať již půjde o evropská opatření ve formě legislativy, doporučení a strategických rámců, nebo na úrovni státu, který bude mít z hlediska legislativní, projektové, tak i kontrolní jasně dáno, co je prioritou, tak i samotní zaměstnavatelé, kteří pro udržení konkurenceschopnosti a kvalitních pracovních podmínek a snížení svých nákladů na pracovní úrazy a nemoci z povolání budou musel ledacos přehodnotit. Legislativa EU v oblasti BOZP již pokrývá mnoho rizik, která vyplývají z měnících se průmyslových odvětví, vybavení a pracovišť.

Povaha mnoha úkolů, pracovních procesů a pracovišť se mění. Objevily se práce, které před deseti lety neexistovaly, podporované zelenými a digitálními změnami, museli jsme se naučit pracovat mimo pracoviště zaměstnavatele za změněných podmínek, zvyšuje se pracovní tempo, vliv psychosociálních rizik na výkon jednotlivých činností. Podíl zaměstnanců, kteří nikdy nepracovali na dálku, se v některých segmentech snížil z 35 % před pandemií v České republice na 10 %²⁾, jedná se tedy o překotné a rychle změny způsobu výkonu práce. Nutno zdůraznit, že psychosociální rizika související s prací mohou mít nepříznivé sociální, psychické a tělesné následky, jakými je například stres při práci, syndrom vyhoření a muskuloskeletární poruchy. V tomto ohledu tedy hraje bezpečnost a ochrana zdraví při práci zásadní roli, protože pracovníci v EU stárnou a je nutné přizpůsobit pracovní prostředí a úkoly jejich konkrétním potřebám a zejména pak minimalizovat rizika.

I proto evropská Zelená kniha o stárnutí zahájila debatu, která se týkala také podmínek účasti starších pracovníků na trhu práce. I toto je téma, které se bezprostředně dotýká českého prostředí. Ze Zprávy o pracovní úrazovosti v ČR za rok 2020 Státního úřadu inspekce práce vyplývá, že se zvyšuje tendence vzniku pracovních úrazů v rozmezí věku od 41 až 55 let. Mnohé důvody této změny jsou vázány právě na demografickou změnu a stárnutí populace, kdy jsou lidé i ve vyšším věku nuceni se rekvalifikovat a učit se novému, nebo naopak se pro ně v tomto věku již práce stává rutinní, kdy pak nedodržují pracovní postupy („protože to dělají každý den, a ví co dělají“) a často též trpí sníženou koncentrací s ohledem na zdravotní stav a věk takových zaměstnanců.

Na co bude klást Komise tedy důraz pro další období?

Opatření na úrovni Evropské unie jsou jasně vyjádřeny prostřednictví závazku Evropské komise provést na úseku BOZP určité změny. Předně hodlá modernizovat legislativní rámec BOZP týkající se digitalizace přezkoumáním směrnice Rady 89/654/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti (první samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), a směrnice Rady 90/270/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími jednotkami (pátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) do roku 2023. Dále se bude zabývat problematikou azbestu, olova, diisokyanátů a kobaltu ve vztahu k nemocem z povolání s nejzazším termínem řešení v roce 2024.

Také bude zahájena kampaň EU-OSHA o zdravých pracovištích 2023–2025 o vytváření bezpečné a zdravé digitální budoucnosti zahrnující zejména psychosociální a ergonomická rizika.

Ve spolupráci s členskými státy a sociálními partnery hodlá připravit nelegislativní iniciativu na úrovni EU týkající se duševního zdraví při práci, která posoudí vznikající problémy související s duševním zdravím a do konce roku 2022 předpokládá první výstupy. V neposlední řadě bude podporovat vznik analytické základny, rozvoj elektronických nástrojů pro hodnocení rizik souvisejících se zelenými a digitálními pracovními místy a procesy, zejména se zohledňováním psychosociálních a ergonomických rizik. Není zapomínáno ani na podporu vhodných opatření v návaznosti na usnesení Evropského parlamentu o právu odpojit se.

Jaká opatření chystá pro dané období Ministerstvo práce a sociálních věcí?

V současné době ještě není na stole Národní akční program pro BOZP, který by zadal konkrétní úkoly na úrovni Rady vlády pro BOZP. Ostatně nutno konstatovat, že pandemie chod Rady vlády pro BOZP dočasně paralyzovala. Je však velmi pozitivní, že navzdory této skutečnosti byly i tak rozvíjeny na úrovni státu aktivity, které by měly do budoucna mít zásadní dopad do praxe a pomáhat k rozvoji a zvyšování úrovně BOZP.

Vezmeme-li v potaz klíčové cíle nového rámce, ministerstvo již nyní připravuje mnoho aktivit, které by zapadalo do Evropou zvoleného konceptu. Ať je to platforma OIRA, která pomáhá modulově řídit rizika a je zdarma pro všechny uživatele, nově vyvíjená mobilní aplikace, jež má sloužit uživatelů ke komplexnímu řízení rizik v mnoha odvětvích opět pro uživatele zdarma, podpora školení ve virtuální realitě, nebo též příprava metodiky, jejíž cílem je pomoci zaměstnavateli s mikroklimatickými podmínkami na pracovišti a řízením rizik s tím spojených, a samozřejmě prevenční a osvětová činnost v celé své šíři.

Většinově jsou tyto aktivity rozvíjeny ve spolupráci s Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i., a sociálními partnery. Do budoucna pak přibydou projekty realizované přes zmíněný institut podpory prevence podle § 320a písm. b) zákoníku práce. Tato nová agenda, jak je zcela jistě patrné již z výše uvedeného, má pro resort zásadní význam.

Ze zpráv o pracovní úrazovosti v ČR za rok 2018, 2019 a 2020 Státního úřadu inspekce práce vyplývá mírně se zvyšující procento zaměstnanců, kteří se z důvodu závažného zranění nevrátili ke své původní profesi. Zatímco v roce 2018 se jednalo o 11,72 % v roce 2020 už se hodnota blížila téměř 15 %. S ohledem na skutečnosti, které zde byly zmíněny ve vztahu k vlivu stárnutí populace a pravděpodobnost pracovních úrazů těch, kteří musí podstupovat ve vyšším věku rekvalifikaci, se jedná o trend, který je třeba podchytit a pracovat na jeho změně.

Ze Zprávy o pracovní úrazovosti v ČR za rok 2020 Státního úřadu inspekce práce vyplývá, že při výkonu práce se takřka každý 3. den stane smrtelný pracovní úraz a každý den se při práci v České republice zraní 94 zaměstnanců. Vizitka České republiky v oblasti smrtelných pracovních úrazů pro rok 2020 je 106 mrtvých, což je o 14 více než za rok 2019 s tím, že restrikce v ekonomice způsobené pandemií ekonomickou aktivitu v roce 2020 velmi utlumily, a přesto došlo k tomuto zvýšení. Projekty mající formu praktických opatření ve věci prevenci pracovních úrazů z pera praktiků, odborných týmů přímo se zkušenostmi z podniků, pak tedy mohou mít vysokou hodnotu při přenastavování nastolených trendů.

Resort však problematiku prevence a zlepšování její kvality hodlá prosazovat i prostřednictví zvýšení tlaku na odborně způsobilé osoby na úseku BOZP. Nový nástroj bude možné použít od 1. července 2022, kdy nabude účinnost rekodifikace bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. V rámci tohoto změnového zákona, konkrétně zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení, mění dílčím způsobem i zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, který upravuje i systém akreditací osob poskytující kvalifikace v oblasti BOZP.

Tato nenápadná úprava, která umožní Ministerstvu práce a sociálních věcí jednak odnímat nezákonně vydaná osvědčení o odborné způsobilosti v obou oborech, tj. odborné způsobilosti fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik i odborné způsobilosti fyzické osoby k činnostem koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, a dále též akreditovaným osobám, které takové protiprávní osvědčení vydaly, zrušit akreditaci. V rámci kontrolní činnosti resortu se dlouhodobě ukazuje, že úroveň některých akreditovaných osob při provádění zkoušek a celém souvisejícím procesu má negativní dopady na kvalitu zkoušených odborníků.

Zatímco dosud se snažilo ministerstvo působit ve věci spíše metodicky, nyní bude mít konkrétní a vysoce účinný nástroj ke zvýšení kvality fungování těchto akreditovaných osob i cestou represe „nekvality“. Nelze vyloučit aktivní participaci samotných akreditovaných osob na snaze zesílit tlak na transparentnost a objektivitu zaběhlé praxe prostřednictvím případných podnětů a informací poskytovaných ministerstvu z jejich vlastní iniciativy, které by mohly vést k odhalení takto protiprávně získaných osvědčení.

Aktivity, které realizuje resort a informace o nich jsou dostupné buď na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí v záložce „Bezpečné pracoviště“ na hlavní stránce, nebo též na stránkách Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i.

A co podniky a odborníci, jak mohou k aplikaci koncepce přispět?

Přestože jsou v médií často skloňována jména významných velkých podniků, které jsou hybateli české ekonomiky, páteří českého i evropského hospodářství jsou podniky malé a střední. Tvoří téměř 99 % podniků v EU a zaměstnávají téměř 50 % pracovníků v EU. I proto je pro ně význam efektivních prostředků, jak zabránit poškození zdraví a ohrožení bezpečnosti pracovníků v těchto firmách, nepochybný.

Řízení BOZP je v mikro a malých podnicích často nedostatečné a v souvislostí s tím, jsou jejich zaměstnanci vystaveni vyššímu riziku pracovních úrazů a poškození zdraví v souvislosti s prací. Prostřednictvím inovativních opatření v duchu klíčových cílů stanovených novým evropským rámcem by mělo dojít k posílení schopnosti mikro a malých a středních podniků zavádět účinná a hospodárná opatření pro předcházení rizikům.

Nelze se domnívat, že velké a malé podniky budou plnit povinnosti, které vyplývají z pravidel v oblasti BOZP ve stejné míře, nebo že jim v této souvislosti vzniknou stejné poměrné náklady. Je naprosto esenciální poskytnout mikro a malým podnikům návody a pomoc, které budou přizpůsobené jejich skutečným potřebám, aby mohly tyto podniky snadněji posuzovat rizika, když pravidelně dle zpráv o pracovní úrazovosti v ČR je právě špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko, nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu, tedy že zaměstnavatel opomenul svou povinnost podle ustanovení § 103 písm. a) zákoníku práce a připustil, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.

Dalším častým problémem je používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, nebo dokonce prodlévání v ohroženém prostoru. Často je také zdrojem úrazu chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění. Výše uvedený výčet poukazuje na často lehkomyslný přístup zaměstnavatelů k rizikům a k jejich důsledkům, nový strategický rámec a jeho praktická aplikace vhodnými opatřeními má ambici tento způsob uvažování změnit.

POUŽITÁ LITERATURA:

• EU strategic framework on health and safety at work 2021-2027 Occupational safety and health in a changing world of work.
• Roční souhrnná zpráva o výsledcích kontrolních akcí za rok 2020 Státního úřadu inspekce práce.
• Zelená kniha o stárnutí populace 2021.
• Zpráva o pracovní úrazovosti v ČR za rok 2020 Státního úřadu inspekce práce.