Od 1. ledna 2026 přináší novela vyhlášky č. 79/2013 Sb. zásadní změnu pro zaměstnavatele přijímající pracovníky ze zemí s vyšším výskytem tuberkulózy. Nově mají povinnost zajistit u těchto osob vstupní vyšetření na TBC bez ohledu na druh vykonávané práce. Povinnost se vztahuje na všechny nově příchozí uchazeče z rizikových zemí, kde je incidence TBC vyšší než 40 případů na 100 tisíc obyvatel. Vyhláška však ponechává řadu otázek otevřených – například jak přesně definovat „dlouhodobý pobyt“ v nerizikové zemi či jaké doklady je třeba doložit. Článek přináší podrobný rozbor nových povinností, aplikačních nejasností i stanovisko Ministerstva zdravotnictví k praktickému uplatnění této legislativní novinky.
Povinnost vyšetření na tuberkulózu u zaměstnávání osob ze zemí s vyšším výskytem TBC
Bc.
Heřman
Riedel
Vstupní prohlídka: skiagram hrudníku
Podle důvodové zprávy byla hlavním důvodem změny epidemiologická situace a nárůst počtu nemocných s multirezistentní formou tuberkulózy (dále jen „TBC“). Byť se nejedná o profesní riziko jako takové (tj. riziko z práce), vzhledem k ochraně veřejného zdraví, včetně ochrany zdraví zaměstnanců na pracovištích, zakotvil stát tuto povinnost do vyhlášky. Bod 12 části II. Profesní rizika přílohy 1 výše citované vyhlášky po novelizaci zní:
„Vyšetření na tuberkulózu při posuzování zdravotní způsobilosti u osob ucházejících se o zaměstnání ze zemí s výskytem tuberkulózy vyšším než 40 případů na 100 tisíc obyvatel, bez ohledu na kategorii práce.“
(Poznámka autora: Plošné očkování proti tuberkulóze bylo ukončeno v ČR v roce 2010 a zůstalo pouze u rizikových skupin).
K novele vyhlášky je pak na stránkách Ministerstva zdravotnictví uvedeno toto:
„Povinnost podrobit se vyšetření na tuberkulózu se vztahuje výhradně pro nové nástupy do zaměstnání, ne pro stávající zaměstnance. Profesní riziko tuberkulózy je třeba chápat tak, že se týká nově příchozích uchazečů ze zemí s vyšším výskytem tuberkulózy. Pokud však osoba z takové země dlouhodobě žije v České republice, nelze ji automaticky považovat za rizikovou, protože Česká republika není zemí se zvýšeným výskytem tuberkulózy, a tak nevzniká povinnost u této osoby provést vstupní prohlídku s vyšetřením na tuberkulózu. Vyhláška stanovuje v rámci vstupní prohlídky povinně pouze jedno vyšetření, a to skiagram hrudníku. Periodické prohlídky se neprovádějí.“
Nedodržení nového ustanovení se podle § 92h odst. 9 písmeno b) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, považuje za přestupek. Při nedodržení povinnosti se zaměstnavatel podle odst.10 stejného paragrafu vystavuje sankci až 100 000 Kč.
Nejasnosti okolo výkladu
Autor toho článku se obrátil přímo na Ministerstvo zdravotnictví s dotazy, protože nebyly jasné některé podmínky, např.
–
jak si v praxi vysvětlit pojem dlouhodobě,
–
zda je rozhodným údajem např. občanství uchazeče o zaměstnání,
–
a co vše zaměstnavatel musí udělat, aby se nevystavoval riziku sankce.
Dotaz byl položen tak, aby pokryl všechny možné varianty pobytu. Že se nejedná o okrajovou záležitost, dokládají údaje uvedené zde:
kde je na odkazu seznam dotčených zemí. Celkově je 107 zemí s výskytem TBC vyšším, než uvádí vyhláška.
Dotaz i odpověď jsou uvedeny níže.
Dotazy k tématu
a) Uchazeč je občanem dané země s výskytem TBC a přímo z této země přijíždí
Zde se domnívám, že výklad je jasný a zaměstnavatel odešle uchazeče na vstupní zdravotní prohlídku dle bodu 12 vyhlášky.
b) Uchazeč je občanem dané země s výskytem TBC a žije po nějakou dobu v České republice
Zde není jasné, jak postupovat. Dle informace uvedené na internetových stránkách ministerstva se povinnost dle bodu 12 vyhlášky nevztahuje na uchazeče žijící dlouhodobě v ČR. Z obecného jazykového hlediska je jasný termín dlouhodobý, ale není jasný časový kontext (o jak dlouhou dobu v měsících či letech se jedná).
c) Uchazeč je občanem země s výskytem TBC a žije v jiném členském státě EU, respektive státě, kde je výskyt tuberkulózy nižší než 40 případů na 100 000 obyvatel
Není jasné, jak postupovat v tomto případě, zda a za jakých podmínek platí povinnost – uchazeč musí být odeslán na vstupní prohlídku dle bodu 12 vyhlášky.
V případě, že je rozhodná doba – jak dlouho musí uchazeč pobývat v zemi mimo výskyt TBC, aby nemusel být odeslán na vstupní prohlídku dle bodu 12 Vyhlášky.
d) Uchazeč není občanem země s výskytem TBC, ale z této země s výskytem TBC přijíždí. Jedná se o uchazeče z ČR, ale i z jiných zemí s výskytem TBC nebo bez výskytu TBC.
Není jasné, jak postupovat v tomto případě, zda a za jakých podmínek platí povinnost –uchazeč musí být odeslán na vstupní prohlídku dle bodu 12 vyhlášky.
V případě, že je rozhodná doba, jak dlouho musí uchazeč pobývat v zemi s výskytem TBC, aby musel být odeslán na vstupní prohlídku dle bodu 12 vyhlášky.
Žádám také o sdělení metodického stanoviska ministerstva k aplikační praxi bodu 12, zejména jaké skutečnosti má zaměstnavatel/poskytovatel PLS považovat za rozhodné pro posouzení, zda je uchazeč osobou ze země s výskytem TBC… (např. státní občanství, obvyklý pobyt, poslední dlouhodobý pobyt, bezprostřední příjezd) a jak má být tato skutečnost v praxi doložena.
Pro vyloučení pochybností uvádím, že můj dotaz je směřován na oblast vstupních zdravotních prohlídek; netýká se dalších povinností vyplývajících z dalších právních předpisů (zákoník práce), respektive co zaměstnavatel musí udělat, aby vůči němu nebyla případně uplatněna sankce pro nedodržení bodu 12 vyhlášky v situacích, které jsou předmětem dotazu.
Aplikační otázky a nejasnosti po novele vyhlášky č. 79/2013 Sb.
Profesní riziko tuberkulózy je nutno vykládat ve vztahu k osobám nově přicházejícím ze zemí s vyšším výskytem TBC. Pokud však osoba pocházející z takové země dlouhodobě pobývá na území České republiky, nelze ji automaticky považovat za osobu vystavenou tomuto profesnímu riziku, neboť Česká republika nepatří mezi státy se zvýšeným výskytem TBC.
V případě osoby, která dosud na území České republiky nepracovala a vzniká jí zde první pracovněprávní vztah, je zaměstnavatel povinen zajistit provedení vstupní pracovnělékařské prohlídky, jejíž součástí je skiagram hrudníku. Pokud však osoba již na území České republiky žije a pracovala zde, uvedené vyšetření se neprovádí, neboť není splněna podmínka „nově příchozí osoby ze země s vyšším výskytem TBC“.
Rozhodujícím znakem není státní občanství, trvalý pobyt ani zda má na území rizikové země bydliště, ale skutečnost, že se jedná o osobu nově přicházející ze země s vyšším výskytem TBC. Smyslem právní úpravy je zachytit onemocnění TBC u osob, které do České republiky nově vstupují z rizikových zemí.
Tato povinnost se vztahuje na všechny nové pracovněprávní vztahy vzniklé po nabytí účinnosti vyhlášky, a to bez ohledu na kategorii práce. Z uvedeného tedy plyne, že tato povinnost se vztahuje i na práce v kategorii první, jelikož je bod 12 části II přílohy č. 1 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“) zařazen mezi profesní rizika. Vyšetření se neprovádí retrospektivně.
Vyhláška současně blíže nedefinuje pojem „dlouhodobý pobyt“ v nerizikové zemi. Z tohoto důvodu je třeba vycházet z individuálního posouzení konkrétní situace. Samotná skutečnost, že osoba dlouhodobě pobývající v České republice udržuje kontakty se zemí původu nebo ji navštěvuje (např. v rámci dovolené), nezakládá automaticky povinnost podrobit se vyšetření na TBC.
Vyhláška stanovuje pouze specifický rozsah vstupní pracovnělékařské prohlídky u uvedené skupiny osob, povinnost provedení tohoto vyšetření se nevztahuje na prohlídky periodické ani mimořádné.
Výše uvedené informace jsou níže krátce shrnuty v návaznosti na vaše dotazy:
a) Ano, v tomto případě by měl být uchazeč vyslán na vstupní prohlídku dle bodu 12 vyhlášky.
b) Vyhláška blíže neupřesňuje pojem „dlouhodobý pobyt“ v nerizikové zemi, je proto nutné vycházet z individuálního posouzení konkrétní situace (viz výše).
c) Státní občanství uchazeče není rozhodující.
Pokud osoba žije v zemi s výskytem tuberkulózy nižším než 40 případů na 100 000 obyvatel, nemusí být odeslána na vstupní prohlídku dle bodu 12 přílohy vyhlášky.
d) Jedná se o specifický případ, který je nutné posuzovat individuálně s ohledem na výše uvedené skutečnosti.
Závěr a shrnutí autora článku
Z odpovědi je zřejmé, že se nechává určitá volnost v posuzování na zaměstnavateli v individuálních případech, přitom nezáleží na občanství, trvalém pobytu nebo formálně uvedeném bydlišti. Případná pracovnělékařská prohlídka se provádí, pokud se jedná o první pracovněprávní vztah v ČR. Pobyt v rizikové zemi v rámci krátkodobého pobytu/dovolené nezakládá povinnost prohlídky. Stále zůstává nejasný výklad pojmu dlouhodobý pobyt, jaké doklady musí zaměstnavatel zabezpečit či jak má některé skutečnosti prokazovat. Některé otázky tak zůstávají nezodpovězené.