Novela vyhlášky o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů

Školský zákon (č. 561/2004 Sb.) stanoví, že školy a školská zařízení jsou povinny vést evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při činnostech vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb, vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. Ustanovení obsahuje také zmocnění pro MŠMT, aby stanovilo vyhláškou způsob evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, jimž se záznam o úrazu zasílá. Tou je známá vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů. Tato vyhláška byla vydána v roce 2005 a od té doby byla jen jednou novelizována v roce 2010.

K druhé novelizaci dochází letos. Novela vyhlášky č. 64/2005 Sb. byla již ve Sbírce zákonů publikována, jedná se o vyhlášku č. 150/2025 Sb., kterou se mění vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, ve znění vyhlášky č. 57/2010 Sb. Vyhláška má tzv. dělenou účinnost, z větší části nabývá účinnosti 1. září 2025, nová příloha – vzor záznamu o úrazu však nabude účinnosti až 1. září 2026. Podívejme se společně, jaké změny přináší.

Definice pojmu „školní úraz“

Úvodem je možno konstatovat, že zatím žádný obecně závazný právní předpis neobsahuje definici pojmu „školní úraz“. Školský zákon používá termínu „úrazy dětí, žáků a studentů“ v podstatě jako synonymum pro běžně v praxi užívaný pojem „školní úraz“, ale ani tento pojem a ani pojem školní úraz nedefinuje.

K provedení § 29 ŠZ byla vydána vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů (dále jen „vyhláška č. 64/2005 Sb.“). Ani tato vyhláška však neobsahuje tolik pro praxi potřebnou definici pojmu „školní úraz“. Vyhláška pouze uvádí, že záznam o úrazu se vyhotovuje u úrazu, jehož důsledkem byla nepřítomnost dítěte, žáka nebo studenta ve škole nebo školském zařízení. Tuto zásadu však nemůžeme považovat za definici.

Nedostatek definice pojmu školní úraz do jisté míry napravuje Metodický pokyn BOZ, když v článku 21 stanoví, že „Úrazem žáků je úraz, který se stal žákům při vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb. Jedná se tedy zejména o úrazy žáků na vycházkách, výletech, zájezdech, putováních, exkurzích, při koupání, při výuce plavání a lyžařském výcviku, sportovních a turistických kurzech, zahraničních výletech, při účasti na soutěžích a přehlídkách. Úrazem žáků není úraz, který se žákům stane na cestě do školy a zpět, nebo na cestě na místo nebo cestou zpět, jež bylo určeno jako shromaždiště mimo prostory školy při akcích konaných mimo školu.“

Tento Metodický pokyn BOZ však není obecně závazný právní předpis, je závazný pouze pro školy a školská zařízení přímo zřízená MŠMT. Ostatní školy a školská zařízení jej mohou používat pouze podpůrně při zpracování svých školních řádů nebo vnitřních řádu podle ustanovení § 30 ŠZ. Je však třeba, aby školní řád definici pojmu školní úraz obsahoval. Z obsahu pojmu úraz dětí, žáků a studentů je výslovně vyloučen pouze úraz, ke kterému došlo na cestě do školy a ze školy. Zde je vidět zřejmá paralela školských a pracovněprávních předpisů, ta je však způsobená historickým vývojem.

Zjišťování příčin školních úrazů

I v případě zjišťování příčin úrazů dětí je třeba úvodem konstatovat, že žádný obecně závazný předpis nedává ředitelům škol návod, jak mají v praxi postupovat. Bližší podrobnosti ohledně vlastního zjišťování příčin úrazů nestanoví ani sama vyhláška č. 64/2005 Sb.

Proto si musíme zdůraznit, že prvořadou povinností ředitele každé školy je zajistit, aby byly objektivně zjištěny a případně odstraněny všechny příčiny úrazu. Při zjišťování příčin školního úrazu je třeba postupovat obdobně jako při zjišťování a objasňování příčin pracovního úrazu zaměstnance. To především znamená, že se musí odhalit všechny zjevné i skryté příčiny a další okolnosti, jež vedly k jeho vzniku, aby se všichni – učitelé a především žáci – z této mnohdy i tragické situace poučili, aby ze stejné příčiny nedošlo k dalšímu úrazu. V tomto směru odkazujeme na metody vyšetřování pracovních úrazů, protože jsou pro praxi ředitelů škol běžné a známé a pro náš účel využitelné.

Každá škola je povinna ihned po ohlášení školního úrazu a po zajištění první pomoci a lékařského ošetření žáka zahájit odpovědné a spolehlivé zjišťování příčin úrazu. Příčina se musí objasnit přímo na místě, a to proto, že se podmínky mohou rychle změnit, ať již povětrnostními, nebo jinými vlivy, nebo nakonec i úmyslným zásahem osoby, která úraz zavinila. Pokud je toho postižené dítě (žák) schopno, musí být vyslechnuto. V každém případě však musí být vyslechnuti svědci úrazu, eventuálně další děti (žáci), které mohou podat řadu informací.

Je třeba zjistit:

• co bylo na místě úrazu v nesprávném a nebezpečném stavu,
• co zraněné dítě (žák) dělalo nesprávným a nebezpečným způsobem a který bezpečnostní předpis nebo pokyn svým jednáním porušilo,
• který předpis byl porušen školou či školským zařízením,
• zda byl úraz způsoben nebo ovlivněn jiným dítětem (žákem) nebo jinou osobou,
• zda vznikl následkem spolupůsobení přírodních živlů nebo zvířat,
• jakou škodu zraněné dítě (žák) utrpělo na věcech.

Stejně tak je možno, až po zvážení všech těchto zjištěných skutečností rozhodnout o tom, která opatření mohou riziko úrazu omezit a jaký kontrolní systém bude nad jejich plněním zaveden. Určí se jaká výchovná, organizační, eventuálně technická opatření budou přijata. Opatření musí být konkrétní a snadno kontrolovatelná.

Evidence školních úrazů

Podkladem pro evidování školních úrazů dětí mateřských škol je kniha úrazů a záznam o úrazu.

Podrobnosti ohledně sepisování knihy úrazů a záznamu o úrazu obsahuje vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, ve znění vyhlášky č. 57/2010 Sb.

Podle MŠMT novela vyhlášky umožní zpřesnění vedených statistik, eliminuje nejasnosti ve výkladu, sníží administrativní zátěž škol a školských zařízení a přinese redukci evidovaných údajů.

Zpřesnění statistik umožní získat kvalitnější data o úrazech, což povede k lepšímu porozumění trendů a rizik spojených s bezpečností ve školách. Tím se mohou efektivněji identifikovat rizikové situace a předcházet dalším úrazům. Eliminace nejasností ve výkladu povinností týkajících se evidence úrazů zajistí, že školy budou mít jednotný postup při evidenci úrazů. To předejde chybám a nedorozuměním, které by mohly vést k nesprávné nebo neúplné evidenci.

Evidence školních úrazů je v praxi vedena často ve školských informačních systémech, záznamy o úrazech a jejich aktualizace jsou pak vedeny v informačním systému České školní inspekce InspIS. Na základě změny bude třeba provést úpravy informačního systému InspIS a i úpravu školských informačních systémů, včetně vzájemné integrace. Zároveň platí, že data jsou vyhodnocována vždy za školní rok, tedy nemělo by dojít ke změně ve způsobu sběru dat v průběhu školního roku.

Dalšími podklady může být potvrzení ošetřujícího lékaře o ošetření dítěte či žáka; lékař na tiskopise „Potvrzení o ošetření zraněného dítěte – žáka – studenta pro školní úraz“ uvede označení úrazu a předpokládanou délku školní absence zraněného, ostatní údaje vyplní škola nebo při méně závažných úrazech žáka nevyžadujících nezbytně lékařské ošetření a způsobujících absenci kratšího trvání, potvrzení rodičů (zákonných zástupců) o tom, že se žák pro následky úrazu nemohl účastnit školní činnosti (na omluvném listu, v žákovské knížce).

Kniha školních úrazů

Podle ustanovení § 1 vyhlášky č. 64/2005 Sb. dosud platí, že v knize úrazů se evidují všechny úrazy dětí, žáků a studentů (dále jen „úraz“), ke kterým došlo při činnostech uvedených v § 29 odst. 2 ŠZ, a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola nebo školské zařízení o úrazu dozví.

Novela přináší změnu § 1 odst. 1 a stanoví, že: „V knize úrazů se evidují všechny úrazy dětí, žáků a studentů (dále jen „úraz“), ke kterým došlo při činnostech uvedených v § 29 odst. 2 školského zákona, a to nejpozději do konce vyučovacího dne následujícího po dni, kdy se právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení (dále jen „škola nebo školské zařízení“) o úrazu dozví. Pokud lhůta podle věty první uplyne při konání vícedenní akce konané mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání nebo poskytují školské služby, zapsané v rejstříku škol a školských zařízení, prodlužuje se lhůta do konce vyučovacího dne následujícího po ukončení této akce.“. Důvodem jsou případy, kdy k úrazu dojde při vícedenní vzdělávací akci mimo budovu/areál školy nebo školské zařízení a evidence úrazu může být provedena až po návratu (následující vyučovací den).

Vyhláška č. 64/2005 Sb. v taxativním výčtu stanoví povinné údaje, které se musí v knize školních úrazů uvést. V § 1 odst. 2 v písmenu f) se slovo „podpis“ zaměstnance školy, který zápis provedl, nahrazuje slovy „jméno, popřípadě jména a příjmení“, protože v praxi využívají školy často elektronické knihy úrazů (nabídka školních informačních systémů) a tudíž požadavek na uvádění podpisu tak není opodstatněný.

Je třeba zdůraznit, že zápisy obsažené v knize úrazů se nehlásí školní inspekci, nebudou mít tedy vliv na údaje ve statistice školních úrazů. Mají však dva hlavní úkoly. Jednak zaevidovanou prvotní informaci o každém – byť sebemenším – školním úrazu, která bude dostatečným podkladem pro odškodnění o úrazu, zejména v takových situacích, kdy z na první pohled zanedbatelného úrazu (např. krvácení dítěte z nosu) se časem vyvine dlouhodobá nepřítomnost ve škole. Druhým úkolem knihy školních úrazů je pak objektivní informace pro ředitele školy, k jakým úrazům ve škole dochází, jak často, co je jejich příčinou a v čem je tedy hlavní rizikovost, aby mohla přijímat opatření k prevenci rizik.

Vyhláška č. 64/2005 Sb. nestanoví ani, zda má mít škola pouze jednu knihu školních úrazů nebo více. I to je věc, kterou si musí posoudit ředitel školy sám zejména s ohledem na velikost školy a počet jejich tříd. Vyhláška nestanoví ani, jestli má být kniha školních úrazů vedena v papírové podobě nebo zda je možno ji vést elektronicky. I to je věc, kterou si musí posoudit ředitel školy sám. Je běžné, že v případech, kdy děti nebo žáci školy jedou na školu v přírodě, má vedoucí učitelka zájezdu s sebou knihu školních úrazů v papírové podobě.

To znamená, že nyní je třeba evidovat všechny úrazy dětí, žáků a studentů bez ohledu na to, jak dlouhou absenci dítěte nebo žáka na vyučování způsobily nebo zdali způsobily vůbec nějakou absenci.

Upozorňujeme tedy – každý úraz dítěte nebo žáka školy je třeba minimálně evidovat v knize úrazů.

Záznam o školním úrazu

Záznam o školním úrazu je také velice důležitým dokladem, protože se jím prokazuje vznik úrazu a okolnosti, za kterých k němu došlo. Slouží pro stanovení nápravných a preventivních opatření a pro jejich kontrolu. Je podkladem pro evidenci, statistiku a rozbory školní úrazovosti i pro preventivní opatření širšího rozsahu. Je rovněž závažným vodítkem pro posouzení míry odpovědnosti za vzniklou škodu ze strany dítěte nebo žáka.

Z jeho obsahu se vychází i při projednávání trestní odpovědnosti v případech zanedbání náležitého dohledu, zejména tam, kde školní úraz zanechá trvalé následky na zdravotním stavu dítěte nebo žáka. Proto je též jedním z důležitých důkazů pro učitele nebo příslušného pedagogického pracovníka, pověřeného dohledem nad žáky v době úrazu. Podle záznamů o úrazech je možno posoudit, do jaké míry mohla učitelka nebo dohled vykonávající pedagog nebezpečné situaci čelit.

S ohledem na tyto okolnosti má být záznam o úrazu sepsán po řádném a objektivním vyšetření příčin, pokud možno bezprostředně po úrazu.

Podle stávající právní úpravy § 2 vyhlášky č. 64/2005 Sb. platí ohledně záznamu o úrazu především, že záznam o úrazu vyhotovuje škola nebo školské zařízení v těchto případech:

• jde o úraz, jehož důsledkem byla nepřítomnost dítěte, žáka nebo studenta ve škole nebo školském zařízení zasahující alespoň do 2 po sobě jdoucích vyučovacích dnů, nebo
• jde o smrtelný úraz,
• kdy se sice nejedná o výše uvedený úraz, ale vyhotovení si vyžádal zákonný zástupce dítěte nebo žáka, zletilý žák nebo orgán, kterému se záznamy podle § 4 vyhlášky zasílají,
• v případech, kdy se sice nejedná o výše uvedený úraz, ale je pravděpodobné, že dítěti, žáku nebo studentu bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem.

Výčet je ovšem nepřehledný, roztříštěný do různých odstavců. Z toho důvodu se případy, kdy je třeba zpracovat záznam o úrazu, jsou uvedeny přehledně v jediném odstavci 1 taxativním výčtem, to znamená, že je do odstavce doplněno nové písmeno c), podle kterého se záznam o úrazu vypracovává u úrazů, u kterých je pravděpodobný vznik nároku na náhradu za bolest nebo náhradu za ztížení společenského uplatnění způsobeného tímto úrazem.

Pro praxi je důležité, že se ruší povinnost zpracovat záznam o úrazu na žádost. Zpracování záznamů o úrazu na žádost, tj. záznamů, u nichž nebyl dán žádný z „kvalifikovaných důvodů“ jejich závažnosti znamená nadbytečnou administrativní zátěž pro školy. Přitom nezpracování záznamu o úrazu nic nemění na právu zákonného zástupce na informace o úrazu (jak vyplývá z § 21 ŠZ). Z toho důvodu se odstavce 3 a 4 § 2 vyhlášky ruší.

I nadále však platí zásada, že jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá škola nebo školské zařízení zletilému žákovi, v případě nezletilého žáka jeho zákonnému zástupci.

Záznam o školním úrazu musí být řádně vyplněn. Všechny údaje, případně odpovědi musí být čitelné ve všech vyhotoveních a musí odpovídat předtištěnému textu příslušné rubriky.

Pro praxi je důležité, že škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu aktualizuje záznam o úrazu:

• pokud byla poskytnuta náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem, nebo
• v případě smrtelného úrazu, pokud k úmrtí došlo po vyhotovení záznamu o úrazu.

Tato změna byla provedena na základě poznatků z praxe. Je zřejmé, že skutečnosti, které ovlivňují povahu úrazu z hlediska evidence úrazů a záznamů o úrazech, často nastávají až s určitým časovým odstupem po úrazu a po odeslání záznamu o úrazu. V takovém případě musí být záznam o úrazu doplněn, to však z původního znění nevyplývalo a praxe se spokojila s pouhým prvotním sepsáním záznamu o úrazu. Z toho důvodu byla do vyhlášky novelou zapracována i povinnost ve výše uvedených případech aktualizace záznamů o úrazu.

Hlášení školních úrazů

Zásadně platí, že ohlásit školní úraz a smrtelný školní úraz musí škola bez zbytečného odkladu. Vyhláška č. 64/2005 Sb. ani školský zákon nestanoví přesnou lhůtu, neboť to není ani praktické. Je však v zájmu všech, tj. především školy a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků, aby úraz byl oznámen všem ve vyhlášce vyjmenovaným orgánům a institucím urychleně, a to především z důvodu včasného a rychlého vyšetření příčin a odškodnění pracovního úrazu.

Nakonec není ani školským zákonem ani vyhláškou stanoven způsob ohlášení, tj. telefon, fax, e-mail apod. Je dáno na volbě ředitelky mateřské školy, který způsob bude považovat za vhodný. Předpokládáme, že v praxi se bude nejvíce používat elektronická pošta.

Podle ustanovení § 3 vyhlášky platí, že o úrazu žáka podá škola hlášení:

• zákonnému zástupci, v případě, že jde o úraz dítěte nebo nezletilého žáka,
• místně příslušnému útvaru Policie České republiky, v případě, že nasvědčují zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s úrazem byl spáchán trestný čin nebo přestupek, nebo jedná-li se o smrtelný úraz,
• pojišťovně, u které je škola nebo školské zařízení pojištěno pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou na životě a zdraví žáků, pokud škola nebo školské zařízení má takové pojištění sjednáno,
• příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, popřípadě příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, pokud k úrazu došlo při praktickém vyučování žáků středních škol nebo praktické přípravě studentů vyšších odborných škol.

Hlášení úrazů ve smyslu tohoto ustanovení ještě není předávání a zasílání záznamu o úrazech. Hlášení se musí podat bezprostředně, zejména když se úraz sděluje rodičům dítěte, žáka nebo studenta, tak se musí volit nejrychlejší komunikační prostředky. V praxi se nejběžněji v této souvislosti používá telefon nebo mobilní telefon.

V této souvislosti je třeba zdůraznit, že MŠMT zveřejnilo již před několika lety na svých webových stránkách zprávu nazvanou „Informace MŠMT školám ve věci odpovědnosti právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení za škodu způsobenou dětem, žákům či studentům včetně způsobů pojištění této odpovědnosti“. V této informaci se připomíná, že se doporučuje nepodceňovat odpovědnost právnických osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení za škodu způsobenou dětem, žákům či studentům a uzavírat pojištění této odpovědnosti.

Školy a školská zařízení ostatních zřizovatelů (obecní, krajské, soukromé, církevní) v možnosti uzavírat pojištění limitovány nejsou – tj. pojistit se mohou, ale nemusí. Je to však velice praktické.

V ustanovení § 3 vyhlášky o hlášení úrazu dochází pouze k jedné drobné legislativně technické změně, věcný obsah se nemění.

Zasílání záznamu o školním úrazu

V ustanovení § 4 vyhlášky č. 64/2005 Sb. se upřesňuje, že škola nebo školské zařízení jsou povinny zaslat záznam o školním úrazu:

• zdravotní pojišťovně žáka, a
• příslušnému inspektorátu České školní inspekce.

Záznam o smrtelném školním úrazu však zasílá škola nebo školské zařízení ještě dalším orgánům, a to zřizovateli a místně příslušnému útvaru Policie České republiky.

Z toho tedy vyplývá, že v případě záznamu o úrazu musí škola nebo školské zařízení tento sepsat čtyřikrát, aby jej mohla předat zákonnému zástupci žáka nebo zletilému studentovi, pak zaslat institucím vyjmenovaným ve vyhlášce č. 64/2005 Sb. a jedno vyhotovení zaevidovat ve škole. V případě záznamu o smrtelném úrazu musí škola nebo školské zařízení tento sepsat šestkrát, aby jej mohla předat zákonnému zástupci žáka nebo studenta, pak zaslat institucím vyjmenovaným ve vyhlášce č. 64/2005 Sb. a jedno vyhotovení zaevidovat ve škole.

Toto ustanovení ale nepočítá s jedním vyhotovením záznamu o školním úrazu pro organizační jednotku příslušné pojišťovny, u které je škola pojištěna pro případ své odpovědnosti, protože – jak jsme uvedli výše – není zatím stanovena povinnost škol se pro tyto případy pojistit. Praxe si to však žádá, a proto je třeba sepsat záznam u běžného školního úrazu minimálně pětkrát a u smrtelného šestkrát.

Novela vyhlášky upravuje v § 4 odstavce 4 a 5 a výslovně stanoví, že záznam o úrazu aktualizovaný podle § 2 odst. 4 zasílá škola nebo školské zařízení nejpozději do pátého dne následujícího měsíce po aktualizaci České školní inspekci a že záznam o úrazu a aktualizace záznamu o úrazu se předává České školní inspekci elektronicky prostřednictvím informačního systému České školní inspekce. Záznam nebo jeho aktualizace podle věty první obsahuje údaje podle přílohy k této vyhlášce, s výjimkou podpisů.

Dochází tedy k vypuštění zastaralé úpravy zasílání aktualizací záznamů o úrazech České školní inspekci. Záznam o úrazu i následná aktualizace jsou vyplňovány v elektronickém informačním systému České školní inspekce InspIS. Vyplněný formulář je možné následně využít k předání zákonným zástupcům, odesláním dalším orgánům a institucím. Přímo v systému dochází k evidenci, zpravidla průběžně bez zbytečného odkladu. Předchozí právní úprava, která předpokládala odeslání aktualizací záznamů o úrazech České školní inspekci souhrnně za celý školní rok, tak nemá opodstatnění, neboť České školní inspekci může být odesláno ihned po vyplnění, operativně podle potřeby a Česká školní inspekce data efektivně využívá přímo pro statistické zpracování.

Při zasílání záznamu o úrazu České školní inspekci se nevyžadují podpisy. Autentizace a věrohodnost je zajištěna prostřednictvím unikátních přihlašovacích údajů do systému. České školní inspekci se předávají údaje uvedené v příloze, ne však přímo ve formální podobě podle přílohy.

Příloha vyhlášky – záznam o úrazu

Dochází k aktualizaci záznamu o úrazu. Tento vzor záznamu o úrazu je zpracován tak, aby byl vhodně využitelný zároveň jako elektronický formulář, který je k dispozici v elektronickém systému České školní inspekce InspIS a obsahuje dílčí věcné úpravy:

• Se zrušením zpracování záznamu o úrazu na žádost je zároveň zrušena i tato informace (zda bylo zpracováno na žádost) ve formuláři.
• K údaji o místu trvalého pobytu je uvedena varianta pro případ, kdy dítě, žák, student, resp. zákonný zástupce nemá na území České republiky místo trvalého pobytu.
• Dochází také ke zrušení informace o třídě, do které je žák zařazen, protože tato informace není pro další zpracování potřebná.
• Také dochází ke zrušení informace, zda „Byl úraz způsoben nebo ovlivněn jinou osobou (jméno, příjmení, místo trvalého pobytu) či vznikl následkem spolupůsobení přírodních živlů nebo zvířat“ Tento údaj je důležitý v záznamech o pracovních úrazech s ohledem na § 45 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ale na školní úrazy se předmětná úprava neaplikuje.
• Nakonec dochází k nové definici okruhů činností, při nichž k úrazu došlo. Vymezené okruhy zvýší možnost využití zpracovaných statistických dat.
• Také se upřesňuje specifikace míst, na nichž k úrazu došlo již na úrovni vyhlášky tak, aby byla zajištěna jednotná, tj. statisticky zpracovatelná, evidence.

Tato příloha spolu s přechodným ustanovením nabude účinnosti až 1. září 2026.

Přechodné ustanovení

Podle přechodného ustanovení bude platit, že pro aktualizaci záznamu o úrazu, který byl vyhotoven podle vyhlášky č. 64/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. září 2026, se použije vzor formuláře záznamu o úrazu dítěte, žáka a studenta podle vyhlášky č. 64/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. září 2026. To znamená stávající podoba záznamu o úrazu. Nový formulář záznamu o úrazu se bude využívat až od 1. září 2026.

Evidence je v praxi vedena často ve školských informačních systémech, záznamy o úrazech a jejich aktualizace jsou pak vedeny v informačním systému České školní inspekce InspIS. Na základě změny bude třeba provést úpravy informačního systému InspIS a i úpravu školských informačních systémů, včetně vzájemné integrace. Z toho důvodu bylo třeba upravit dostatečně dlouhou legisvakanční lhůtu. Zároveň platí, že data jsou vyhodnocována vždy za školní rok, tedy nemělo by dojít ke změně ve způsobu sběru dat v průběhu školního roku.