Pracovnělékařské prohlídky po skončení nouzového stavu v souvislosti s onemocněním COVID-19 - Otázky

Ke dni 17. května 2020 došlo ke zrušení usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů, vláda vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 na území České republiky nouzový stav.

Usnesení vlády č. 214 ze dne 15. března 2020, resp. usnesení vlády č. 280 ze dne 23. března 2020 umožnilo, aby u zaměstnanců, jejichž pracovněprávní vztah vznikl v období od 15. března 2020 do 14. května 2020, bylo nahrazeno posouzení zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, čestným prohlášením.

Usnesení vlády č. 280 ze dne 23. března 2020

Vláda usnesením ze dne 15. března 2020 č. 214, které následně zrušila a nahradila usnesením ze dne 23. března 2020 č. 280, umožnila pro posuzování zdravotní způsobilosti k práci několik odchylek od běžného postupu stanoveného zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů a prováděcího právního předpisu, a to vyhlášky č. 79/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů.

Usnesení vlády č. 280 umožnilo, nikoli nakázalo, ale stanovilo jako možnost, aby posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání podle zákona č. 373/2011 Sb., kdy pracovněprávní vztah vznikl po dobu trvání nouzového stavu, nejdéle však do 14. května 2020, bylo nahrazeno čestným prohlášením.

Lze dovozovat, že usnesení vlády reagovalo na postup odborných lékařských společností, které mj. upozorňovaly na nestandardní podmínky pro výkon své práce. Opatření mělo po dobu trvání nouzového stavu zajistit, a to bez výrazného vlivu na něj, bezproblémovou cirkulaci zaměstnanců mezi zaměstnavateli, resp. umožnit běžný nástup uchazečů o zaměstnání k novému zaměstnavateli, a mj. saturovat tím kritickou a významnou infrastrukturu.

V průběhu trvání nouzového stavu vyvstávala otázka, jakým způsobem obnovit standardní poskytování pracovnělékařských prohlídek tak, aby nedošlo k ochromení již tak přeexponovaných poskytovatelů zdravotních služeb v oblasti pracovnělékařských prohlídek a současně umožnit, aby zaměstnanci s čestným prohlášením a zaměstnanci s exspirovanou pracovnělékařskou prohlídkou naplňovali i nadále požadavky na zdravotní způsobilost podle dotčených právních předpisů.

Ministerstvo zdravotnictví tedy dne 13. května 2020 vydalo pod čj. MZDR 20020/2020-1/OVZ mimořádné opatření, kterým se postupem podle § 69 odst. 1 písm. I) a 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, prodloužila platnost čestných prohlášení a exspirovaných pracovnělékařských prohlídek v době trvání nouzového stavu. Dále stanovilo, že čestné prohlášení vydávané podle usnesení vlády č. 280 ze dne 23. března 2020 bude nahrazeno vstupní lékařskou prohlídkou.

Proč byla mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví čj. MZDR 20020/2020-1/OVZ ze dne 13. května 2020 zvolena vstupní lékařská prohlídka jako náhrada za podepsané čestné prohlášení?

Ustanovení § 59 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, v případě uchazečů o zaměstnání explicitně stanovuje, že osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, pokud se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce. Usnesení vlády č. 280 ze dne 23. března 2020 v části II. odst. 1 umožňuje, aby čestným prohlášením bylo nahrazeno posouzení zdravotní způsobilosti, nikoli však vlastní vstupní lékařská prohlídka. Dané je jeden z aspektů, které vedly k vytvoření současné a schválené podoby mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví čj. MZDR 20020/2020-1/OVZ ze dne 13. května 2020. Mezi další a neméně významné body lze zařadit:

1. Současný právní rámec v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jako celku v případě vstupních lékařských prohlídek nevyužívá institutu čestného prohlášení. Pro právní řád se tedy jedná o nástroj, který byl platný výhradně po dobu trvání nouzového stavu. Jeho použití je množné zúžit jen na nahrazení posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání jako nástroje pro vydání lékařského posudku u vstupní lékařské prohlídky.
2. Zmíněnému mimořádnému opatření Ministerstva zdravotnictví předcházela diskuze, ze které byly generovány jednotlivé způsoby, jak usnesení vlády č. 280 ze dne 23. března 2020 po skončení nouzového stavu překlenout. Jedno z možných řešení s sebou přinášelo i novelu zákona č. 373/2011 Sb. V daném případě by zákon o specifických zdravotních službách s institutem „čestné prohlášení“ nakládal jako se sebou rovným s lékařským posudkem pro vstupní lékařskou prohlídku. Síla mimořádného opatření je pro úpravu zákonné dikce, ve výše uvedeném smyslu, jednoznačně nedostačující.
3. Nelze opomenout, že s odstupem času budou skutečnosti spojené s usnesením vlády či mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví překlenuté jinými skutečnostmi. Mohlo by tedy dojít k opomenutí skutečnosti proč vstupní lékařská prohlídka u daného zaměstnance v jeho dokumentaci chybí. Jedná se výhradně o zástupný problém, ale i tak skutečnost měla svou váhu při rozhodování jaký zvolit mechanismus po skončení nouzového stavu v případě neprovedených standardních pracovnělékařských prohlídek. V případě výkonu státního zdravotního dozoru například orgánem ochrany veřejného zdraví je kontrolována kompletnost dokumentace pracovnělékařských služeb, resp. pracovnělékařských prohlídek. Zde je možné oponovat, že by součástí spisové dokumentace mohla být kopie usnesení vlády č. 280 ze dne 23. března 2020. Usnesení vlády č. 280, jak bylo výše uvedeno, uvádí, že čestné prohlášení nahrazuje vlastní proces posouzení zdravotní způsobilosti. Usnesení vlády však neuvádí, že čestné prohlášení nahrazuje lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k výkonu práce, míněno vstupní lékařskou prohlídku podle § 59 zákona č. 373/2011 Sb.

Neopomeňme právní rámec pracovnělékařských prohlídek. Ustanovení § 12 odst. 1 vyhlášky č. 79/2013 Sb. uvádí, že mimořádná prohlídka je prováděna za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci. V námi řešeném případě by bylo možné akceptovat domněnku, že by od podpisu čestného prohlášení do skončení nouzového stavu mohlo dojít ke změně zdravotní způsobilosti. Musíme ale vzít v potaz ustanovení § 12 odst. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb. uvádějící: mimořádná lékařská prohlídka se provádí, pokud ji nařídil orgán ochrany veřejného zdraví; vyžaduje-li to zdravotní náročnost konkrétních pracovních podmínek; došlo ke zhoršení pracovních podmínek; bylo opakovaně zjištěno překročení limitních hodnot ukazatelů biologického expozičního testu či byla při pracovnělékařské prohlídce zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je lhůta pro provedení periodické prohlídky. Lze se více než jistě domnívat, že formou mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví by došlo k narušení právní jistoty uvedené ustanovením § 12 odst. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb. Jedná se tedy o další podpůrný krok ke zvolení vstupní lékařské prohlídky jako nejvhodnějšího způsobu, jak naložit s pracovněklékařskými prohlídkami po skončení nouzového stavu.

Mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví čj. MZDR 20020/2020-1/OVZ ze dne 13. května 2020 byla určena nezbytnost provést vstupní lékařskou prohlídku, která nahradí čestná prohlášení uplatňovaná podle usnesení vlády č. 280 ze dne 23. března 2020. Jaký posudkový závěr je možné v daném případě použít? Jak dále postupovat se zaměstnancem, kterému byl vydán posudek s posudkovým závěrem, že zaměstnanec je zdravotně nezpůsobilý.

V daném případě je možná jen cesta respektování stávajících právních předpisů. Usnesení § 43 odst. 4 zákona č. 373/2011 Sb. stanovuje, že jediný možný posudkový závěr je, že posuzovaná osoba je k výkonu konkrétní práce zdravotně nezpůsobilá. Ano, usnesení vlády č. 280 umožňovalo, aby v dané rovině posuzovaná osoba vykonával práci, a to s čestným prohlášením. Ale jak bylo výše uvedeno, nikdy se nejednalo o plné potvrzení o zdravotní způsobilosti pro výkonu konkrétní práce, ze kterého by byl výstup, který zákon stanovuje.

Tedy v návaznosti na uchazečem o zaměstnání podepsané čestné prohlášení a následně provedenou vstupní lékařskou prohlídku, podle mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, resp. posudkový závěr, že je zaměstnanec k práci zdravotně způsobilý, je zaměstnanec uznán nezpůsobilým k výkonu práce. Tato osoba nesmí od převzetí lékařského posudku danou práci konat a nejde o překážku v práci s náhradou mzdy. Zaměstnavatel by měl přistoupit k postupu podle ustanovení § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, pro nesplňování předpokladů stanovených právními předpisy pro výkon sjednané práce.

Pracovnělékařské služby mají za cíl nepřipustit k výkonu práce osobu, která je zdravotně nezpůsobilá k výkonu konkrétní práce, kdy by mohlo dojít k poškození jejího zdraví či ohrožení života. Obdobně by nemělo dojít k poškození zdraví nebo života spolupracovníků. Mohlo by dojít ke snížení síly tohoto nástroje, který tvoří jeden ze základních pilířů bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, resp. uchazečů o zaměstnání při výkonu jejich práce.

Které datum je rozhodné pro běh lhůty a tím pádem určení doby platnosti lékařského posudku? A to za předpokladu, že bude podepsáno čestné prohlášení v době nouzového stavu a následně bude provedena podle mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví vstupní lékařská prohlídka.

Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví pro další postup zvolilo vstupní lékařskou prohlídku, která tady měla nahradit překlenovací období, po kterém byla vydávána čestná prohlášení. Lze dovozovat, že cílem byl brzký návrat do standardního režimu pracovnělékařských služeb, a to za podmínek stanovujících dotčenými právními předpisy.

Dnem rozhodným pro stanovení termínu periodické prohlídky je den vydání lékařského posudku na základě vstupní lékařské prohlídky či periodické prohlídky, pokud dosavadní lékařský posudek pozbyl platnost. Osobně bych opět vycházel ze stávajících právních předpisů, které stanovují den, který je rozhodný pro další pracovnělékařskou prohlídku. Prováděcí právní předpis zákona č. 373/2011 Sb., resp. vyhláška č. 79/2013 Sb., tento postup určuje. Opětovně vycházím z logiky, že usnesení vlády č. 280 ze dne 23. března 2020 neurčilo, že po dobu nouzového stavu vydávaná čestná prohlášení nenahrazují zákonem stanovený lékařský posudek o vykonané vstupní lékařské prohlídce. Ustanovení § 11 odst. 6 vyhlášky č. 79/2013 Sb. přímočaře určuje rozhodné datum pro běh lhůt.

Závěr

Lze i nepřímo uvést, že filosofií mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví čj. MZDR 20020/2020-1/OVZ ze dne 13. května 2020 je postup, který byl zvolen usnesením vlády č. 280 ze dne 23. března 2020, navrátit do původního řádu, který je jednoznačně vymezen právními předpisy. Usnesením vlády zvolený alternativní postup reflektoval epidemiologickou situaci. Vybraný postup zajišťoval mj. po dobu trvání nouzového stavu chod nezbytné a kritické infrastruktury. Koncem nouzového stavu bylo nezbytné opětovně podtrhnout význam a nezbytnost pracovnělékařských prohlídek. A proto byl zvolen osvědčený, zavedený postup zajišťující řádnou bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při výkonu jejich práce.