Jednoho zářiového dne probíhala na stavbě přístavby mateřské školy v jedné obci montáž těžkých stropních panelů (filigránů). Práce byla prováděna v úrovni prvního patra ve výšce cca 4,5 metrů nad zemí. K ukládání panelů byl používán autojeřáb AD 28. Na střeše se nacházeli celkem čtyři pracovníci, kteří stropní panely usazovali. Při manipulaci s posledním panelem došlo k zaboření opěrné nohy autojeřábu do nezpevněného podloží, což způsobilo náhlý výkyv břemene (stropního panelu) směrem k pracovníkům na střeše. Jeden z pracovníků, který se snažil vyhnout pohybujícímu panelu, který se zhoupnul, začal ustupovat, přehlédl okraj střechy a spadl z výšky 4 metrů na zem. Zaměstnanec utrpěl těžká zranění páteře a vnitřních orgánů s trvalými následky. Následným šetřením bylo zjištěno, že poškozený byl v době svého úrazu pod vlivem alkoholu (1,84 ‰). Na pracovišti nebyla instalována žádná kolektivní ochrana (lešení, zábradlí) a dokonce pracovníci nebyli vybaveni ani osobními ochrannými pracovními prostředky proti pádu (postroje, lana).
Otázky k řešení
1) Kdo odpovídá za to, že pracovníci vykonávali práci ve výšce bez jakéhokoliv zajištění?
2) Jaký vliv mělo na vznik nehody požití alkoholu poškozeným a jak se k tomu staví legislativa?
3) Byl dodržen technologický postup pro manipulaci s břemenem a stabilitu autojeřábu?
Analýza porušení předpisů ukázala na závažná systémová pochybení na straně zhotovitele i na individuální selhání pracovníka. Ze strany zhotovitele došlo k tomu, že neorganizoval práci a nestanovil bezpečné pracovní postupy tak, aby byli jeho zaměstnanci chráněni proti pádu. Před zahájením montáže stropních panelů mělo být instalováno lešení nebo jiné zábrany. Tím došlo k porušení ustanovení § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., a § 3 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 362/2005 Sb. Zaměstnavatel (zhotovitel) dále připustil práci bez zpracovaného technologického postupu a bez řádného dozoru stavbyvedoucího, který nebyl v době úrazu na místě přítomen. Pokud jde o pochybení jeřábníka a vazače, manipulace s břemenem nebyla prováděna odborně způsobilými osobami (vazači nebyli prokazatelně proškoleni). Jeřábník nezajistil stabilitu autojeřábu na pevném podkladu, což následně vedlo k rozhoupání břemene v rozporu technickou normou ČSN ISO 12480-1. Svého pochybení se však dopustil i samotný poškozený zaměstnanec tím, že na pracoviště vstoupil pod vlivem alkoholu, čímž porušil ustanovení § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce. Alkohol prokazatelně ovlivnil jeho schopnost koordinace a rychlé reakce na vzniklé nebezpečí.
Checklist pro prevenci podobných situací
- Je pro práci ve výškách nad 1,5 m zajištěna kolektivní ochrana (lešení, zábradlí o výšce min. 1,1 m)?
- Pokud nelze použít kolektivní ochranu, jsou pracovníci vybaveni OOPP proti pádu (postroje) a jsou prokazatelně seznámeni s místy kotvení?
- Byl před zahájením prací vypracován a schválen technologický postup a plán BOZP pro montážní práce?
- Je plocha pro ustavení autojeřábu dostatečně únosná a stabilní a byla provedena kontrola podloží?
- Jsou všechny osoby podílející se na manipulaci (vazač, jeřábník, signalista) odborně způsobilé a řádně proškolené?
- Provádí vedoucí zaměstnanec (např. stavbyvedoucí) pravidelnou kontrolu na požití alkoholu a dodržování bezpečnostních zákazů?
- Jsou pracovníci na stavbě vybaveni ochrannou přilbou, která je klíčová pro ochranu hlavy?