Skutkový stav
Případ se týkal OSVČ, která jako součást subdodavatelského řetězce prováděla úklid v objektu energetické společnosti. Po pokynu, aby uklidila všechny místnosti s otevřenými dveřmi, vstoupila do odemčené místnosti s elektrickým zařízením pod napětím 22 kV, kde utrpěla vážný úraz elektrickým proudem.
Společnost namítala, že poškozený nebyl jejím zaměstnancem a za jeho bezpečnost odpovídal dodavatel úklidových služeb. Soud však tuto argumentaci nepřijal.
Klíčový závěr soudu
Nejvyšší soud odkázal na § 101 odst. 5 zákoníku práce, podle něhož:
„Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.“
Podle soudu není rozhodující, zda jde o zaměstnance, OSVČ nebo pracovníka dodavatele. Podstatné je, že se osoba nachází v prostorách pod kontrolou zaměstnavatele a ten o její přítomnosti ví.
Odpovědnost nelze přenést smlouvou
Soud současně zdůraznil, že odpovědnost za BOZP nelze zcela převést na dodavatele nebo subdodavatele. I když mají své vlastní povinnosti, zaměstnavatel zůstává odpovědný za bezpečnost osob pohybujících se v jím kontrolovaných prostorách.
V posuzovaném případě soud shledal pochybení zejména v tom, že nebezpečná místnost byla odemčena, nebyl zajištěn dohled nad externím pracovníkem a zaměstnavatel dostatečně neinformoval o rizicích pracoviště.
Dopady do praxe
Rozhodnutí je důležitým upozorněním pro zaměstnavatele využívající externisty. Ti by měli zajistit, aby všichni pracovníci pohybující se na pracovišti byli řádně poučeni o rizicích, měli přístup pouze do povolených prostor a byli pod odpovídajícím dohledem. Nedostatečné nastavení bezpečnostních opatření může vést k odpovědnosti za újmu na zdraví i vůči osobám, které nejsou zaměstnanci společnosti.