V organizacích se na některých pracovištích setkáváme se zaměstnanci, kteří vykonávají svou práci osamoceně. Je zde tedy otázka, zda je to bezpečné a co vše je nutné zajistit pro splnění zákonné povinnosti uložené zaměstnavateli, tj. vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. V článku se tak blíže podíváme na možnosti a způsoby zajištění uvedené povinnosti u zaměstnanců pracujících osamoceně. Součástí je i nástin způsobu řešení uvedené problematiky v zahraničí.
1. Požadavky právních a ostatních předpisů v EU a ČR
V zásadě neexistuje všeobecný zákaz práce osamoceně, pouze v některých případech je práce bez dohledu nebo osamoceně zakázána nebo omezena (jejich přehled je součástí této kapitoly). Jedná se převážně o práce a pracoviště se zvýšeným rizikem.
Podíváme-li se na problematiku zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v Evropské unii, jedním ze základních nástrojů je provedení hodnocení rizik na pracovištích. Hodnocení rizik v EU je prováděno na základě požadavků uvedených ve směrnici Rady č. 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci.
Jelikož se jedná o směrnici EU, musí být implementována do právního řádu jednotlivých členských států EU, při zachování jejího smyslu. Členské státy EU se tak v některých dílčích parametrech mohou odlišovat, jako například ve Velké Británii, kde nemusí být hodnocení rizik dokumentováno, pokud se jedná o organizaci s počtem zaměstnanců nižším než pět.
K objasnění původu vzniku povinnosti zaměstnavatelů v ČR hodnotit rizika na pracovištích, jsou níže uvedeny vybrané části Článku 6 a 9 této směrnice č. 89/391/EHS:
Článek 6 - Obecné povinnosti zaměstnavatelů
V rámci svých povinností přijme zaměstnavatel opatření nezbytná pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců, včetně opatření pro prevenci pracovních rizik, pro informování a školení, a také pro přípravu nezbytné organizace a prostředků.
Zaměstnavatel musí dbát na přizpůsobování těchto opatření s přihlédnutím k měnícím se okolnostem a usilovat o zlepšování současných podmínek.
Zaměstnavatel provádí opatření na základě těchto obecných zásad prevence:
- vyhýbat se rizikům,
- vyhodnotit nevyhnutelná rizika,
- odstraňovat rizika u zdroje,
- přizpůsobit práci jednotlivci, zejména s ohledem na uspořádání pracovních míst, výběr pracovního zařízení a volbu pracovních a výrobních metod, zejména za účelem ulehčení jednotvárné práce a práce při pracovním rytmu určovaném strojem a zmírnění jejich účinků na zdraví,
- přizpůsobovat se technickému pokroku,
- nahrazovat nebezpečné bezpečným nebo méně nebezpečným,
- zavést komplexní systém prevence rizik, který zahrnuje výrobní postup, organizaci práce, pracovní podmínky, sociální vztahy a vliv pracovního prostředí,
- dávat přednost prostředkům kolektivní ochrany před prostředky individuální ochrany,<