Lidský faktor zůstává největším rizikem ve výrobě

Ing. Jiří Vala Ph.D.

Vydáno: Včera 19 minut čtení

Moderní výrobní podniky investují značné prostředky do automatizace, digitalizace a bezpečnostních systémů. Přesto statistiky pracovních úrazů dlouhodobě ukazují, že lidský faktor zůstává jedním z nejvýznamnějších zdrojů rizik. Chyby zaměstnanců, nedostatečná komunikace, únava, podcenění bezpečnostních postupů nebo nedostatečné školení mohou způsobit finanční ztráty, ohrožení zdraví pracovníků i narušení plynulosti výroby.

Lidský faktor zůstává největším rizikem ve výrobě

Ing.

Jiří

Vala,

Ph.D.

Hledání kořenových příčin nebezpečného jednání a chování

Přístup k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (BOZP) je většinou založen na dodržování pravidel, dohledu a nápravě chování zaměstnanců. Pokud dojde k odchýlení od stanovených postupů, bývá to obvykle považováno za porušení pravidel a identifikováno jako příčina vzniku pracovního úrazu. Chceme-li však skutečně předcházet pracovním úrazům a nehodám, nestačí pouze hledat viníka, je důležité porozumět příčinám nebezpečného jednání a chování zaměstnanců.

Porušení pravidel může být například důsledkem nesrozumitelného pracovního postupu, tlaku na výkon, nevhodných pracovních podmínek nebo hlubších systémových nedostatků. Právě proto je zohlednění lidského faktoru nezbytnou součástí účinného řízení BOZP.

Koncept „kultury prevence“ a No blame culture („Kultura bez obviňování“)

Bezpečnost na pracovišti bývá často spojována především s osobními ochrannými pracovními prostředky, bezpečnostními předpisy nebo pravidelnými kontrolami. Odborníci však stále více upozorňují, že skutečně bezpečné pracovní prostředí nevzniká pouze díky pravidlům, ale především díky firemní kultuře, která podporuje prevenci a otevřenou komunikaci.

Je zapotřebí si uvědomit, že podniková (firemní) kultura představuje soubor sdílených hodnot, norem, zvyklostí a rituálů, které formují vzorce chování zaměstnanců. Přímo ovlivňuje pracovní prostředí, motivaci a to, jak lidé přistupují k řešení problémů

Koncept „kultury prevence“ vychází z jednoduché myšlenky – rizikům je lepší předcházet než následně řešit jejich následky. Vedle prevence pracovních úrazů se zaměřuje také na ochranu před dlouhodobými zdravotními problémy, psychickou zátěží, stresem nebo syndromem vyhoření. Moderní pracovní prostředí totiž přináší stále nové výzvy, které nelze řešit pouze technickými opatřeními.

Důležitou součástí kultury prevence je také princip „No Blame Culture“ neboli „Kultura bez obviňování“. Její podstatou není přehlížení chyb, ale vytváření prostředí, ve kterém se zaměstnanci nebojí upozornit na rizika, nahlásit incident či přiznat vlastní omyl. Pokud jsou chyby automaticky spojovány s hledáním viníka, lidé mají tendenci problémy skrývat. Tím se organizace připravuje o cenné informace, které by mohly pomoci

Máte předplatné? Přihlaste se