Muskuloskeletální poruchy problémem v oblasti BOZP na evropských pracovištích

1. Úvod

V případě analýzy vzniku, prevence a řízení muskuloskeletálních poruch zjistíme, o jak komplexní oblast se jedná. V mnohých případech faktory přispívající ke vzniku muskuloskeletálních poruch jsou v praxi často obtížně měřitelné a vyhodnotitelné, jako je například úroveň vlivu stresu na vznik muskuloskeletálních poruch. Z uvedeného důvodu je zapotřebí osvěta zaměstnanců v této oblasti, která nastíní různorodost faktorů přispívajících ke vzniku muskuloskeletálních poruch.

2. Prevence a řízení muskuloskeletálních poruch

Muskuloskeletální poruchy (MSD – Musculoskeletal disorders) související s prací postihují záda, krk, ramena a horní i dolní končetiny. Patří mezi ně všechna poškození nebo onemocnění kloubů a dalších tkání. MSD související s prací jsou tedy postižení tělesných soustav, jako například svalů, kloubů, šlach, vazů, nervů, kostí a oběhového systému, které způsobuje nebo zhoršuje převážně práce a působení bezprostředního prostředí, v němž je práce vykonávána.

Většina MSD souvisejících s prací jsou kumulativní poruchy vyvolané opakovaným vystavením vysoké nebo nízké zátěži po delší dobu. MSD však mohou být také „akutní úrazy“, jako jsou zlomeniny, k nimž dojde při nehodě.

Muskuloskeletální poruchy patří mezi „nemoci související s prací“. Nemoci související s prací (WRD – Work-related diseases) jsou onemocnění, u kterých je známo, že se vyskytují s vyšší frekvencí u jisté skupiny pracovníků, ale nelze je dávat do příčinné souvislosti. Nemoci související s prací nejsou hrazeny pojišťovnou.

Poruchy pohybového systému (MSD) jsou tedy stavy ovlivňující svaly, šlachy, vazy, nervy nebo klouby krku, horní končetiny, záda nebo dolní končetiny. Mezi příznaky patří bolest, otok, mravenčení a necitlivost. MSD mohou mít za následek omezení pohybu (když pohyb způsobuje bolest) a obtíže při udržování polohy těla (např. poloha vsedě).

Pracovní charakteristiky, které přispívají k MSD, musí detekovat nejen riskantní pracovní úkol (např. zvedání těžkého břemene), ale také okolnosti, za kterých je pracovní úkol prováděn (např. zda je pracovník zaneprázdněn při zvedání těžkého předmětu).

Takže z výše uvedeného je patrné, že nepostačí pouze být v souladu se stanoveným hmotnostním limitem manipulovaného břemene, ale je důležité sledovat i okolnosti, za kterých je práce prováděna, což právě vytváří složitost dané problematiky a jejího řešení v praxi.

MSD a pracovní prostředí

MSD mohou být způsobeny různými faktory, a často i jejich kombinací. Většina MSD je způsobena opakovanou expozicí rizikovým faktorům, ale mohou být také způsobena zraněními, jako jsou zlomeniny kostí. K MSD může přispět řada pracovních charakteristik, které dohromady vytvářejí „nevhodné pracovní podmínky“.

Faktory, které můžou způsobit nebo zhoršit MSD:

• Fyzikální (také známé jako biomechanické nebo ergonomické) faktory

Pracovní pozice a pohyby mohou být škodlivé v důsledku jejich opakování, trvání nebo námahy. Rizikovými faktory jsou těžká fyzická práce (silná námaha), zvedání těžkých břemen, nesprávné držení těla, dlouhodobé pracovní úkoly, delší sezení nebo stání a pracovní úkoly, které musí být prováděny opakovaně nebo s velkou přesností.

• Organizační faktory

Způsob organizace práce z hlediska počtu po sobě jdoucích pracovních hodin, možností přestávek, tempa práce a změny pracovních úkolů, to vše ovlivňuje to, jak zatěžující je fyzická práce.

• Psychosociální faktory

Nadměrné pracovní zatížení a vysoká intenzita práce mohou zvýšit úroveň stresu pracovníků, což může zase zvýšit jejich svalové napětí a jejich citlivost na pocit bolesti. Nedostatek kontroly nad pracovními úkoly nebo tempem plnění úkolů, jakož i nedostatek podpory ze strany kolegů nebo vedení můžou zvýšit riziko MSD. Pracovníci rovněž nebudou zaujímat vhodné pracovní polohy, pokud se cítí pod příliš velkým tlakem při práci. Psychosociální faktory se tak stávají rizikovými faktory pro MSD.

• Individuální faktory

Rizikovými faktory MSD mohou být také charakteristiky pracovníků, jako je věk, pohlaví, výška, délka paže, zdravotní stav (pokud již trpí MSD) a nedostatek znalostí pracovních technik a bezpečných pracovních postupů.

Jaké práce obvykle přispívají k MSD?

V rámci hodnocení rizik se zaměřte na identifikaci pracovních úkolů, které mají některé z níže uvedených charakteristik.

FYZIKÁLNÍ A ENVIRONMENTÁLNÍ FAKTORY

• Musí pracovníci manipulovat s těžkými předměty a zároveň se ohýbat nebo otáčet trupem?

Zvedání těžkých břemen nebo časté zvedání představuje riziko pro vaše pracovníky. Je důležité si uvědomit, jak těžká břemena je třeba zvedat a jak často, a zajistit, aby pracovníci věděli o správné praxi při zvedání.

• Musí pracovníci používat sílu nebo lokalizovaný tlak?

Nutnost použití vysoké úrovně síly nebo tlaku (např. tlačení nebo tahání něčeho těžkého nebo silné tlačení na tlačítka, krabice nebo nástroje) je charakteristická pro práci, která může přispět k MSD.

• Musí pracovníci opakovaně vykonávat určité úkoly?

I pohyby s malou silou mohou přispívat k MSD, pokud jsou prováděny opakovaně, jako například při zadávání dat pomocí klávesnice. Proto je důležité, aby úkoly, které se provádějí opakovaně, byly co nejvíce optimalizovány.

• Musí pracovníci stát nebo sedět v nevhodných nebo statických pracovních polohách?

K MSD může přispět i statické, ergonomicky správné, držení těla po mnoho hodin. Dlouhodobé nevhodné držení těla může být vážnou hrozbou pro zdraví pohybového aparátu. Zvažte úkoly, které vyžadují statické držení těla, a zjistěte, zda je možné zavést změnu polohy nebo optimalizovat polohu těla během úkolu.

• Jsou pracovníci vystaveni vibracím, například při práci s nástroji nebo při sezení nebo stání na vibrujících plochách?

Vibrace mohou nadměrně působit na a nadměrně stimulovat svaly a klouby a přispívat tak k MSD. Proto ti, kdo pracují s vibrujícími nástroji, musí mít příležitosti k přestávkám a provádění jiných pracovních úkolů, které nezahrnují vibrace.

• Pracují zaměstnanci za špatného osvětlení, nízké teploty nebo vysoké vlhkosti?

Špatné osvětlení zvyšuje nároky na oči, což může přispět k MSD v oblasti krku a ramen. Proto jsou dobré světelné podmínky na pracovišti tak důležité. Nízká teplota způsobuje ochlazení svalů, což brání pracovním technikám, a proto přispívá k chybám, snížené produktivitě a MSD. Správné oblečení (pro regulaci teploty) nebo průmyslové závěsy (aby nedocházelo ke studenému průvanu u dveří, které jsou neustále používány) může tento problém částečně eliminovat. Vysoká vlhkost způsobuje pomalejší vypařování potu, a může tak mít nepříznivý vliv na fungování pohybového aparátu a další důležité funkce těla.

• Musí pracovníci vykonávat úkoly ve stísněných prostorech s nedostatečným prostorem, aby mohli vykonávat činnost nebo ji bezpečně provádět?

Provádění úkolu, který by za normálních okolností nevytvářel problémy, se může stát problémem, pokud se provádí ve stísněném prostoru. Například přenášení boxu po úzké chodbě, vrtání v úzkém prostoru nebo sezení ve stísněném prostoru může přispět k riziku zranění nebo MSD.

• Jaké jsou charakteristiky pracovních ploch a sedadel?

Práce na kluzkém povrchu může vystavit pracovníka riziku zranění, a rovněž ovlivňuje také produktivitu a klade vysoké nároky na svaly a klouby, které pohyb řídí, což může přispívat k MSD. Potenciální řešení tohoto problému je učinit povrch vhodnějším pro daný úkol, pořídit lepší vybavení a OOPP (ochrannou obuv) nebo najít nové způsoby práce, aby se zabránilo nebezpečnému povrchu.

• Jaké jsou vlastnosti manipulovaných předmětů? Jsou velké, ostré?

Předměty, s nimiž je zapotřebí manipulovat (např. vrtáky, nůžky, krabice, volanty, tkaničky atd.), mohou přispívat k MSD kvůli jejich tvaru nebo velikosti. Možné způsoby řešení tohoto problému zahrnuje zakoupení nového nebo více ergonomického vybavení, organizování práce tak, aby se s objektem nemuselo zacházet tak často, použití „pomocných zařízení“ (např. protiskluzové rukavice), a upravení polohy objektu, když je zapotřebí s ním manipulovat. Řešení bude do značné míry záviset na objektu, pracovnících a situaci.

• A co rozdělení hmotnosti a hmotnosti předmětů nebo lidí, s nimiž je zapotřebí manipulovat? Jsou některé předměty těžké, nestabilní nebo nepředvídatelné?

Přenášení, tlačení nebo tahání předmětů nebo osob může být problémem, pokud jsou velmi těžké nebo je-li jejich váha špatně rozložena (např. zvedání odpadkového koše), nestabilní (např. přenášení vody v kbelíku) nebo nepředvídatelné (např. přenášení dítěte nebo přesun pacienta).

• Jaká je povaha úchytů kontejnerů, nástrojů a zařízení? Jsou například obtížně uchopitelné nebo nebezpečné (např. ostré nebo horké)?

Pokud musí pracovník s předmětem nakládat mimořádně opatrně, například pokud je předmět toxický nebo „křehký“ (např. v případě osoby), vyžaduje to větší kontrolu svalů na straně pracovníka, a uvedené může přispět k MSD.

ORGANIZAČNÍ FAKTORY

• Existují dny nebo jiná období, kdy je intenzita práce velmi vysoká (kdy je zapotřebí úkoly provádět velmi rychle nebo vysokou rychlostí nebo pracovat v krátkých termínech)?

Téměř bez ohledu na úkol, který se provádí, se při práci v „krátkých termínech“ zintenzivňuje využití svalů u pracovníků. Mnoho pracovních úkolů, jsou-li prováděny vysokou rychlostí, se stávají nebezpečnějšími, nedodržují se správné pracovní techniky a pracovníci rovněž mohou zapomenout na přestávky nebo se jim vyhnout.

• Existují „dlouhé pracovní dny“ s omezenými příležitostmi na přestávky?

Některé pracovní úkoly jsou téměř „neškodné“, pokud jsou prováděny s dostatečným časem pro zotavení. Několik po sobě jdoucích dlouhých pracovních dnů s omezenými příležitostmi k přestávkám a fyzické i psychické regeneraci však může ohrozit zdraví pracovníků v oblasti pohybového aparátu.

• Jsou úkoly pracovníků dostatečně rozmanité?

Podniky často nekvalifikují své pracovníky pro různé typy pracovních úkolů. Kromě získání výhody tím, že podnik bude mít více pracovníků kvalifikovaných k provádění řady úkolů, rovněž vytvoří nové příležitosti k širšímu rozdělení pracovních úkolů a vytvoří různorodý pracovní den pro své pracovníky, což obvykle snižuje riziko vzniku MSD.

• Sedí vaši zaměstnanci po delší dobu ve stejné poloze?

Sedět nebo stát ve stejné pozici po mnoho hodin může přispět k MSD. Zavedení příležitostí k přestávkám (i velmi krátkým přestávkám) nebo ke změně polohy (např. střídání práce v sedu a ve stoje) během pracovního dne může pomoci předcházet nebo snížit riziko MSD.

PSYCHOSOCIÁLNÍ FAKTORY

Mezi psychosociální faktory patří například vysoké nároky (nadměrná fyzická nebo duševní pracovní zátěž), nedostatek kontroly nad prací (pracovní plány, úkoly atd.), nízká variabilita (monotónní a opakující se úkoly), které mohou způsobit nebo zhoršit MSD.

Je pravděpodobné, že stresovaný pracovník změní způsob práce, například zvyšuje tempo práce nebo přenáší těžší břemena, aby práci dokončil rychleji . Stres může také zvýšit napětí ve svalech, což způsobuje únavu svalů a může prodloužit trvání svalové aktivity a snížit pravděpodobnost zotavení. Stres může také zesílit vnímání bolesti.

• Existují pracovníci, kteří nemají kontrolu nad úkoly nebo pracovní zátěží?

Lidé vnímají své vlastní schopnosti, a proto mohou pracovníci, kteří mají kontrolu nad svým pracovním dnem a úkoly, sami si zvolit, kdy udělat přestávky a změnit svou práci zdravým způsobem, ovšem pokud k tomu mají potřebné znalosti. „Nedostatek kontroly“ nad pracovními úkoly nebo zátěží přispívá k MSD v tom, že pracovníci mohou pracovat nad svou kapacitu.

• Existuje velké duševní zatížení?

Vysoká mentální pracovní zátěž může sama o sobě přispět k MSD, protože zvyšuje svalové napětí, ale může také zhoršit stávající MSD. Například pracovní úkol, který vyžaduje vysokou koncentraci po mnoho hodin (např. obsluha stroje nebo obsluha mnoha náročných lidí v dlouhé frontě), může mít vliv na vnímání bolesti.

INDIVIDUÁLNÍ FAKTORY

• Jsou některé úkoly lépe přizpůsobeny výšce, věku, zdravotnímu stavu některých pracovníků atd., než těm ostatním?

Je důležité, aby pracovní úkoly byly přizpůsobeny tak, aby vyhovovaly pracovníkům, kteří je vykonávají, tj. byly přizpůsobeny jejich schopnostem nebo tělesným vlastnostem, jako například vysoký nebo malý pracovník, 100% způsobilý nebo s chronickým onemocněním.

• Jsou pracovní úkoly přizpůsobeny „odborným schopnostem“ pracovníků?

Provádění příliš snadného nebo příliš náročného pracovního úkolu může přispět k MSD. Pokud pracovníci provádějí příliš těžký úkol, může k MSD přispět špatné držení těla nebo zvýšené svalové napětí. Pokud pracovníci provádějí úkol, který je příliš snadný, mohou ztratit koncentraci a zapomenout na pracovní techniky, což může přispět k MSD.

Nebezpečí mají schopnost způsobit úraz zaměstnance nebo poškození jeho zdraví. Účelem identifikace nebezpečí je tak proaktivní určení všech zdrojů, situací nebo činností vyplývajících z činnosti organizace s potenciálem způsobit pracovní úraz nebo poškození zdraví zaměstnance. Zdrojem může být například pohybující se zařízení, situací práce ve výškách a činností ruční manipulace. Při identifikaci nebezpečí musí být zváženy následující typy nebezpečí na pracovištích.

Identifikace nebezpečí a hodnocení rizik

Nebezpečí:

• fyzikální (práce ve výšce, nedostatečné plnění ergonomických požadavků, ruční manipulace, zachycení, navinutí, popálení nebo jiná nebezpečí spojená se zařízením, nebezpečí při dopravě, škodlivé zdroje energie, hluk, vibrace, často opakované úkony, nevhodné tepelné prostředí, násilí vůči pracovníkovi vedoucí k fyzické újmě),
• chemická (látky nebezpečné pro zdraví nebo bezpečnost – vdechováním par, plynů nebo částic, kontaktem s nimi nebo absorpcí tělem, přijímáním potravy, skladováním, neslučitelností nebo degradací materiálů),
• biologická (biologické látky, alergeny, patogeny – bakterie, viry),
• psychosociální (situace, které mohou vést k negativním psychosociálním, psychologickým podmínkám – stres, únava, deprese).

Nebezpečí musí být na pracovišti identifikována před tím, než mohou být rizika související s těmito nebezpečími posouzena. Pokud neexistuje řízení nebo je stávající systém řízení nedostatečný, mělo by být implementováno efektivní řízení rizik (přijetí adekvátních opatření proti působení vyhodnocených rizik). Pro určení, jaké typy potenciálních nebezpečí mají být zvážena, použijte kontrolní seznam.

Důvody pro provádění hodnocení rizik:

• chrání životy a zdraví zaměstnanců,
• legislativní požadavek,
• předcházení případným sankcím.

Pro snížení rizika na pracovišti:

• zajistěte bezpečné pracovní prostředí,
• vytvořte, implementujte a udržujte bezpečné pracovní postupy,
• provozujte bezpečné zařízení (údržba, kontrola, revize),
• poskytněte informace, instrukce, školení, dohled.

Základní prvky efektivního řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci:

• závazek organizace (vrcholové vedení musí přijmout hlavní odpovědnost za BOZP – poskytuje motivaci a zdroje),
• spoluúčast zaměstnanců (aktivní a trvalé zapojení zaměstnanců do vývoje a přezkoumání praktik v oblasti BOZP),
• analýza pracoviště (identifikace nebezpečí),
• posouzení rizik a určení způsobu řízení (prevence rizik – přijetí opatření),
• pravidelné kontroly pomocí kontrolního listu (zjištění nedostatků a jejich odstranění),
• školení, výcvik a poskytnutí informací zaměstnancům (součástí zdůraznění odpovědností za BOZP u jednotlivých zaměstnanců),
• zaměstnanci musí porozumět nebezpečím, kterým můžou být na pracovišti vystaveni a vědět, jak těmto nebezpečím zabránit,
• vyšetřování pracovních úrazů a „skoronehod“ (zjištění příčin a přijetí nápravných a preventivních opatření).

Zvláštní důraz klást na:

• identifikaci nebezpečí,
• školení,
• vyšetřování incidentu,
• havarijní plánování a výcvik.

Přínosy efektivního řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci:

• snížení počtu pracovních úrazů a nemocí spojených s prací,
• zvýšení spoluúčasti zaměstnanců a produktivity,
• snížení nákladů souvisejících s likvidací mimořádné události a kompenzací zaměstnanců.

„BODY MAPPING“ a MSD

Zapojení zaměstnanců v oblasti BOZP je důležitým nástrojem v prevenci rizik na pracovišti. Jednou z možností je využití „body mappingu“. Body mapping se používá jako prostředek shromažďování informací o zdravotních problémech pracovníků pomocí vizuálních obrázků. Na základě těchto informací se následně identifikují možné příčiny zdravotních problémů na pracovišti. Body mapping je rovněž užitečný nástroj k usnadnění diskuse se zaměstnanci o dopadech práce na jejich zdraví.

Myšlenka „mapování těla“ je jednoduchá. Pracovníci na obrázku lidského těla označí části těla, kde pracovník pociťujete bolest nebo jiné příznaky MSD. Proč to funguje? Protože pro mnoho lidí je jednodušší používat vizuální obrázek než pomocí slov přesně vyjádřit, kde to bolí. Pokud se někoho zeptáte „kde vás to bolí?“, odpoví „v zádech“, což většinou nejsou informace dostatečně specifické. Na mapě těla osoba ukazuje, kde přesně to bolí.

Výsledky používání této techniky sběru a vykazování údajů mohou být zahrnuty do hodnocení rizik a následně použity k přezkumu procesů. Mapování těla je velmi efektivní při shromažďování informací a pomoci běžným pracovníkům něco dělat ve vztahu k zdravotním a bezpečnostním rizikům, která je mohou ovlivnit. Není zapotřebí drahých poradců, složitých dotazníků nebo lékařů. Vše, co potřebujete, je skupina pracovníků, papír, pera a barevné samolepky a samozřejmě někdo, kdo bude diskuzi řídit.

Tímto způsobem umožňuje mapování těla – například poukazováním na poruchy pohybového aparátu (MSD) - identifikovat problémy na pracovišti kolektivním způsobem. Čím více pracovníků uvádí stejné příznaky, tím je pravděpodobnější, že faktorem je pracovní prostředí. Mapování těla je snadno použitelná a důležitá metoda, která nabízí jednoduché vedení k tomu, aby pracovníci hovořili o jejich bolestech v pohybovém ústrojí a problémech na pracovišti. Může být také použit pro jiné typy symptomů. Mapování těla by mělo být považováno za důležitou metodu pro zvýšení povědomí o MSD a pro pomoc při procesu hodnocení rizik. Jedná se o podobný přístup, jako u metody známé pod názvem „mapování nebezpečí“.

Obrázek stojí za tisíc slov! Mapa těla je obrázek znázorňující přední a zadní pohled na tělo. Pracovníci mohou zaznamenat MSD problémy na tyto obrázky. Pracovníci jednoduše označí na těchto „tělesných mapách“, kde pociťují MSD problémy a přidávají některé základní informace o jejich pozadí (okolnostech). Nemusejí nic psát, není to složité, a je to časově efektivní. Nejsou vyžadovány žádné jazykové znalosti. Tímto způsobem může být mapování těla způsobem identifikace společných vzorců zdravotních problémů mezi pracovníky na konkrétním pracovišti, které obvykle vykonávají stejnou nebo podobnou práci. Je zapotřebí si však uvědomit, že identifikace stížností na zdraví neznamená, že můžete s jistotou prohlásit, že příčiny jsou spojeny s prací. Mapování těla je vynikajícím nástrojem, který pomáhá zvýraznit oblasti pro přímou akci nebo pro další zkoumání. Zejména při provádění skupinou pracovníků jsou mapy těla užitečné pro posouzení pracovních podmínek. Pracovníci sdílejí své znalosti o MSD problémech, cítí se zapojeni a začnou přemýšlet a hovořit o řešení zdravotních problémů souvisejících s prací.

Účinky pracovního prostředí na zdraví pracovníků není vždy snadné posoudit. Když je na pracovišti něco špatně, může to být zaznamenáno v průběhu kontroly či auditu. Mnohem obtížnější je však zjistit, jak práce může poškozovat zdraví pracovníků. Zde přichází mapování těla. Existuje mnoho různých forem, ale zde uvedené mapování těla se týká MSD. Hlavní otázka zní: Lze identifikovat (potenciální) příčiny MSD na pracovištích, a pokud ano, lze jim stanovit priority? Pro dosažení tohoto úkolu je klíčové přesvědčování zúčastněných stran o tomto přístupu. Je zapotřebí umět vysvětlit důvody pro využití nástroje mapování těla.

Zaměstnavatelé musí vyhodnotit rizika pro bezpečnost a zdraví pracovníků a zavést preventivní a kontrolní opatření. Pracovníci mají důležité informace o rizicích na pracovišti a poškození zdraví, a proto by měli být zapojeni do procesu identifikace problémů a možných řešení. Proto jsou zaměstnavatelé ze zákona povinni konzultovat zaměstnance a umožnit jim účastnit se diskusí o otázkách týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Body mapping je způsob, jak pracovníkům umožnit aktivní účast na identifikaci nebezpečí a jeho řešení. Výsledky mohou být důležitým doplňkem dalších zdrojů informací pro proces hodnocení rizik. Informace shromážděné v rámci body mappingu spolu s údaji ze zdravotního dohledu, hodnocení rizik s kontrolními seznamy a online nástroji poskytují informace o pracovních i zdravotních problémech a můžou vést k preventivním a ochranným opatřením a řešením. Pokud má společnost profesního lékaře (poskytovatele pracovnělékařských služeb), může tato osoba pomoci s interpretací výsledků a zajistit, aby výsledky mohly být použity ve strategii společnosti v oblasti zdraví.

Body mapping nenahrazuje formální hodnocení rizik, ale může poskytnout užitečné vstupní informace pro hodnocení rizik. Výsledky mapování jsou prodiskutovány s pracovníky. Pokud byly výsledky mapování použity jako součást prvotního posouzení rizik, může být po zavedení kontrolních opatření znovu provedeno, aby bylo možné vidět, jak dobře fungují. Kromě toho lze porovnáním příznaků pracovníků pracujících ve stejné oblasti nebo provádějící stejné úkoly identifikovat společná témata. Abychom pomohli získat genderovou perspektivu, lze techniky použít pouze se skupinami žen nebo pouze s muži a výsledky porovnat.

MAPA TĚLA (pohled zepředu a zezadu)

Použijte „marker“ k označení částí těla, kde pociťujete bolest nebo jiné příznaky MSD.

Fotografování

Jedním z dalších způsobů, jak identifikovat faktory, které přispívají k MSD na vašem pracovišti, je požádat pracovníky, aby se zapojili do fotografování na pracovišti (například po dobu dvou týdnů). Každá osoba (pracovníci a manažeři) by měla pořídit dvě nebo tři fotografie něčeho, co považuje za riskantní z hlediska MSD, nebo jednotliví pracovníci mohou rovněž fotografovat i pracovní situace nebo vybavení, které považují za pomoc při prevenci MSD.

Každý pracovník nebo vedoucí pracovník by měl poskytnout stručné vysvětlení svých fotografií. Jako příklad fotografie z hlediska rizika MSD by pracovník mohl poukázat na výšku otvoru v nádobě na odpadky, do které je zapotřebí vyprázdnit nádoby (což vyžaduje sílu a nevhodné postavení těla).

Každá osoba si může vytisknout své fotografie a přilepit je na tabuli (např. v jídelně nebo zasedací místnosti). Na konci fotografování vedoucí tohoto projektu uspořádá seminář, na kterém jsou vystaveny a prodiskutovány všechny fotografie a témata v oblasti MSD. Cílem je dosáhnout společného porozumění tomu, co fotografie představují. Poté by měly být fotografie seskupeny podle tématu (např. pozitivní a negativní aspekty asistenčních zařízení, ochranných prostředků, pozic těla, variace úkolů atd.).

Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER 3)

V rámci třetího Evropského průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik byli dotazováni ti, „kteří vědí o bezpečnosti a ochraně zdraví v podnicích nejvíce“, na způsob řízení rizik BOZP na jejich pracovišti, přičemž v centru zájmu stála psychosociální rizika, tj. stres při práci, násilí a obtěžování.

Na jaře a v létě roku 2019 se průzkumu zúčastnilo 45 420 podniků s minimálně pěti zaměstnanci ze všech odvětví činnosti. Následně je uvedeno několik dat z tohoto evropského průzkumu.

V rámci průzkumu byla respondentům pokládána následující forma otázky:

V závislosti na druhu práce existují různé typy rizik a nebezpečí. U každého z následujících rizikových faktorů prosím uveďte, zda se vyskytuje na vašem pracovišti, a to bez ohledu na to, zda je máte v současné době pod kontrolou, a kolika pracovníků se týká.

Z výše uvedených dat například vyplývá, že v případě unavujících nebo bolestivých pracovních poloh jen 18,7 % respondentů v České republice uvedlo, že se příslušný rizikový faktor na jejich pracovišti vyskytuje. Průměr v EU 27 v této otázce je 31,6 %, což je přibližně 1,5krát vyšší než v ČR. Je otázkou, zda v ČR nejsou pracovníci vystaveni tomuto rizikovému faktoru v takové míře, jako v EU, nebo je to v osvětě, tzn., pracovníci nemají potřebné znalosti v této oblasti.

[1] až [6]

3. Nemoci z povolání a kategorizace prací

Proč se v rámci MSD, které spadají pod „nemoci související s prací“, a nejsou hrazeny pojišťovnou, zabývat „nemocemi z povolání“, které jsou pojišťovnou hrazeny? Jedná se totiž o odlišné kategorie. Následující schéma stručně specifikuje vztah mezi nemoci spojené s prací a nemoci z povolání.

Definici nemoci z povolání nalezneme v § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek.

Nemoci z povolání jsou uvedeny v seznamu nemocí z povolání, který tvoří přílohu nařízení vlády č. 290/1995 Sb.! Pouze zde uvedené nemoci a za uvedených podmínek se můžou stát nemocí z povolání.

Mezi nejčastěji se vyskytující diagnózy patří syndrom karpálního tunelu, kontaktní alergický ekzém, svrab, uhlokopská pneumokonióza, astma bronchiale a další.

Nemoci z povolání v České republice 2019 – vybrané části

Hlášené a odhlášené nemoci z povolání v ČR za příslušný rok jsou uvedeny v publikaci „Nemoci z povolání v České republice“, vydávané Státním zdravotním ústavem, a jsou dostupné na http://www.szu.cz/publikace/data/nemoci-z-povolani-a-ohrozeni-nemoci-z-povolani-v-ceske-republice.

Podíváme-li se na údaje z roku 2019 v kapitole II, což jsou „Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory, zjistíme, že problémem jsou a zůstávají, nemoci z povolání, které vznikly v důsledku působení fyzikálních faktorů (hluk, vibrace a přetěžování končetin) u prací původně zaměstnavatelem zařazených do nerizikových kategorií 1 či 2. V rámci šetření nemoci z povolání bylo KHS ověřeno, že podmínky vzniku nemoci z povolání byly splněny, znamená to, že u těchto případů byla původní kategorizace prací provedena zaměstnavatelem chybně!

Tabulka: Rozdělení hlášených případů nemocí z povolání podle evidenčních kódů nemocí z povolání a podle kategorií práce

Poznámky:

Kapitola II – Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory

II.6 - sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními

II.7 - nemoci periferních nervů horních končetin charakteru ischemických a úžinových neuropatií při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními

II.8 - nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními

II.9 - nemoci šlach, šlachových pochev, tíhových váčků, úponů svalů nebo kloubů končetin z DNJZ

II.10 - nemoci periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z DNJZ

N … Nekategorizováno

DNJZ … Dlouhodobá nadměrná jednostranná zátěž

Z výše uvedeného plyne důležitost správné kategorizace práce, jelikož v případě chybné kategorizace (vědomé nebo nevědomé) je zaměstnanec vystavován příslušnému rizikovému faktoru, což může vyústit až v nemoc v povolání, která má za následek většinou trvalé poškození zdraví zaměstnance.

[7] a [8]

4. Závěr

Podíváme-li se na různorodost rizikových faktorů, které mají případný vliv na vznik muskuloskeletálních poruch je opatrnost na místě. Nedostatečné posouzení jednotlivých činností a vlivu všech aspektů pracovního prostředí na pracovníka, by mohlo vést k závěru, že vše je splněno, ale zdravotní stav pracovníka tomu v realitě neodpovídá. Složitost této problematiky je rovněž dána i tím, že je obtížné rozlišit mezi zdravotními následky způsobené prací a životním stylem.

Jistým varováním je i zjištění, že někteří zaměstnavatelé, buď vědomě, nebo nevědomě, provedli kategorizaci práce chybně, a ohrožují tak zdraví zaměstnanců a v případě nemoci z povolání nebo dozoru ze strany krajské hygienické stanice se tak vystavují možnosti sankcí a dalším ekonomickým ztrátám ve formě odškodnění zaměstnance.

Použitá literatura:

[1] Healthy workers, thriving companies – a practical guide to wellbeing at work, Tackling psychological risks and muskuloskeletal disorders in small businesses, European Agency for Safety and Health at Work, 2018, Dostupné na: https://osha.europa.eu/en/publications/healthy-workers-thriving-companies-practical-guide-wellbeing-work/view

[2] Guidance on the Prevention and Management of Muskuloskeletal Disorders (MSDs) in the Workplace, Health and Safety Authority, HSA0389, Dostupné na: https://www.hsa.ie/eng/Publications_and_Forms/Publications/Manual_Handling_and_Musculoskeletal_Disorders/Guide_on_Prevention_and_Management_of_Musculoskeletal_Disorders_MSDs_.html

[3] Conversation starters for workplace discussions about musculoskeletal disorders, European Agency for Safety and Health at Work, 2019, Dostupné na: https://osha.europa.eu/en/publications/conversation-starters-workplace-discussions-about-musculoskeletal-disorders/view

[4] Risk Assessment for Managing Ergonomic Risks to improve Musculoskeletal Health, Health and Safety Authority, 2019

[5] Managing Ergonomic Risk in the workplace to Improve Musculoskeletal Health, , Health and Safety Authority, 2019

[6] Kees Peereboom and Nicolien de Langen, vhp human performance Netherlands, Body mapping for MSDs - using individual body maps, Dostupné na: https://oshwiki.eu/wiki/Body_mapping_for_MSDs_-_using_individual_body_maps

[7] Švábová K. a kol., Vybrané kapitoly z pracovního lékařství – díl 1, Pracovnělékařské služby, pracovní prostředí, nemoci z povolání, ergonomie, vydal Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha 2015

[8] Nemoci z povolání v České republice 2019, Státní zdravotní ústav, ISSN 1804-5960, Dostupné na: http://www.szu.cz/publikace/data/nemoci-z-povolani-a-ohrozeni-nemoci-z-povolani-v-ceske-republice