Bezpečnost a ochrana zdraví školní mládeže při používání digitálních technologií

Vydáno: 3 minuty čtení

V dnešní digitální době roste značné nebezpečí spojené s tím, že školní mládež stále více využívá a někdy i nadměrně spoléhá na mobily, tablety, počítače a další digitální technologie.

 

Používání digitálních technologií je nyní aktuální téma, které ovlivňuje jak fyzické, tak psychické zdraví žáků. Je proto klíčové najít rovnováhu mezi výhodami, které technologie přináší, a rizika, která s sebou nese jejich nesprávné nebo nadměrné používání. moci technologie využívat smysluplně av souladu s jejich zdravím.

Je nezbytné, aby rodiče, pedagonové, školní psychologové a další dospělí spolupracovali na vytváření prostředí, které snižuje rizika spojená s kyberšikanou, podporuje zdravý a pozitivní přínos používání technologií a minimalizuje stresující faktory spojené s jejich používáním. Stejně důležité je podporovat aktivity mimo online svět, jako jsou sport, kultura a jiné společenské činnosti, které napomáhají k rozvoji školní mládeže.

Přehled hlavních rizik

Možné strategie pro prevenci a řešení

  • Vzdělávání a osvěta: Seznamovat studenty, žáky a pedagogy s riziky a zdravými způsoby používání technologií.
  • Stanovení pravidel: Nastavit časové limity pro používání technologií a podporovat vyvážený přístup.
  • Podpora offline aktivit: Podporovat aktivity a zájmy, které nejsou spojeny s technologiemi.
  • Podpora sportovních aktivit a stravovacích návyků: Větší zapojení do sportovních aktivit a snížení příjmu kalorií napomáhá zvášení tvorby tvz. mozkového neurotrofického faktoru. Jedná se o protein, jehož nedostatek je provázen poklesem kognitivních schopností, poruchami soustředěnosti, pomalé reflexe či zhoršení paměti.

Stresující faktory při používání mobilů, tabletů a počítačů

Možné způsoby, jak snížit stres

  • Vzdělávání a online bezpečnost: Vzdělávat školní mládež v dovednostech, jak bezpečně a zodpovědně používat technologie a jak se vyrovnat s kyberšikanou nebo negativními online zkušenostmi.
  • Podpora zdravého spánkového režimu: Omezit používání technologií před spaním, kvůli kvalitě spánku.
  • Nastavení pravidel: Ustanovit pravidla pro používání technologií, včetně časových limitů.
  • Podpora osobních interakcí: Podporovat aktivity, které zahrnují osobní kontakty s přáteli či rodinou, a podporovat zdravý životní styl.

Kyberšikana a její dopady

Možné strategie a intervence

  • Zlepšení online bezpečnosti: Nastavení ochrany soukromí na online platformách.
  • Prevence a poradenství: Nabídnout poradenství obětem kyberšikany a nabídnout psychologickou podporu, aby se mohly vyrovnat s následky a tím obnovit psychickou pohodu.
  • Prevence a řešení: Školy by měly implementovat metody a postupy pro prevenci a řešení kyberšikany, včetně monitorování "online" chování a poskytování mechanismů pro hlášení a řešení problémů.
  • Vzdělávání a osvěta: Rodiče a školy by měly šířit osvětu o kyberšikaně a jejích důsledcích a učit žáky, jak se v online prostředí bezpečně chovat a jak se kyberšikaně bránit.

Zdroj: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i.

Novinky

  • Novinky
  U příležitosti Světového dne bezpečnosti a ochrany zdraví při práci spouští agentura EU-OSHA nové internetové stránky kampaně Zdravé pracoviště na období 2026–2028 „Společně za duševní zdraví při práci“. Internetové stránky, které jsou v současné době k dispozici v angličtině, nabízejí první seznámení s hlavním tématem nadcházející kampaně: řízení a prevence psychosociálních rizik a jejich dopad na pracovníky a organizace. Již nyní tedy můžete procházet klíčové materiály, včetně průvodce, letáku a plakátu kampaně, a dozvědět se více o tom, jak se budeme snažit zvyšovat informovanost o tomto zásadním problému. Po zahájení kampaně v říjnu 2026 budou internetové stránky i další obsah k dispozici ve všech úředních jazycích EU. Prohlédněte si nové internetové stránky kampaně
Včera / 1 minuta čtení
  • Novinky
  Předsednictvo Rady hospodářské a sociální dohody ČR na svém 181. jednání schválilo Společný návrh priorit prevence rizik poškození zdraví zaměstnanců v návaznosti na § 320a písm. b) zákoníku práce pro rok 2027. Zaměstnavatelské a odborové organizace mohou do 11. května 2026 předkládat návrhy projektů zaměřených na snižování rizik pracovních úrazů a nemocí z povolání. Projekty musí obsahovat popis konkrétních opatření, klíčových aktivit a rozpočet na jejich realizaci. Podrobnosti k jednotlivým prioritám jsou uvedeny v přiloženém dokumentu.Návrhy je nutné zaslat na formuláři B nejpozději do 11. května 2026 na e-mail: valdecka.blanka@cmkos.cz. Společný návrh priorit Formulář B Zdroj: ČMKOS
27. 4. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Dva nové diskusní dokumenty z projektu „Budoucnost práce“ se zabývají tím, jak mohou nové trendy ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) v blízké budoucnosti. První dokument zkoumá tlaky, které může nedostatek pracovních sil vyvolat v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a uvádí politiky a strategie zaměřené na řešení tohoto problému. Druhý dokument se zabývá praktickým uplatňováním aktu o umělé inteligenci a jeho důsledky pro inteligentní systémy podporující BOZP, jako jsou nositelná zařízení, roboti a exoskelety. Získejte jasnější představu o tom, jak by tato měnící se dynamika mohla ovlivnit vaše pracovní prostředí: Rostoucí nedostatek pracovních sil v Evropě – klíčové aspekty politiky a postupů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Zlepšování bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků prostřednictvím systémů založených na umělé inteligenci: důsledky aktu o umělé inteligenci
23. 4. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Vyšší teploty, UV záření, znečištění ovzduší a extrémní povětrnostní události mají dopad na bezpečnost a ochranu zdraví při práci téměř ve všech hospodářských odvětvích. Tyto faktory mohou zvyšovat stávající rizika nebo vytvářet nová: např. onemocnění způsobená horkem, infekční nemoci, úrazy, alergie nebo nádorová onemocnění. Vedle fyzických dopadů může mít změna klimatu vliv také na duševní zdraví pracovníků. Výsledkem jsou vyšší náklady na zdravotní péči, nižší kvalita práce a snížení produktivity. Z dat vyplývá, že změna klimatu již má dopad na pracoviště: třetina pracovníků v EU je vystavena rizikům jako jsou extrémní vedra, extrémní povětrnostní události nebo špatná kvalita ovzduší. Současně se 31 % pracovníků obává dopadu environmentálních rizik na jejich bezpečnost a zdraví při práci (EU-OSHA, průzkum Situace v oblasti BOZP 2025). Pochopení rizik v oblasti BOZP souvisejících s klimatem je tudíž zásadní pro jejich hodnocení a řízení. Agentura EU-OSHA proto provádí řadu výzkumných činností s cílem poskytnout podrobné informace pro politiku, prevenci a praxi v souvislosti s výzvami, které změna klimatu přináší.
16. 4. 2026 / 4 minuty čtení