Bezpečnost a ochrana zdraví školní mládeže při používání digitálních technologií

Vydáno: 3 minuty čtení

V dnešní digitální době roste značné nebezpečí spojené s tím, že školní mládež stále více využívá a někdy i nadměrně spoléhá na mobily, tablety, počítače a další digitální technologie.

 

Používání digitálních technologií je nyní aktuální téma, které ovlivňuje jak fyzické, tak psychické zdraví žáků. Je proto klíčové najít rovnováhu mezi výhodami, které technologie přináší, a rizika, která s sebou nese jejich nesprávné nebo nadměrné používání. moci technologie využívat smysluplně av souladu s jejich zdravím.

Je nezbytné, aby rodiče, pedagonové, školní psychologové a další dospělí spolupracovali na vytváření prostředí, které snižuje rizika spojená s kyberšikanou, podporuje zdravý a pozitivní přínos používání technologií a minimalizuje stresující faktory spojené s jejich používáním. Stejně důležité je podporovat aktivity mimo online svět, jako jsou sport, kultura a jiné společenské činnosti, které napomáhají k rozvoji školní mládeže.

Přehled hlavních rizik

Možné strategie pro prevenci a řešení

  • Vzdělávání a osvěta: Seznamovat studenty, žáky a pedagogy s riziky a zdravými způsoby používání technologií.
  • Stanovení pravidel: Nastavit časové limity pro používání technologií a podporovat vyvážený přístup.
  • Podpora offline aktivit: Podporovat aktivity a zájmy, které nejsou spojeny s technologiemi.
  • Podpora sportovních aktivit a stravovacích návyků: Větší zapojení do sportovních aktivit a snížení příjmu kalorií napomáhá zvášení tvorby tvz. mozkového neurotrofického faktoru. Jedná se o protein, jehož nedostatek je provázen poklesem kognitivních schopností, poruchami soustředěnosti, pomalé reflexe či zhoršení paměti.

Stresující faktory při používání mobilů, tabletů a počítačů

Možné způsoby, jak snížit stres

  • Vzdělávání a online bezpečnost: Vzdělávat školní mládež v dovednostech, jak bezpečně a zodpovědně používat technologie a jak se vyrovnat s kyberšikanou nebo negativními online zkušenostmi.
  • Podpora zdravého spánkového režimu: Omezit používání technologií před spaním, kvůli kvalitě spánku.
  • Nastavení pravidel: Ustanovit pravidla pro používání technologií, včetně časových limitů.
  • Podpora osobních interakcí: Podporovat aktivity, které zahrnují osobní kontakty s přáteli či rodinou, a podporovat zdravý životní styl.

Kyberšikana a její dopady

Možné strategie a intervence

  • Zlepšení online bezpečnosti: Nastavení ochrany soukromí na online platformách.
  • Prevence a poradenství: Nabídnout poradenství obětem kyberšikany a nabídnout psychologickou podporu, aby se mohly vyrovnat s následky a tím obnovit psychickou pohodu.
  • Prevence a řešení: Školy by měly implementovat metody a postupy pro prevenci a řešení kyberšikany, včetně monitorování "online" chování a poskytování mechanismů pro hlášení a řešení problémů.
  • Vzdělávání a osvěta: Rodiče a školy by měly šířit osvětu o kyberšikaně a jejích důsledcích a učit žáky, jak se v online prostředí bezpečně chovat a jak se kyberšikaně bránit.

Zdroj: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i.

Novinky

  • Novinky
Jednou ze základních povinností zaměstnavatele je zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovišti. Zákoník práce ale tuto povinnost neomezuje pouze na zaměstnavatele a jejich zaměstnance. Povinnost totiž dopadá na všechny osoby, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na pracovišti. Zejména na velkých pracovištích to může pro zaměstnavatele představovat značný problém. Nedávný judikát Nejvyššího soudu nám tak ukazuje, jaké následky může mít pro zaměstnavatele nedůsledná kontrola příchozích osob na pracoviště. Chytrý podcast - Vůči komu je zaměstnavatel povinen zajišťovat bezpečnost práce?
Včera / 1 minuta čtení
  • Novinky
1. ledna 2026 nabylo účinnosti nové nařízení vlády č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech. Toto nařízení nahrazuje dosavadní nařízení vlády č. 201/2010 Sb. a přináší zásadní změny ve způsobu evidence a hlášení pracovních úrazů. Hlavním impulsem nové právní úpravy je digitalizace procesu, zavedení výhladně elektronického ohlašování a zasílání záznamů o úrazech prostřednictvím Portálu Státního úřadu inspekce práce.   Zásadní změny oproti předchozí právní úpravě: Povinná elektronizace – jednotný elektronický formulář; bez vzorů v příloze, pouze seznam povinných náležitostí Rozšířené položky (např. kódování druhu zranění, CZ-NACE aj.) Sjednocená, jednotná lhůta 15 pracovních dnů pro vyšetření okolností a sepsání/zaslání záznamu (pro všechny typy) Výslovně definované druhy/kategorie v § 2; povinnost evidovat druh úrazu v knize úrazů Přísnější požadavky na dodržení postupů a interní řízení (delegace, podpisy, přístupová práva) Digitalizace snižuje chybovost a dlouhodobě šetří čas Manuál SÚIP + seznam náležitostí e-formuláře Portál je dostupný jednoduše přes www.suip.cz, případně na tomto odkazu: https://www.mpsv.cz/app/suip-portal/. Hlášení pracovních úrazů je zpřístupněno od 1. 1. 2026.
5. 1. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Ministerstvo zdravotnictví vydává pro orgány ochrany veřejného zdraví ve Věstníku č. 21/2025 Metodický návod k zajištění jednotného postupu při zařazování prací do kategorií ve věci zajištění jednotného postupu při zařazování prací do kategorií, a to od předložení žádosti/oznámení o zařazení prací do kategorií, včetně posouzení rozhodných podkladů a případného vydání rozhodnutí o tomto zařazení. Zařazení práce do kategorie vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže faktory, jenž ze zdravotního hlediska rozhodují o kvalitě pracovních podmínek. Při zařazování prací do kategorií je vždy nutné vycházet z konkrétních pracovních podmínek konkrétních pracovišť, včetně zohlednění charakteristické směny (např. sezónní práce, práce s azbestem). Orgán ochrany veřejného zdraví je oprávněn podle kompetencí podle § 82 odst. 2 písm. c) zákona č. 258/2000 Sb. rozhodovat na žádost zaměstnavatele nebo z moci úřední ve věcech kategorizace prací a podle § 82 odst. 2 písm. n) zákona č. 258/2000 Sb. mu náleží stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek, neupraveného právním předpisem, a práci s tímto faktorem zařadit do příslušné kategorie (pro stanovení přípustného expoziční limitu je vydán samostatný metodický návod). Při zařazování prací do kategorií se bere v úvahu vzájemné ovlivňování účinků jednotlivých faktorů, pokud je toto ovlivňování na podkladě současných vědeckých poznatků známé. Výsledná kategorie se stanoví podle nejméně příznivě hodnoceného faktoru (například máme-li práci, při níž se vyskytuje lokální svalová zátěž v kategorii třetí a vibrace v kategorii čtvrté, pak výsledná kategorie práce bude čtvrtá). Věstník Ministerstva zdravotnictví č. 21/2025
23. 12. 2025 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Z průzkumu agentury EU-OSHA vyplývá, že téměř polovina pracovníků v EU je pravděpodobně vystavena rizikovým faktorům přispívajícím k rozvoji nádorových onemocnění.
18. 12. 2025 / 3 minuty čtení