bolestné

V pracovních sporech mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem platí, že vždy je lepší se dohodnout, než se „soudit“. U netypických pracovních úrazů jako je infarkt, kýla, mozková mrtvice apod., to platí dvojnásob. Při sjednávání dohod o mimosoudním odškodnění nejen netypických pracovních úrazů by se mělo postupovat podle § 125 občanského soudního řádu . Zejména se jedná o prokázání existence důvodů, které pro zaměstnavatele znamenají zproštění povinnosti nahradit škodu za pracovní úraz.

Má lékař právo odmítnout poškozenému zaměstnanci (po pracovním úrazu) vyplnit formulář Hodnocení bolestného? Může tento formulář vyplnit např. i praktický lékař, který má lékařské zprávy o průběhu léčení pracovního úrazu?

Zaměstnanec měl v srpnu 2018 uznaný pracovní úraz bez pracovní neschopnosti, při němž si přetrhl šlachu bicepsu. Nyní se na zaměstnavatele obrátil s tím, že následkem tohoto pracovní úrazu musí podstoupit operaci. Kromě náhrady za ztrátu na výdělku nárokuje také bolestné a ztížení společenského uplatnění. Kdo přesně posoudí přímou příčinnou souvislost s původním pracovním úrazem? Má se zaměstnanec obrátit na Kliniku pracovního lékařství a co je k tomu potřeba? Lékařské zprávy, které zaměstnanec předložil, nejsou jednoznačné a vyskytují se v nich různé diagnózy. Zaměstnavatel není schopen posoudit, zda se v tomto případě jedná o příčinnou souvislost, či nikoliv. 

Od 1. června letošního roku nabývá účinnosti novela zákoníku práce č. 366/2019 Sb. z 11. prosince 2019. Je významná zejména pro mateřské školy, neboť doplňuje § 391 odst. 2 zák. práce o právní úpravu odpovědnosti mateřských škol za úrazy dětí při pobytu v těchto zařízeních. Zákoník práce dosud takovou úpravu postrádal.

Dne 9. 9. 2016 se stal pracovní úraz. Poškozený je doposud v pracovní neschopnosti. Po roce trvání pracovní neschopnosti předložil zaměstnavateli vyplněný Pposudek o bolestném a požaduje jeho vyplacení, s tím, že po roce se tak musí učinit. Můžete prosím sdělit, z jakého předpisu toto vyplývá?

Úvod Do 31. 12. 2013, tedy do nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, byla výše náhrady za bolest stejně jako náhrady za ztížení společenského uplatnění coby dílčích...

Může zaměstnavatel krátit bolestné v důsledku částečného zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz, zapříčiněný např. nedbalostí zaměstnance?

Na Ministerstvu průmyslu a obchodu se stal zaměstnanci na dohodu o provedení práce pracovní úraz. Po ukončení neschopnosti přinesl zraněný od svého obvodního lékaře (ošetřující lékař byl ortoped - jednalo se o zlomeninu stehenní kosti) vyplněný formulář na bolestné a ztížené společenské uplatnění ve výši 1 500 bodů. Komisí, která pracovní úrazy likviduje, bylo rozhodnuto, že musí proběhnout revize bodového ohodnocení. Dostala jsem za úkol toto zajistit. Oslovila jsem Pojišťovnu Kooperativa s tím, že oni určitě mají své lékaře, kteří sporné případy řeší, ale nekomunikují přesto, že jim bylo nabídnuto, že Ministerstvo průmyslu a obchodu všechny výdaje uhradí. Kam se mohu obrátit kvůli novému posudku? Ministerstvo je rozhodné případné náklady s tím spojené uhradit.  

Vzhledem k právní úpravě nárůstu hodnoty 1 bodu v rámci bolestného za pracovní úraz na 250 Kč se ptám, zda se bolestné bude vyplácet i u pracovních úrazů bez pracovní neschopnosti. U některých zaměstnavatelů dochází ke zvýšené evidenci pracovních úrazů a žádostí o výplatu pouze bolestného, proto se ptají, zda by se nedalo argumentovat tím, že nedošlo k pracovní neschopnosti nebo že nebyla delší než 3 kalendářní dny, a tak bolestné nevyplatit.