Nedávno, spíše s nostalgií jsem listoval v časopise BHP a narazil jsem na článek s názvem: Zamyšlení nad obsahem slov „bezpečnost práce“. Na chvíli jsem se i já zamyslel a až potom jsem zaregistroval jméno autora – Ing Antonín Dušátko. Přečetl jsem si celý článek, a ještě dva na něj navazující. Autora znám už doslova několik desetiletí a jeho práce byly vždy na vysoké úrovni, vždy byly podloženy prověřenými fakty, a přitom jsou psány velmi srozumitelně. Jeho otázka zněla jako výzva a zejména, když mě osobně požádal o názor jsem o otázce začal uvažovat ve všech mě známých souvislostech.
Proč se zabývat bezpečností práce?
Možné následky nebezpečného chování představují nemalé ztráty jak pro postiženého a jeho rodinu, tak pro stát. Kladou vysoké nároky na zdravotnictví a sociální služby. Průměrné ztráty a náklady na jeden úraz byly v minulosti pravidelně zjišťovány a rostou až do milionových hodnot. U nás bohužel na rozdíl od minulosti a praxe mnoha států nemáme úrazové pojišťovny, které by zajišťovaly a hradily zdravotní péči, vč rehabilitace a opětovného začlenění do pracovního procesu. Proto není možné určit přesné náklady.
„Bezpečnost práce“ není jednoduché zajišťovat. Zákon č. 309/2006 Sb. stanoví požadavky na odbornou a zvláštní odbornou způsobilost osob pro provádění úkolů v hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnance. Obávám se, že tato činnost je u nás poněkud podceňována. Neexistuje „univerzální“ bezpečnostní technik. Výuce směřující k bezpečné práci je zapotřebí věnovat dostatečnou péči na školách všech stupňů. Tento požadavek je uveden v Národní politice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci přijaté Usnesením vlády ČR č. 475 ze dne 19. 5. 2003 a následně rozpracovaném v Národním akčním programu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro příslušné roky. (Počátkem tohoto století byl svazem úrazových pojišťoven v Kanadě zahájen „on line“ - bohužel až po drastickém úraze mladistvého z okolí ministra práce – projekt „Safety passport“ pro všechny učně a studenty. Jeho absolvování bylo značnou výhodou při hledání budoucího zaměstnání. Jen o málo později zahájila obdobný program rakouská úrazová pojišťovna AUVA, ale přímo ve školách a učilištích. Předcházelo tomu masivní vzděl