Zaměstnávání cizinců - červnová kampaň BOZPinfo

Vydáno: 3 minuty čtení

Zaměstnáváte cizince? Pak si nenechte ujít Bozpíkovu červnovou kampaň. Červnová kampaň cílí na právní aspekty zaměstnávání cizinců v České republice.  Analyzuje základní právní úpravy týkající se vstupu, pobytu a pracovního uplatnění cizinců, včetně podmínek pro získání pracovních povolení, modrých a zelených karet a dalších forem zaměstnanecké migrace. Kampaň rovněž zahrnuje otázky týkající se diskriminace cizinců na pracovním trhu, rovného zacházení, přístupu k sociálním právům a zaměstnaneckým výhodám. Část kampaně je pak zaměřena na agenturní zaměstnávání a zajištění BOZP.

Pravidel není mnoho, ale při jejich nedodržení hrozí poměrně vysoké sankce ze strany příslušných kontrolních orgánů. Cizinci ze zemí EU mají na území ČR stejná práva jako občané ČR. Občan EU nepotřebuje k pobytu na území ČR žádné povolení a může zde zůstat, jak dlouho chce. Může zde pracovat, podnikat či studovat jako občan ČR. Jedinou povinností cizince z EU je se do 30 dnů od příjezdu zaregistrovat na cizinecké policii.

Cizinci ze třetích zemí (tj. ze země mimo EU/EHP a Švýcarsko) mohou pracovat pouze, pokud mají povolení k zaměstnání spolu s platným oprávněním k pobytu, zaměstnaneckou kartu, modrou kartu nebo kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance. Získat povolení k zaměstnání spolu s platným oprávněním k pobytu, zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu je možné pouze pro konkrétní pracovní místo u konkrétního zaměstnavatele. Zaměstnavatel naopak musí volné pracovní místo oznámit Úřadu práce ČR, aby bylo zadáno do databáze volných pracovních míst vhodných pro cizince.

S problematikou zaměstnávání cizinců úzce souvisí i agenturní zaměstnávání. Agentní zaměstnávání (nebo také zprostředkování zaměstnání přes agenturu práce) je způsob, kdy zaměstnanec nepracuje přímo pro firmu, kde vykonává svou práci, ale je zaměstnán pracovní agenturou, která ho této firmě „zapůjčuje“. Agentura práce může zprostředkovávat zaměstnání stejně jako úřady práce. Nejčastěji pak agentura práce vystupuje jako zaměstnavatel, který s občany uzavírá pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti za účelem dočasného přidělení svého zaměstnance k výkonu práce u jiné osoby – uživatele (tzv. agenturní zaměstnávání). Podmínky agenturního zaměstnávání upravuje zákoník práce a zprostředkování zaměstnání agenturami práce upravuje zákon o zaměstnanosti.

Zákoník práce výslovně stanoví uživateli povinnost zajistit BOZP, zároveň ale agenturu práce nezprošťuje této povinnosti. Vychází se tedy z toho, že i agentura práce je obecně odpovědná v oblasti BOZP. Konkrétní pravidla BOZP může ale stanovovat pouze uživatel, neboť on zná konkrétní pracoviště a rizika práce. Ve smlouvě o dočasném přidělení je velmi vhodné upravit otázku, jaký subjekt bude zaměstnance seznamovat s riziky, poskytovat pracovní prostředky, jak bude uživatel odpovídat agentuře za škodu způsobenou zaměstnanci apod.

Tato kampaň se zaměřuje na poskytování komplexních a praktických informací pro zaměstnavatele v České republice, kteří chtějí zaměstnávat cizince, aby zajistili legální pracovní podmínky. Pomůže jim porozumět jejich povinnostem, vyhnout se právním problémům a přispět k integraci cizinců na českém pracovním trhu.

Více informací na stránkách kampaně.

Novinky

  • Novinky
Zákonný základ postupu při uznávání nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání stanoví od dubna 2013 vyhláška č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a znávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání), která nahradila vyhlášku č. 342/1997 Sb. Nová vyhláška č. 104/2012 Sb. značně posílila úlohu poskytovatele pracovnělékařských služeb (dříve závodní preventivní péče). Střediska nemocí z povolání uznávají tato onemocnění na základě zjištění zdravotního stavu poskytovatelem pracovnělékařských služeb, a to včetně zjištění zdravotního stavu před vznikem onemocnění a výsledků jim vyžádaných odborných vyšetření. Jde o prováděcí vyhlášku k zákonu č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Ministerstvo zdravotnictví navíc pravidelně vydává tzv. Metodické návody k zajištění jednotného postupu při ověřování podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání. Ten poslední – reflektující změny, které přineslo nařízení vlády č. 428/2025 Sb. – byl publikován ve Věstníku MZD č. 17/2025 a je k dispozici na webových stránkách ministerstva zdravotnictví. Jde však o metodický návod pro lékaře. Součátí tohoto věstníku je rovněž Metodický návod k zajištění jednotného postupu pro zařazování prací do kategorií pro rizikový faktor pracovních podmínek neionizující záření při svařování.
31. 10. 2025 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Svazem průmyslu a dopravy ČR (SPČR), v rámci celoevropské kampaně Zdravé pracoviště 2023 – 2025, pořádá online seminář s názvem „Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku“. Cílem odborného on-line semináře je poskytnout účastníkům bližší náhled do problematiky týkající se ochrany zdraví a bezpečnosti práce z pohledu legislativy a zaměří se i na bezpečnost práce v souvislosti s využitím digitální technologie na pracovišti. Akce se koná 4. listopadu 2025 od 9.30 hod. Pozvánka Program Registrace
31. 10. 2025 / 1 minuta čtení
  • Novinky
8. listopadu 2025 nabývá účinnosti nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Změna je provedena nařízením vlády č. 428/2025 Sb.
30. 10. 2025 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Jedná se o systém, který sbírá data o pracovnících, jejich činnostech a pracovním prostředí (často v reálném čase) a využívá modely umělé inteligence (AI) k automatizovanému nebo poloautomatizovanému rozhodování. AI může například: přidělovat úkoly, optimalizovat rozvrhy, sledovat používání OOP; analyzovat komunikaci pro detekci stresu nebo šikany; personalizovat pracovní podmínky podle zdravotního stavu; podporovat design pracoviště a školení. Použití se rozšiřuje napříč sektory: výroba, doprava, zdravotnictví, sklady, call centra, HR, maloobchod, finance. Materiál shrnuje následující aspekty: Příležitosti a přínosy Rizika a negativní dopady Výzvy Doporučení pro zaměstnavatele Doporučení pro zaměstnance
24. 10. 2025 / 1 minuta čtení