Kontroly nelegálně pracujících osob

Vydáno: 2 minuty čtení

V uplynulém roce 2024 bylo při kontrolách Státního úřadu inspekce práce odhaleno téměř 2 tisíce nelegálně pracujících osob a za umožnění výkonu nelegální práce vyměřeny pokuty v souhrnné výši necelých 164 miliónů korun.

Z celkového počtu 18 969 kontrol provedených Státním úřadem inspekce práce v roce 2024 bylo 6 328 kontrol zaměřených přímo na odhalování nelegálního zaměstnávání, při kterých byla oblastními inspektoráty zjištěna nelegální práce u 785 subjektů. Kontrolami bylo odhaleno 1 934 nelegálně zaměstnaných osob. V 541 případech se jednalo o občany České republiky, ve 86 případech o občany Evropské unie (nejčastěji občany Slovenska, Rumunska a Polska) a v 1 307 případech o cizince, občany třetích zemí (nejčastěji občané Ukrajiny, Moldavska a Vietnamu). Celkový počet nelegálně pracujících osob zjištěných při loňských kontrolách orgánů inspekce práce, zejména pak cizinců, byl oproti roku 2023 nižší. Důvodem je zejména skutečnost, že dle aktuálně platných zákonných opatření mají ukrajinští uprchlíci se statusem dočasné ochrany volný vstup na trh práce v ČR a z tohoto pohledu mají stejné možnosti zaměstnání jako občané členských zemí EU. Přes tuto skutečnost i v loňském roce bylo nejvíce osob, které byly při kontrolách odhaleny, právě ukrajinské státní příslušnosti. Z celkového počtu nelegálně zaměstnaných cizinců tvořili 59 procent občané Ukrajiny.
Za přestupky nelegální práce bylo v roce 2024 uloženo celkem 831 pokut v celkové výši 163 939 500 Kč.

Nejčastěji byly v roce 2024 odhalovány nelegálně pracující osoby dle klasifikace CZ NACE v sektoru velkoobchod a maloobchod, na pracovištích zaměstnavatelů ve stavebnictví, zpracovatelském průmyslu a sektoru oprav a údržby motorových vozidel. Z pohledu velkosti zaměstnavatele se nelegálního zaměstnávání dopouštěli nejčastěji zaměstnavatelé v kategorii do 9 zaměstnanců a zaměstnavatelé s 10–49 zaměstnanci.

Při organizaci a provádění kontrol orgány inspekce práce spolupracovaly s dalšími orgány státní správy. Pokračovala dlouhodobě fungující spolupráce s ozbrojenými složkami, především s Policií ČR, Službou cizinecké policie a Celní správou. Stejně tak spolupráce s Úřadem práce ČR, Českou správou sociálního zabezpečení, Generálním finančním ředitelstvím a Odborem azylové a migrační politiky, Ministerstva vnitra.

Zdroj: Tisková zpráva SÚIP

Novinky

  • Novinky
Komentář k zákonu č. 309/2006 Sb. přináší systematický výklad právní úpravy dalších požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP), které doplňují obecné povinnosti zaměstnavatelů stanovené zákoníkem práce. Text podrobně rozebírá rozsah působnosti zákona, jeho návaznost na evropské právní předpisy i další relevantní předpisy a judikaturu. Součástí výkladu jsou rovněž praktické aspekty aplikace zákona, typické problémy z praxe, kontrolní mechanismy státních orgánů i specifika stavebnictví jako vysoce rizikového odvětví. Důraz je kladen na propojení právního rámce s reálnými potřebami praxe a efektivní ochranou života, zdraví a důstojnosti zaměstnanců. Komentář tak představuje důležitý zdroj informací pro odborníky, zaměstnavatele i právníky při zajišťování efektivní prevence a ochrany života a zdraví při práci v České republice.
Dnes / 1 minuta čtení
  • Novinky
Devět nových případových studií agentury EU-OSHA přináší inspirativní příklady z praxe, které popisují, jak pracoviště v celé Evropě převádějí povědomí o této problematice do konkrétních opatření na podporu duševního...
14. 7. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Rostoucí teploty a častější vlny veder zvyšují rizika spojená s výkonem práce, a to jak na venkovních pracovištích, tak v uzavřených prostorách. Tepelný stres může vést nejen ke snížení pracovní výkonnosti, ale také k vážným zdravotním komplikacím, včetně vyčerpání z horka nebo kolapsových stavů. Riziko působení vysokých teplot přitom není u všech zaměstnanců stejné. Významnou roli hraje například věk, zdravotní stav, fyzická zátěž, pracovní podmínky nebo individuální zdravotní dispozice. Zvýšenou pozornost je proto vhodné věnovat zejména zranitelným skupinám pracovníků.
13. 7. 2026 / 2 minuty čtení
  • Novinky
Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1325/2025 potvrdil, že povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci dopadá nejen na jeho zaměstnance, ale na všechny osoby, které se s jeho vědomím pohybují na jeho pracovišti, včetně OSVČ a pracovníků dodavatelů či subdodavatelů.
10. 7. 2026 / 2 minuty čtení