Březnová kampaň pro bezpečné pracovní prostředí

Vydáno: 3 minuty čtení

Březnová Bozpíkova kampaň se zaměří na bezpečné pracovní prostředí.

Prvním z témat této kampaně je kategorizace prací, která představuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže pracovníků faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek, které jsou charakteristické pro danou práci na konkrétním pracovišti, a úrovně zabezpečení ochrany zdraví pracovníků. Kampaň představuje, jak tento proces probíhá, včetně role krajských hygienických stanic (KHS), a seznamuje s povinnostmi zaměstnavatelů.

Dalším tématem jsou rizikové faktory na pracovišti, specifikované dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., jež budou představeny formou infografik, které přehledně znázorní jednotlivé faktory ohrožující zdraví zaměstnanců. Pod pojmem rizikový faktor rozumíme každou okolnost, podmínku, činitele či vlastnost pracovního systému, jež může být příčinou pracovního úrazu, nemoci z povolání, profesionální otravy nebo jiného poškození zdraví. Je proto nutné je vyhledávat a následně eliminovat. Pokud toto není možné, musí zaměstnavatel učinit taková opatření, která povedou k omezení jejich působení. Lze k nim přiřadit i uspořádání pracoviště nebo jiné aspekty související s pracovní činností, včetně organizačních opatření. Zmíněný přístup se nazývá prevence rizik.

Mezi rizikové faktory z hlediska pracovních podmínek patří:

  • mikroklimatické podmínky (zátěž teplem a chladem),
  • chemické faktory (chemické karcinogeny, mutageny, olovo, azbest aj.)
  • biologické činitele,
  • fyzikální faktory (hluk, vibrace, ionizující a neionizující záření),
  • fyzická zátěž (celková a lokální svalová zátěž, pracovní polohy, ruční manipulace s břemeny)
  • prach,
  • psychická zátěž,
  • zraková zátěž a
  • práce ve zvýšeném tlaku vzduchu.

Neméně důležitou oblastí jsou také pracovnělékařské služby (PLS), což jsou zdravotní preventivní služby, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti a pracovních podmínek na zdraví. Dále zahrnují provádění pracovnělékařských prohlídek, poradenství v ochraně zdraví při práci, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce. 

Cílem pracovnělékařské péče je prevence poškození zdraví pracovníků vlivem pracovní činnosti a pracovního prostředí, hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci a dlouhodobé udržení pracovní schopnosti zaměstnanců.

Na základě kampaně by se tedy zaměstnavatelé měli dozvědět, jak zařadit své zaměstnance do kategorií, jaké rizikové faktory by měli na svých pracovištích monitorovat a jaké pracovnělékařské služby pro své zaměstnance zajišťovat.

Více informací o březnové kampani, kterou organizuje Výzkumný institut práce a sociálních věcí naleznete na stránkách BOZP má smysl.

Novinky

  • Novinky
Letní vedra znovu otevírají otázku povinností zaměstnavatelů při práci v náročných mikroklimatických podmínkách. Proto jsme pro vás exkluzivně odemkli článek JUDr. Evy Dandové „Poskytujeme zaměstnancům ochranné nápoje“, který se věnuje pravidlům poskytování ochranných nápojů podle zákoníku práce a souvisejících předpisů.  
5. 8. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Devět nových případových studií agentury EU-OSHA přináší inspirativní příklady z praxe, které popisují, jak pracoviště v celé Evropě převádějí povědomí o této problematice do konkrétních opatření na podporu duševního zdraví – což je ústředním tématem nadcházející kampaně Zdravé pracoviště s názvem „Společně za duševní zdraví při práci“. Šest případových studií se věnuje vnitrostátním nebo odvětvovým iniciativám, jejichž cílem je zvýšit povědomí a posílit prevenci psychosociálních rizik. Popisují, jak širší programy pomohly podpořit smysluplné změny v podnicích prostřednictvím přetavení politik a pokynů do konkrétních zlepšení na pracovištích. Zbývající tři případové studie představují preventivní iniciativy podniků a nabízejí cenné poznatky o tom, jak mohou organizace proaktivně řešit psychosociální rizika a podporovat duševní pohodu.
5. 8. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Nová zpráva od EU-OSHA se zaměřuje na prevenci psychosociálních rizik a podporu dobrého duševního zdraví u pedagogických pracovníků, jako jsou učitelé, akademičtí pracovníci, výzkumní asistenti a další. Uvádí osvědčené postupy a doporučení pro politiku na podporu duševního zdraví v tomto klíčovém odvětví, které v celé EU zaměstnává 10 milionů lidí, přičemž každý čtvrtý pracovník uvádí, že jeho práce má negativní dopad na jeho duševní zdraví. Informujte se o psychosociálních rizicích a duševním zdraví při práci – problematice, na kterou se zaměřuje kampaň agentury EU-OSHA Společně za duševní zdraví při práci, která bude zahájena letos v říjnu. Pro více informací ze školního prostředí se přihlaste na konferenci.
4. 8. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Tepelný stres představuje riziko pro pracovníky, kteří pracují ve vnitřních prostorách, i pro pracovníky, kteří vykonávají svou práci venku, a to napříč všemi odvětvími. Míra jeho závažnosti závisí na místě výkonu práce, ale také na individuálních charakteristikách pracovníků, jako je věk, zdravotní stav, sociálně-ekonomický status a dokonce i pohlaví. Ty musí být v rámci opatření zaměřených na řešení a zmírňování rizik spojených s prací v horku zohledněny. Tato příručka nabízí pracovištím praktické návody (organizační a technické povahy), jak toto pracovní riziko snížit a řídit, jakož i praktické způsoby, jak o něm poskytovat školení. Rovněž jsou uvedeny informace o tom, jaká opatření by měla být přijata v případě, že se u pracovníka začnou projevovat příznaky onemocnění spojeného s horkem. Příručku naleznete zde.
31. 7. 2026 / 1 minuta čtení