Březnová kampaň pro bezpečné pracovní prostředí

Vydáno: 3 minuty čtení

Březnová Bozpíkova kampaň se zaměří na bezpečné pracovní prostředí.

Prvním z témat této kampaně je kategorizace prací, která představuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže pracovníků faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek, které jsou charakteristické pro danou práci na konkrétním pracovišti, a úrovně zabezpečení ochrany zdraví pracovníků. Kampaň představuje, jak tento proces probíhá, včetně role krajských hygienických stanic (KHS), a seznamuje s povinnostmi zaměstnavatelů.

Dalším tématem jsou rizikové faktory na pracovišti, specifikované dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., jež budou představeny formou infografik, které přehledně znázorní jednotlivé faktory ohrožující zdraví zaměstnanců. Pod pojmem rizikový faktor rozumíme každou okolnost, podmínku, činitele či vlastnost pracovního systému, jež může být příčinou pracovního úrazu, nemoci z povolání, profesionální otravy nebo jiného poškození zdraví. Je proto nutné je vyhledávat a následně eliminovat. Pokud toto není možné, musí zaměstnavatel učinit taková opatření, která povedou k omezení jejich působení. Lze k nim přiřadit i uspořádání pracoviště nebo jiné aspekty související s pracovní činností, včetně organizačních opatření. Zmíněný přístup se nazývá prevence rizik.

Mezi rizikové faktory z hlediska pracovních podmínek patří:

  • mikroklimatické podmínky (zátěž teplem a chladem),
  • chemické faktory (chemické karcinogeny, mutageny, olovo, azbest aj.)
  • biologické činitele,
  • fyzikální faktory (hluk, vibrace, ionizující a neionizující záření),
  • fyzická zátěž (celková a lokální svalová zátěž, pracovní polohy, ruční manipulace s břemeny)
  • prach,
  • psychická zátěž,
  • zraková zátěž a
  • práce ve zvýšeném tlaku vzduchu.

Neméně důležitou oblastí jsou také pracovnělékařské služby (PLS), což jsou zdravotní preventivní služby, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti a pracovních podmínek na zdraví. Dále zahrnují provádění pracovnělékařských prohlídek, poradenství v ochraně zdraví při práci, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce. 

Cílem pracovnělékařské péče je prevence poškození zdraví pracovníků vlivem pracovní činnosti a pracovního prostředí, hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci a dlouhodobé udržení pracovní schopnosti zaměstnanců.

Na základě kampaně by se tedy zaměstnavatelé měli dozvědět, jak zařadit své zaměstnance do kategorií, jaké rizikové faktory by měli na svých pracovištích monitorovat a jaké pracovnělékařské služby pro své zaměstnance zajišťovat.

Více informací o březnové kampani, kterou organizuje Výzkumný institut práce a sociálních věcí naleznete na stránkách BOZP má smysl.

Novinky

  • Novinky
Jedná se o systém, který sbírá data o pracovnících, jejich činnostech a pracovním prostředí (často v reálném čase) a využívá modely umělé inteligence (AI) k automatizovanému nebo poloautomatizovanému rozhodování. AI může například: přidělovat úkoly, optimalizovat rozvrhy, sledovat používání OOP; analyzovat komunikaci pro detekci stresu nebo šikany; personalizovat pracovní podmínky podle zdravotního stavu; podporovat design pracoviště a školení. Použití se rozšiřuje napříč sektory: výroba, doprava, zdravotnictví, sklady, call centra, HR, maloobchod, finance. Materiál shrnuje následující aspekty: Příležitosti a přínosy Rizika a negativní dopady Výzvy Doporučení pro zaměstnavatele Doporučení pro zaměstnance
24. 10. 2025 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Používání snímačů a inteligentních digitálních systémů představuje významný pokrok v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), zejména v rizikových odvětvích. Tyto technologie umožňují včasnou detekci fyzické, svalové i duševní únavy pracovníků a identifikaci potenciálních nebezpečí prostřednictvím mobilních či stacionárních zařízení vybavených senzory a kamerami. Přestože jejich cílem je zvýšit bezpečnost na pracovišti, přinášejí i nové výzvy. Mezi hlavní rizika patří ztráta autonomie pracovníků, nadměrná závislost na technologiích, která může vést k chybám, a riziko zneužití citlivých osobních údajů. Dále existuje možnost, že shromažďovaná data jsou nepřesná nebo neobjektivní, což může negativně ovlivnit rozhodovací procesy. Efektivní využívání těchto systémů proto vyžaduje důkladné zhodnocení jejich přínosů i potenciálních dopadů na pracovní prostředí. Materiál proto doporučuje zavádět digitální systémy eticky a transparentně, s důrazem na ochranu zaměstnanců a rovnováhu mezi efektivitou a lidským přístupem.
23. 10. 2025 / 1 minuta čtení
  • Novinky
V prostorách Kaiserštejnského paláce v Praze bylo předáno osvědčení „Bezpečný podnik“ patnácti společnostem, které se dobrovolně zapojily do národního programu zaměřeného na systematické řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Ocenění je udělováno firmám, které nad rámec zákonných povinností aktivně budují bezpečné pracovní prostředí a kulturu prevence.
23. 10. 2025 / 2 minuty čtení
  • Novinky
V posledních letech se práce na dálku (tzv. home office nebo remote work) stala nedílnou součástí pracovního života milionů lidí. Tento model, dříve vnímaný jako výsada nebo benefit, se v důsledku pandemických opatření a digitalizace stal běžnou praxí v mnoha odvětvích. Spolu s jeho rozšířením však vyvstaly nové výzvy v oblasti řízení pracovních týmů, zajištění bezpečnosti práce, organizace času i péče o duševní zdraví. Materiál nabízí komplexní pohled na tuto formu výkonu práce z hlediska udržitelnosti, efektivity a bezpečnosti.
22. 10. 2025 / 1 minuta čtení