Březnová kampaň pro bezpečné pracovní prostředí

Vydáno: 3 minuty čtení

Březnová Bozpíkova kampaň se zaměří na bezpečné pracovní prostředí.

Prvním z témat této kampaně je kategorizace prací, která představuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže pracovníků faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek, které jsou charakteristické pro danou práci na konkrétním pracovišti, a úrovně zabezpečení ochrany zdraví pracovníků. Kampaň představuje, jak tento proces probíhá, včetně role krajských hygienických stanic (KHS), a seznamuje s povinnostmi zaměstnavatelů.

Dalším tématem jsou rizikové faktory na pracovišti, specifikované dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., jež budou představeny formou infografik, které přehledně znázorní jednotlivé faktory ohrožující zdraví zaměstnanců. Pod pojmem rizikový faktor rozumíme každou okolnost, podmínku, činitele či vlastnost pracovního systému, jež může být příčinou pracovního úrazu, nemoci z povolání, profesionální otravy nebo jiného poškození zdraví. Je proto nutné je vyhledávat a následně eliminovat. Pokud toto není možné, musí zaměstnavatel učinit taková opatření, která povedou k omezení jejich působení. Lze k nim přiřadit i uspořádání pracoviště nebo jiné aspekty související s pracovní činností, včetně organizačních opatření. Zmíněný přístup se nazývá prevence rizik.

Mezi rizikové faktory z hlediska pracovních podmínek patří:

  • mikroklimatické podmínky (zátěž teplem a chladem),
  • chemické faktory (chemické karcinogeny, mutageny, olovo, azbest aj.)
  • biologické činitele,
  • fyzikální faktory (hluk, vibrace, ionizující a neionizující záření),
  • fyzická zátěž (celková a lokální svalová zátěž, pracovní polohy, ruční manipulace s břemeny)
  • prach,
  • psychická zátěž,
  • zraková zátěž a
  • práce ve zvýšeném tlaku vzduchu.

Neméně důležitou oblastí jsou také pracovnělékařské služby (PLS), což jsou zdravotní preventivní služby, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti a pracovních podmínek na zdraví. Dále zahrnují provádění pracovnělékařských prohlídek, poradenství v ochraně zdraví při práci, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce. 

Cílem pracovnělékařské péče je prevence poškození zdraví pracovníků vlivem pracovní činnosti a pracovního prostředí, hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci a dlouhodobé udržení pracovní schopnosti zaměstnanců.

Na základě kampaně by se tedy zaměstnavatelé měli dozvědět, jak zařadit své zaměstnance do kategorií, jaké rizikové faktory by měli na svých pracovištích monitorovat a jaké pracovnělékařské služby pro své zaměstnance zajišťovat.

Více informací o březnové kampani, kterou organizuje Výzkumný institut práce a sociálních věcí naleznete na stránkách BOZP má smysl.

Novinky

  • Novinky
Komentář k zákonu č. 309/2006 Sb. přináší systematický výklad právní úpravy dalších požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP), které doplňují obecné povinnosti zaměstnavatelů stanovené zákoníkem práce. Text podrobně rozebírá rozsah působnosti zákona, jeho návaznost na evropské právní předpisy i další relevantní předpisy a judikaturu. Součástí výkladu jsou rovněž praktické aspekty aplikace zákona, typické problémy z praxe, kontrolní mechanismy státních orgánů i specifika stavebnictví jako vysoce rizikového odvětví. Důraz je kladen na propojení právního rámce s reálnými potřebami praxe a efektivní ochranou života, zdraví a důstojnosti zaměstnanců. Komentář tak představuje důležitý zdroj informací pro odborníky, zaměstnavatele i právníky při zajišťování efektivní prevence a ochrany života a zdraví při práci v České republice.
Včera / 1 minuta čtení
  • Novinky
Devět nových případových studií agentury EU-OSHA přináší inspirativní příklady z praxe, které popisují, jak pracoviště v celé Evropě převádějí povědomí o této problematice do konkrétních opatření na podporu duševního...
14. 7. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Rostoucí teploty a častější vlny veder zvyšují rizika spojená s výkonem práce, a to jak na venkovních pracovištích, tak v uzavřených prostorách. Tepelný stres může vést nejen ke snížení pracovní výkonnosti, ale také k vážným zdravotním komplikacím, včetně vyčerpání z horka nebo kolapsových stavů. Riziko působení vysokých teplot přitom není u všech zaměstnanců stejné. Významnou roli hraje například věk, zdravotní stav, fyzická zátěž, pracovní podmínky nebo individuální zdravotní dispozice. Zvýšenou pozornost je proto vhodné věnovat zejména zranitelným skupinám pracovníků.
13. 7. 2026 / 2 minuty čtení
  • Novinky
Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1325/2025 potvrdil, že povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci dopadá nejen na jeho zaměstnance, ale na všechny osoby, které se s jeho vědomím pohybují na jeho pracovišti, včetně OSVČ a pracovníků dodavatelů či subdodavatelů.
10. 7. 2026 / 2 minuty čtení