Březnová kampaň pro bezpečné pracovní prostředí

Vydáno: 3 minuty čtení

Březnová Bozpíkova kampaň se zaměří na bezpečné pracovní prostředí.

Prvním z témat této kampaně je kategorizace prací, která představuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže pracovníků faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek, které jsou charakteristické pro danou práci na konkrétním pracovišti, a úrovně zabezpečení ochrany zdraví pracovníků. Kampaň představuje, jak tento proces probíhá, včetně role krajských hygienických stanic (KHS), a seznamuje s povinnostmi zaměstnavatelů.

Dalším tématem jsou rizikové faktory na pracovišti, specifikované dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., jež budou představeny formou infografik, které přehledně znázorní jednotlivé faktory ohrožující zdraví zaměstnanců. Pod pojmem rizikový faktor rozumíme každou okolnost, podmínku, činitele či vlastnost pracovního systému, jež může být příčinou pracovního úrazu, nemoci z povolání, profesionální otravy nebo jiného poškození zdraví. Je proto nutné je vyhledávat a následně eliminovat. Pokud toto není možné, musí zaměstnavatel učinit taková opatření, která povedou k omezení jejich působení. Lze k nim přiřadit i uspořádání pracoviště nebo jiné aspekty související s pracovní činností, včetně organizačních opatření. Zmíněný přístup se nazývá prevence rizik.

Mezi rizikové faktory z hlediska pracovních podmínek patří:

  • mikroklimatické podmínky (zátěž teplem a chladem),
  • chemické faktory (chemické karcinogeny, mutageny, olovo, azbest aj.)
  • biologické činitele,
  • fyzikální faktory (hluk, vibrace, ionizující a neionizující záření),
  • fyzická zátěž (celková a lokální svalová zátěž, pracovní polohy, ruční manipulace s břemeny)
  • prach,
  • psychická zátěž,
  • zraková zátěž a
  • práce ve zvýšeném tlaku vzduchu.

Neméně důležitou oblastí jsou také pracovnělékařské služby (PLS), což jsou zdravotní preventivní služby, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti a pracovních podmínek na zdraví. Dále zahrnují provádění pracovnělékařských prohlídek, poradenství v ochraně zdraví při práci, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce. 

Cílem pracovnělékařské péče je prevence poškození zdraví pracovníků vlivem pracovní činnosti a pracovního prostředí, hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci a dlouhodobé udržení pracovní schopnosti zaměstnanců.

Na základě kampaně by se tedy zaměstnavatelé měli dozvědět, jak zařadit své zaměstnance do kategorií, jaké rizikové faktory by měli na svých pracovištích monitorovat a jaké pracovnělékařské služby pro své zaměstnance zajišťovat.

Více informací o březnové kampani, kterou organizuje Výzkumný institut práce a sociálních věcí naleznete na stránkách BOZP má smysl.

Novinky

  • Novinky
Ministerstvo zdravotnictví vydává pro orgány ochrany veřejného zdraví ve Věstníku č. 21/2025 Metodický návod k zajištění jednotného postupu při zařazování prací do kategorií ve věci zajištění jednotného postupu při zařazování prací do kategorií, a to od předložení žádosti/oznámení o zařazení prací do kategorií, včetně posouzení rozhodných podkladů a případného vydání rozhodnutí o tomto zařazení. Zařazení práce do kategorie vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže faktory, jenž ze zdravotního hlediska rozhodují o kvalitě pracovních podmínek. Při zařazování prací do kategorií je vždy nutné vycházet z konkrétních pracovních podmínek konkrétních pracovišť, včetně zohlednění charakteristické směny (např. sezónní práce, práce s azbestem). Orgán ochrany veřejného zdraví je oprávněn podle kompetencí podle § 82 odst. 2 písm. c) zákona č. 258/2000 Sb. rozhodovat na žádost zaměstnavatele nebo z moci úřední ve věcech kategorizace prací a podle § 82 odst. 2 písm. n) zákona č. 258/2000 Sb. mu náleží stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek, neupraveného právním předpisem, a práci s tímto faktorem zařadit do příslušné kategorie (pro stanovení přípustného expoziční limitu je vydán samostatný metodický návod). Při zařazování prací do kategorií se bere v úvahu vzájemné ovlivňování účinků jednotlivých faktorů, pokud je toto ovlivňování na podkladě současných vědeckých poznatků známé. Výsledná kategorie se stanoví podle nejméně příznivě hodnoceného faktoru (například máme-li práci, při níž se vyskytuje lokální svalová zátěž v kategorii třetí a vibrace v kategorii čtvrté, pak výsledná kategorie práce bude čtvrtá). Věstník Ministerstva zdravotnictví č. 21/2025
23. 12. 2025 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Z průzkumu agentury EU-OSHA vyplývá, že téměř polovina pracovníků v EU je pravděpodobně vystavena rizikovým faktorům přispívajícím k rozvoji nádorových onemocnění.
18. 12. 2025 / 3 minuty čtení
  • Novinky
Dnes aktualita trošku z jiného soudku. Naše společnost, Wolters Kluwer ČR, má mnohé další aktivity i mimo oblast BOZP. Jednou z nich je i tato soutěž, se kterou bychom vás chtěli seznámit. A budeme rádi, když informaci předáte třeba do svých finančních oddělení.
17. 12. 2025 / 2 minuty čtení
  • Novinky
Agentura EU-OSHA rozšiřuje svůj Barometr BOZP, který nyní obsahuje nové údaje o tématech psychosociálních rizik a rizik souvisejících s digitalizací, které vycházejí z nedávného průzkumu Situace v oblasti BOZP 2025. Seznamte se s trendy hlášenými pracovníky týkajícími se časového tlaku, nedostatečné komunikace, nejistoty zaměstnání a dalších oblastí. Podívejte se, jak jsou tyto výzvy řešeny prostřednictvím osvětových kampaní, odborné přípravy a poradenství v různých zemích EU. Prozkoumejte, jak digitalizace ovlivňuje psychosociální rizikové faktory, jako je pracovní zátěž a autonomie, a zjistěte, jak se technologie, jako jsou chytré telefony nebo senzory, používají na pracovištích po celé Evropě. Barometr BOZP poskytuje interaktivní celounijní přehled ukazatelů, trendů a statistik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na základě spolehlivých zdrojů údajů, jako jsou orgány a agentury EU, Eurostat, vnitrostátní orgány, mezinárodní organizace a průzkumy.
16. 12. 2025 / 1 minuta čtení