Březnová kampaň pro bezpečné pracovní prostředí

Vydáno: 3 minuty čtení

Březnová Bozpíkova kampaň se zaměří na bezpečné pracovní prostředí.

Prvním z témat této kampaně je kategorizace prací, která představuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže pracovníků faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek, které jsou charakteristické pro danou práci na konkrétním pracovišti, a úrovně zabezpečení ochrany zdraví pracovníků. Kampaň představuje, jak tento proces probíhá, včetně role krajských hygienických stanic (KHS), a seznamuje s povinnostmi zaměstnavatelů.

Dalším tématem jsou rizikové faktory na pracovišti, specifikované dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., jež budou představeny formou infografik, které přehledně znázorní jednotlivé faktory ohrožující zdraví zaměstnanců. Pod pojmem rizikový faktor rozumíme každou okolnost, podmínku, činitele či vlastnost pracovního systému, jež může být příčinou pracovního úrazu, nemoci z povolání, profesionální otravy nebo jiného poškození zdraví. Je proto nutné je vyhledávat a následně eliminovat. Pokud toto není možné, musí zaměstnavatel učinit taková opatření, která povedou k omezení jejich působení. Lze k nim přiřadit i uspořádání pracoviště nebo jiné aspekty související s pracovní činností, včetně organizačních opatření. Zmíněný přístup se nazývá prevence rizik.

Mezi rizikové faktory z hlediska pracovních podmínek patří:

  • mikroklimatické podmínky (zátěž teplem a chladem),
  • chemické faktory (chemické karcinogeny, mutageny, olovo, azbest aj.)
  • biologické činitele,
  • fyzikální faktory (hluk, vibrace, ionizující a neionizující záření),
  • fyzická zátěž (celková a lokální svalová zátěž, pracovní polohy, ruční manipulace s břemeny)
  • prach,
  • psychická zátěž,
  • zraková zátěž a
  • práce ve zvýšeném tlaku vzduchu.

Neméně důležitou oblastí jsou také pracovnělékařské služby (PLS), což jsou zdravotní preventivní služby, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti a pracovních podmínek na zdraví. Dále zahrnují provádění pracovnělékařských prohlídek, poradenství v ochraně zdraví při práci, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce. 

Cílem pracovnělékařské péče je prevence poškození zdraví pracovníků vlivem pracovní činnosti a pracovního prostředí, hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci a dlouhodobé udržení pracovní schopnosti zaměstnanců.

Na základě kampaně by se tedy zaměstnavatelé měli dozvědět, jak zařadit své zaměstnance do kategorií, jaké rizikové faktory by měli na svých pracovištích monitorovat a jaké pracovnělékařské služby pro své zaměstnance zajišťovat.

Více informací o březnové kampani, kterou organizuje Výzkumný institut práce a sociálních věcí naleznete na stránkách BOZP má smysl.

Novinky

  • Novinky
Zveme vás na webinář na téma Psychosociální rizika, který se uskuteční dne 23. 9. Přednášet bude Mgr. Lucie Kyselová, která vás provede aktuálními poznatky i praktickými doporučeními z této oblasti. Nezmeškejte příležitost dozvědět se více o důležitém tématu, které se dotýká každodenního pracovního i osobního života.
20. 5. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
  Byla spuštěna nová sekce „Budoucí vývoj a krize související se změnou klimatu“, která přináší pohled na to, jak může klimatická změna ovlivnit svět práce v následujících desetiletích. Nová prognostická studie se zaměřuje na to, jak by změna klimatu a související opatření mohly v příštích 25 letech nepřímo ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků. Neřeší pouze bezprostřední rizika, jako je tepelný stres, ale analyzuje také dlouhodobé změny pracovních podmínek a možné narušení pracovního prostředí. Současně upozorňuje na nutnost přizpůsobení politik a praxe těmto budoucím výzvám. Studie navazuje na předchozí výzkum agentury EU-OSHA v oblasti změny klimatu a BOZP a přináší scénáře vývoje světa práce v Evropě až do roku 2050. Co v sekci najdete K tématu jsou k dispozici následující publikace: metodická zpráva a její shrnutí informační dokument o trendech souvisejících s klimatem a jejich dopadu na BOZP scénáře vývoje BOZP v Evropě do roku 2050 dokument „Od vize k činům“, který shrnuje dopady na jednotlivé aktéry a navrhuje další kroky Navštivte novou sekci a zjistěte, jak se může oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyvíjet v kontextu klimatických změn.
19. 5. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Newsletter květen Expozice diisokyanátům představuje na řadě pracovišť v České republice významné riziko, zejména tam, kde se zpracovávají polyuretanové materiály. Ty jsou široce využívány při výrobě produktů, jako jsou...
19. 5. 2026 / 4 minuty čtení
  • Novinky
Stornovat JMH je možné pouze do konce lhůty stanovené zákonem pro jeho podání, tj. zpravidla do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který se hlášení podává. Například za duben 2026 do 20. května 2026 a za květen 2026 do 22. června 2026 (posun lhůty pro podání z důvodu víkendu). Toto pravidlo je platné obecně. Jak má zaměstnavatel postupovat? Storno lze provádět pouze v rámci zákonné lhůty pro podání JMH a po jejím uplynutí již nelze storno využít a veškeré opravy lze řešit pouze podáním opravného hlášení za příslušný měsíc. Možnost podat storno v rámci zákonné lhůty pro podání JMH je pouze klientskou službou a vychází z toho, že zaměstnavatel má po provedení storno beztak povinnost JMH v zákonné lhůtě podat. Pro podání JMH za měsíce leden až březen 2026 zákon stanovuje do 30. června 2026, a proto nelze na podání za uvedené měsíce storno použít. Od 1. května 2026 je spuštěna kontrola, která tuto skutečnost ověřuje. Pokud potřebujete opravit údaje v již podaném JMH, využijte opravné hlášení. Bližší informace naleznete v dokumentu Pravidla podání JMHZ a související procesy.
14. 5. 2026 / 1 minuta čtení