Březnová kampaň pro bezpečné pracovní prostředí

Vydáno: 3 minuty čtení

Březnová Bozpíkova kampaň se zaměří na bezpečné pracovní prostředí.

Prvním z témat této kampaně je kategorizace prací, která představuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže pracovníků faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek, které jsou charakteristické pro danou práci na konkrétním pracovišti, a úrovně zabezpečení ochrany zdraví pracovníků. Kampaň představuje, jak tento proces probíhá, včetně role krajských hygienických stanic (KHS), a seznamuje s povinnostmi zaměstnavatelů.

Dalším tématem jsou rizikové faktory na pracovišti, specifikované dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., jež budou představeny formou infografik, které přehledně znázorní jednotlivé faktory ohrožující zdraví zaměstnanců. Pod pojmem rizikový faktor rozumíme každou okolnost, podmínku, činitele či vlastnost pracovního systému, jež může být příčinou pracovního úrazu, nemoci z povolání, profesionální otravy nebo jiného poškození zdraví. Je proto nutné je vyhledávat a následně eliminovat. Pokud toto není možné, musí zaměstnavatel učinit taková opatření, která povedou k omezení jejich působení. Lze k nim přiřadit i uspořádání pracoviště nebo jiné aspekty související s pracovní činností, včetně organizačních opatření. Zmíněný přístup se nazývá prevence rizik.

Mezi rizikové faktory z hlediska pracovních podmínek patří:

  • mikroklimatické podmínky (zátěž teplem a chladem),
  • chemické faktory (chemické karcinogeny, mutageny, olovo, azbest aj.)
  • biologické činitele,
  • fyzikální faktory (hluk, vibrace, ionizující a neionizující záření),
  • fyzická zátěž (celková a lokální svalová zátěž, pracovní polohy, ruční manipulace s břemeny)
  • prach,
  • psychická zátěž,
  • zraková zátěž a
  • práce ve zvýšeném tlaku vzduchu.

Neméně důležitou oblastí jsou také pracovnělékařské služby (PLS), což jsou zdravotní preventivní služby, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti a pracovních podmínek na zdraví. Dále zahrnují provádění pracovnělékařských prohlídek, poradenství v ochraně zdraví při práci, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce. 

Cílem pracovnělékařské péče je prevence poškození zdraví pracovníků vlivem pracovní činnosti a pracovního prostředí, hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci a dlouhodobé udržení pracovní schopnosti zaměstnanců.

Na základě kampaně by se tedy zaměstnavatelé měli dozvědět, jak zařadit své zaměstnance do kategorií, jaké rizikové faktory by měli na svých pracovištích monitorovat a jaké pracovnělékařské služby pro své zaměstnance zajišťovat.

Více informací o březnové kampani, kterou organizuje Výzkumný institut práce a sociálních věcí naleznete na stránkách BOZP má smysl.

Novinky

  • Novinky
Vysoké teploty neovlivňují pouze zaměstnance ve výrobě nebo při práci venku. Negativní dopady horka pocítí i pracovníci v kancelářích. Vedro zhoršuje koncentraci, zvyšuje únavu a může vést k vyšší chybovosti....
19. 8. 2026 / 3 minuty čtení
  • Novinky
Hodnocení rizik otevírá dveře k bezpečné a zdravé práci. Mnoho malých podniků však má potíže tuto klíčovou činnost provádět, protože jim v tom brání omezené zdroje a nedostatek odborných znalostí...
17. 8. 2026 / 2 minuty čtení
  • Novinky
Letní měsíce přinášejí vysoké teploty. Lidé tráví více času venku a více se potí. Právě v tomto období je proto důležité věnovat zvýšenou pozornost pitnému režimu. Nedostatek tekutin může vést...
14. 8. 2026 / 4 minuty čtení
  • Novinky
Devět nových případových studií agentury EU-OSHA přináší inspirativní příklady z praxe, které popisují, jak pracoviště v celé Evropě převádějí povědomí o této problematice do konkrétních opatření na podporu duševního zdraví – což je ústředním tématem nadcházející kampaně Zdravé pracoviště s názvem „Společně za duševní zdraví při práci“. Šest případových studií se věnuje vnitrostátním nebo odvětvovým iniciativám, jejichž cílem je zvýšit povědomí a posílit prevenci psychosociálních rizik. Popisují, jak širší programy pomohly podpořit smysluplné změny v podnicích prostřednictvím přetavení politik a pokynů do konkrétních zlepšení na pracovištích. Zbývající tři případové studie představují preventivní iniciativy podniků a nabízejí cenné poznatky o tom, jak mohou organizace proaktivně řešit psychosociální rizika a podporovat duševní pohodu.
12. 8. 2026 / 1 minuta čtení