nepřetržitý odpočinek

Prosím o kontrolu, zda počítáme správně odpočinek: pracovní doba Po - Pá od 6:00 do 14:00 hod. Zaměstnanec bude mít v sobotu přesčas od 10:00 do 18:00 hodin, má 11 hodin denní odpočinek do 5:00 hodin (ráno neděle) a k tomu pak 19 hod do 00:00 hodin (půlnoc neděle), celkem nepřetržitý odpočinek v týdnu jen 30 hodin (11 + 19). Pak tedy příští víkend již nemůže jít na přesčas, aby se splnilo během dvou týdnů v součtu 70 hodin? Odpočinek by v dalším týdnu byl od pátku od 14:00 hodin do nedělní půlnoci ( 11 + 47 = 58 hod), v součtu za dva týdny by měl odpočinek celkem 30 + 58? A co doba od nedělní půlnoci do 6:00 hod pondělního rána, tato doba volna se do nepřetržitého odpočinku nezapočítává? 

Je všeobecně známo, že evropská směrnice 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby hned v preambuli stanoví, že ustanovení směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci jsou i nadále plně použitelná pro oblasti, na něž se vztahuje tato směrnice, aniž jsou dotčena přísnější nebo zvláštní ustanovení v ní obsažená. Tím je naznačena provázanost těchto dvou směrnic, rámcová směrnice o BOZP musí být vůdčí ideou pro právní úpravu pracovní doby.

Předmětem našeho zájmu je poslední novela zákoníku práce provedená zákonem č. 413/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 281/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, která byla přijata po dlouhých jednáních až v prosinci a byla publikována ve Sbírce zákonů až 27. prosince 2023.

Rozvrhování pracovní doby patří do výlučné pravomoci zaměstnavatele. Rozvrh pracovní doby tvoří základ pro určení dalších pracovněprávních oblastí, jako jsou překážky v práci, počet dní dovolené, rozsah práce přesčas, odpočinky mezi směnami a v týdnu apod. Záměrem je poskytnout zaměstnavateli maximální volnost při rozvrhování pracovní doby podle jeho provozních potřeb. Zaměstnavatel při vypracování rozvrhu pracovní doby sám rozhodne o délce směny (ta je jednotná a nesmí přesáhnout 12 hodin) a počtu hodin týdně.

V našem článku se zastavíme několika poznámkami u jedné dílčí otázky pracovní doby, a tou je nepřetržitý odpočinek mezi směnami. V závěru se pak seznámíme s výkladem, který v otázce nepřetržitého odpočinku mezi směnami zastává nejvyšší evropská soudní instituce – Soudní dvůr EU. Jde o výklad, který by nás měl z hlediska BOZP velmi zajímat.

Máme zaměstnané kuchaře a číšníky, kteří mají rozvržené 12hodinové směny na dlouhý a krátký týden. Nyní chtějí mít tyto směny sedm dní vcelku a sedm dní volno (denně také 12hodinové směna). Můžeme jim toto jako organizace povolit? Není to porušení zákoníku práce?