Článek je vnímán jako metodologický návod pro práci s ergonomickou normou, opírající se o bohatou poznatkovou základnu ergonomie, při respektování bezpečnostních normativů. Zde se organizace prováděné tvorby, řízení a užití ergonomických a bezpečnostních norem promítá v legislativním ošetření.
Úvod
Proces realizace legislativního programu k uskutečnění jednotného trhu v EU, za účelem odstraňování technických překážek, je završen objektivním přístupem k technické normalizaci. Obecnou úlohou normalizace je optimalizace, simplifikace (zjednodušování), unifikace nebo typizace řešení otázek věcných problémů ve společenské praxi na základě nejnovějších poznatků vědy a techniky. Odtud pramení podnět pro vytváření normalizačních soustav, v nichž základním prvkem je technická norma. Do hierarchie technických norem, v nichž jsou zvýrazněny zejména aspekty bezpečnostní a hygienické, se řadí ergonomické normy. Při užití ergonomických norem se předpokládá tvůrčí přístup s diagnostickým vícerozměrným nadhledem. Z uvedeného nástinu vyplývá, že požadavky pro praktické použití technické normy, ergonomické nevyjímaje, budou klást vyšší a náročnější požadavky jak na zvládnutí příslušného oboru, v našem případě poznatkové základny ergonomie, tak na orientaci v normalizaci a platné legislativě.
Vědecká základna ergonomie v pojetí normativů dostává novou dimenzi. Zde se promítají zvláštnosti ve vztahu ergonomie k ostatním technickým normám a k legislativě. Do hierarchie technických norem (řazené v Seznamu českých technických norem ve třída 83), v nichž jsou zvýrazněny zejména bezpečnostní aspekty, se řadí ergonomické normy. Legislativní ustanovení, týkající se ochrany zdraví při práci, jsou vůči normám závazné. Ergonomická norma je na pracovním systému uplatňována systémovým a interdisciplinárním přístupem, přičemž není vyloučený přístup komponentní. Všechny lidské, technické, ekonomické faktory, faktory prostředí a organizační ovlivňují chování, činnosti a pohodu lidí v práci, doma i v době volna. V jakémkoliv procesu řešení pracovního úkolu na pracovním systému zůstávají problémy stejné, neboť vždy je očekáváno zapojení člověka, aby byla zabezpečena optimální integrace požadavků pracovních podmínek a charakteristik člověka. Ergonomická norma uvažuje pracovní systémy, pracovníky, úkoly, činnosti, zařízení a prostředí jako základ pro optimalizaci vztahů mezi nimi.
1. Tvorba, řízení a vydávání ergonomických a bezpečnostním norem
1.1 Přehled a charakteristika normalizačních orgánů
Tvorbu ergonomických a bezpečnostních norem zabezpečuje:
- Evropská komise pro normalizaci CEN (European Committee for Standardization).
- Pro ergonomii: Evropská komise CEN/TC 122.
- Pro bezpečnost strojních zařízení: Evropská komise CEN/TC 114.
- Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO (International Organization for Standardization).
- Pro ergonomii: Mezinárodní komise ISO/TC 159.
- Pro bezpečnost strojních zařízení: Mezinárodní komise ISO/TC 199.
Na tvorbě evropských a mezinárodních norem se podílejí odborníci z členských zemí, kteří reprezentují národní normalizační organizace NNO (v České republice je to Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) a Česká agentura pro standardizaci (ČAS). Pověření pracovníci pracují na normách v evropských pracovních skupinách WG (CEN) a mezinárodních organizacích v subkomisích SC (ISO). Jejich návrhy evropských a mezinárodních norem musí být projednány na národn