Firmy dlouhodobě investují do prevence, bezpečnosti práce a krizové připravenosti. Přesto zůstává jedna oblast, ve které často rozhodují první minuty a schopnost běžných zaměstnanců správně reagovat: první pomoc. Český projekt VR Rescue využívá virtuální realitu k tomu, aby se z teoretické povinnosti stala praktická dovednost.
První pomoc jako součást firemní připravenosti. Virtuální realita mění způsob, jak zaměstnance trénovat
VR
Rescue
Když na pracovišti dojde k úrazu, náhlému kolapsu nebo zástavě oběhu, první reakce zpravidla nepřichází od zdravotníka. Přichází od kolegy, vedoucího směny, pracovníka ostrahy nebo kohokoliv, kdo je právě na místě.
Právě proto by první pomoc neměla být vnímána pouze jako jednorázová součást zákonného školení nebo formální položka v systému BOZP. Ve skutečné krizové situaci totiž nerozhoduje jen to, zda zaměstnanec někdy slyšel správný postup. Rozhoduje, zda si jej vybaví, dokáže jej správně provést a nezamrzne pod tlakem.
| „První pomoc není jen znalost, ale především praktická dovednost. Virtuální realita nám umožňuje člověka bezpečně přenést do situace, kterou by ve skutečnosti zažít nechtěl, a připravit ho na ni tak, aby v rozhodující chvíli věděl, co má dělat,“ říká Marek Bárdy, ředitel VR Rescue. |
Teorie sama nestačí
Tradiční školení první pomoci mají ve firemním prostředí své pevné místo. Jejich limitem však může být časová náročnost, kapacita lektorů, velikost skupin nebo obtížné pravidelné opakování.
Zaměstnanec navíc často zůstává v pasivní roli. Sleduje výklad, případně si některé postupy krátce vyzkouší, ale jen obtížně se dostává do situace, která by se alespoň částečně blížila skutečnému stresu.
Virtuální realita tento problém řeší tím, že člověka přenese přímo do simulované krizové situace. Účastník není pozorovatelem. Musí se rozhodovat, reagovat, přivolat pomoc a provést jednotlivé kroky ve správném pořadí.
Celým scénářem ho provází virtuální trenér. Pokud postupuje správně, systém jej pustí dál. Pokud chybuje nebo si neví rady, dostane další
instrukce
a může problematickou část zopakovat.Trénink trvá přibližně 12 až 17 minut podle schopností konkrétního člověka. Právě krátká délka umožňuje zapojit větší počet zaměstnanců bez výrazného zásahu do provozu.
Bezpečný prostor pro chybu
Jedním z největších přínosů virtuální reality je možnost vytvořit realistickou situaci, aniž by byl účastník vystaven skutečnému nebezpečí.
Člověk vnímá tlak, stres i nutnost rychle se rozhodovat. Zároveň ale ví, že je v bezpečném prostředí, kde může udělat chybu, vrátit se k ní a správný postup si znovu procvičit.
| „Lidé si nejčastěji chválí, že je virtuální realita přenese přímo do centra dění. Cítí napětí krizové situace, ale současně vědí, že mohou chybovat a učit se. Po tréninku odcházejí s větší jistotou, že by v reálné situaci dokázali pomoci,“ vysvětluje Ilona Kačerová, projektová manažerka VR Rescue. |
Právě zvýšení sebedůvěry je pro firemní praxi zásadní. Zaměstnanec, který si krizový scénář skutečně prošel, má větší šanci, že v reálném případě nezačne teprve přemýšlet, co by měl udělat, ale naváže na již známou zkušenost.
Odbornost musí předcházet technologii
Virtuální realita je pouze prostředek. Aby byl trénink použitelný v oblasti BOZP, musí být odborně správný, srozumitelný a metodicky dobře vystavěný.
Fakultní nemocnice Plzeň do projektu přináší medicínské know-how a zkušenosti z oblasti urgentní medicíny a resuscitace. Český červený kříž na tuto odbornost navazuje zkušenostmi s výukou první pomoci.
Propojení klinické odbornosti, praktické metodiky a technologie umožňuje vytvořit trénink, který je určen i lidem bez zdravotnického vzdělání.
Systém zároveň nereaguje na všechny účastníky stejně. Sleduje jejich postup a podle potřeby upravuje množství instrukcí i tempo scénáře. Uživatel tak nedostává pouze univerzální návod, ale vedení odpovídající tomu, jak situaci zvládá.
Proč dává VR trénink smysl právě firmám
Z pohledu firem není největší výhodou pouze atraktivita nové technologie. Podstatnější je možnost zapojit větší počet lidí a trénink pravidelně opakovat.
První pomoc je dovednost, která se bez obnovování postupně vytrácí. Jednorázové školení proto nemusí být dostatečné, zejména pokud zaměstnanec získané znalosti několik let prakticky nepoužije.
Virtuální trénink umožňuje zařadit opakování do systému vzdělávání zaměstnanců podobně jako další pravidelné aktivity v oblasti BOZP. Firma může sledovat, kdo trénink absolvoval, a plánovat jeho obnovování.
–
jako součást vstupního nebo periodického školení,
–
jako doplnění klasického kurzu první pomoci,
–
jako samostatnou aktivitu během Safety Day,
–
pro trénink zaměstnanců na jednotlivých pobočkách,
–
pro opakování klíčových postupů mezi delšími kurzy,
–
pro zapojení širšího okruhu zaměstnanců, nejen určených zdravotníků.
Díky krátké délce lze trénink postupně absolvovat přímo během směny nebo v rámci běžného provozu. Firma tak nemusí čekat na jeden společný termín pro velkou skupinu zaměstnanců.
Od splnění povinnosti ke skutečné připravenosti
V mnoha společnostech je první pomoc stále vnímána především jako povinná součást školení. Splněná účast ale automaticky neznamená, že je zaměstnanec skutečně připraven zasáhnout.
Pro odpovědné osoby v oblasti BOZP proto vzniká důležitá otázka: hodnotíme počet proškolených lidí, nebo jejich reálnou schopnost jednat?
Virtuální trénink může pomoci posunout pozornost od formálního absolvování směrem k praktické dovednosti. Účastník musí jednotlivé kroky provést a systém jej nepustí dál pouze na základě pasivní účasti.
Stejně důležitá je škálovatelnost. Klasické kurzy zůstávají nezastupitelné, zejména tam, kde je potřeba hlubší výuka a přímý kontakt s lektorem. Virtuální realita je ale může doplnit tam, kde firma potřebuje zasáhnout stovky nebo tisíce zaměstnanců a umožnit jim pravidelné opakování.
Připravený kolega jako součást bezpečného pracoviště
Firmy se při řízení rizik přirozeně zaměřují na prevenci. Odstraňují nebezpečné situace, upravují pracovní postupy, školí zaměstnance a investují do technických opatření.
Ani nejlepší prevence však nedokáže vyloučit všechny úrazy a zdravotní příhody. Bezpečné pracoviště proto není jen místem, kde se nic nestane. Je také místem, kde jsou lidé připraveni správně reagovat, pokud k mimořádné události přesto dojde.
Právě zde se první pomoc přirozeně propojuje s celým systémem BOZP. Nejde o izolovanou dovednost, ale o součást firemní odolnosti.
Zaměstnanec, který umí správně zahájit resuscitaci, použít AED nebo reagovat při jiné život ohrožující situaci, nepřispívá pouze k bezpečnosti kolegů. Jeho dovednost může mít význam také mimo pracoviště – doma, ve veřejném prostoru nebo při cestě do práce.
Milion lidí s #MocPomoc
Ambicí VR Rescue je vytrénovat jeden milion lidí, kteří budou vědět, co dělat ve chvíli, kdy jde o život.
K dosažení takového cíle projekt buduje ekosystém založený na třech cestách: školách, veřejnosti a firmách. Právě zaměstnavatelé v něm mají klíčovou roli, protože dokážou trénink zpřístupnit velkým skupinám lidí a současně vytvořit podmínky pro jeho pravidelné opakování.
Programem již prošly desítky tisíc účastníků a hranice 100 tisíc vytrénovaných lidí představuje první výrazný milník.
| „Naším cílem není vytvořit jen další technologickou aplikaci. Budujeme systém, který propojuje odborně správný obsah, praktický trénink, pravidelné opakování a dostupnou distribuci. Skutečným měřítkem úspěchu pro nás není počet zařízení, ale počet lidí, kteří budou v krizové situaci připraveni pomoci,“ uzavírá Marek Bárdy. |