Nebezpečná bezpečnost - systém zachycení pádu

Povinnost zajistit BOZP se týká i pracovišť s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky. Na takových pracovištích, kde hrozí pád z výšky nebo do hloubky (příp. propadnutím či sesutím) více než 1,5 m nebo nad vodní hladinou či jinou látkou, do níž v případě pádu hrozí nebezpečí udušení, utopení, poleptání nebo akutní otravy, je nezbytné zajistit ochranu proti pádu [1; § 3 odst. 1]. Ta může být buď kolektivní, nebo osobní.

Obr. 1: Snímek z reklamního videa na přenosné kotvicí zařízení určené k použití v systému zachycení pádu. Již na první pohled je patrné, že postroj není správně nasazen (překroucené nožní popruhy, nesprávně nasazený pravý ramenní popruh) ani dotažen (volné ramenní i nožní popruhy). V případě pádu a jeho zachycení by v závislosti na poloze těla před pádem mohlo dojít k:

Na rozdíl od obecné zásady upřednostňující kolektivní ochranu před osobní (tedy, že osobní ochrana nastupuje až tehdy, kdy kolektivní ochrana není dostatečná [2, § 4 odst. 1]), v případě prací ve výškách a nad volnou hloubkou je možné použít osobní ochranu i tam, kde by kolektivní ochrana sice byla dostatečná, avšak s ohledem na povahu, rozsah a dobu trvání práce, případně na počet dotčených pracovníků by její použití nebylo účelné [1, § 3 odst. 3].

Použití osobních ochranných pracovních prostředků – osobních ochranných prostředků proti pádu (dále jen OOP) má svá specifika. Vyžaduje totiž, aby v případě mimořádné události mohl být pracovník neprodleně vyproštěn [1; část II bod 3 písm. c) a bod 7 písm. e) Přílohy a 3; Úvod a čl. 4.2.2 písm. e)], aby uživatelé byli odborně způsobilí k jejich použití [3; Úvod a čl. 4.2.2 písm. d)] a byli v dostatečném rozsahu vyškoleni jak pro předpokládané činnosti [1; část II bod 9 a Část XI Přílohy], tak zejména pro vyprošťovací postupy při mimořádných událostech [1; část II bod 9 Přílohy].

První volbu ze systému zachycení pádu často dělá domněnka, že je nejméně finančně náročný na vybavení pracovn