Tento článek navazuje na svého prosincového předchůdce, kde byla pozornost věnována komerční dálkové silniční dopravě. Pro připomenutí je vhodné uvést, že dálková doprava je definována jako taková, kdy je ujetá vzdálenost delší než 50 km.
Také při kratších cestách je ale nutné dbát na bezpečnost a s ním související potřebný odpočinek především řidičů, cesty sice nejsou tak dlouhé, ale na druhou stranu se zde očekává opakování takových cest, aby řidič vhodně využil celou směnu, což lze nejlépe vidět u autobusů MHD, kdy jsou linky relativně krátké, ale řidič trasu absolvuje během směny několikrát, takže jeho celkový dopravní výkon během směny může dosahovat i nižších stovek km. Průměrná rychlost takové dopravy je samozřejmě nižší, protože obsahuje více zastávek, odehrává se ovšem v silnějším provozu majícím za následek potřebu vyšší pozornosti řidiče, takže i v tomto segmentu nelze otázky bezpečnosti práce zanedbat. Vedle osobní dopravy do tohoto segmentu patří také komerční nákladní doprava na krátké vzdálenosti, tedy typicky rozvozy tzv. na poslední míli apod. Tato doprava nemá pevné jízdní řády, ale i tak by nebylo vhodné, aby řidiči byli za volantem deset hodin v kuse.
Normy upravující pracovní dobu
Analogicky dálkové silniční dopravě je klíčovou normou zákoník práce (zákon č.