V praxi se na nás často obracejí zaměstnanci postižení pracovním úrazem nebo nemocí z povolání s otázkou „Co je to podstatná změna poměrů?“ Vzhledem k tomu, že přesnou odpověď na tuto otázku neznají často ani zaměstnavatelé, probereme ji podrobněji.
Náhrada za ztrátu na výdělku (fixní renta)
Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity vzniká – jak vyplývá z ustanovení § 271b ZP – dnem, kdy došlo k poklesu (ztrátě) na výdělku. Pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity) není rozhodující průměrný výdělek před pracovním úrazem nebo před zjištěním nemoci z povolání, ale průměrný výdělek poškozeného před vznikem škody, jak vyplývá z § 271b odst. 1 ZP.
Názor, že by za škodu ve smyslu ustanovení § 271b odst. 1 ZP „měla být považována škoda na zdraví“, nepřihlíží náležitě k tomu, že ke ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity) nemusí vždy dojít bezprostředně po úrazu (po zjištění nemoci z povolání) popř. již za trvání pracovního poměru u zaměstnavatele, u něhož zaměstnanec utrpěl pracovní úraz (u něhož pracoval za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání). S odstupem času se totiž zdravotní stav zaměstnance může zhoršit natolik, že je ho třeba kupř. převést na jinou práci a zde dosahuje nižší výdělky, popř. mu zdravotní stav neumožňuje pracovat po celou stanovenou pracovní dobu a je nucen konat práci jen na zkrácený pracovní úvazek. V takovém případě začne zaměstnanci vznikat škoda teprve dnem, kdy mu v souvislosti s uvedenými skutečnostmi začne být vyplácen nižší výdělek, který ani s připočtením invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu nedosahuje průměrného výdělku před vznikem škody. Již vzhledem k uvedenému nelze při stanovení průměrného výdělku vycházet z období „před pracovním úrazem nebo před zjištěním nemoci z povolání“.
V praxi činí značné problémy také otázka poskytování náhrady za ztrátu na výdělku v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru, zejména podle § 52 písm. c) ZP z organizačních důvodů. Zde se totiž musí řešit vztah příčinné souvislosti a o ten se jedná pouze tehdy, vznikla-li škoda následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, tedy bez pracovního úrazu nebo nemoci z povolání by škoda nevznikla tak, jak vznikla.
Z hlediska naplnění příčinné souvislosti, jako jednoho z předpokladů odpovědnosti za škodu (majetkovou a nemajetkovou újmu), nemůže stačit pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku pracovního úrazu (nemoci z povolání) (jeho následků), nýbrž musí být tato příčinná souvislos