V tomto článku se zaměříme na náležitosti týkající se praktické výuky chemie ve školách. Je bez jakékoli diskuse, že pro bezpečné nakládání s chemickými látkami (nejen ve školách) je odborná kvalifikace pedagogů zcela klíčová. Bohužel, ne vždy jí učitelé nebo vedoucí volnočasových kroužků či táborů opravdu disponují.
V minulém čísle časopisu BHP jsem se věnoval otázkám profesní kvalifikace. Prezentoval jsem systém kvalifikačních úrovní v BOZP a představil také nový a pro mnohé „bezpečáky“ jistě atraktivní studijní program MBA zaměřený na bezpečnost a ochranu obyvatelstva. Na co ale ve zmíněném článku už nezbyl prostor, byla informace o zcela unikátní kvalifikační úrovni „doctor honoris causa“ (in disciplinae salus laborem), kterou lze po úspěšném absolvování evaluačního řízení nově získat u našeho Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví (podrobněji níže)1). V tomto mém dalším článku u kvalifikace ještě chvíli zůstanu, byť se na ni zaměřím poněkud z jiného úhlu. Konkrétně zde zmíním náležitosti týkající se praktické výuky chemie ve školách. Je bez jakékoli diskuse, že pro bezpečné nakládání s chemickými látkami (nejen ve školách) je odborná kvalifikace pedagogů zcela klíčová. Bohužel, ne vždy jí učitelé nebo vedoucí volnočasových kroužků či táborů opravdu disponují. Tuto smutnou skutečnost ostatně opakovaně potvrzují i nejrůznější nehody. Patrně nejznámější je případ z Rokycan, kde v srpnu 2019 došlo při provádění velmi nebezpečného pokusu „Faraonův had“ k vážnému zranění tří dětí. Jedno z nich – šestiletá Natálka – utrpěla dokonce popáleniny 3. stupně na 43 % povrchu těla! Jen díky usilovné péči lékařů přežila, avšak celý svůj další život si ponese vážné trvalé následky. Význam tohoto tématu je tedy evidentní a je velmi důležité, abychom si jej neustále připomínali v nejrůznějších formách. O to smutnější ale je, že celá tato problematika není v naší legislativě příliš zdařile řešena, jak se ostatně rozebírá v tomto článku.