Zejména v době své aktivní služby se autor pravidelně setkával se svými pracovními kolegy a spolupracovníky. Převážně se jednalo o bývalé bezpečnostní techniky, dnes většinou klasifikované jako osoby odborně způsobilé. V rámci takovýchto setkávání se většinou diskutovávala aktuální problematika předpisové základny celého našeho oboru, prováděné a připravované aktualizace a revize bezpečnostních předpisů apod. Poměrně často byly také diskutovány a hodnoceny problémy, jakož i nejasnosti, se kterými se jednotliví účastníci střetávali v průběhu své pracovní činnosti.
Úvodní zamyšlení k tématu celého seriálu
Autorovi se vybavuje jedno z takovýchto setkání, při kterém byly diskutovány podrobnosti z prováděné analýzy rizik ve skladovém provozu. Diskutující – dlouholetý pracovní přítel, kterého si autor hluboce považuje i v současnosti, podrobně popisoval způsob prováděné analýzy rizik v objektu se stohovým skladováním. Jednalo se o specialistu ve svém oboru, se značnými všeobecnými znalostmi v celé oblasti BOZP, ale pouze s průměrnými zkušenostmi na úseku stohového skladování.
Této skutečnosti si autor byl vědom, proto spíše provokačním způsobem se jej začal vyptávat na podrobnosti z prováděné kontroly stability stohovaných materiálů. Danou odpověď předpokládal – kontrola stability stohů nebyla prováděna. Vzhledem k tomu, že ztráta stability stohovaných materiálů (manipulačních jednotek) představuje základní riziko při stohovém skladování, na které se váže i rozhodující úrazovost, autor ve své provokaci pokračoval slovy: „Při prováděné analýze rizik při skladování stačí sledovat:
- zda je zpracován „Místní řád skladu“,
- zda jsou regály označeny nosností“.
- Další průběh diskuse si autor ponechává raději pouze pro sebe.
- Popsaná událost byla jedním z podnětů, pro které autor v průběhu let 2014 až 2016 publikoval celý seriál článků zaměřených na bezpečnost stohového skladování.
Úvod
Zejména regálové skladování představuje, při porovnání se skladováním stohovým, nesrovnatelně složitější technický systém, ve kterém je v současnosti ve značném rozsahu uplatňována až nejsložitější automatizace celého skladovacího systému. Je potěšitelné, že čeští vědci, při použití naší technické základy, dokážou na úseku modernizace a automatizace skladového provozu držet krok s čelními světovými pracovišti. Vědci z Technické univerzity v Liberci vyvinuli plně automatizovaný skladovací systém, ve kterém pracují pouze roboti, pojíždějí po speciálních kolejnicích umístěných nad skladovaným materiálem (1).
Prototyp tohoto systému, který nese jméno Archeion, je schematicky znázorněn na následujícím obrázku. Jedná se o plně automatizovaný systém stohového skladování. Speciální přepravky jsou zakládány do stohů, a ze stohů odebírány, roboty pojíždějícími v horní rámové konstrukci v pravoúhlých osách X a Y. Jejich ovládání je bezdrátové, v případě potřeby automaticky zajíždějí k dobíjecí stanici. V porovnání s klasickým stohováním zde odpadá potřeba uliček a lidské obsluhy, což přispívá také k výraznému zvýšení bezpečnosti celého systému, včetně bezpečnosti práce. Pro získání bližší představy o funkci tohoto systému – viz (2).
Z dosud publikované části seriálu, kterou věnujeme bezpečnosti regálového skladování je zřejmé, že mimořádnou pozornost je nutno věnovat již výrobním tolerancím a provedení regálových konstrukcí. Obdobné platí také pro jejich instalaci a montáž. Po ukončení montáže je účelné provést proměření celé regálové konstrukce, a to ještě v nezatíženém stavu. Doložitelnost výchozího stavu nezatíženého regálu (ještě před zahájením i zkušebního provozu), má pro zaměstnavatele provozujícího příslušný regál/y zásadní význam. Po případném vzniku libovolné nežádoucí události, zejména