Regálové systémy pohledem současných bezpečnostních předpisů IV - třetí část

Ing. Antonín Dušátko

Vydáno: 10. 6. 2021 10 minut čtení

Zejména v době své aktivní služby se autor pravidelně setkával se svými pracovními kolegy a spolupracovníky. Převážně se jednalo o bývalé bezpečnostní techniky, dnes většinou klasifikované jako osoby odborně způsobilé. V rámci takovýchto setkávání se většinou diskutovávala aktuální problematika předpisové základny celého našeho oboru, prováděné a připravované aktualizace a revize bezpečnostních předpisů apod. Poměrně často byly také diskutovány a hodnoceny problémy, jakož i nejasnosti, se kterými se jednotliví účastníci střetávali v průběhu své pracovní činnosti.

Úvodní zamyšlení k tématu celého seriálu

Autorovi se vybavuje jedno z takovýchto setkání, při kterém byly diskutovány podrobnosti z prováděné analýzy rizik ve skladovém provozu. Diskutující – dlouholetý pracovní přítel, kterého si autor hluboce považuje i v současnosti, podrobně popisoval způsob prováděné analýzy rizik v objektu se stohovým skladováním. Jednalo se o specialistu ve svém oboru, se značnými všeobecnými znalostmi v celé oblasti BOZP, ale pouze s průměrnými zkušenostmi na úseku stohového skladování.

Této skutečnosti si autor byl vědom, proto spíše provokačním způsobem se jej začal vyptávat na podrobnosti z prováděné kontroly stability stohovaných materiálů. Danou odpověď předpokládal – kontrola stability stohů nebyla prováděna. Vzhledem k tomu, že ztráta stability stohovaných materiálů (manipulačních jednotek) představuje základní riziko při stohovém skladování, na které se váže i rozhodující úrazovost, autor ve své provokaci pokračoval slovy: „Při prováděné analýze rizik při skladování stačí sledovat:

zda je zpracován „Místní řád skladu“,
zda jsou regály označeny nosností“.

Poznámky:

Další průběh diskuse si autor ponechává raději pouze pro sebe.
Popsaná událost byla jedním z podnětů, pro které autor v průběhu let 2014 až 2016 publikoval celý seriál článků zaměřených na bezpečnost stohového skladování.

Úvod

Zejména regálové skladování představuje, při porovnání se skladováním stohovým, nesrovnatelně složitější technický systém, ve kterém je v současnosti ve značném rozsahu uplatňována až nejsložitější automatizace celého skladovacího systému. Je potěšitelné, že čeští vědci, při použití naší technické základy, dokážou na úseku modernizace a automatizace skladového provozu držet krok s čelními světovými pracovišti. Vědci z Technické univerzity v Liberci vyvinuli plně automatizovaný skladovací systém, ve kterém pracují pouze roboti, pojíždějí po speciálních kolejnicích umístěných nad skladovaným materiálem (1).

Prototyp tohoto systému, který nese jméno Archeion, je schematicky znázorněn na následujícím obrázku. Jedná se o plně automatizovaný systém stohového skladování. Speciální přepravky jsou zakládány do stohů, a ze stohů odebírány, roboty pojíždějícími v horní rámové konstrukci v pravoúhlých osách X a Y. Jejich ovládání je bezdrátové, v případě potřeby automaticky zajíždějí k dobíjecí stanici. V porovnání s klasickým stohováním zde odpadá potřeba uliček a lidské obsluhy, což přispívá také k výraznému zvýšení bezpečnosti celého systému, včetně bezpečnosti práce. Pro získání bližší představy o funkci tohoto systému – viz (2).

Obr. 1 - Schéma automatizovaného skladovacího systému Archeion.

Z dosud publikované části seriálu, kterou věnujeme bezpečnosti regálového skladování je zřejmé, že mimořádnou pozornost je nutno věnovat již výrobním tolerancím a provedení regálových konstrukcí. Obdobné platí také pro jejich instalaci a montáž. Po ukončení montáže je účelné provést proměření celé regálové konstrukce, a to ještě v nezatíženém stavu. Doložitelnost výchozího stavu nezatíženého regálu (ještě před zahájením i zkušebního provozu), má pro zaměstnavatele provozujícího příslušný regál/y zásadní význam. Po případném vzniku libovolné nežádoucí události, zejména při havárii provozovaného regálu, by bylo většinou problematické dodatečně určit, zda kupř. destrukce regálu (celého regálového systému) byla způsobena nerespektováním výrobních či instalačních tolerancí, nebo vlivem špatného provozu – zejména přetěžováním příslušného regálu, resp. deformací špatně navržené podlahy.

V návaznosti na maximálně dovolené tolerance a deformace, včetně požadavků na provedení podlahy, jsou statické paletové regály členěny do čtyř následujících tříd:

regály třídy 100 a 200, které jsou určeny pro obsluhu výhradně regálovými zakladači,
regály třídy 300 s velmi úzkou uličkou, které jsou obsluhovány specifickými vysokozdvižnými vozíky bez potřeby čelního otáčení vůči regálu. Tyto regály jsou dále členěné do podtřídy 300A, u kterých stanoviště obsluhy vozíku je většinou zdviháno a spouštěno spolu s břemenem (nebo je vozík vybaven prostředky nepřímého sledování), a 300B, kde stanoviště obsluhy trvale zůstává na úrovni podlahy bez možnosti vizuálního kontaktu s břemenem,
regály třídy 400, v provedení s úzkou a širokou uličkou, které jsou určeny pro obsluhu vysokozdvižnými vozíky. U široké uličky mohou klasické vidlicové vozíky s protiváhou provádět kolmé zakládání do regálu, úzká ulička vyžaduje použití zvláštních vozíků s proměnným vyložením.

Poznámky:

Bližší podrobnosti a další informace o třídách paletových regálů jsou uvedeny v (3).
Pro získání představy o způsobu obsluhy regálů podtřídy 300A a 300B – viz (4).

V první části tohoto dílu předkládaného seriálu, zaměřeného na regálové skladování, je věnována pozornost zejména podlahám určeným k instalaci jednotlivých tříd regálů (5). Ve druhé části jsou specifikovány vybrané požadavky na maximálně dovolené tolerance pro regály tříd 400 a 300, jakož i meze maximálně dovolených tolerancí po instalaci těchto regálů v nezatíženém stavu (6). V tomto článku je věnována pozornost technicky nejsložitějším a provozně nejnáročnějším regálům třídy 100 a 200.

Regály třídy 100 a 200

Pro celou skupinu přestavitelných příčkových paletových regálů s jednořadým ukládáním, které jsou obsluhovány manipulačními vozíky nebo regálovými zakladači, byla koncem první dekády současného století vydána soustava evropských norem, které byly transponovány do soustavy ČSN (českých technických norem). Jednotlivé normy byly představeny v úvodním článku tohoto seriálu (7). Regály třídy 100 a 200 jsou výhradně obsluhovány regálovými zakladači. Oproti regálům tříd 400 a 300, jejichž výšky jsou limitovány technickými parametry vysokozdvižných vozíků, mohou výšky komentovaných regálů dosahovat až cca 40 m.

Při výpočtech a navrhování výškových regálových skladů obsluhovaných regálovými zakladači, kde regálové skladování přesahuje 10 m, je současně nutno vycházet z ČSN 26 7406 (8). Uvedená norma, při porovnání se základní evropskou normou věnovanou ocelovým statickým skladovacím systémům (9), v závislosti na způsobu ovládání regálových zakladačů ještě rozlišuje regálové konstrukce:

při ručním řízení,
při poloautomatickém nebo automatickém řízení se souřadnicovým polohováním,
při poloautomatickém nebo automatickém řízení se souřadnicovým polohováním a přídavným nastavováním poloh buněk.

Poznámky:

Regály třídy 100 jsou obsluhovány regálovými zakladači s výškou skladovacího systému obvykle menší než 18 m. Regály třídy 200 jsou určeny zejména pro obsluhu automaticky ovládanými zakladači, s místem přesného polohování pro skladovací místa jednotkových břemen.
Terminologická norma skladovacích systémů (10) v informativní příloze A specifikuje pojem zakladač, jako stroj pojíždějící po podlahové kolejnici a příčně podepíraný na vrchu stožáru horní vodící kolejnicí – viz následující obrázek. Oproti tomu příslušné výrobkové normy důsledně používají vžitý pojem regálový zakladač, který používá také autor.

Obr. 2 - Zakladač
Přímá terminologická norma regálových zakladačů (11) specifikuje pojem regálový zakladač jako skladovací zařízení určené k mechanizované obsluze regálů (zakládání a odebírání), pojíždějící pouze v dráze vázané na regál.

Požadavky na výrobní přesnosti a instalační tolerance u těchto regálů, které jsou stanoveny až v desetinách milimetrů, mohou jít až za hranice přijatelného chápání některých vedoucích a zodpovědných pracovníků. Přímo extrémní jsou pak požadavky na vodorovnost podlah. Komentovaná evropská norma regálových konstrukcí (9) požaduje pro nezatíženou podlahu – podlahou desku, s odkazem na výchozí horizontální systém, dodržení následující vodorovnosti:

pro uličku do délky 150 m ± 15 mm,
pro uličku do délky 250 m ± 20 mm.

V rámci pravidel pro navrhování regálových zakladačů ve výškových regálových skladech (8), jsou stanoveny jako technicky a ekonomicky realizovatelné následující požadavky na vodorovnost v podélném a příčném směru, vztažené k ideální vodorovné rovině:

při délce a šířce podlahy do 50 m ± 10 mm,
při délce a šířce podlahy do 150 m ± 15 mm,
při délce a šířce podlahy přes 150 m ± 20 mm.

Současná tuzemská norma pro podlahy (12), do které byl konečně začleněn výše uvedený požadavek na vodorovnost podlah pro výškové regálové sklady, ale udává, že požadavky na vodorovnost podlah obvykle nejsou splnitelné běžnými technologiemi – viz následující text. V této souvislosti se nabízí úvaha, že stanovené oprávněné požadavky jsou de facto realizovatelné až někde na horní hranici současných technických možností.

ČSN 74 4505 – čl. 4. 3. 2

ČSN 74 4505 – čl. 4.3.2

Požadavky na kolejnice pojezdové dráhy na podlaze

Komentovaná soustava evropských norem pro regálové (skladovací) systémy neobsahuje toleranční požadavky na instalaci kolejnic podlahové pojezdové dráhy. Zde je nutno si uvědomit, že podlahové kolejnice nejsou součástí regálové konstrukce – oproti kolejnicím horní vodící dráhy. Jednotlivé podlahové kolejnice, spolu s návrhem příslušného regálového zakladače, musí po jejich instalaci zajistit také potřebnou stabilitu instalovaného stroje. Při normálních pracovních podmínkách musí součinitel stability zakladačového stroje dosahovat hodnoty v_s>= 1,5 (13).

Poznámka:

Součinitel stability v_s = Suma stabilizačních momentů/ suma klopných momentů.

Po instalaci musí tolerance kolejnice ve vodorovném směru, vztažené na svislou rovinu celého systému, která ale nemá toleranci, splňovat:

měřená délka – celková délka kolejnice pojezdové dráhy ± 3,0 mm,
měřená délka – rozvor kol regálového zakladače ± 1,5 mm,
rovinnost navazujících kolejnic v místě styku, po přibroušení hlav kolejnic, při měření na délce 200 mm <= 0,5 mm.

Poznámka:

Rozvor tvoří vzdálenost mezi předním a zadním kolem regálového zakladače.

Tolerance kolejnice ve svislém směru, vztažené na vodorovnou rovinu, která ale nemá toleranci, musí splňovat:

měřená délka – celková délka kolejnice - 100 m ± 2,0 mm; >= 100 m ± 3,0 mm,
měřená délka – rozvor kol regálového zakladače ± 0,5 mm,
rovinnost navazujících kolejnic v místě styku, po přibroušení hlav kolejnic, při měření na délce 100 mm <= 0,1 mm.

Poznámka:

U regálových zakladačů s rychlostí pojezdu <= 50 m/min. lze tuto hodnotu přiměřeně zvýšit.

Maximálně dovolené tolerance po instalaci regálu v nezatíženém stavu

Stanovené tolerance pro třídy regálů 100 a 200 jsou odvozeny z následujícího obrázku.

Horizontální a vertikální instalační tolerance pro regály třídy 100 a 200

Obr. 3 - Horizontální a vertikální instalační tolerance pro regály třídy 100 a 200

V obrázku znamená zejména:
A - světlá šířka mezi dvěma sloupky
At(n) - celková délka regálu
B1, B2- nevyrovnanost sloupků napříč uličky ve sloupcích 1, 2
Cz,Cx- vychýlení sloupku ze svislice ve směru Z a X
D - hloubka rámu regálu (jednořadého nebo dvouřadého)
E - šířka uličky
H - výška sloupku od jeho paty
HB - vzdálenost od vrchu úrovně nosníku k vrchu úrovně nosníku, který je nad ním
Hy - odchylka úrovně podepření mezi předním a zadním nosníkem v regálové buňce
H2A - výška vrchu spodní úrovně nosníků od referenční osy X
H2 - výška od nejnižší úrovně nosníků k nejvyšší úrovni nosníků
H3 - výška spodku vodící kolejnice od referenční osy X
Jz - počáteční přímost sloupku ve směru Z
Kx - odchylka vzájemně protilehlých sloupků
Ky - tolerance úrovně na každé jednotlivé úrovni všech podpěrných nosníků na úrovni situované na obou stranách jednotlivé uličky a všech uliček sloužících stejnému zakladači
L - vzdálenost mezi osami sloupků
M - vzdálenost čela sloupku od osy horní vodící kolejnice
S - vzdálenost zadní bezpečnostní zarážky k čelu zadního sloupku

Horizontální instalační tolerance pro rovinu X Z podle výše uvedeného obrázku nesmí překročit hodnoty dle následující tabulky.

Tabulka 1 – Tolerance měřené horizontálně

Kód měřeného rozměru a popis tolerance	Instalační tolerance pro třídu regálů (mm)
Kód měřeného rozměru a popis tolerance	200	100
∂A – Odchylka od jmenovitého rozměru světlé šířky mezi dvěma nosníky na libovolné úrovni	+ / -3	+ / -3
∂At – Odchylka od jmenovitého rozměru celkové délky regálu, měřená u podlahy	A_t <= 40 m - + / -20 A_t > 40 m - + / -5A_t / 10 000	A_t<= 40 m - + / -20 A_t > 40 m - + / -5A_t / 10 000
B – Nevyrovnanost protilehlých sloupků podél uličky, měřená u podlahy (narůstající s počtem sloupků „n“)	Část – Kx	Část – Kx
∂Bo – Odchylka od jmenovité vzdálenosti čela regálu na konci P a D stanice od instalační osy Z souřadnicového systému, měřená u podlahy	+ / -10	+ /-10
Cx – Vychýlení jednotlivého rámu od svislice ve směru X	Díl – Kx	Díl – Kx
Cz – Vychýlení jednotlivého rámu od svislice ve směru Z	Díl – Kz	Díl – Kz
∂D – Odchylka od jmenovitého rozměru hloubky regálu (jednořadý nebo dvouřadý)	Díl – Kz	Díl – Kz
Gz – přímost nosníku ve směru Z	+ / -A / 400	+ / -A / 400
Jx – Přímost nosníku ve směru X mezi nosníky vzdálenými od sebe o h	Díl – Kx	Díl – Kx
Jz – Počáteční ohyb sloupku rámu ve směru Z	Díl – Kz	Díl – Kz
Kx – Odchylka vzájemně protilehlých sloupků vyplývající z přesazení patek sloupků, vychýlení od svislice a předběžného ohybu sloupků v celé výšce	+/- 15	+/- 15
Kz – Odchylka sloupků v řadě vyplývající z přesazení patek sloupků, vychýlení od svislice a předběžného ohybu sloupků v celé výšce	+/- 15	+/- 15
∂M – Odchylka horní vodící kolejnice od jmenovitého rozměru s ohledem na souřadnicový systém roviny uličky X Y v každém podpěrném bodě pro každých 50 m	Viz navazující samostatnou kapitolu	Viz navazující samostatnou kapitolu
∂S – Odchylka umístění bezpečnostních zarážek vůči okraji zadního sloupku	+/- 5	+/- 5
Tw – Zkroucení nosníku ve středu rozponu	1^ona m	1^ona m

Poznámka:

P a D stanice jsou místa ve skladu na konci uličky, použitá jako rozhraní mezi různými typy mechanického manipulačního zařízení – viz následující obrázek.

P a D stanice

Obr. 4. P a D stanice

V obrázku znamená:

přístup vozíků k volným pohybům
pozice jednotkového břemena v regálech
P a D stanice
Velmi úzká ulička – pro regálové zakladače

Vertikální instalační tolerance ve směru Y nesmí překročit hodnoty dle následující tabulky.

Tabulka 2 – Tolerance měřené vertikálně

Kód měřeného rozměru a popis tolerance	Instalační tolerance pro třídu regálů (mm)
Kód měřeného rozměru a popis tolerance	200	100
∂HB – Odchylka mezi dvěma sousedními úrovněmi nosníků	+ / -3	+ / -3
∂H₂ – Odchylka výšky mezi nejnižší a nejvyšší úrovní nosníků	0,5 % výšky H₂	0,5 % výšky H₂
∂H_2A – Odchylka vrchu nejnižší úrovně nosníků od referenční roviny	+ / -5	+ / -5
∂H₃ – Odchylka jmenovité vzdálenosti mezi spodním okrajem horní vodící kolejnice a referenční rovinou X Z	+ 10/- 5	+ 10/- 5
K_y – Tolerance úrovně na každé jednotlivé úrovni všech podpěrných nosníků na úrovni situované na obou stranách jednotlivé uličky a všech uliček sloužících stejnému stroji	+ / - 10	+ / - 10
H_y – Odchylka v úrovni podepření nosníky mezi horním povrchem zadního podpěrného nosníku a horním povrchem předního nosníku	+ 2/ - 4	+ 2/ - 4

Toleranční pole rámů ve směru X – jedná se o toleranční pole vzájemně protilehlých rámů vyplývající z posunutí sloupků, které vychází z vychýlení a prohnutí profilů sloupků. Je znázorněno na schematickém obrázku 3 – viz toleranční hodnotu WE. Platí vztah:

WE = W + 2Kx

ve kterém znamená:
WE - toleranční pole vzájemně protilehlých rámů dle výše uvedené specifikace
W - šířka sloupku
K_x - odchylka vzájemně protilehlých rámů z tabulky 1

Tolerance horní vodící kolejnice

Výrobní a montážní tolerance pro horní vodící kolejnici v nezatíženém stavu, podle následujícího obrázku, musí splňovat dále uvedené instalační toleranční požadavky:

v místech spojovacích bodů sousedních horních vazných nosníků musí být vodící kolejnice v rozmezí L/750 od referenční osy
v místech spojovacích bodů horních vazných nosníků v délce uličky, musí být vodící kolejnice v rozmezí ± 5 mm od referenční osy
jakákoliv odchylka v rozměrech průřezu kolejnice v místech kontaktu pojezdové dráhy s pojezdovými koly musí být menší než 1,0 mm v měřené dráze 200 mm
na pojezdových plochách nesmí být žádné naválcované nápisy (vyvýšené písmo)

Půdorysné instalační tolerance horní vodící kolejnice

Obr. 5 – Půdorysné instalační tolerance horní vodící kolejnice

V obrázku znamená:

odchylka kolejnice od referenční osy v místech spojovacích bodů horního vazného nosníku v délce uličky
odchylka kolejnice na dvou sousedních spojovacích bodech horního vazného nosníku a kolejnice
referenční osa
horní vodící kolejnice
horní vazný nosník
- vzdálenost mezi dvěma sousedními spojovacími body horního vazného nosníku a
- vzdálenost mezi dvěma sousedními spojovacími body horního vazného nosníku a kolejnice

Meze deformace

Vedle deformace podlahy vlivem jejího sedání a průhybu, je v rámci uvedených tříd regálů, nutno sledovat zejména:

Deformační meze nosníků ve směru Y

Maximální deformace podpěrných nosníků při zatížení nesmí překročit kritérium bezpečné provozovatelnosti. Mezní hodnoty průhybu musí být stanoveny, resp. odsouhlaseny specifikátorem. Pokud tyto údaje chybí, nutno vycházet z hodnot stanovených v následující tabulce.

Tabulka 3 – Deformace podpěrných nosníků při zatížení v prostoru konců vidlice

Typ nosníku	Regály třída 100 (mm)		Regály třída 200 (mm)
Deformace ohybem	c^c	d^b	c^c	d^b
Normální nosník	L/300^a Maximálně 10	L/300^a Maximálně 7	L/200^a Maximálně 15	L/200^a Maximálně 9
Konzolový nosník	L/100^a Maximálně 12	L/100^a Maximálně 8	L/100^a Maximálně 15	L/100^a Maximálně 10
Poznámky: ^a– L je rozpon nosníku (mezi osami sloupků, nebo délkou konzoly od osy sloupku) ^b- Prohýbání nahoru ^c – Prohýbání dolu

Deformace horní vodící kolejnice, zde je třeba sledovat:

Průhyby v ose X – vertikální deformace horní vodící kolejnice jsou znázorněny na obrázku 6. Možný vertikální průhyb nesmí přesáhnout hodnoty stanovené specifikátorem nebo dodavatelem regálového zakladače.

Vertikální deformace horní vodící kolejnice

Obr. 6 – Vertikální deformace horní vodící kolejnice

V obrázku znamená:
1. horní vazné nosníky
2. horní vodící kolejnice
3. rozpon horní vodící kolejnice
∂_Y1 průhyb horního vazného nosníku nad rozponem včetně stlačení sloupku
∂_Y2 průhyb horní vodící kolejnice mezi podporami
∂_Y1 + ∂_Y2 celkový vertikální pohyb vodící kolejnice ve středním rozponu vlivem gravitačních zatížení

Průhyby v ose Z – příčné deformace horní vodící kolejnice jsou znázorněny na obrázku 7. Rovněž zde možný příčný průhyb s ohledem na místa podepření vodící kolejnice nesmí přesáhnout hodnoty stanovené specifikátorem nebo dodavatelem regálového zakladače.

Příčné deformace horní vodící kolejnice

Obr. 7 – Příčné deformace horní vodící kolejnice

V obrázku znamená:

1. rozpon uličky
2. horní vazný nosník
3. horní vodící kolejnice
F horizontální síla od vodících válečků, měřená ve středu rozponu mezi horními vaznými nosníky
∂z maximální příčný průhyb kolejnice regálového zakladače vlivem deformace horního vazného nosníku a kolejnice zakladače, vyplývající z horizontální síly od vodících válečků

Deformace rámu ve směru X a Z

Maximální deformace rámu, pro faktor zatížení = 1 a při účinků sil od jednoho regálového zakladače, musí odpovídat tabulce 4.

Tabulka 4 – Deformace rámu ve směru X a Z

Výška regálu (m)	Náklon ve směru Z (mm)	Náklon ve směru X (mm)	Náklon ve směru X (mm)	Náklon ve směru X (mm)
Ovládání regálového zakladače typu	Typ A B C nebo D	Palety EUR 800 x 1 200 Typ A nebo D	Palety EUR 800 x 1 200 Typ B nebo C	Palety EUR 1 000 x 1 200 Typ A B C nebo D
15	15	12^a	10	12
20	20	16^a	10	16
25	25	20^a	10	20
30	30	20^a	10	24
35	35	20^a	10	28
40	40	20^a	10	32
^aUvedené hodnoty náklonu pro typ D jsou minimální dovolené hodnoty pro telesk. vidlici 165 x 60

Poznámka:

U typu ovládání regálového zakladače znamená:

ruční ovládání
ruční ovládání
částečně nebo zcela automatické ovládání pro souřadnicový polohovací systém
částečně nebo zcela automatické ovládání pro souřadnicový polohovací systém
částečně nebo zcela automatické ovládání pro souřadnicové ukládání a přídavné přesnější ukládání do buňky (pouze ve směru Y)
částečně nebo zcela automatické ovládání pro souřadnicové ukládání a přídavné přesnější ukládání do buňky (pouze ve směru Y)
částečně nebo zcela automatické ovládání pro souřadnicové ukládání a přídavné přesnější ukládání do buňky (ve směru X a Y)
částečně nebo zcela automatické ovládání pro souřadnicové ukládání a přídavné přesnější ukládání do buňky (ve směru X a Y)

Deformace rámu ve směru X a Z (regály jsou nosnými prvky budovy a zatížení větrem)

Možné deformace od zatížení regálové konstrukce ve směru Z jsou na následujícím obrázku.

Deformace konstrukce regálu ve směru Z od zatížení větrem

Obr. 8 – Deformace konstrukce regálu ve směru Z od zatížení větrem

V obrázku znamená:

průhyb rámu a stožáru
náklon stožáru regálového zakladače
zatížení od větru
průhyb okraje rámu (měřený od přímky mezi spodkem a vrchem sloupku)

Pro výpočty deformace od zatížení regálové konstrukce větrem se použije rychlost větru odpovídající 70 % stanovené nejvyšší hodnoty. V projektové dokumentaci je nutno vycházet z dále uvedených maximálně možných úchylek pro posice. 1 a 4 v obrázku 8: