Syndrom karpálního tunelu – Chcete-li ušetřit, vsaďte na ergonomii

Výzkumný institut práce a sociálních věcí, v.v.i.

Vydáno: 2 minuty čtení

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ERGONOMII prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Syndrom karpálního tunelu

Syndrom karpálního tunelu (SKT) je jedním z nejčastějších útlakových syndromů, který vzniká trvalým stlačením středového nervu. Hlavní příčinou tohoto onemocnění je chronické přetěžování zápěstí a dlouhodobé vystavení zápěstí tlaku. Největší riziko představují opakované pohyby ruky a prstů, k nimž dochází například při psaní na počítači.

Příčiny vzniku syndromu karpálního tunelu

Příčinou vzniku SKT může být nadměrné a jednostranné zatěžování ruky a zápěstí, vystavení vibracím přenášeným na ruce, nebo jejich kombinace. Syndrom karpálního tunelu (SKT) z přetěžování a vibrací je podle dlouhodobých statistik Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nejčastější nemoc z povolání a ohrožení nemocí z povolání v ČR.

 

Syndrom karpálního tunelu je nejčastější nemoc z povolání v České republice.

 

Příznaky syndromu karpálního tunelu

Syndrom karpálního tunelu se zpravidla na začátku projevuje brněním, mravenčením, pálením a bolestí v palci, ukazováčku a prostředníčku. Následně může dojít ke ztrátě citlivosti pokožky a oslabení těchto prstů. Ruka působí nešikovně a svaly předloktí ztrácejí svalovou sílu a postupně ochabují. Objevuje se také ztuhlost a otok zápěstí.

Prevence vzniku syndromu karpálního tunelu

U problematiky profesionálního SKT je důležitá primární prevence (vstupní lékařská prohlídka před nástupem na pracoviště) a sekundární prevence (včasné rozpoznání prvních symptomů počínajícího onemocnění).

Zákonná povinnost zaměstnavatele

Zaměstnavatel má povinnost zajistit, aby pracoviště byla navržena a vybavena tak, že pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště.

 

Správná ergonomie práce zvyšuje výkonnost a snižuje náklady zaměstnavatele.

Novinky

  • Novinky

Světový den BOZP: nové internetové stránky kampaně Zdravé pracoviště zaměřené na duševní zdraví při práci

  U příležitosti Světového dne bezpečnosti a ochrany zdraví při práci spouští agentura EU-OSHA nové internetové stránky kampaně Zdravé pracoviště na období 2026–2028 „Společně za duševní zdraví při práci“. Internetové stránky, které jsou v současné době k dispozici v angličtině, nabízejí první seznámení s hlavním tématem nadcházející kampaně: řízení a prevence psychosociálních rizik a jejich dopad na pracovníky a organizace. Již nyní tedy můžete procházet klíčové materiály, včetně průvodce, letáku a plakátu kampaně, a dozvědět se více o tom, jak se budeme snažit zvyšovat informovanost o tomto zásadním problému. Po zahájení kampaně v říjnu 2026 budou internetové stránky i další obsah k dispozici ve všech úředních jazycích EU. Prohlédněte si nové internetové stránky kampaně
28. 4. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky

Výzva k předkládání návrhů projektů v oblasti prevence BOZP pro rok 2027

  Předsednictvo Rady hospodářské a sociální dohody ČR na svém 181. jednání schválilo Společný návrh priorit prevence rizik poškození zdraví zaměstnanců v návaznosti na § 320a písm. b) zákoníku práce pro rok 2027. Zaměstnavatelské a odborové organizace mohou do 11. května 2026 předkládat návrhy projektů zaměřených na snižování rizik pracovních úrazů a nemocí z povolání. Projekty musí obsahovat popis konkrétních opatření, klíčových aktivit a rozpočet na jejich realizaci. Podrobnosti k jednotlivým prioritám jsou uvedeny v přiloženém dokumentu.Návrhy je nutné zaslat na formuláři B nejpozději do 11. května 2026 na e-mail: valdecka.blanka@cmkos.cz. Společný návrh priorit Formulář B Zdroj: ČMKOS
27. 4. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky

Budoucnost práce: nové poznatky o nedostatku pracovních sil a umělé inteligenci

Dva nové diskusní dokumenty z projektu „Budoucnost práce“ se zabývají tím, jak mohou nové trendy ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) v blízké budoucnosti. První dokument zkoumá tlaky, které může nedostatek pracovních sil vyvolat v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a uvádí politiky a strategie zaměřené na řešení tohoto problému. Druhý dokument se zabývá praktickým uplatňováním aktu o umělé inteligenci a jeho důsledky pro inteligentní systémy podporující BOZP, jako jsou nositelná zařízení, roboti a exoskelety. Získejte jasnější představu o tom, jak by tato měnící se dynamika mohla ovlivnit vaše pracovní prostředí: Rostoucí nedostatek pracovních sil v Evropě – klíčové aspekty politiky a postupů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Zlepšování bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků prostřednictvím systémů založených na umělé inteligenci: důsledky aktu o umělé inteligenci
23. 4. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky

BOZP a změna klimatu

Vyšší teploty, UV záření, znečištění ovzduší a extrémní povětrnostní události mají dopad na bezpečnost a ochranu zdraví při práci téměř ve všech hospodářských odvětvích. Tyto faktory mohou zvyšovat stávající rizika nebo vytvářet nová: např. onemocnění způsobená horkem, infekční nemoci, úrazy, alergie nebo nádorová onemocnění. Vedle fyzických dopadů může mít změna klimatu vliv také na duševní zdraví pracovníků. Výsledkem jsou vyšší náklady na zdravotní péči, nižší kvalita práce a snížení produktivity. Z dat vyplývá, že změna klimatu již má dopad na pracoviště: třetina pracovníků v EU je vystavena rizikům jako jsou extrémní vedra, extrémní povětrnostní události nebo špatná kvalita ovzduší. Současně se 31 % pracovníků obává dopadu environmentálních rizik na jejich bezpečnost a zdraví při práci (EU-OSHA, průzkum Situace v oblasti BOZP 2025). Pochopení rizik v oblasti BOZP souvisejících s klimatem je tudíž zásadní pro jejich hodnocení a řízení. Agentura EU-OSHA proto provádí řadu výzkumných činností s cílem poskytnout podrobné informace pro politiku, prevenci a praxi v souvislosti s výzvami, které změna klimatu přináší.
16. 4. 2026 / 4 minuty čtení