Syndrom karpálního tunelu – Chcete-li ušetřit, vsaďte na ergonomii

Vydáno: 2 minuty čtení

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ERGONOMII prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Syndrom karpálního tunelu

Syndrom karpálního tunelu (SKT) je jedním z nejčastějších útlakových syndromů, který vzniká trvalým stlačením středového nervu. Hlavní příčinou tohoto onemocnění je chronické přetěžování zápěstí a dlouhodobé vystavení zápěstí tlaku. Největší riziko představují opakované pohyby ruky a prstů, k nimž dochází například při psaní na počítači.

Příčiny vzniku syndromu karpálního tunelu

Příčinou vzniku SKT může být nadměrné a jednostranné zatěžování ruky a zápěstí, vystavení vibracím přenášeným na ruce, nebo jejich kombinace. Syndrom karpálního tunelu (SKT) z přetěžování a vibrací je podle dlouhodobých statistik Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nejčastější nemoc z povolání a ohrožení nemocí z povolání v ČR.

 

Syndrom karpálního tunelu je nejčastější nemoc z povolání v České republice.

 

Příznaky syndromu karpálního tunelu

Syndrom karpálního tunelu se zpravidla na začátku projevuje brněním, mravenčením, pálením a bolestí v palci, ukazováčku a prostředníčku. Následně může dojít ke ztrátě citlivosti pokožky a oslabení těchto prstů. Ruka působí nešikovně a svaly předloktí ztrácejí svalovou sílu a postupně ochabují. Objevuje se také ztuhlost a otok zápěstí.

Prevence vzniku syndromu karpálního tunelu

U problematiky profesionálního SKT je důležitá primární prevence (vstupní lékařská prohlídka před nástupem na pracoviště) a sekundární prevence (včasné rozpoznání prvních symptomů počínajícího onemocnění).

Zákonná povinnost zaměstnavatele

Zaměstnavatel má povinnost zajistit, aby pracoviště byla navržena a vybavena tak, že pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště.

 

Správná ergonomie práce zvyšuje výkonnost a snižuje náklady zaměstnavatele.

Novinky

  • Novinky
Letní měsíce přinášejí vysoké teploty. Lidé tráví více času venku a více se potí. Právě v tomto období je proto důležité věnovat zvýšenou pozornost pitnému režimu. Nedostatek tekutin může vést...
14. 8. 2026 / 4 minuty čtení
  • Novinky
Devět nových případových studií agentury EU-OSHA přináší inspirativní příklady z praxe, které popisují, jak pracoviště v celé Evropě převádějí povědomí o této problematice do konkrétních opatření na podporu duševního zdraví – což je ústředním tématem nadcházející kampaně Zdravé pracoviště s názvem „Společně za duševní zdraví při práci“. Šest případových studií se věnuje vnitrostátním nebo odvětvovým iniciativám, jejichž cílem je zvýšit povědomí a posílit prevenci psychosociálních rizik. Popisují, jak širší programy pomohly podpořit smysluplné změny v podnicích prostřednictvím přetavení politik a pokynů do konkrétních zlepšení na pracovištích. Zbývající tři případové studie představují preventivní iniciativy podniků a nabízejí cenné poznatky o tom, jak mohou organizace proaktivně řešit psychosociální rizika a podporovat duševní pohodu.
12. 8. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Obtěžování na pracovišti, ať už osobně, nebo na internetu, má závažné důsledky pro bezpečnost, zdraví a pohodu zaměstnanců. Téměř každá třetí žena v celé EU zažila sexuální obtěžování na pracovišti, od nevhodných vtipů až po vystavení sexuálně explicitním snímkům. Digitální technologie stále více pronikají do pracovního života a vytvářejí nová rizika obtěžování a násilí vůči zaměstnancům ze strany kolegů i třetích stran. Zaměstnavatelé musí řešit obtěžování ve všech jeho formách. Projděte si materiály agentury EU-OSHA, abyste lépe porozuměli obtěžování na pracovišti a seznámili se s praktickými preventivními opatřeními, včetně našeho nástroje pro on-line interaktivní hodnocení rizik (OiRA) zaměřeného na obtěžování a sexuální obtěžování.
12. 8. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo nový metodický pokyn, jehož cílem je sjednotit postup při spolupráci mezi středisky nemocí z povolání a Kooperativa pojišťovnou při řešení případů s mezinárodním prvkem. Metodika se zaměřuje zejména na situace, kdy jsou při posuzování nemocí z povolání uplatňována pravidla evropské koordinace systémů sociálního zabezpečení. Pokyn upravuje způsob komunikace, předávání podkladů a poskytování součinnosti mezi zúčastněnými subjekty tak, aby byl zajištěn jednotný a efektivní postup při vyřizování jednotlivých případů. Kooperativa v této oblasti plní roli českého styčného místa pro pracovní úrazy a nemoci z povolání a zajišťuje plnění úkolů souvisejících s poskytováním dávek v případech spadajících do evropských pravidel koordinace sociálního zabezpečení. Na spolupráci se podílejí také zdravotnická zařízení oprávněná uznávat nemoci z povolání. Metodický pokyn se týká především přeshraničních situací, kdy o posouzení nemoci z povolání v České republice žádá osoba, která v minulosti vykonávala výdělečnou činnost na území ČR za podmínek, za nichž mohla nemoc z povolání vzniknout, avšak je pojištěna v jiném státě. Nová metodika by měla přispět k větší přehlednosti, jednotnosti postupů a efektivnější spolupráci mezi zapojenými institucemi při řešení přeshraničních případů nemocí z povolání. Věštník Ministerstva zdravotnictví naleznete zde.
7. 8. 2026 / 1 minuta čtení