Syndrom karpálního tunelu – Chcete-li ušetřit, vsaďte na ergonomii

Vydáno: 2 minuty čtení

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ERGONOMII prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Syndrom karpálního tunelu

Syndrom karpálního tunelu (SKT) je jedním z nejčastějších útlakových syndromů, který vzniká trvalým stlačením středového nervu. Hlavní příčinou tohoto onemocnění je chronické přetěžování zápěstí a dlouhodobé vystavení zápěstí tlaku. Největší riziko představují opakované pohyby ruky a prstů, k nimž dochází například při psaní na počítači.

Příčiny vzniku syndromu karpálního tunelu

Příčinou vzniku SKT může být nadměrné a jednostranné zatěžování ruky a zápěstí, vystavení vibracím přenášeným na ruce, nebo jejich kombinace. Syndrom karpálního tunelu (SKT) z přetěžování a vibrací je podle dlouhodobých statistik Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nejčastější nemoc z povolání a ohrožení nemocí z povolání v ČR.

 

Syndrom karpálního tunelu je nejčastější nemoc z povolání v České republice.

 

Příznaky syndromu karpálního tunelu

Syndrom karpálního tunelu se zpravidla na začátku projevuje brněním, mravenčením, pálením a bolestí v palci, ukazováčku a prostředníčku. Následně může dojít ke ztrátě citlivosti pokožky a oslabení těchto prstů. Ruka působí nešikovně a svaly předloktí ztrácejí svalovou sílu a postupně ochabují. Objevuje se také ztuhlost a otok zápěstí.

Prevence vzniku syndromu karpálního tunelu

U problematiky profesionálního SKT je důležitá primární prevence (vstupní lékařská prohlídka před nástupem na pracoviště) a sekundární prevence (včasné rozpoznání prvních symptomů počínajícího onemocnění).

Zákonná povinnost zaměstnavatele

Zaměstnavatel má povinnost zajistit, aby pracoviště byla navržena a vybavena tak, že pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště.

 

Správná ergonomie práce zvyšuje výkonnost a snižuje náklady zaměstnavatele.

Novinky

  • Novinky
Aktualizovaný nástroj pro vizualizaci dat z evropského průzkumu ESENER nyní umožňuje porovnávat výsledky šetření z let 2014, 2019 a 2024. Nejnovější data ukazují několik významných trendů: na pracovištích ubývá zapojení zaměstnanců do opatření zaměřených na zvládání psychosociálních rizik a současně klesá počet kontrol ze strany inspektorátů práce. Naopak stále více zaměstnavatelů diskutuje o dopadech digitalizace na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Řada klíčových ukazatelů však zůstává stabilní. Hlavním motivem pro řízení BOZP napříč evropskými pracovišti je i nadále plnění zákonných požadavků. Interaktivní nástroj ESENER je dostupný v 25 jazycích a díky přehlednému ovládání umožňuje snadno analyzovat a porovnávat data z jednotlivých zemí i období. Nástroj ESENERVíce informací o průzkumu ESENER  
29. 9. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Dobře navržená pracovní místa a vyvážená pracovní zátěž jsou základními předpoklady pro produktivní a zdravou práci. Aby se tyto postupy staly součástí každodenní praxe v kancelářích, byl speciálně pro kanceláře...
29. 9. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Nový diskusní dokument agentury EU-OSHA se zabývá dopady změny klimatu na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) a jejich nerovnoměrnými dopady na různé skupiny pracovníků. Ze zjištění vyplývá, že...
23. 9. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Každý čtvrtý fatální pracovní úraz se stane na staveništi Pády z výšky, nezajištěné výkopy, špatně postavené lešení nebo střet s těžkou technikou. Přestože jsou rizika ve stavebnictví dlouhodobě známá, kontroly...
22. 9. 2026 / 3 minuty čtení