pracovní volno

Zaměstnanec navštěvuje lékaře, který není nejblíže jeho bydlišti ani pracovišti a to údajně z důvodu, že nejbližší lékaři mají plnou kapacitu a odmítli ho přijmout do péče. Ošetřením a cestou k tomuto lékaři zaměstnanec stráví celou pracovní směnu. Zaměstnavatel požaduje prokázání "odmítnutí nejbližších lékařů" a to tak, že zaměstnanec donese potvrzení od těchto lékařů, že jej nemohou přijmout do péče. Zaměstnanec však poslal mailem čestné prohlášení, kde tyto skutečnosti uvádí. Vím, že čestné prohlášení je jedním ze způsobů prokazování, ale v tomto případě zaměstnavatel trvá na jím požadovaném způsobu prokázání. Nebo je zaměstnavatel povinen toto čestné prohlášení akceptovat? 

Podle nové právní úpravy v zákoníku práce má zaměstnanec možnost sám si rozvrhnout pracovní dobu. Tím si může vytvořit účinnější podmínky a předpoklady pro zvýšení ochrany zdraví při práci, např. v podobě dalšího a delšího odpočinku nebo vhodných přestávek v práci.

V životě nás potkávají různé události, které mohou zanechat stopy na pracovním výkonu. Mezi ně patří různé překážky v práci osobního i rodinného charakteru. Zaměstnanci pak požadují od svého zaměstnavatele pracovní volno. Postup zaměstnavatele při poskytování pracovního volna při důležitých osobních překážkách v práci, jejich rozsah a okruh obsahuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. K zásadním změnám v něm došlo po schválení vládou a jeho účinnost nabývá platnosti současně s flexibilní novelou zákoníku práce od 1. června 2025. Náhradou mzdy nebo platu (dále „náhrada mzdy“) se rozumí průměrný výdělek zaměstnance za určitý časový úsek, zpravidla jednodenní.

Mezi významné výhody zaměstnavatelů, kteří nabízejí práci, je poskytování více pracovního volna nad zákoník práce . I zaměstnanci při výběru zaměstnání přihlížejí k těmto benefitům. Připomeňme si některé „nadzákonné“ formy pracovního volna, které jsou v poslední době aktuální a zaměstnavatelé je nabízejí a hlavně – poskytují. Je nepochybné, že širší okruh pracovního volna má vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, neboť v důsledku delšího odpočinku mají zaměstnanci vyšší odolnost k nadměrným bezpečnostním rizikovým faktorům a schopnost předcházet pracovním úrazům.