nemoc

Onemocnění, která se dříve vyskytovala v pozdějším věku, se začínají projevovat už v tom ranějším. Oproti jiným zemím v Evropské Unii je zdravotní stav obyvatel České republiky podprůměrný, a i proto je nově právní úpravou zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (v rámci novely zákoníku práce, tzv. flexinovely), zaveden institut programů podpory zdraví, a to s účinností od 1. 6. 2025.Legislativní úprava představuje nový koncept, jež prolíná interakci pracovních a civilizačních rizik. Programy podpory zdraví, resp. soubor konkrétních opatření v nich obsažených, mohou přispět ke zlepšení zdravotní kondice zaměstnanců či včas odhalit závažnější onemocnění. Vedle pracovnělékařských služeb zaměřených na zdravotní prevenci související s výkonem práce, tak mohou být tyto programy vhodným nástrojem k podpoře zdraví zaměstnanců ze strany zaměstnavatelů, a to v širším měřítku než dosud. Programy podpory zdraví jsou na dobrovolné bázi, je na rozhodnutí zaměstnavatele, zda k nim přistoupí. 

Podle § 12 vyhlášky č. 79/2013 se mimořádná prohlídka provádí mimo jiné za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci. Příslušné ustanovení [odst. 2 písm. f)] dále stanoví, že se mimořádná prohlídka provede v případě přerušení výkonu práce z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců. Je tedy mimořádná lékařská prohlídka vždy povinná i v případě, že zaměstnanec pracující v kategorii první byl v pracovní neschopnosti více než šest měsíců a byť onemocnění bylo závažné (onkologický nález), nejsou již žádné důvodné pochybnosti o ztrátě či změně způsobilosti k práci. Bez ohledu na výše uvedený konkrétní případ, jaká jsou rizika na straně zaměstnavatele, jestliže povinnost zajistit mimořádnou lékařskou prohlídku zaměstnance nesplní, a jaké sankce eventálně zaměstnavateli hrozí ze strany příslušných dozorových úřadů.

Statistické údaje potvrzují stálý růst netypických pracovních úrazů Mezi příčiny lze řadit nepříznivé pracovní podmínky, vysoké psychické a fyzické zatížení, zejména vedoucích pracovníků, zanedbávání prevence apod. Jaké jsou nejčastější druhy těchto úrazů a jak řešit jejich důsledky ve světle právních předpisů.

Právní věta Předpokladem odpovědnosti zaměstnavatele za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti zaměstnance je poškození zdraví zaměstnance pracovním úrazem, ztráta na výdělku (škoda), která zaměstnanci vznikla v průběhu...