Který úraz je považován za pracovní a který úraz již za pracovní? Byť se třeba stane i na pracovišti nebo v době, kdy je zaměstnanec přítomen v práci. Úvodem si také připomeňme, že první zákoník práce neobsahoval definici pojmu „pracovní úraz“. Praxe si v tom směru pomáhala judikaturou, která charakterizovala pracovní úraz jako poruchu na zdraví, která byla zaměstnanci způsobena nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
Úraz pracovní a úraz mimopracovní
JUDr.
Eva
Dandová
Pojem pracovní úraz
Ještě před přijetím prvního zákoníku práce definovala
judikatura
pojem pracovního úrazu takto: „Pracovním úrazem je tělesné zranění zaměstnance, které nastalo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Pracovním úrazem však není jen tělesné zranění způsobené nenadálým zevním násilím, nýbrž vůbec porušení zdraví, k němuž došlo nezávisle na vůli poškozeného, jestliže toto porušení zdraví bylo způsobeno zevními vlivy, které svou povahou jsou krátkodobé, je-li zaměstnanec při práci, jíž není zvyklý a která je nepřiměřená jeho tělesným možnostem, nucen okamžitým, usilovným vzepětím sil překonávat vnější odpor a zvýšit tak náhle, neobvykle a nadměrně svou námahu.“(Rc 27/1962)
A v druhém judikátu takto:
„Pracovním úrazem se rozumí porušení zdraví, které bylo zaměstnanci způsobeno v přímé souvislosti s výkonem jeho zaměstnání nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Toto zevní působení, označované také jako úrazový děj, je zpravidla takovou událostí, která vyvolá u postiženého subjektivní potíže, které mu nedovolují pokračovat v obvyklé práci nebo jen s určitými potížemi anebo jej dokonce z práce vyřazují.“ (Rc 1/1963)
Tyto dvě definice tedy platily po celou dobu účinnosti prvního zákoníku práce a zákonodárce se jimi pochopitelně inspiroval, když v r. 2006 vkládal do druhého zákoníku práce (tehdy do 380 odst. 1 ZP, dnes § 271k ZP) definici pojmu „pracovní úraz“ a definoval jej jako
„poškození zdraví zaměstnance, k němuž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním
“. Položme si tedy otázku, jaké jsou meze onoho
„působení zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním“
, tedy jednoduše, kdy se jedná o úraz pracovní a kdy se o úraz pracovní – byť se např. stal zaměstnanci v pracovní době a na pracovišti – nejedná.Pracovní úraz jako otázka právní
Posouzení, zda určité poškození zdraví je pracovním úrazem, je otázkou právní. K jejímu posouzení je třeba zkoumat, zda zjištěné skutkové ok
Máte předplatné? Přihlaste se
Tento dokument je jen pro předplatitele
Zaregistrujte se a získejte přístup k obsahu na 14 dní zdarma
Díky registraci získáte přístup k:
- Informacím z oblasti BOZP, PO a pracovního práva
- Databázi otázek a odpovědí
- Kartám BOZP
- Předpisům, judikatuře a komentářím
- AI analýze
Chcete vědět víc o předplatném ?