Předsednictvo Rady hospodářské a sociální dohody ČR na svém 181. jednání schválilo Společný návrh priorit prevence rizik poškození zdraví zaměstnanců v návaznosti na § 320a písm. b) zákoníku práce pro rok 2027. Zaměstnavatelské a odborové organizace mohou do 11. května 2026 předkládat návrhy projektů zaměřených na snižování rizik pracovních úrazů a nemocí z povolání. Projekty musí obsahovat popis konkrétních opatření, klíčových aktivit a rozpočet na jejich realizaci. Podrobnosti k jednotlivým prioritám jsou uvedeny v přiloženém dokumentu.Návrhy je nutné zaslat na formuláři B nejpozději do 11. května 2026 na e-mail: valdecka.blanka@cmkos.cz. Společný návrh priorit Formulář B Zdroj: ČMKOS

Dva nové diskusní dokumenty z projektu „Budoucnost práce“ se zabývají tím, jak mohou nové trendy ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) v blízké budoucnosti. První dokument zkoumá tlaky, které může nedostatek pracovních sil vyvolat v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a uvádí politiky a strategie zaměřené na řešení tohoto problému. Druhý dokument se zabývá praktickým uplatňováním aktu o umělé inteligenci a jeho důsledky pro inteligentní systémy podporující BOZP, jako jsou nositelná zařízení, roboti a exoskelety. Získejte jasnější představu o tom, jak by tato měnící se dynamika mohla ovlivnit vaše pracovní prostředí: Rostoucí nedostatek pracovních sil v Evropě – klíčové aspekty politiky a postupů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Zlepšování bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků prostřednictvím systémů založených na umělé inteligenci: důsledky aktu o umělé inteligenci

Vyšší teploty, UV záření, znečištění ovzduší a extrémní povětrnostní události mají dopad na bezpečnost a ochranu zdraví při práci téměř ve všech hospodářských odvětvích. Tyto faktory mohou zvyšovat stávající rizika nebo vytvářet nová: např. onemocnění způsobená horkem, infekční nemoci, úrazy, alergie nebo nádorová onemocnění. Vedle fyzických dopadů může mít změna klimatu vliv také na duševní zdraví pracovníků. Výsledkem jsou vyšší náklady na zdravotní péči, nižší kvalita práce a snížení produktivity. Z dat vyplývá, že změna klimatu již má dopad na pracoviště: třetina pracovníků v EU je vystavena rizikům jako jsou extrémní vedra, extrémní povětrnostní události nebo špatná kvalita ovzduší. Současně se 31 % pracovníků obává dopadu environmentálních rizik na jejich bezpečnost a zdraví při práci (EU-OSHA, průzkum Situace v oblasti BOZP 2025). Pochopení rizik v oblasti BOZP souvisejících s klimatem je tudíž zásadní pro jejich hodnocení a řízení. Agentura EU-OSHA proto provádí řadu výzkumných činností s cílem poskytnout podrobné informace pro politiku, prevenci a praxi v souvislosti s výzvami, které změna klimatu přináší.

Právě bylo zveřejněno dlouho očekávané znění novely zákoníku práce implementující směrnici o transparentnosti v odměňování - s tím, že se potvrdily zvěsti, že by tato novela měla (z velké části) nabýt účinnosti až od 1. 1. 2027, ALE třeba reporting tak reálně začne až v roce 2028, kdy se jako první bude reportovat za rok 2027 (tedy ten, kdo bude patřit mezi větší zaměstnavatele, na které dopadne hned první vlna).Co je ale zajímavé, že posun účinnosti až od 1. 1. 2028 se má týkat i individuálního práva zaměstnanců na informace v oblasti odměňování (dotazy na průměrnou hladinu odměny za práci ve stejné kategorii tak ještě nějakou dobu, zdá se, nebudeme muset řešit). Jaké klíčové body přináší? právo uchazeče na informaci o výši odměny již v rámci náboru – návrh § 30 odst. 3 zákoníku práce ukládá zaměstnavateli povinnost sdělit uchazeči ještě PŘED zahájením jednání o uzavření pracovní smlouvy minimální výši mzdy/platu a dalších peněžitých plnění, která by mu náležela; nová povinnost vytvořit systém odměňování – do zákoníku práce se navrhuje doplnit nový § 109a, podle kterého musí každý zaměstnavatel vytvořit systém odměňování, který by měl obsahovat (i) způsob odměňování, (ii) formy a složky odměny a (iii) rozdělení prací do skupin podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti; povinnost reportingu rozdílů v odměňování by měla být v zákoně o inspekci práce – zaměstnavatelé budou dle návrhu muset (i) vypracovat zprávu o rozdílech v odměňování, (ii) zveřejnit ji zaměstnancům, (iii) poskytovat vysvětlení a (iv) v případě odchylek provést posouzení odměňování (posouzení odměňování zakotveno v § 287a a násl. zákoníku práce) [účinnost od 1. 1. 2028]; právo na informace o odměňování – návrh počítá s právem zaměstnanců na informace o (i) jejich vlastní odměně a (ii) průměrných odměnách ve skupině prací rozdělených podle pohlaví, zaměstnavatel bude muset zaměstnance jednou ročně aktivně poučit o jejich právech (nový § 306b zákoníku práce) [účinnost od 1. 1. 2028]; § 110 zákoníku práce se nemění – přestože byla diskutována možnost doplnit „regionalitu“ jako další kritérium rovného odměňování, nakonec k tomu nedošlo a kritéria pro posuzování stejné práce / práce stejné hodnoty zůstávají stejná. Účinnost zákona je (s výjimkami) navržena na 1. 1. 2027 a jeho návrh najdete ZDE: https://lnkd.in/d46pSgv2 Zdroj: Advokátní kancelář Borovec legal