V souvislosti s povodňovou situací se na oblastní inspektoráty práce obracejí zaměstnanci, ale i zaměstnavatelé, se svými dotazy. Ty nejčastější uvádí SUIP na svých stránkách, kde jsou průběžně aktualizovány.
Zde uvádíme jejich přehled k datu 19. 9. 2024.
V souvislosti s povodňovou situací se na oblastní inspektoráty práce obracejí zaměstnanci, ale i zaměstnavatelé, se svými dotazy. Ty nejčastější uvádí SUIP na svých stránkách, kde jsou průběžně aktualizovány.
Zde uvádíme jejich přehled k datu 19. 9. 2024
Z důvodu povodní jsem se nedostal(a) do práce. Jak to má zaměstnavatel posoudit?
V případě, že se vám z důvodu povodní nepodaří včas dopravit do práce (nefungující veřejná doprava, nesjízdné komunikace), tak by vám měl zaměstnavatel poskytnout pracovní volno bez nároku na náhradu mzdy (v případě, že individuální nebo kolektivní smlouva nestanoví jinak). Pracovní volno na nezbytně nutnou dobu (nejvýše 1 den) s náhradou mzdy má pouze zaměstnanec, který je těžce zdravotně postižený a cestuje nehromadným dopravním prostředkem.
Povodeň přímo zasáhla sídlo mého zaměstnavatele a není možné tam pracovat. Dostanu mzdu?
Pokud nebude možný výkon práce na jiném místě (např. na jiné pobočce či doma) nebo není možné převedení na jinou práci, bude se jednat o překážku v práci na straně zaměstnavatele. V takovémto případě má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. Z hlediska zaměstnavatele je tedy výhodnější převést své zaměstnance na jinou práci, ať již půjde o práci odbornou, nebo o likvidaci povodňových škod. Pokud firmu přímo nepostihly povodně, ale zaměstnavatel vám není schopen zajistit práci (nefungují např. dodávky energie, vody, surovin) a ani vás nemůže přidělit na jinou práci, tak se jedná o překážku v práci z důvodu prostoje a vám náleží náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku.
Uklízím po povodních. Mám nárok na volno v práci a náhradu mzdy?
V případě, že odstraňujete následky povodní na svém vlastním majetku (např. nemovitosti, automobilu apod.), jedná se o důležitou osobní překážku v práci a zaměstnavatel vám může poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy, popřípadě nadpracování zmeškané doby. Obdobná situace nastane, když odstraňujete škody na svém majetku, ale na základě veřejného zájmu (hygienické důvody, zřícení nemovitosti apod.). V takovém případě vám náleží pracovní volno, ovšem náhrada mzdy vám nepřísluší ani v tomto případě (pokud to není ustanoveno ve vaší, popřípadě kolektivní pracovní smlouvě). Pokud při povodních poskytujete pomoc někomu jinému (fyzické či právnické osobě) a zasahuje vám to do vaší pracovní doby, je vám zaměstnavatel povinen poskytnout pracovní volno na dobu nezbytně nutnou (ale opět bez nároku na mzdu). Poskytování osobní pomoci je bráno jako překážka v práci na straně zaměstnance z důvodu výkonu občanské povinnosti (podle § 202 zákoníku práce). Při všech překážkách v práci na straně zaměstnance platí, že tuto skutečnost a délku trvání překážky prokazuje zaměstnanec zaměstnavateli.
Kvůli povodni nemůže dítě do školky či do školy, musím s ním zůstat doma.
Na tuto situaci je možno nahlížet jako na důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance, a pokud není možno péči o dítě zajistit jinak, např. pomocí prarodičů, sourozenců či jiných zletilých osob, má i v takovém případě zaměstnanec nárok na neplacené volno. Musí ovšem být splněna zákonná podmínka, že dítě není starší deseti let. Podle zákona o nemocenském pojištění vzniká zaměstnanci v takovémto případě nárok na ošetřovné. Tuto dávku lze čerpat maximálně 9 kalendářních dnů (tedy nejen v pracovních dnech). U rodičů samoživitelů se tato doba navíc prodlužuje až na 16 kalendářních dnů. Výše ošetřovného za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu.
Mám nárok na volno, když si musím zařídit své osobní záležitosti?
V situaci, kdy si nutně potřebujete vyřídit své osobní záležitosti v souvislosti s povodněmi (např. jednání s pojišťovnou, vyřízení nových dokladů apod.), může vám zaměstnavatel poskytnout pracovní volno, ale bez náhrady mzdy. Můžete se také dohodnout na nadpracování zmeškané doby.
Zaměstnavatel mi nemůže kvůli povodním vyplatit mzdu. Co mám dělat?
Pokud vám zaměstnavatel není schopen vyplatit mzdu v důsledku povodní a byl-li na něj podán insolventní návrh, je možné využít zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétní kroky konzultujte s příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce (podle místa sídla zaměstnavatele).
Kde mohu získat více informací z oblasti pracovněprávní?
Vaše dotazy z oblasti pracovněprávní jsou vám připraveni zodpovědět a poradit vám v této oblasti zaměstnanci oblastních inspektorátů práce. Poradenství můžete využít osobně, telefonicky, případně prostřednictvím elektronické pošty. Kontakty na příslušné oblastní inspektoráty práce naleznete zde:
https://www.suip.cz/web/suip/poskytovani-poradenstvi