Komplexní novela zákona o zdravotních službách

Vydáno: 1 minuta čtení

Poslanecká sněmovna dnes schválila ve třetím čtení vládní návrh komplexní novely zákona o zdravotních službách. Novela zásadně modernizuje organizaci zdravotní péče, výrazně posiluje práva pacientů a přináší konkrétní opatření ke snížení administrativní zátěže v celém systému zdravotnictví i v oblasti ochrany veřejného zdraví.

Významnou součástí schválené legislativy je sada antibyrokratických opatření. Dochází například ke zrušení povinnosti schvalovat provozní řády u činností, jako jsou holičství, kadeřnictví, manikúry či pedikúry. Tímto krokem se odbourá zbytečná administrativa pro desítky tisíc podnikatelů, přičemž kontrola zůstává zachována v rámci běžné hygienické kontroly provozovny.

Další praktickou změnou je prodloužení platnosti posudku o zdravotní způsobilosti pro děti na zotavovací akce na dobu neurčitou, pokud nedojde ke změně zdravotního stavu dítěte. Tato úprava přinese úsporu času lékařům a sníží náklady pro rodiče.

Novinky

  • Novinky
Svět digitálních platforem čekají v příštích letech zásadní změny. EU reaguje na rychlý rozmach gig ekonomiky, rostoucí roli algoritmického řízení práce a dlouhodobou nejistotu ohledně pracovního statusu osob, které prostřednictvím platforem pracují. 
Včera / 3 minuty čtení
  • Novinky
Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona, který zmírňuje dopady letošního zvýšení odvodů na sociální pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Nově se vrací vyměřovací základ z 40 % zpět na 35 % průměrné mzdy.
Včera / 1 minuta čtení
  • Novinky
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) připravilo návrhy dvou legislativních změn, které reagují na nové evropské předpisy o transparentním odměňování a platformové práci. V obou případech se resort rozhodl pro tzv. minimalistickou transpozici, aby splnil požadavky EU, ale zároveň co nejméně zatížil české zaměstnavatele a průmysl.  
2. 4. 2026 / 5 minut čtení
  • Novinky
Hospodářská komora České republiky (HK ČR) upozorňuje na rizika spojená s nedávným rozsudkem Nejvyššího soudu (sp. zn. 21 Cdo 351/2024), který se týká srovnávání mzdových a pracovních podmínek agenturních a kmenových zaměstnanců. Rozhodnutí soudu popírá dosavadní dlouholetou praxi i metodické pokyny státních orgánů a vytváří nebezpečný precedens, který může destabilizovat trh práce a poškodit zaměstnavatele i samotné zaměstnance.
2. 4. 2026 / 3 minuty čtení