umělá inteligence

Školení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je základním pilířem při zajištění bezpečného a efektivního pracovního prostředí. Školení nejen chrání zaměstnance, ale také přispívá ke zvýšení produktivity. Školení v oblasti BOZP musí být navrženo tak, aby pracovníkům poskytlo informace, které potřebují k bezpečné a efektivní práci, k minimalizaci rizika nehod a zranění a k dodržování právních předpisů v oblasti BOZP. Nedostatečné školení představuje významné riziko na pracovišti, které často vede k nehodám a zraněním. Zaměstnanci bez řádného školení si nemusí být vědomi nebezpečí, mohou nesprávně zacházet se zařízením, nemusí být připraveni na mimořádné události nebo mohou zanedbávat důležité bezpečnostní postupy. Nedostatečně vyškolení zaměstnanci tak vytvářejí nebezpečné pracovní prostředí sobě i ostatním.

Bezpečnost práce na staveništi je základním kamenem úspěchu každé stavby. Přestože ve stavebnictví je zaváděno nespočet bezpečnostních opatření, patří toto odvětví stále mezi vysoce rizikové. Školení v oblasti bezpečnosti práce je nezbytné pro snížení počtu úrazů, zlepšení dodržování předpisů a zajištění bezpečného pracovního prostředí. Tradiční metody školení, jako je výuka ve třídě a demonstrace na místě, mají svá omezení, pokud jde o zapojení, udržení si znalostí a uplatnění v reálném světě. Technologie virtuální reality se stala možnou součástí řešení tohoto problému díky své schopnosti školit pracovníky v realistických simulacích staveniště bez přítomnosti vystavení se nebezpečí. Proč a jaké výhody má tedy uplatnění virtuální reality ve stavebnictví?

Agentura EU-OSHA při příležitosti Světového dne bezpečnosti a ochrany zdraví při práci poukazuje na dopady digitalizace. Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který připadá na 28. dubna, se zaměřuje na dopad digitalizace a umělé inteligence na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP). Mezinárodní organizace práce zveřejnila na toto téma zprávu , na jejíž přípravě se podílela i agentura EU-OSHA. Zpráva analyzuje příležitosti a výzvy pro BOZP v klíčových oblastech digitalizace, jako je automatizace úkolů, práce na dálku a hybridní práce a řízení pracovníků prostřednictvím umělé inteligence a chytrých digitálních systémů. Jedná se o jednu z pěti prioritních oblastí kampaně agentury EU-OSHA „Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku“.

Jak mohou algoritmické systémy a systémy řízení pracovníků založené na umělé inteligenci zlepšit produktivitu, aniž by měly negativní dopad na bezpečnost a zdraví pracovníků? V nové zprávě agentury EU-OSHA se porovnávají přístupy dvou společností působících v automobilovém průmyslu: participativní model začleňující pracovníky v Itálii s hierarchickým modelem shora dolů v Belgii. Zapojení pracovníků do zavádění systému řízení pracovníků založeného na umělé inteligenci na pracovišti snižuje stres a zlepšuje bezpečnost a pohodu. To svědčí o tom, že řízení pracovníků založené na umělé inteligenci může zlepšit bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP), pokud se upřednostní spolupráce.

Umělá inteligence se postupně stává součástí téměř všech aspektů našeho života. Využití příležitostí umělé inteligence je zásadní pro udržení a posílení konkurenceschopnosti Evropy. Integrování umělé inteligence do pokročilých výrobních technologií a systémů může výrazně přispět ke zlepšení kvality produktů a procesů. Umělá inteligence tak může průmyslové výrobě významně pomoci, přičemž zásadní bude vybudování důvěry v tyto nové technologie.

Zvyšující se využívání umělé inteligence dramaticky mění charakter mnoha povolání a pracovních činností. I když systémy založené na umělé inteligenci na pracovišti nabízejí mnoho výhod, stále více se v odborných kruzích diskutuje o tom, jaký mají vlastně vliv na zdraví a bezpečnost při práci. Automatizace nebo částečná automatizace kognitivních úkolů přináší zejména obavy z hlediska psychosociální pohody pracovníků a stresu, který je nedílnou součástí dnešního globalizovaného a dynamicky se měnícího světa.

V současné době dochází k dynamickému rozvoji v oblasti digitálních technologií, a na pracovištích se tak často setkáváme s roboty, koboty, monitorovacími technologiemi, inteligentními osobními ochrannými pracovními prostředky, průmyslovými exoskeletony a virtuální a rozšířenou realitou, která je využívána pro školení zaměstnanců.

Článek se věnuje problematice Průmyslu 4.0 v kontextu právní úpravy a potenciálních změn připravovaných v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci