Dne 15. února 2025 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 20/2025 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Jde celkem o šestnáctou novelizaci nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
Důvody novelizace vlády o ochraně zdraví při práci byly v podstatě tři.
Hlavním důvodem předložení novely bylo vyjádření Evropské komise ve věci EU-Pilot EUP (2023)10621, týkající se technických úprav souvisejících s implementací směrnice Komise (EU) 2019/1833, kterou se mění přílohy I, III, V a VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES, podle jehož výsledků je nutno provést úpravu v předmětném nařízení vlády v co nejkratší době, a to v oblasti biologických činitelů a zajištění ochrany zdraví při práci s nimi. Podle tohoto vyjádření Evropské komise bylo třeba urychleně narovnat dosavadní nedostatečnou implementaci směrnice Komise (EU) 2019/1833, kterou se mění přílohy I, III, V a VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES. Z toho důvodu byla značně přepracována ustanovení týkající se ochrany zdraví při práci s biologickými činiteli.
Dalším důvodem novely byla skutečnost, že od 1. 1. 2024 je v účinnosti předchozí novela (nařízení vlády č. 330/2023 Sb.), jež upravuje bližší hygienické požadavky na osvětlení pracoviště, a v rámci které došlo k reflektování nových EN norem na denní a elektrické osvětlení. Tato značně rozsáhlá právní úprava této oblasti se jevila v praxi jako těžko uchopitelná a velmi obtížně aplikovatelná. Ministerstvo zdravotnictví obdrželo opakované podněty z krajských hygienických stanic, které v rámci posuzování projektových dokumentací provádějí tzv. preventivní hygienický dozor, tedy zjišťují soulad předložené dokumentace s právními předpisy, neboť jejich dodržování je nutné pro ochranu zdraví zaměstnanců na pracovištích. Dále tyto činnosti zajišťují i během běžného státního zdravotního dozoru. Z toho důvodu došlo k úpravě stávajících ustanovení týkajících se osvětlení pracoviště, aby právní úprava byla v praxi snáze aplikovatelná, samozřejmě při současném zachování požadavků z technických norem.
V neposlední řadě došlo také k úpravě bezpečnostních přestávek. Ministerstvo zdravotnictví se zavázalo k jejich úpravě již při předchozí novele. Na základě jednání se zaměstnavateli a zástupci zaměstnanců je zachována délka trvání bezpečnostních přestávek (5 až 10 min, jak je již v původním znění), doplněno však je, že poslední bezpečnostní přestávka se zařazuje nejpozději 1 hodinu před ukončením směny. Dále došlo k upřesnění, že pokud zaměstnavatel využije možnosti střídání činností (namísto bezpečnostní přestávky), nesmí zaměstnance přiřadit k práci, v rámci, které by byl znovu exponován danému faktoru zařazenému do kategorie rizikové dle zákona o ochraně veřejného zdraví, pro který byla střídána jeho pracovní činnost.
Ochrana zdraví při práci s biologickými činiteli
Podmínky ochrany zdraví při práci s biologickými činiteli jsou upraveny v hlavě VII nařízení vlády v ustanovení § 36 až 38.
Vzhledem k implementaci směrnice Komise (EU) 2019/1833, kterou se mění přílohy I, III, V a VI směrnice Evropského parlamentu a R