Účelem nové úpravy je poskytnout alespoň částečnou jistotu z hlediska odměny za práci pro případ, kdy bez ohledu na důvod zaměstnavatel v pozici poddodavatele není schopen či ochoten uhradit zaměstnanci dlužnou odměnu za práci.
Ručení za mzdy ve stavebnictví
JUDr.
Eva
Dandová
Nová právní úprava ručení za mzdy
Jednou z posledních novel zákoníku práce byl zákon č. 408/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. S účinností k 1. lednu 2024 vložila tato novela do části třinácté zákoníku práce zcela nové ustanovení § 324a ZP pod hlavu jedenáctou nazvanou „Zvláštní úprava ručení za mzdy, platy a odměny z dohody“.
Tato právní úprava je další reakcí (transpozicí) na směrnici 2014/67/EU ze dne 15. 5. 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu do zákoníku práce.
Cílem evropské legislativy (viz zejména čl. 12 směrnice), a tedy zprostředkovaně i cílem ustanovení § 324a ZP je (mělo by být) poskytnout vyšší míru jistoty zaměstnancům činným pro zaměstnavatele, kteří jsou zapojeni do subdodavatelských řetězců se zaměřením na stavebnictví (výstavbu, opravu, údržbu, přestavbu nebo demolice staveb). Konkrétněji řečeno, účelem je poskytnout alespoň částečnou jistotu z hlediska odměny za práci pro případ, kdy bez ohledu na důvod zaměstnavatel v pozici poddodavatele není schopen či ochoten uhradit zaměstnanci dlužnou odměnu za práci. Jde o institut reflektující základní funkce odměny za práci a poskytující (vedle dalších nástrojů) alespoň základní ochranu odměny právě ve vztahu a z hlediska jejich funkcí.
Podobně jako v jiných případech i zde došlo k překročení evropskou úpravou požadovaného minima. To spočívá primárně v rozšíření působnosti úpravy i mimo oblast vysílání pracovníků. Vedle toho se ustanovení §324a ZP neomezuje pouze na stavebn