V návaznosti na zvýšený počet evidovaných pracovních úrazů u ruční manipulace s břemeny, dále také i u obráběcích a tvářecích strojů bylo tedy zřejmé, že některý z příspěvků se zaměří na příslušnou oblast. Jsme však toho názoru, že je vhodné z pohledu bezpečnosti práce zareagovat na zvýšené nároky na přepravní společnosti například na e-shopy, logistická centra a zásilkové služby, a tím i používání dopravníků. Logicky tyto a podobné aktivity spojené s používáním dopravníků tzn. technických zařízení vedou i ke zvýšenému počtu pracovních úrazů, což také evidujeme. Navážeme-li dále na kontrolní zjištění v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu, pak z toho vyplývá, že je určitě vhodné se důkladněji věnovat bezpečnosti práce a bezpečnému provozu transportních zařízení tzn. dopravníkům. Cílem příspěvku je tedy v této oblasti zvýšit osvětu a snížit pracovní úrazovost.
Charakteristika dopravníků
Dopravníky (transportní zařízení) jsou, dle přílohy č. 4 k nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, zařízení pro plynulou dopravu nákladů. Standardně však výrobci, dále odborná i laická veřejnost pro zařízení pro plynulou dopravu nákladů používá název dopravníky, používejme tedy dále dopravníky.
Podstatou dopravníků jsou dva válce (hnací a hnaný), mezi kterými se pohybuje nekonečný pás délky od několika metrů až po desítky kilometrů a jsou určeny pro dopravu sypkých a kusových materiálů. Nekonečný pás je například z pryžového materiálu, PVC, mohou být také i kovové Dopravníky lze tedy používat jednotlivě nebo sestavovat do technologických linek. Jsou tak využívány v odvětvích například zpracovatelského průmyslu, potravinářství, logistických a zásilkových centrech apod. Provedení dopravníků odpovídá přepravovanému břemenu, dále prostředí a potřebám provozovatele a může být tak například pásové, válečkové, řetězové, destičkové, řemenové atd.
Rámcová legislativa pro dopravníky
Pokud se podíváme na zařízení pro plynulou dopravu nákladů – dopravníky z pohledu platných právních a ostatních předpisů, pak uvádíme ty nejpodstatnější. V problematice bezpečnosti práce u dopravníků vycházíme z prováděcího právního předpisu k zákoníku práce, kterým je zákon č. 309/2006 Sb. Souvisejícím právním předpisem, který se také vztahuje k dané problematice je nařízení vlády č. 101/2005 Sb., dále nařízení vlády č. 378/2001 Sb. Zde upozorňujeme zejména na přílohu č. 4 k tomuto nařízení vlády, a tím jsou další požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení pro plynulou dopravu nákladů, konkrétně na bod 5. Zpracování místního provozního bezpečnostního předpisu.
Souvisejícími ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a které se vztahující k dané problematice jsou například i tyto technické normy: ČSN 26 0001, ČSN 26 0605, ČSN 26 0606, ČSN 26 0607, ČSN ISO 1819, ČSN ISO 7149.
Připomínáme ještě jednu zásadní povinnost zaměstnavatele-provozovatele vztahující se k dopravníkům, a která je, mimo jiné, i uvedena v zákoníku práce, a tím je ustanovení § 101: „péče o bezpečnost a ochranu zdraví, která je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají“.
Kde, dle našeho názoru, spatřujeme zásadní rizika u dopravníků
Dle našeho názoru zásadní riziko vidíme v samotné konstrukci zařízení, a tím jsou rotující válce vytvářející řadu sbíhavých míst například u hnacího a hnaného (napínacího) válce, dále u přítlačných bubnů, převáděcích válečků.
Další rizika, dle našeho názoru, u dopravníků vytváří demontované kryty převodovek, dále poškozené dveře elektroskříní, nefunkční tlačítka STOP, neprovádění pravidelné a řádné údržby, ztráta přenosových schopností pohonu (prokluz vlivem zadřených ložisek nebo nalepování mokrého materiálu na povrch bubnu), absence komunikace mezi zaměstnancem provádějící údržbu a obsluhou, přeskakování dopravníků za chodu, vysoká hlučnost a prašnost (kamenolomy, slévárny). Převažující příčinou vzniku pracovních úrazů jsou také překážky v pracovním prostoru například napadaný písek, kusový materiál atd., ale i používání dopravníků v prostorech s „úsporným osvětlením“. Řada velmi závažných a smrtelných pracovních úrazů vzniká v důsledku čištění válců a provádění jakékoliv údržby za chodu dopravníků, ačkoliv je to nebezpečná činnost – největším rizikem, a tudíž i v každém návodu výrobce zdůrazněna, resp. zakázána. Konkrétně se jedná o tzv. „prokluz pásu“ na hnacím bubnu dopravníku, a které je, dle našeho názoru, i tím největším rizikem vzniku možného pracovního úrazu. Snahou obsluhy je tedy prokluz odstranit, ovšem z důvodu neopatrnosti a neznalosti bezpečného odstranění pak dochází ke vtažení části těla obsluhy (ruky). Tato situace se podílí na cca 51 % smrtelných pracovních úrazů, které se stanou v souvislosti s provozem pásového dopravníku.
Jak tyto rizika eliminovat. Domníváme se, že provozovatel musí dodržovat povinnosti stanovené v návodu výrobce nebo v místním provozním bezpečnostním předpise, dále zodpovědně vyhodnotit rizika, řádně teoreticky i prakticky proškolit obsluhu, přidělit osobní ochranné pracovní prostředky a kontrolovat jejich používání, pravidelně provádět revize, a údržbu zařízení, důsledně kontrolovat vedoucími zaměstnanci na všech stupních řízení stanovená opatření. Zdůrazňujeme také, vzhledem k bezpečnému provozu dopravníků, přijetí účinného opatření ze strany provozovatele, a to vzhledem k dodržování ustanovení § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce tzn. nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době.
Pracovní úrazovost u dopravníků
Z informačního systému Státního úřadu inspekce práce o pracovních úrazech je zřejmé, že se dopravníky z celkového počtu evidovaných smrtelných pracovních úrazů dlouhodobě podílí v rozsahu od 1,5 do 3,5 %. Nejedná se tedy o vysokou četnost, ale jejich závažnost předčí například zemědělství nebo zpracovatelský průmysl. Máme na mysli, že pokud se u dopravníků stane pracovní úraz, pak se nejedná zpravidla o drobné škrábnutí nebo klepnutí, ale o pracovní úrazy s trvalými následky například ztráty části těla (ruky, nohy) nebo pracovní úrazy smrtelné (vtažení obsluhy mezi válec a pás, zásah obsluhy elektrickým proudem). Další příčinou pracovních úrazů u dopravníku jsou také i špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko, dále nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu, používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bez oprávnění tzn. proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru a chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění, nesprávná organizace práce.
Příklady pracovních úrazů u dopravníků
Příklad 1
Zaměstnanec ve zpracovatelském průmyslu (délka pracovního zařazení 2 měsíce) na odpolední směně zjistil, že podávaný materiál se pěchuje v prostoru dopravníku směrem k podávacím válcům ořezávacího stroje. Ve snaze zabránit přerušení technologického procesu položil ruku na dopravník, která následně pokračovala až k podávacím válcům. Výsledkem byla ztráta části těla. V tomto případě zdůrazňujeme, že jednou z hlavních povinností zaměstnavatele-provozovatele je vyhledávat rizika i přijímat účinná opatření, a to pro jednotlivé činnosti. V daném případě účinné opatření, které vyloučí kontakt horní končetiny a podávacího válce.
Zaměstnavatel-provozovatel tedy nesplnil povinnost uloženou § 102 odst. 2 zákoníku práce, neboť nevyhodnotil rizika u dopravníku tzn. riziko možného vtažení horní končetiny mezi podávací válce technologické linky.
Příklad 2
Zaměstnanec ve zpracovatelském průmyslu (délka pracovního zařazení 4 měsíce) na ranní směně zjistil, že došlo u podávacího válce dopravníku k zaklínění měděného elektromateriálu. Ve snaze pokračovat v technologickém procesu tzn. odstranit zaklíněný elektromateriál došlo k zachycení horní končetiny s následnou ztrátou části těla.
V tomto případě zaměstnavatel-provozovatel nesplnil například povinnost uloženou § 103 odst. 1 písm. f) zákoníku práce, neboť nezajistil zaměstnanci podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, které se týkají jejich práce a pracoviště.
Příklad 3
Jedná se o shodné pracovní úrazy. Úkolem postižených byly činnosti spojené s nakládkou uhlí, štěrku pomocí dopravníku. Postižení (délka pracovního zařazení více jak 15 let) zjistili, že dochází k nepravidelnému posunu uhlí, štěrku na dopravník. Když chtěli zkontrolovat příčinu, došlo k uklouznutí na rozsypaném uhlí, štěrku. Následně dochází ke vztažení nohy pohybujícím se pásem až na horní plochu vratného válce s následkem ztráty části těla.
V tomto případě zaměstnavatel-provozovatel nepředložil v rámci kontrolní činnosti vyžádaný místní provozní bezpečnostní předpis pro zařízení pro plynulou dopravu nákladů, jak ukládá § 3 odst. 5 písm. d) přílohy č. 4 bod 5. k nařízení vlády č. 378/2001 Sb. V rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu bylo také i zjištěno, že příslušný dopravník nebyl vybaven ochranným zařízením v prostoru vratného napínacího válce, jak ukládá § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb.
Kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce v oblasti dopravníků
V následujícím období u zaměstnavatelů-provozovatelů lze jednoznačně očekávat průběžnou kontrolní činnost zaměřenou na dodržování právních a ostatních předpisů vztahující se k bezpečnosti práce a k bezpečnému provozu technických zařízení.
Zaměříme-li se konkrétně na dopravníky, pak ze strany Státního úřadu inspekce práce lze v následujícím období očekávat zvýšenou kontrolní činnost zaměřenou například na tyto oblasti u dopravníků:
- teoretickou a praktickou přípravu obsluh dopravníků,
- dodržování návodu výrobce včetně místního provozního bezpečnostního předpisu (příloha č. 4 bod 5. k nařízení vlády č. 378/2001 Sb.),
- přidělení a používání osobních ochranných pracovních prostředků,
- vybavení ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců,
- jak provozovatel provádí pravidelnou a řádnou údržbu, kontroly a revize,
- vyhledávání konkrétních rizik, jejich vyhodnocení a přijímání opatření k jejich odstranění.
Shrneme-li danou problematiku, pak z kontrolních zjištění uvedené v informačním systému Státního úřadu inspekce práce o pracovních úrazech, dále z kontroly příčin a okolnosti pracovního úrazu je zřejmé, že řada zaměstnavatelů-provozovatelů dopravníků nedodržuje ani základní právní předpis, kterým je zákoník práce, dále také i další předpisy vztahující se k bezpečnosti práce a bezpečnému provozu technických zařízení, a z toho vyplývající povinnosti, tedy i k bezpečnému provozu dopravníků, tak jak jsme uvedli v části „Rámcová legislativa pro dopravníky“, ale i v části „Příklady pracovních úrazů u dopravníků“, což je velmi závažné.
Jsme také toho názoru, že je vhodné Vám v rámci tohoto příspěvku sdělit, že řadu potřebných a užitečných informací vztahující se k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, a to nejen k problematice dopravníků, lze najít například:
- na webových stránkách Státního úřadu inspekce práce,
- na oborovém portálu BOZPinfo.cz,
- v Encyklopedii BOZP,
- v příručce „Bezpečnost práce v kostce“.