Školení ve zdravotnictví prostřednictvím virtuální reality – Nácvik bezpečné manipulace s ostrými předměty

8. listopadu 2025 nabývá účinnosti nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Změna je provedena nařízením vlády č. 428/2025 Sb.

Jedná se o systém, který sbírá data o pracovnících, jejich činnostech a pracovním prostředí (často v reálném čase) a využívá modely umělé inteligence (AI) k automatizovanému nebo poloautomatizovanému rozhodování. AI může například: přidělovat úkoly, optimalizovat rozvrhy, sledovat používání OOP; analyzovat komunikaci pro detekci stresu nebo šikany; personalizovat pracovní podmínky podle zdravotního stavu; podporovat design pracoviště a školení. Použití se rozšiřuje napříč sektory: výroba, doprava, zdravotnictví, sklady, call centra, HR, maloobchod, finance. Materiál shrnuje následující aspekty: Příležitosti a přínosy Rizika a negativní dopady Výzvy Doporučení pro zaměstnavatele Doporučení pro zaměstnance

Používání snímačů a inteligentních digitálních systémů představuje významný pokrok v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), zejména v rizikových odvětvích. Tyto technologie umožňují včasnou detekci fyzické, svalové i duševní únavy pracovníků a identifikaci potenciálních nebezpečí prostřednictvím mobilních či stacionárních zařízení vybavených senzory a kamerami. Přestože jejich cílem je zvýšit bezpečnost na pracovišti, přinášejí i nové výzvy. Mezi hlavní rizika patří ztráta autonomie pracovníků, nadměrná závislost na technologiích, která může vést k chybám, a riziko zneužití citlivých osobních údajů. Dále existuje možnost, že shromažďovaná data jsou nepřesná nebo neobjektivní, což může negativně ovlivnit rozhodovací procesy. Efektivní využívání těchto systémů proto vyžaduje důkladné zhodnocení jejich přínosů i potenciálních dopadů na pracovní prostředí. Materiál proto doporučuje zavádět digitální systémy eticky a transparentně, s důrazem na ochranu zaměstnanců a rovnováhu mezi efektivitou a lidským přístupem.

V prostorách Kaiserštejnského paláce v Praze bylo předáno osvědčení „Bezpečný podnik“ patnácti společnostem, které se dobrovolně zapojily do národního programu zaměřeného na systematické řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Ocenění je udělováno firmám, které nad rámec zákonných povinností aktivně budují bezpečné pracovní prostředí a kulturu prevence.