Ověřování podmínek vzniku nemocí z povolání

Vydáno: 1 minuta čtení

Zákonný základ postupu při uznávání nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání stanoví od dubna 2013 vyhláška č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a znávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání), která nahradila vyhlášku č. 342/1997 Sb. Nová vyhláška č. 104/2012 Sb. značně posílila úlohu poskytovatele pracovnělékařských služeb (dříve závodní preventivní péče). Střediska nemocí z povolání uznávají tato onemocnění na základě zjištění zdravotního stavu poskytovatelem pracovnělékařských služeb, a to včetně zjištění zdravotního stavu před vznikem onemocnění a výsledků jim vyžádaných odborných vyšetření. Jde o prováděcí vyhlášku k zákonu č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

Ministerstvo zdravotnictví navíc pravidelně vydává tzv. Metodické návody k zajištění jednotného postupu při ověřování podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání. Ten poslední – reflektující změny, které přineslo nařízení vlády č. 428/2025 Sb. – byl publikován ve Věstníku MZD č. 17/2025 a je k dispozici na webových stránkách ministerstva zdravotnictví. Jde však o metodický návod pro lékaře.

Součátí tohoto věstníku je rovněž Metodický návod k zajištění jednotného postupu pro zařazování prací do kategorií pro rizikový faktor pracovních podmínek neionizující záření při svařování.

Novinky

  • Novinky
EU‑OSHA oznámila spuštění vylepšené verze elektronického nástroje pro hodnocení rizik nebezpečných látek, který má usnadnit identifikaci a řízení chemických rizik na pracovištích napříč různými odvětvími. 
17. 2. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Od 1. ledna 2026 platí v EU nový rámec „jedna látka, jedno posouzení“, který má zjednodušit a zefektivnit posuzování chemických látek napříč evropskou legislativou. Týká se široké škály výrobků – od hraček přes potraviny až po pesticidy či biocidy. Cílem je rychlejší identifikace rizik, méně duplicitní práce mezi agenturami a vyšší ochrana lidí i životního prostředí. Hodnocení budou nově provádět ty instituce, které mají nejlepší odborné kapacity, což má zajistit jednotnější a transparentnější postupy. Klíčovým prvkem balíčku je společná datová platforma o chemických látkách, která vznikne během tří let. Bude veřejně přístupná a nabídne centralizovaný přehled údajů shromážděných z různých oblastí unijní legislativy. Úřadům tak umožní lépe sdílet a znovu využívat data při rozhodování. Součástí je i nový monitorovací rámec, který má včas zachytit vznikající chemická rizika pomocí indikátorů a systémů včasného varování. Balíček tvoří tři právní předpisy: nařízení o společné datové platformě a monitorování rizik, nařízení o rozdělení technických úkolů mezi agenturami EU, směrnice o posílení role Evropské agentury pro chemické látky (ECHA). Nová pravidla navazují na Strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek a podporují cíl EU dosáhnout nulového znečištění.  
13. 2. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Ve Sbírce zákonů byla publikována vyhláška č. 13/2026 Sb, kterou se mění vyhláška č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje. Cílem novely je legislativně-technická úprava stávající právní úpravy oblasti radiační ochrany, kterou se rozumí systém technických a organizačních opatření k omezení ozáření fyzické osoby a k ochraně životního prostředí před účinky ionizujícího záření, a v závěrečných ustanoveních i oblasti zabezpečení radionuklidového zdroje, která navazuje na zkušenosti načerpané při aplikaci této vyhlášky v rámci kontrolní činnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a z úpravy některých institutů v rámci radiační ochrany, které zavedl novelizovaný atomový zákon.
11. 2. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Analytická zpráva o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2024 přináší komplexní pohled na vývoj a strukturu pracovních úrazů v daném roce. Zpráva vychází z dat Státního úřadu inspekce práce a Českého báňského úřadu, která jsou získávána na základě povinného hlášení zaměstnavatelů o pracovních úrazech. Zahrnuta jsou jak data o úrazech způsobujících pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny nebo smrt, tak údaje o úrazech evidovaných podle zákona o státní báňské správě. Celou studii, vč. přílohy, naleznete v Ročních souhrnných zprávách Státního úřadu inspekce práce.
9. 2. 2026 / 2 minuty čtení