Výrazný pokles smrtelných pracovních úrazů v loňském roce

Vydáno: 1 minuta čtení

V roce 2024 došlo ke snížení počtu smrtelných pracovních úrazů a to na nejnižší úroveň za posledních více než 20 let. Celkem 69 smrtelných pracovních úrazů bylo nahlášeno na oblastní inspektoráty práce, Český báňský úřad zaznamenal v loňském roce 1 smrtelný pracovní úraz. Celkem tedy došlo v roce 2024 v České republice k 70 smrtelných pracovním úrazům, což znamená pokles o 10 procent oproti roku 2023. Ženy se na smrtelné pracovní úrazovosti podílely přibližně 7 procenty (celkem 5 případů). Ke třem smrtelným pracovním úrazům došlo při činnostech vykonávaných v zahraničí.

Tisková zpráva SÚIP vzhledem k závažnosti smrtelných pracovních úrazů uvádí pro srovnání delší časovou řadu, a to od roku 2002, kdy bylo zjištěno celkem 206 smrtelných pracovních úrazů, až po loňský rok se 70 případy. Dále je zmíněno rozdělení podle krajů a typů pracovního vztahu, ve kterém ke smrtelnému pracovnímu úrazu došlo, a rovněž jejich zdroje a příčiny. 

Novinky

  • Novinky
Zákonný základ postupu při uznávání nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání stanoví od dubna 2013 vyhláška č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a znávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání), která nahradila vyhlášku č. 342/1997 Sb. Nová vyhláška č. 104/2012 Sb. značně posílila úlohu poskytovatele pracovnělékařských služeb (dříve závodní preventivní péče). Střediska nemocí z povolání uznávají tato onemocnění na základě zjištění zdravotního stavu poskytovatelem pracovnělékařských služeb, a to včetně zjištění zdravotního stavu před vznikem onemocnění a výsledků jim vyžádaných odborných vyšetření. Jde o prováděcí vyhlášku k zákonu č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Ministerstvo zdravotnictví navíc pravidelně vydává tzv. Metodické návody k zajištění jednotného postupu při ověřování podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání. Ten poslední – reflektující změny, které přineslo nařízení vlády č. 428/2025 Sb. – byl publikován ve Věstníku MZD č. 17/2025 a je k dispozici na webových stránkách ministerstva zdravotnictví. Jde však o metodický návod pro lékaře. Součátí tohoto věstníku je rovněž Metodický návod k zajištění jednotného postupu pro zařazování prací do kategorií pro rizikový faktor pracovních podmínek neionizující záření při svařování.
Včera / 1 minuta čtení
  • Novinky
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Svazem průmyslu a dopravy ČR (SPČR), v rámci celoevropské kampaně Zdravé pracoviště 2023 – 2025, pořádá online seminář s názvem „Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku“. Cílem odborného on-line semináře je poskytnout účastníkům bližší náhled do problematiky týkající se ochrany zdraví a bezpečnosti práce z pohledu legislativy a zaměří se i na bezpečnost práce v souvislosti s využitím digitální technologie na pracovišti. Akce se koná 4. listopadu 2025 od 9.30 hod. Pozvánka Program Registrace
Včera / 1 minuta čtení
  • Novinky
8. listopadu 2025 nabývá účinnosti nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Změna je provedena nařízením vlády č. 428/2025 Sb.
30. 10. 2025 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Jedná se o systém, který sbírá data o pracovnících, jejich činnostech a pracovním prostředí (často v reálném čase) a využívá modely umělé inteligence (AI) k automatizovanému nebo poloautomatizovanému rozhodování. AI může například: přidělovat úkoly, optimalizovat rozvrhy, sledovat používání OOP; analyzovat komunikaci pro detekci stresu nebo šikany; personalizovat pracovní podmínky podle zdravotního stavu; podporovat design pracoviště a školení. Použití se rozšiřuje napříč sektory: výroba, doprava, zdravotnictví, sklady, call centra, HR, maloobchod, finance. Materiál shrnuje následující aspekty: Příležitosti a přínosy Rizika a negativní dopady Výzvy Doporučení pro zaměstnavatele Doporučení pro zaměstnance
24. 10. 2025 / 1 minuta čtení