nebezpečí výbuchu

S nebezpečím výbuchu se setkáváme v běžném životě téměř denně. Výbušná atmosféra může vznikat i při takových činnostech jako jsou práce s některými barvami a ředidly, plnění paliva do automobilů, používání plynových spotřebičů, a v neposlední řadě rovněž při skladování hořlavých plynů.

Článek má na cíl seznámit čtenáře s nebezpečím výbuchu spojeným s dopravou sypkých materiálů, se zaměřením na korečkové elevátory, které jsou široce používaným zařízením, zejména v zemědělském, krmivářském a potravinářském průmyslu, a které by při posuzování rizik výbuchu v technologickém procesu neměly být nikdy opomenuty.

Charakteristickým místem výkonu práce jsou pracoviště lůžkové péče (akutní a následné), ambulance a příjmová pracoviště, operační a porodní sály, přístrojová pracoviště, laboratorní pracoviště a  ostatní specifická pracoviště, který se nacházejí zejména v  zařízeních léčebně-preventivní péče (ordinace praktických a  odborných lékařů, společné složky laboratoře, RTG, RHC apod.), v lůžkových zařízeních (nemocnice, odborné léčebné ústavy), v zařízeních pro poskytování pracovnělékařských služeb, ve zvláštních dětských zařízeních (kojenecké ústavy, dětské domovy, apod.) a v zařízeních dopravní a záchranné služby. Nejvhodnějším stupněm a oborem vzdělání je magisterský studijní program v oboru všeobecné lékařství. Dalšími povinnými požadavky na kvalifikační způsobilost k výkonu pracovní pozice lékaře jsou odborná způsobilost podle § 4, specializovaná způsobilost podle § 5 a  zvláštní specializovaná způsobilost podle § 21e zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. V neposlední řadě je povinným kvalifikačním požadavkem i členství v České lékařské komoře, které opravňuje k výkonu lékařského povolání na území ČR podle zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře

Charakteristickým místem výkonu práce jsou zejména venkovní pracoviště (pole, sady, zahrady, ovocnářské školky, chmelnice, vinice apod.). V některých případech může být práce prováděna i na vnitřních pracovištích (skleníky, fóliovníky, šlechtitelské stanice apod.). K nejčastěji používaným pracovním pomůckám patří ruční nářadí a dále je používána zemědělská mechanizace (sklízecí a secí stroje, stroje pro setí, sázení, hnojení a přípravu půdy) a dopravní prostředky k přepravě plodin (např. traktory s vlečkou, nákladní automobily). Ve venkovním prostředí je práce prováděna téměř po celý rok, tj. v každém ročním období.  Nejvhodnější přípravu pro tuto pracovní pozici poskytuje střední vzdělání s výučním listem v oboru zemědělec – farmář. Dalšími alternativami jsou obory zemědělec – zemědělské práce, zahradník – zahradnické práce, lesní výroba – lesnické práce apod.

Technologie práškového lakování nachází široké uplatnění při sériové produkci výrobků v průmyslu pro svou ekonomičnost a nízký dopad na životní prostředí. Proces práškového lakování je založen na principu elektrostatického náboje. Elektricky nabité částečky práškové barvy jsou pomocí stlačeného vzduchu nanášeny pistolí, či tryskami na uzemněné lakované díly, na kterých působením Coulombovy síly přilnou. Po nanesení práškové barvy následuje transport nalakovaných dílů do vypalovací pece, kde dojde při teplotě cca 140 až 220 °C ke slití a vytvrzení barvy v hladký, kompaktní povrch.

Jedním z nejčastějších případů, kdy se v technické praxi můžeme setkat s nebezpečím vyplývajícím z tvorby výbušné atmosféry, je manipulace s hořlavými kapalinami a jejich skladování. Při posuzování nebezpečí tvorby výbušné atmosféry je nutno přihlédnout k specifickým vlastnostem hořlavých kapalin, jako jsou zejména meze výbušnosti, tlak nasycených par, či relativní hustota par. Dále je nutno zohlednit klimatické podmínky v prostoru skladování, či manipulace, zejména pak intenzitu přirozeného, či nuceného větrání.

V předchozím článku o problematice protivýbuchové prevence výbuchu v průmyslových provozech byly zmíněny obecné povinnosti zaměstnavatelů ve vztahu k nařízení vlády č. 406/2004 Sb. o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu. Následující články, věnující se tomuto tématu, budou zaměřeny na konkrétní technologické celky, u kterých se s nebezpečím vzniku výbušné atmosféry je možné setkat. Tento článek si klade za cíl seznámit čtenáře se způsoby zajištění prevence výbuchu aspiračních systémů - konkrétně systémů pro odsávání hořlavých prachů.

Místo výkonu práce lze charakterizovat jako vnitřní nebo vnější pracoviště, kde se provádějí např. práce při montážích, opravách a rekonstrukcích elektrických zařízení, elektrických trakčních zařízení, rozvodů a zařízení v objektech bytové, občanské a průmyslové výstavby. Dále se může jednat o pracovní činnosti při odstraňováním následků mimořádných událostí (např. živelná pohroma, požár), kde pracovníci používají při práci ruční nářadí, např. motorové řetězové pily. Práce mohou být vykonávány při nadměrně nízkých nebo vysokých teplotách venkovního vzduchu. Nejvhodnější přípravu pro tuto pozici poskytuje střední vzdělání s výučním listem v oboru elektrikář, elektrotechnické práce. Jinou alternativu představuje střední vzdělání s maturitní zkouškou ve skupině oborů elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, střední vzdělání s výučním listem v oboru mechanik elektrotechnických zařízení, nebo ve skupinách oborů elektrotechnika, telekomunikační nebo výpočetní technika a střední vzdělání s výučním listem v oboru montér elektrorozvodných zařízení. Pro výkon samostatné činnosti na elektrických zařízeních se navíc vyžaduje zvláštní odborná způsobilost (dle vyhlášky č. 50/1978 Sb., a vyhlášky č. 202/1995 Sb.).